FYZIOLOGIE DÝCHACÍHO SYSTÉMU ♦♦♦ Všechny živočišné buňky přijímají a odevzdávají dýchací plyny (zejména 02 a C02) ♦♦♦ Základem výměny je prostá difúze plynů po koncentračních gradientech ♦♦♦ Difúze je však velmi pomalá (zejména 02) a s rostoucí vzdáleností nedostačuje pokrýt spotřebu - limit velikosti a aktivity ♦♦♦ Vývoj dýchacích/respiračních systémů Dýchání na buněčné úrovni - difúze, ale také mechanismy zvyšující gradient a tvořící zásoby 02 - globiny (proteiny vázající kyslík díky prostetické skupině (metaporfyrin - hem) obsahující iont Fe2+, cytoglobiny (myoglobin, neuroglobin,..)) Vnější dýchání - dýchací systém Dýchací orgány / tkáně (plíce, žábra, plicnívaky, kůže,...) a pro plyny nosné média (krev, hemolymfa,..) Vodní x vzdušné prostředí Voda - celkově nižší parciální tlaky plynů, procentuální zastoupení jednotlivých plynů, ale stejné jak ve vzduchu - 02 je hůře rozpustný než C02 - S narůstající hloubkou rostou i parciální tlaky, procentuálně ale stejné - Rozpustnost plynů závislá na teplotě a přítomnosti dalších látek (salinita, toxiny,..) (z hlediska fyziologie je významná i vysoká tepelná kapacita vody a tím i problematičtější regulace teploty těla, potřebná energie je závislá na příjmu 02) Vzduch - S vyšší nadmořskou výškou, pokles parciálních tlaků, ale bez změny procentuálních poměrů - V nevetraných prohlubních (nory apod.), nárůst koncentrace C02 - potřeba adaptace Změny barometrického a parciálního 02 a C02v různém prostředí (kPa) vzduch p02 8848 m n.m. 6,9 5500 m n.m. 10,6 Omn.m. 21,1 -10 m (H20, ppm) 41,1 -100 m (h2o, ppm) 231,5 -1000 m (h2o, ppm) 2135,8 %02 pC02 %C02 Pb 21 0,01 0,03 250 21 0,01 0,03 380 21 0,03 0,03 760 21 0,06 0,03 1520 21 0,33 0,03 8360 21 3,06 0,03 76760 rypos klokaní kapsa 15,9 15,5 3,85 3,8 10,9 13,7 6,25 6,2 14,1 14 4,78 4,8 15,8 15,7 5,32 5,3 Rozpustnost 02 a C02 ve vodě závislosti na teplotě A rozpustnost 02 ve vodě v závislosti na teplotě a salinitě teplota 3% 2% 1 °/ 0% ° salinita Grafické vyjádření závislosti rozpustnosti / kapacitance 02 a C02 na teplotě ve vodě a vzduchu. Příjem plynů je také ovlivněn jejich difúzí, náhodným tepelným přesunem z jednoho místa na druhé, pohybem závisejícím na vlastnostech materiálu, teplotě, tlaku a koncentračním gradientu. - v organismech se uplatňuje jen na velmi malé vzdálenosti Difúzni koeficienty (cm2 /s) pro 02 a C02 pro různé biologické materiály o2 cc vzduch (0°C) 0,178 0,: (20°C) 0,20 voda (20°C) 20xl06 18) (37°C) 33xl06 lidské plíce (37°C) 23xl06 svaly (20°C) 14xl06 kůže mloka (25°C) 14xl06 pojivová tkáň (20°C) 12xl06 rosol žabího vajíčka (20°C) 10,2xl06 obal žraločího vajíčka (15°C) 3,0xl06 kůže úhoře (14°C) 2,4xl06 obal lososí jikry (5-15°C) l,8xl06 Chitin (20°C) 0,7xl06 Dýchací systémy versus prostředí Obecná pravidla pro vetší efektivnost výměny plynů - Velká plocha - Nízký difůzní koeficient + těsný kontakt s cirkulačním systémem - Silné prokrvení -> snadněji udržitelný gradient parciálních tlaků Výměna plynů ve vodním prostředí (problém s viskozitou vody -> snížení proudění) 1. Žábra - různě složité vychlípeniny tělesného povrchu do vodního prostředí, - plocha koreluje s celkovými nároky a aktivitou organismu - snaha zvýšit průtok vody přes/kolem žábry/žaber (značně energeticky náročné) -jejich pohybem - bezobratlí, obojživelníci - zvyšováním tlaku vody v bukální dutině - ryby 2. Kůže - z obratlovců nejvíce obojživelníci (často zvětšení povrchu záhyby), některé ryby, vodní plazi, částečně všichni živočichové, nejméně chitinizovaní (členovci,..) 