CHKO Litovelské Pomoraví
rok vyhlášení: 1990
rozloha: 96 km2
sídlo správy: Litovel
oficiální web:
http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz
http://www.ochranaprirody.cz
http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz
CHKO Litovelské Pomoraví
Geologie
1 – kvartérní sedimenty (především aluvia, ale i
spraše atd.)
2 – třetihorní sedimenty (písky, jíly)
3 – prvohorní horniny zvrásněné,
nemetamorfované (břidlice, droby, křemence,
vápence)
4 – prvohorní horniny zvrásněné a
metamorfované (fylity, svory)
1
2
3
4
CHKO Litovelské Pomoraví
Geomorfologie
hranice České vysočiny
a Karpat
ovina
CHKO Litovelské Pomoraví
Geologie a geomorfologie
Většina CHKO leží v Hornomoravském úvalu. Ten patří mezi Vněkarpatské
sníženiny, vázané na karpatskou předhlubeň, jež vznikla na rozhraní Českého
masivu a Západních Karpat nasunutím karpatských příkrovů na staré horniny
Českého masivu.
SZ část CHKO tvoří především Mohelnická brázda – příkopová propadlina, jež už je
součástí Českého masivu. Od Hornomoravského úvalu ji odděluje Třesínský práh.
CHKO Litovelské Pomoraví
Geologie a geomorfologie
Celé území má složitou kernou stavbu, přičemž jednotlivé kry se vůči sobě stále
pohybují.
Zásadním procesem, který formoval dnešní podobu CHKO, byla třetihorní a
čtvrtohorní akumulace sedimentů.
V důsledku saxonských pohybů došlo ve třetihorách k poklesu Hornomoravského
úvalu a k jeho zaplavení mořem; z té doby se zde zachovaly nezpevněné mořské
sedimenty.
CHKO Litovelské Pomoraví
Geologie a geomorfologie
Ty byly posléze překryty až 250 m mocnými sladkovodními (jezerními, říčními)
sedimenty. Velká mocnost sedimentů je podmíněna rozsáhlými kernými poklesy,
vytvořivšími nové sedimentační prostory.
Velký význam mají čtvrtohorní aluviální sedimenty – jednak pleistocénní
štěrkopískové terasy, jednak holocénní štěrkopísky a povodňové hlíny.
CHKO Litovelské Pomoraví
Geologie a geomorfologie
Starší horniny vystupují zejména v okolí Třesínského prahu, který odděluje
Zábřežskou vrchovinu na jihu a Hanušovickou vrchovinu na severu. Tyto celky jsou
tvořeny slabě přepracovanými nevápnitými mořskými sedimenty různé zrnitosti
(břidlice až slepence) svrchnodevonského až spodnokarbonského (kulmského) stáří.
Podobné (devonské) stáří mají i vápence, vystupující na pravém břehu Moravy (vrch
Třesín). Na ně jsou vázány významné krasové jevy: Mladečské jeskyně a rozsáhlý
pohřbený kras mezi Mladčí, Červenkou a Litovlí; k jeho povrchovým projevům patří
např. vyvěračky, na něž byla vázána dnes už destruovaná slatiniště.
CHKO Litovelské Pomoraví
Vodstvo
Hlavní osou a hlavním hybatelem přírodních procesů v CHKO je řeka Morava. Ta zde
vytváří vnitrozemskou deltu – systém vzájemně propojených říčních ramen, s
meandry, periodicky protékanými rameny (smuhy, hanácky „smohe“), odstavenými
rameny, aluviálními tůněmi, a mozaikou sukcesních stadií lužního lesa a nivních luk.
Z geomorfologického hlediska jde o specifický anastomózní říční systém.
CHKO Litovelské Pomoraví
Vodstvo
Hlavní osou a hlavním hybatelem přírodních procesů v CHKO je řeka Morava. Ta zde
vytváří vnitrozemskou deltu – systém vzájemně propojených říčních ramen, s
meandry, periodicky protékanými rameny (smuhy, hanácky „smohe“), odstavenými
rameny, aluviálními tůněmi, a mozaikou sukcesních stadií lužního lesa a nivních luk.
