Sekundární imunodeficity • •1. Poruchy primárních a sekundárních lymfatických orgánů: • •Kostní dřeň: •selhání krvetvorby v důsledku vnějších vlivů •pancytopenie •trombocytopenie, neutropenie, anemie • •Příčiny: destrukce hematopoetických prekursorů působením: •léků a jejich metabolitů •cytopatickým účinkem virové infekce •imunologicky zprostředkovaná destrukce • •Léčba: febrilní neutropenie! • širokospektrá antibiotika intravenózně, G-CSF, GM-CSF • •Význam: buňky stromatu kostní dřeně • • •Thymus: •Možné příčiny dysfunkce: •vysoké dávky kortikoidů •ozařování v thymické oblasti •infekce HIV •thymom •thymektomie • •Slezina: •Splenektomie, hyposplenismus, (asplenismus). •Projevy: těžké infekce (meningitidy, pneumonie, sepse) i po letech, velmi rychlý nástup ! •Patogeneze: slezina působí jako "bakteriální filtr" a rezervoár lymfocytů •Léčba: akutní stavy - antibiotika (u sebe) • očkování nad rámec očkovacích schémat • • • • • 2. Získané (sekundární) poruchy počtu a funkce periferních leukocytů: •Příčiny: •útlum dřeně •periferní ovlivnění buněk ( granulocyty, lymfocyty) autoimunitními mechanismy (autoprotilátky). Destrukce nebo funkční ovlivnění. 3. Imunodeficity v důsledku metabolických chorob Chronická renální insuficience nejčastěji z důvodu chronických glomerulonefritid, intersticiálních nefritid, polycystických ledvin. Jaterní dysfunkce nejčastěji z důvodu vývojových a metabolických vad, infekčních hepatitid, autoimunitních hepatitid, alkoholových cirhóz. Diabetes mellitus I. nebo II. typu. 4. Sekundární protilátkové deficience •Ztráty Ig z plazmy • postižení ledvin, ztráty proteinů trávicím traktem, popáleniny, krvácení • •Snížení produkce Ig • lymfomy, plazmocytomy, chronické lymfatické leukémie, léky a jejich metabolity • 5. Sekundární imunodeficity v důsledku malnutrice a hypovitaminóz: malnutrice a IS Kongres České společnosti pro léčbu ran (26. – 27.1. 2012) Pardubice Medical Tribune, ročn.VIII, číslo 4, Mudr. Z. Grofová • •Příklady častých nesprávných odpovědí: • •39% tvrdí, že není souvislost mezi hladověním a podvýživou • •22% tvrdí, že hladovění nevede k váhovému úbytku • •44% nepovažuje ztrátu zubů u pacienta za možnou příčinu podvýživy • •39% tvrdí, že bílkoviny jsou základním zdrojem energie • •33% tvrdí, že mastné kyseliny nejsou zdrojem energie • •50% nevidí spojitost mezi podvýživou a imunitou nebo podvýživou a hojením ran • • Prezentována studie zaměřená na znalosti všeobecných sester o podvýživě, hladovění, energetickém metabolismu a živinách. Celkem 64 sester, které z praxe nastupují na bc. studium oboru ošetřovatelství. Vitamín D •Zdroje: potrava, doplňky stravy, sluneční záření, přeměna v játrech a ledvinách. • •1,25 dihydroxyvitamín D – biologicky aktivní forma • •Příčiny nedostatku: příjem, absorpce, hydroxylace • •Doporučené limity: 20 ng/ml (2011) • (25 hydroxyvitamín D) 40 -60 ng/ml (2007) • •Účinky na IS: silná imunomodulace: inhibuje některé prozánětlivé cytokiny a zvyšuje tvorbu antimikrobiálních peptidů • •Vliv vitamínu D na alergie a astma: dvě proti sobě stojící hypotézy: • 1/ deficit přispívá k nárůstu astmatu ve vyspělých zemích • 2/ suplementace vede k rozvoji astmatu a alergie • V. Csibová, M.R. Piják, Š. Moricová: Najnovšie poznatky o úlohe vitamínu D v regulácii imunitného systému v zdraví a chorobe. Sborník Martinské imunologické dni, 2010 Novotná B.: Vitamín D – imunita, alergie, astma, Medical Tribune, roč. VIII, č.5 , 2012 6. Sekundární imunodeficity v důsledku: úrazů a operací - riziko sepse • V současné medicíně velký problém • Mortalita 28 – 37 %, u septického šoku více než 50% • •Systémová zánětlivá reakce organismu na infekci, může vést k: •- dysregulace mechanismů vrozené a adaptivní imunity •- narušení homeostázy • •1991 definování a upřesnění pojmů : •- syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) •- sepse (těžká sepse) •- septický šok •- bakterémie - •2001 tzv. PIRO klasifikace: umožnila klasifikovat stupně intenzity: • P (predisposition) I (infection) R (response) O(organ dysfunction) • • • • • •Při úrazech a operacích imunitní odpověď •- lokální odpověď (prozánětlivá) •- systémová odpověď (imunosupresívní) • •Podle typu vyvolávajícího činitele: •Bakteriální, virová, mykotická, parazitární • •Významné struktury patogenů: -endotoxin gram- baktérií -kyselina teichoová a lipoteichoová gram+ baktérií - •Hlavní cytokiny: TNF-α, IL - 1β • •Následně: uvolnění dalších cytokinů •prozánětlivých (TNF-α, IL – 1, 2, 6, IFN-γ) •protizánětlivých (IL – 4, 10, 11, 13) • • • - • Pozitivní x destruktivní role neutrofilů při vývoji sepse: Vlivem prozánětlivých cytokinů probíhá ve zvýšené míře exprese adhezívních molekul na endotelu (selektin E) a leukocytech (selektin L) a destičkách (selektin P). Leukocyty, zejména neutrofily adherují na endotel, pronikají do tkání. Při patologickém průběhu: nadměrná aktivace neutrofilů, vlivem cytokinů, aktivace koagulační kaskády – tvorba mikrotrombů a vyčerpání srážecích faktorů, zvýšení krvácivosti. Zvýšení permeability – únik tekutiny z krve do tkání a pokles ceklového objemu krve v řečišti, dále pokles krevního tlaku v důsledku toho nedokrvení orgánů. Multiorgánoví selhání. 7. Imunodeficity navozené infekčními činiteli - viry •HIV •Receptor CD4 plus receptory pro chemokiny (CCR5 a CXCR4) •Fáze: akutní, asympromatická, symptomatická, konečná • •Epstein - Barrové virus (infekční mononukleóza) • geny pro molekuly ovlivňující imunitní systém • •virus spalniček •Vstup přes CD 46, dočasné lymfopenie • •chřipkový virus •apoptóza lymfocytů