3. Silně prokrvené epitely - v ústní dutině, ve střevě, v kloace Výměna plynů ve vzduchu 1. Plíce - různé stupně složitosti, nejdokonalejší ptáci (výměna i při výdechu), savci,...jednoduché někdy i zakrnělé obojživelníci 2. Vzdušné vaky - ryby, pavoukovci 3. Labyrinty a speciální (hojně prokrvené) epithely - ryby, sumýši, vodní plazi 4. Kůže 5. Tracheje - hmyz, dýchací systém prakticky nahrazující krevní cirkulaci - obecně na rozdíl od zaber, ukryto v těle suchozemští mají problém se ztrátami vody - Celkově výkonnější výměna, jednoduší výměna vzduchu oproti vodě => větší energetické zisky Způsoby výměny plynů u obratlovců hladina 02 na : i - přijmu; e - výdeji; v :a - arteriích; v - vénách - Tendence uplatňovat protiproudou výměnu Amphibian Skin Blood capillaries "Open" O o. i = e -na u v Fish Gills Secondary lamellae Blood capillaries Ventilatory water flow Countercurrent r u v Mammalian Lung Alveolus Ventilation Blood capillaries "Pool" Bird Lung Parabronchus Blood capillaires Ventilatory air flow Crosscurrent i, , , . r e 1 <' ' ' -> i J I B D Tracheální systém hmzu Regulace otvíráním stigmat (Spiraklí) - V tracheolech regulace bobtnací silou svalových koloidů Na bázi tracheol tracheolární buňky - V blízkosti zakončení mitochondrie - Ventilaci napomáhá i pohyb těla Tracheolární systém využívá i vodní hmyz 1. Otevřený - spoje se schopností udržet vzduchovou bublinu nebo film (plastron) pod krovkami, na chloupcích, speciálních strukturách (dochází k výměně plynů!) 2. Uzavřený - sítě tracheol pod kutikulou a v různých výběžcích/výrůstcích Výjimečně u hmyzu krevní žábry- např. larvy pakomárů, vázáno na přítomnost dýchacího barviva v hemolymfě, zde erytrokruonin (podobně jako u ostatních organismů s žábrami) Ostatní bezobratlí - Plži také často hodně prokrvenou plášťovou dutinu - Mnozí pavouci a korýši invaginované plicní vaky Plíce - většinou párové - Dýchací cesty - bez výměny plynů, ale odstranění nečistot řasinkový epitel, tepelná úprava, snižování ztrát vody Nozdry, ústa, dýchací cesty - průdušnice, průdušky, průdušinky - Vlastní dýchací epitel - vlastní epitel umožňující výměnu plynů, intenzivně prokrveno Savci - dýchací epitel tvoří alveoly/plicní sklípky tvořené plicními epiteliálními buňkami (pneumocyt) přilehlými na endoteliální buňky krevních kapilár. - Výměna difúzí po koncentračním spádu, tvar alveolů proti povrchovému napětí vodu udržují přítomné surfaktanty (smáčedla, film fosfolipidů), také podtlak v hrudní dutině - Tvar a rovnoměrné rozpínání umožňuje podtlak v hrudní dutině: plicnice a pohrudnice tvořící pleurální štěrbinu s tenkou vrstvou tekutiny Znázornění proudů inspirovaného a expirovaného vzduchu v plicích ptáků Anterior air sacs Parabronchi í Dorsobľonchi ^ ^ Vcntrobronchi Inspiration Primary bronchus (mesobronchus) Posterior air sacs Lung (parabronchial network) Trachea 1 Primary bronchus