Autoimunitní imunopatologické stavy •Minimálně 70 onemocnění a syndromů •Historie: •počátek minulého století – první popisy Paul Ehrlich „Horror autotoxicus“ •40. – 50. léta: autoprotilátky, indukce autotolerance •70. léta: HLA systém •80. – 90. léta: síť imunitního systému •90. léta: Th1 x Th2 •přelom tisíciletí: podtypy lymfocytů, rozvoj biologické léčby Autoimunitní imunopatologické stavy imunopatologická reaktivita Krejsek, Kopecký: Klinická imunologie, Nucleus Hradec Králové, 2004 indukce tolerance Krejsek, Kopecký: Klinická imunologie, Nucleus Hradec Králové, 2004 kontext rozpoznávání Krejsek, Kopecký: Klinická imunologie, Nucleus Hradec Králové, 2004 Rozpoznávání pomocí TCR Bartůňková a kol.: Imunodeficience, 2. vydání, Grada, 2007 •Polymorfismus HLA lokusů: • •HLA-A: 372 •HLA-B: 661 •HLA-C: 3 •HLA-DRB: 1 408 • •Mechanismy asociace s HLA: • •sousedství genů •HLA jako receproty patogenů •nadbytečná exprese HLA •molekulární mimikry Mirkobiální mimikry a šíření molekulárnách terčů – možné příčiny autoimunitní reaktivity mikrobiální mimikry šíření molekulárních terčů Krejsek, Kopecký: Klinická imunologie, Nucleus Hradec Králové, 2004 Apoptóza jako induktor imunopatologické reaktivity •Apoptóza – fylogeneticky konzervovaný proces •Kaskádovitá aktivace určitých genů, která vede v konečném důsledku • - k hydrolytickému štěpení cytoplazmatických molekul • - porušení integrity membrán • - zánik buňky cestou formování apoptotických tělísek. • •Apoptóza má dvě základní fáze. •1. Signalizační - proapoptotické podněty ( TNF a, mutace genů) • - protiapoptické podněty ( růstové faktory) •2. Efektorová fáze - aktivace dosud latentních proteináz, které štěpí bílkovinný řetězec strukturních i signálních proteinů - kaspázy • •Důležitá role vnější mitochondriální membrány. •DNA je štěpena endonukleasami na úseky cca 200 bazí. Příčiny apoptózy: •Genetické poškození •Infekce •Nádorové procesy •Metabolická a informační deprivace buněk a tkání •Vnější (fyzikální faktory) •Imunologická reakce – plánovitý zánik určitých typů buněk •Procesy ontogenetického vývoje jedince • •V procesu apoptózy jsou vytvářeny podmínky pro prolomení tolerance vlastních složek a následnou imunopatologickou reakci. • •ACAMP – Apoptotic Cell Asssociated Molecular Pattern – unikátní vzory proteinů, cukrů i lipidů na površích apoptotických buněk, resp. apoptotických tělísek. •ACA – Apoptotic Cell Recepror – receptory na imunitních buňkách, které tyto vzory rozpoznávají • •Imunologická reakce na tyto vzory vede k tvorbě autoprotilátek, které mohou pronikat do normálních buněk a vyhledat zde příslušné terče. Prokázáno u antinuklearních protilátek. Mohou i indukovat samotnou apoptózu! Scan0001 Krejsek, Kopecký: Klinická imunologie, Nucleus Hradec Králové, 2004