Z geomorfologického hlediska jde o specifický anastomózní říční systém.
divočící tok meandrující tok
CHKO Litovelské Pomoraví
Vodstvo
mrtvé rameno
niva
řeka
terasa
štěrk
písek
hlína a jíl
skalní podloží
agradační val
www.globalsecurity.org
šíje meandru
strmý nárazový břeh (výsep)
struktura nivy
vývoj meandru
mírný nánosový břeh (jesep)
protržení meandru
okrouhlík
mrtvé rameno
štěrková lavice
zákrut (poloměr <180°)
http://piru.alexandria.ucsb.edu/~tierney
CHKO Litovelské Pomoraví
Vodstvo
V CHKO je na 2000 lesních a lučních tůní, zejména jarních periodických tůní,
sycených jarními povodňovými vodami (přelivem nebo průsakem) a v létě zcela
vysychajících. Jde o cenné biotopy se specifickými společenstvy bezobratlých,
zejména korýšů.
lesní a luční jarní periodická tůň v CHKO Litovelské Pomoraví
© Lukáš Merta
CHKO Litovelské Pomoraví
Vodstvo
V CHKO je na 2000 lesních a lučních tůní, zejména jarních periodických tůní,
sycených jarními povodňovými vodami (přelivem nebo průsakem) a v létě zcela
vysychajícími. Jde o cenné biotopy se specifickými společenstvy bezobratlých,
zejména korýšů.
lesní a luční jarní periodická tůň v CHKO Litovelské Pomoraví
© Lukáš Merta
CHKO Litovelské Pomoraví
Vodstvo
CHOPAV Kvartér řeky Moravy – významný zdroj pitné vody pro Olomoucko. Zásoby
pitné vody jsou především v terasových štěrkopíscích a v pohřbeném krasu u Litovle.
Na vydatné prameny byla vázána významná slatiniště u Červenky a Černovíra (na
druhém rostla bříza nízká – Betula humilis). Obě zanikla vyschnutím v důsledku
čerpání vody pro vodárenské účely.
http://flora.nhm-wien.ac.at
Betula humilis
CHKO Litovelské Pomoraví
Klima
Většina území patří do teplé klimatické oblasti, s průměrnými teplotami 8–9 °C a
ročními srážkovými úhrny kolem 600 mm. Nejteplejší je přitom okolí Olomouce,
nejvlhčí a nejchladnější okolí Třesínského prahu, s průměrnými teplotami pod 8 °C a
srážkami kolem 700 mm.
Významným zdrojem vlhkosti pro mokřadní společenstva jsou v této poměrně suché
oblasti pravidelné jarní záplavy (vzácně v jinou roční dobu). Evapotranspirace
lužního lesa přesahuje roční srážkové úhrny asi o 100 mm.
měkký luh u Horky
nad Moravou
Vegetace a flóra
Nejcennější jsou rozsáhlé lužní lesy a olšiny podél řeky Moravy a jejích přítoků, s
přírodě blízkou druhovou skladbou a místy s přirozenou dynamikou.
Zachovaly se i zbytky květnatých nivních luk, většina však byla těžce poškozena
intenzifikací zemědělství.
Na vyvýšených partiích nivy a na skalních horninách (lesní komplex Doubrava) jsou
místy pěkné porosty dubohabřin.
Na štěrkopískových terasách rostou vzácně kyselé doubravy, ojediněle se vyskytují
teplomilné doubravy a květnaté bučiny.
CHKO Litovelské Pomoraví
Vegetace a flóra
Lužní lesy
Na nejvlhčích místech kolem řeky, narušovaných proudící vodou, nezastíněných,
často sukcesně mladých (mrtvá ramena) se vyskytují měkké luhy (sv. Salicion albae,
as. Salicetum albae) s vrbou bílou (Salix alba), případně v. křehkou (S. euxina),
vzácně s původním topolem černým (Populus nigra), ohroženým hybridizací s
pěstovaným Populus ×canadensis.