Expiration í Plieni ventilace - výměna vzduchu mezi plícemi a okolím Pravidelné střídání vdechu (inspirium) a výdechu (exspirium) Vdech pomocí mezižeberních svalů a bránice (až od krokodýlů - speciální sval) (elastické plíce díky podtlaku následují rozepnutí hrudníku) Výdech uvolněním mezižeberních svalů a bránice, plíce se stáhnou vlastní eleasticitou Parametry plicní ventilace Frekvence dýchání (počet dechů za minutu) - závislá na intenzitě metabolismu, v klidu koreluje s velikostí, menší savci vyší frekvence Kůň (8-10), člověk (15-20), potkan (100-150), myš (až 200).. Při aktivitě často synchronizováno s pohybem (různé poměry, ne vždy 1:1; krok, skok, mávání křídly, pažemi,..) Minutová plicní ventilace - objem vzduchu, který projde plícemi za minutu (Člověk - 500ml x 15 dechů/min = 7,5L, kůň - 5L x 8 dechů/min = 40L) Dechový (respi rační) objem - ~ 500ml v klidu (člověk) Inspirační reverzní objem - ~ 2500ml (člověk), maximum co lze vdechnout Exspirační reverzní objem - ~ lOOOml (člověk), maximum výdechu v klidu Vitální kapacita plic-součet reverzních objemů, měřítko maximálních možností plicní ventilace Reziduálni obj em — objem kolapsový (uvolní se po plicním kolapsu, pneumotoraxu) + objem minimální (část prvního nadechnutí při narození) Alveolární vzduch - řízení ventilace udržuje stejné složení - 13-16% 02 a 4-5% C02 Alveolo en la respiracion Inspiración: 21%=02 79%=N. Ilntercam Exhalación: 17%=09 Capilar llntercambio Transport kyslíku, případně dalších plynů ve vodním prostředí v organismech - Kyslík je ve vodě relativně málo rozpustný = malá transportní kapacita vody - Zvýšení transportní kapacity (až řádově), ale i uskladňování pomocí tzv. dýchacích barviv" - Dýchací barviva intracelulární a extracelulární, vazba kyslíku prostřednictvím přítomných iontů (Fe, Cu, Va,..) Intracelluární: Hemoglobiny, myoglobiny, neuroglobiny, cytoglobiny... obratlovci Hemoglobin i volně rozpuštěný u některých bezobratlých Chlorokruoriny- iont Fe, volně rozpuštěno, někteří mnohoštětinatci Hemerytriny- iont Fe, zásobní barviva pro kyslík, např. v bahně žijící kroužkovci a sumýšovci Hemocyaniny (modré)- iont Cu vázané přímo na globin, hemolymfa měkkýšů a korýšů Hemovanadiny (zelené)- v prostetické skupině Vanad, vzácné, např pláštěnci (vanadocyty), někteří mají ale hemoglobin) Hemoglobin (sigmoidní saturační křivka) x myoglobin (saturační křivka hyperbola) Struktura některých hemových skupin globinů KYSLÍK - 0 Fylogeneze dýchacích barviv u živočichů Chordata Hb|Mb| Crustacea Chcliccrata I He I Insecta Protochordata Echinodcrmata [Hb] Annelids Hr|Ch|Hb| E JMbj Arthropoda Echiuroids Nematodes E Mb Tře ma tod es Mb Gastropoda |Hc|Hbl Mollusca Cephalopoda I Hc| Amphineura |Hc|Mb| Bivalvia Mb Hey Nemerteans Mb Primitive aeoel flat worms Animals Plant/bacteria symbiosis Paramecium |Mb| ^^^^^^ Sipunculids Priapulids Brachiopods Phoronids | Hb | Legume root nodules Mb] Hr Yeast Mb Hb - hemoglobin; Mb - myoglobin; E - erytrokruorin (hemoglobin bezobratlých); Ch - chlorokruorin (zelený); Hr - hemerytrin (bez hernu, bezbarvý fialový); Hc - hemocyanin (Cu2+, bez hernu, bezbarvý -> modrý) Hemoglobiny - Nejspíš nejdokonalejší barviva pro transport kyslíku - Více jednotek globinu (proteinového základu, homo- hetero-globinomery) => zásadní vliv na vlastnosti (např. fetální a adultní hemoglobin) - Protetická skupina - hem, porfirinový skelet s iontem Fe2+ uprostřed - U bezobratlých počty globinů a hemů různé, u obratlovců vždy 4, přičemž každý globin váže jeden hem, u obratlovců vždy v erytrocytech - Každý iont Fe2+ váže jednu molekulu 02 (reverzibilně) -> oxygenace, oxyhemoglobin (HbO, oxyHb) - Oxidací Fe2+ na Fe3+ - methemoglobin (MetHb), neuvolňuje 02, patologické, po otravách oxidačními činidly - Vazba CO - karbonylhemoglobin (COHb), CO má ~300x vyšší afinitu k Hb než 02 - Vazba C02 - karbaminohemoglobin (HbC02), fyziologické v rámci transportu C02 Transport kyslíku hemoglobinem (~100 x více jak volně v plazmě) - Klíčové parametry dané „sigmoidním" charakterem saturační křivky hemoglobinu pro 02 - Dáno strukturou, vazba prvního 02 zvyšuje afinitu k druhému 02,... - Sigmoidní tvar saturační křivky umožňuje efektivní výměnu 02 v plicích a tkáních Vazebná křivka pro Oa: sycení Os "posun dolová" CO, I teplota | BPG - 2,3 bifosfoglycerát Faktory ovlivňující vazbu 02 k hemogobinu: teplote, pH, C02, 2,3 bifosfoglycerát Fyziologické operační rozmezí pCO Haldaneův efekt - posun spřažený se změnou pC02) Menší organismy mají křivku posunutou vpravo => rychlejší uvolnění 02 Partial Pressure of 02 (kPa) Transport C02 - Konečný produkt metabolismu, dobře rozpustný ve vodě, ale pro transport většina chemicky vázaná 2) V erytrocytech karbaminovazbou na globin Hb => karbaminohemoglobin (HbC02) Hb-NH2 + C02 O Hb-NH-COO- + H+ ů (až 65%) /tech, enzym karbonátdehydratáza (karboanhydráza) Hamburgerův efekt (chloridový posun) sun) (KA = l:ir Uonic rryd f iís} Transport C02 i o% 5% KAPILÁRA ^Žĺ._^rozpuštěný CO; <1%_^ CO + plasmat. proteiny CO + H Q F^ra'ItHCCh- + H+ 2 2 J C ľ HC03-< CO^ + HOkan^nahydraz^cp^- + H+ *■ rozp. CO + HbO HHb + O 21% + CO£+ hbO£-^l-bNHCOO- +0£+ Transport C02 1! VENOUS BLOOD C02 t Cellular respiration in peripheral tissues C02 ♦ Hb-► Hb*C02 (23%) Red blood cell 1 CA. C02 + H20-=^» H2C03 j—►HC03- Hb Hb^H Capillary endothelium Cell membrane Transport to lungs ♦ Dissolved C02 (7%) HCO3- in plasma (70%) Dissolved C02 Dissolved C02 —**C02 Hb*C02-> Hb ♦ C02 t ► H2C03 CA »H2Q + C02 Alveoli H* ♦ Hb Regulace dýchání - řízení respirace - respirace ve vodě - větší kapacita vody pro C02 než pro 02 ~ parciální tlaky (p) C02 se mění jen málo -> receptory sensitivní zejména na změny parciálních tlaků O. - respirace na vzduchu - stejná kapacita vzduchu pro C02 a 02 ~ parciální tlaky se mění stejně - celkové množství 02 v krvi (díky vazbě na hemoglobin) se přiměřeně neměníš poklesem p02 a s poklesem rozpuštěného 02 -> receptory sensitivní zejména na změny parciálních tlaků C02 (- změna pH - K+ kanály citlivé k poklesu pH ) Chemical Control From cerebral cortex, limbic system, hypothalamus co2 (via CSF H*) (Via carotid and aortic bodies) Nonchemical Control mechanosenzory (pohybový aparát) senzory kašlání, polykání, zívání senzory nádechu / výdechu baroreceptory v cévách a plicích ig. Respirator Center j j Expiratory center 1 1 Inspiratory center - křížová aktivace / inhibice mezi expir. a