Adaptace prvoků k parazitismu •Strukturální •Biologické •Fyziologické •Biochemické •Ekologické •Molekulární • • Možnosti studia parazitologie Bakalářský stupeň: Obecná parazitologie (Gelnar + Šimková) Speciální parazitologie (Řehulková) Základy humánní parazitologie (Gelnar) Magisterský stupeň (povinně volitelné) Biologie parazitických protozoí (Koudela) Biologie parazitických helmintů (Kašný) Biologie parazitických členovců (Valigurová) Lékařská parazitologie a diagnostika (Ditrich) Magisterský stupeň + DSP (volitelné) Parazito-hostitelské interakce (Horák) Patologie parazitismu (Dyková) Imunologie parazitismu (Salát) Ekologie parazitů (Vetešníková-Šimková) Další související přednášky: Evoluční ekologie (Vetešníková-Šimková) Histologie (Hodová) Mikroskopická (Zoologická) technika (Seifertová) Mikroskopické zobrazovací techniky (Mašová) Biostatistika (Jarkovský) Adaptace prvoků k parazitismu •Strukturální •Biologické •Fyziologické •Biochemické •Ekologické •Molekulární • • Tvarová různorodost prvoků Historie mikroskopické technika Historie mikroskopické techniky Kentův systém protozoí - 1882 Konvergence při evoluci prvoků Evoluce klasifikačních systémů Evoluce protozoí - současnost Trypanosomatidea Diplomonadea - Giardia Gregarinea – (a) pár gamontů spojených v syzigii, (b) typy epimeritu a (c) epimerit a protomerit a deutomerit) • Apicomplexa - sporozoit Apicomplexa - oocysty Schéma apikálního komplexu Schéma průniku sporozoita do hostitelské buňky Sporozoit pronikající do buňky Mikrosporidia – průnik do hostitelské buňky Ciliata – schématická stavba Buněčná a strukturální organizace Schéma živočišné buňky Jádro a cytoplasma •Plasmatická membrána –Pellicula –Alveoli – dutinky, záhyby –Glykocalyx – glykoproteinový povrchový povlak – –Pelliculární mikrotubuly – záhyby, membrány, –Undulující membrány –Základní prvek dalších buněčných struktur Plasmatická membrána - modifikace Plasmatická membrána - stavba Jádro a jeho obal Ribosomy Endoplasmatické retikulum Golgiho aparát Golgiho aparát (dictyosom) •Dobře vyvinut u některých bičíkovců majících parabasální tělíska spojená s kinetosomem, basálními tělísky nebo bičíky •Dictyosom hraje u protozoí různou roli, např. může být zdrojem skeletárních destiček u některých améb a polárního filamentu u microsporirií. Lysosomy Mitochondrie Mitochondrie •Enzymy oxidativní fosforylace a cyklus ATP •Často mají tubulární struktury – cristae •Výrazné mitochondrie u některých bičíkovců • Mikrotělíska - microbodies •Obvykle jsou sférická a mají densní granulární matrix •U většiny živočichů a rostlin obsahují oxidásy a katalásy •Oxidásy redukují kyslík na peroxid vodíku a katalásy se podílejí na dekompozici peroxidu vodíku na vodu a kyslík. Mikrotělíska - microbodies •Peroxisomy – mikrotělíska mající biochemickou aktivitu - peroxisomy u mnoha aerobních protozoí •U některých anaerobních protozoí jsou tzv. hydrogenosomy – produkují molekulární hydrogen – (Trichomonas) •Mikrotělíska rovněž enzymy glyoxylátového cyklu – syntéza uhlovodíků z tuků •Glykosomy – mikrotělíska u Kinetoplastida –glykolytické enzymy • Mikrotělíska - microbodies •Extrusomy – organely plasmatického původu vznikající v dictyosomech –Toxosomy – obranné mechanismy, vylučování toxických látek –Kinetocysty – podílejí na příjmu potravy –Haplocysty – podílejí se na paralyzování potravy –Trichocysty – mechanická rezistence vůči predátorům –Mucocysty – u nálevníků . Ochrana před osmotickým šokem (Ichthyopthirius multifiliis) • • Cytoskelet Struktura a funkce cytoskeletu Lokomoční organely •Tři typy lokomočních organel •Pseudopodia •Bičíky (flagella) •Řasinky (cilie) • •Undulipodia – flagella + cilie • Panožky -pseudopodia •Améby – dočasné struktury pohybu a přijmu potravy –Lobopodie –Filopodie –Rhizopodie –Axopodie – •Améby limax (Limax) • Améby - panožky Bičíky - flagella •Štíhlé, dlouhé – centrální axonema – centrální pár mikrotubulů •Na obvodu 9 párů mikrobutulů •Axonema začíná v kinetosomu (centrání tělísko) •Periflagelární kapsa •Mastigont – systém označující spojení mezi bičíkem, kinetosomem a souvisejícími organelami •Heterokont – bičíkovec se dvěma (a vice) funkčními typy bičíků Struktura bičíku nebo řasinky Stavba bičíku – mikroskopický řez Bičíky - flagella •Štíhlé, dlouhé – centrální axonema – centrální pár mikrotubulů – organela pohybu •Na obvodu 9 párů mikrobutulů •Axonema začíná v kinetosomu (centrání tělísko) •Periflagelární kapsa •Mastigont – systém označující spojení mezi bičíkem, kinetosomem a souvisejícími organelami •Heterokont – bičíkovec se dvěma (a vice) funkčními typy bičíků Giardia - pohyb tekutiny Systém mastigont u bičíkovců Archamoebae – systém karyomastigontu Bičíkovci - heterokont Řasinky - cilie •Cílie jsou strukturálně analogické bičíkům – mají kinetosom, centrální axonemu a 9 periferálních dvojic mikrotubulů •2 základní typy ciliatury –Somatická ciliatura (kinetie – řady) –Orální ciliatura (různé uspořádání – systematika) Ciliophora - nálevníci Ciliatura nálevníka Diagram struktury ciliárního komplexu Rekonstrukce pelikulárních struktur Potrava a metabolismus prvoků •Heterotrofní – mnoho symbiotických zástupců – evoluce parazitismu •Cytostom - organela pro příjem potravy – Ciliata •Cytopyge – buněčná řit •Příjem potravy: –Fagocytóza –Pinocytóza –Endocytóza • Ciliata – schématická stavba Fagotyzóza Pinocytóza Receptory zprostředkovaná endocytóza Tvorba potravní vakuoly Rozmnožování prvoků •