Na výše položených partiích nivy a při postupující sukcesi převládá vegetace
zapojeného tvrdého luhu (podsv. Ulmenion, as. Ficario-Ulmetum nebo PrunoFraxinetum)
s dominancí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), dubu letního
(Quercus robur) a střemchy ptačí (Prunus padus).
CHKO Litovelské Pomoraví
Vegetace a flóra
Lužní lesy
Bohatý bylinný podrost na živiny a vlhkost náročných druhů vytváří výrazné aspekty:
předjarní se sněženkami (Galanthus nivalis) a bledulemi (Leucojum vernum), jarní s
dymnivkami (Corydalis cava), křivatci (Gagea lutea), orseji (Ficaria bulbifera) nebo
sasankami (Anemone ranunculoides, A. nemorosa), v půli května převládne bílá
česneku medvědího (Allium ursinum), v létě dominují kopřivy (Urtica dioica),
ostružiník ježiník (Rubus caesius) a spol.
CHKO Litovelské Pomoraví
tvrdý luh v březnu
http://web.quick.cz/litovelskepomoravi
tvrdý luh v dubnu
Vegetace a flóra
Lužní lesy a olšiny
Na mokřinách se stagnující vodou uvnitř lesa
(např. v okolí tůní) se vyskytují mokřadní olšiny
(sv. Alnion glutinosae) s olší lepkavou (Alnus
glutinosa) a se stín snášejícími vlhkomilnými
druhy, jako jsou blatouch bahenní (Caltha
palustris), ostřice prodloužená (Carex elongata), o.
kalužní (Carex acutiformis), kosatec žlutý (Iris
pseudacorus) nebo řeřišnice hořká (Cardamine
amara). Na několika lokalitách se vyskytuje
demontánní druh kýchavice Lobelova (Veratrum
lobelianum).
CHKO Litovelské Pomoraví
http://botany.cz
Carex elongata
Vegetace a flóra
Lužní lesy a olšiny
Na mokřinách se stagnující vodou uvnitř lesa
(např. v okolí tůní) se vyskytují mokřadní olšiny
(sv. Alnion glutinosae) s olší lepkavou (Alnus
glutinosa) a se stín snášejícími vlhkomilnými
druhy, jako jsou blatouch bahenní (Caltha
palustris), ostřice prodloužená (Carex elongata), o.
kalužní (Carex acutiformis), kosatec žlutý (Iris
pseudacorus) nebo řeřišnice hořká (Cardamine
amara). Na několika lokalitách se vyskytuje
demontánní druh kýchavice Lobelova (Veratrum
lobelianum).
Pěkné porosty např. v PR Kačení louka a PR
Plané loučky.
CHKO Litovelské Pomoraví
http://www.ahaco.de
Carex acutiformis
Vegetace a flóra
dubohabřiny
Na vyvýšených partiích nivy, starších terasách a na kulmských horninách (lesní
komplex Doubrava) se vyskytují dubohabrové háje. Na bohatších půdách jsou
květnaté, s převahou habru (Carpinus betulus), babyky (Acer campestre), dubu
zimního (Q. petraea) a s podrostem podobným tvrdému luhu, na živinami chudších
vlhkých půdách převažuje typ s lípu srdčitou (Tilia cordata), dubem letním a ostřicí
třeslicovitou (Carex brizoides), přecházející až do kyselých doubrav s bezkolencem
rákosovitým (Molinia arundinacea).
teplomilné doubravy
Na výslunných výchozech vápenců (Třesín) a kulmských břidlic (Doubrava u
Moravičan) ojediněle rostou rozvolněné chlumní doubravy dubu zimního s
teplomilnými druhy v podrostu – jeřáb břek (Sorbus torminalis), ostřice Micheliova
(Carex michelii), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) nebo kokořík vonný
(Polygonatum odoratum); některé teplomilné druhy zde dosahují nejzazšího výskytu
v poříčí Moravy.
bučiny
Na severním svahu vápencového vrchu Třesín je pěkný fragment květnaté bučiny.