inspir. centrem => základní dýchací rytmus - nadřazená centra Varolova mostu: apneustické - stimuluje inspirační neurony pneumotaxické - stimuluje expirační neurony - kombinace aktivací center Varolova mostu a prodloužené míchy => normální klidový respirační rytmus CSF - mozkomíšní mok (cerebrospinal fluid) Mezižeberní svaly Mozková kůra Také „anticipační zpětná vazba" => Proprioreceptory ve svalech a šlachách při zvýšené námaze stimulují dýchaní v předstihu před zvýšením C02 Dýchací centrum Savci - primární regulátor respirace je změna pC02 - 2 základní typy receptoru 1) karotická a aortická tělíska - pravděpodobně původem z žaberních receptoru, -jsou citlivé na změny pC02, p02 a pH 2) centrálníchemoreceptory respiračního centra v prodloužené míše -jsou citlivé na změnu koncentrace H+ (pH) v mozkomíšním moku (CSF), jeho pH je přímo úměrné koncentraci C02 v krvi díky pronikání C02 mozko-krevní bariérou, která je nepropustná pro H+ - citlivost k změně pC02 má adaptivní charakter ~ typicky u potápějících se nebo hrabavých druhů (bežnejšou vystaveni hypoxii a hyperkapnii) => citlivost na zvýšené množství C02 je snížena Recepce kyslíku (savci) I Kanova UrOVen - přizpůsobené struktury se schopností výrazné odezvy na změny v koncentraci 02 - Karotické tělísko - glomové buňky / buňky I. Typu (neurosekreční chemoreceptory, dopamin a acetylcholin - zvýšeno poklesem P02 v krvi) - průtok krve 1,5-2L /100g / min (mozek 120ml / lOOg / min) - Plicní krevní oběh - buňky hladké svaloviny plicních cév (vlastní mechanismus) - endotelie plicních cév (NO, prostacyklin - vasodilatace; endotelin, tromboxan A2 - vasokonstrikce) - Neuroepiteliální tělíska (NEB) v lumen plicních cest (zejména neonatální) - produkce serotoninu, inervace bloudivým nervem - Plicní neuroepiteliální buňky (PNEC) - roztroušené v celém plicním epitelu NEB i PNEC s věkem mizí - Buňky dřeně nadledvin (fetální a neonatální - produkce katecholaminů při hypoxii) Ryby - intenzita ventilace v závislosti na koncentraci 02 a C02 ve vzduchu a ve vodě - senzitivita je druhově specifická a zdá se závislá na preferenci v zdroji 02 (vzduch x voda) - u Piabucina hyperkapnie ve vodě vede k omezení žaberní ventilace - u Neocaratodus hypoxie ve vodě stimuluje žaberní ventilaci, hyperkapnie ve vodě potlačuje žaberní ventilaci a stimuluje vzdušné dýchání Obojživelníci - receptory v aortě citlivé k hypoxii i hyperkapnii (shoda se savci) - zřejmě nemaji C02 receptory v plicích (na rozdíl od plazů a ptáků, ale napěťové receptory v plicích jsou citlivé k pC02 - podobně jako u vzduch dýchajících ryb je senzitivita k vodnímu / vzdušnému pC02 a 02 druhově specifická a zdá se závislá na preferenci v zdroji 02 (vzduch x voda) Plazi - pravděpodobně nemají chemoreceptory v aortě a krkavicích, ale mají C02 receptory v respiračním traktu - u některých je ventilace regulována zejména p02 u jiných pC02 - hypoxie nebo hyperkapnie často vede k útlumu aktivity / metabolismu Ptáci - pro regulaci ventilaci je významnější hyperkapnie než hypoxie - podobně jako u savců karotická a aortická tělíska - receptory v dýchacím traktu (parabronchi) citlivé jen na pC02 (při vysokém pC02 > 6.7 kPa snížení frekvence akčních potenciálů)