CHKO Litovelské Pomoraví
Vegetace a flóra
aluviální (nivní) louky
Ač těžce poškozeny intenzivním obhospodařováním,
patří zbytky aluviálních luk k botanicky nejcennějším
biotopům CHKO. Nejlepším příkladem je PR Plané
loučky, s mozaikou podmáčených luk, rákosin,
porostů vysokých ostřic, olšin, vrbových křovin,
břehových porostů a tůní s vodní vegetací. Na lukách
rostou typické druhy aluvií jako žluťucha lesklá
(Thalictrum lucidum), rozrazil dlouholistý
(Pseudolysimachion maritimum), sítina tmavá (Juncus
atratus), hrachor bahenní (Lathyrus palustris) nebo
jarva žilnatá (Cnidium dubium), v tůních voďanka žabí
(Hydrocharis morsus-ranae), žebratka bahenní
(Hottonia palustris) nebo bazanovec kytkokvětý
(Naumburgia thyrsiflora).
CHKO Litovelské Pomoraví
http://web.quick.cz/litovelskepomoravi
Plané loučky
http://www.funet.fi http://www.fugleognatur.dk
Thalictrum lucidum Cnidium dubium
Pseudolysimachion maritimum Lathyrus palustris
Hottonia palustris
Naumburgia thyrsiflora
http://www.funet.fi
Hippuris vulgaris
http://www.westcarlston.com
Hydrocharis morsus-ranae
http://rips-uis.lfu.baden-wuerttemberg.de
vrba bledá (Salix starkeana)
http://linnaeus.nrm.se
Fauna
Jedinečně vyvinutá společenstva aluviálních
biotopů, zejména lužních lesů, nivních luk a
periodických tůní.
CHKO Litovelské Pomoraví
Fauna
Jedinečně vyvinutá společenstva aluviálních
biotopů, zejména lužních lesů, nivních luk a
periodických tůní.
bezobratlí
měkkýši: dobře zachovaná malakofauna aluvií velkých nížinných řek, zahrnující
bohaté fauny lužních lesů a druhy periodických i permanentních tůní, včetně dnes
vzácných raných sukcesních stadií, mezotrofních, zarostlých makrovegetací.
svinutec tenký (Anisus vorticulus) preferuje tůně zarostlé makrofytní vegetací.
V CHKO LP má jedinou lokalitu v PR Plané loučky. Na Moravě se jinak vyskytuje
vzácně v dolním Pomoraví a dolním Podyjí, izolovaně v okolí Týna nad Bečvou a
v Poodří. Z několika lokalit v Polabí zbyly dvě (Kelské Větrušice, Kopičácký
rybník).
CHKO Litovelské Pomoraví
Anisus vorticulus Anisus vortex
Fauna
Jedinečně vyvinutá společenstva aluviálních
biotopů, zejména lužních lesů, nivních luk a
periodických tůní.
bezobratlí
měkkýši: dobře zachovaná malakofauna aluvií velkých nížinných řek, zahrnující
bohaté fauny lužních lesů a druhy periodických i permanentních tůní, včetně dnes
vzácných raných sukcesních stadií, mezotrofních, zarostlých makrovegetací.
kružník Rossmasslerův (Gyraulus rossmaessleri) obývá jarní periodické tůně. V
CHKO LP má 9 lokalit. Jeho výskyt u nás donedávna znám jen na střední Moravě
a ve Slezsku, nedávno objeven v Čechách.
hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium) je kriticky ohrožený druh,
obývající mělké, prosluněné, čisté stojaté vody nížin, silně zarostlé vodními
makrofyty. Na Moravě má pouze 3 lokality: v nivní tůni u rybníka Kačák v CHKO
Poodří, v PR Plané loučky a PR Kačení louka v CHKO Litovelské Pomoraví.
CHKO Litovelské Pomoraví
http://www.ne.jp/asahi/dexter/sinister
Fauna
měkkýši: oblovka velká (Cochlicopa nitens) – ekologicky odlišný druh, vázaný
především na vápnité slatiny a mezotrofní ostřicové mokřady v nivách. V CHKO
LP žila na dnes zaniklé slatině u vápnitého prameniště Čerlinky, dodnes přežila
v nedaleké rákosině v PP Hvězda u Litovle. Na Moravě má pouze dvě další
recentní lokality (niva Dyje u Ladné a poblíž Hodonína).
CHKO Litovelské Pomoraví
Fauna
měkkýši: oblovka velká (Cochlicopa nitens) – ekologicky odlišný druh, vázaný
především na vápnité slatiny a mezotrofní ostřicové mokřady v nivách. V CHKO
LP žila na dnes zaniklé slatině u vápnitého prameniště Čerlinky, dodnes přežila
v nedaleké rákosině v PP Hvězda u Litovle. Na Moravě má pouze dvě další
recentní lokality (niva Dyje u Ladné a poblíž Hodonína).
CHKO Litovelské Pomoraví
Hledání Cochlicopa nitens v PP Hvězda
Fauna
měkkýši: oblovka velká (Cochlicopa nitens) – ekologicky odlišný druh, vázaný
především na vápnité slatiny a mezotrofní ostřicové mokřady v nivách. V CHKO
LP žila na dnes zaniklé slatině u vápnitého prameniště Čerlinky, dodnes přežila
v nedaleké rákosině v PP Hvězda u Litovle. Na Moravě má pouze dvě další
recentní lokality (niva Dyje u Ladné a poblíž Hodonína).
CHKO Litovelské Pomoraví
Hledání Cochlicopa nitens v PP Hvězda Výsledek hledání
Fauna
měkkýši:
Dalšími cennými lokalitami jsou PR Litovelské luhy s výskytem citlivých lesních
druhů (Ruthenica filograna, Discus perspectivus) a suťové lesy v NPP Třesín
(Discus perspectivus, Vertigo alpestris). Na měkké luhy podél řeky Moravy je
vázána Pseudotrichia rubiginosa – řídký druh ustupující s eutrofizací aluvií.
brouci:
Největším špekem je Agnathus decoratus, málo známý druh, žijící
u vody na mrtvém dřevě. Kriticky ohrožený, u nás mimo Litovelské
Pomoraví recentně známý jen od Bzence.
CHKO Litovelské Pomoraví
Agnathus decoratus
Fauna
denní motýli: nejcennější jsou vzácné druhy světlých listnatých lesů jasoň
dymnivkový (Parnassius mnemosyne) a ostruháček česvinový (Satyrium ilicis); na
konci 70. let zde na své poslední lokalitě v ČR u Moravičan vyhynul okáč hnědý
(Coenonympha hero) – druh světlých vlhkých lesů (živné rostliny Carex brizoides,
Deschampsia cespitosa). Na mokřadních loukách žije modrásek bahenní
(Maculinea nausithous) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar).
CHKO Litovelské Pomoraví
ostruháček česvinový
okáč hnědý
jasoň dymnivkový
Fauna
ploštice: ekologickým specialistou je pobřežnice velká
(Macrosaldula scotica), kriticky ohrožený druh vázaný
na stanoviště štěrkových lavic a neregulovaných břehů řek.
V ČR je mimo Litovelské Pomoraví recentně známa jen z několika málo lokalit v
Podbeskydí a z jedné lokality na Šumavě.
Význačným druhem je i hlubenka skrytá (Aphelocheirus
aestivalis), jediný náš druh vodní ploštice žijící benticky
a vázaný na tekoucí vody. Kvůli plastronovému dýchání
je závislá na obsahu kyslíku ve vodě a osidluje tudíž jen
neznečištěné, víceméně přirozené úseky středních a
dolních toků řek.
Na hladině Moravy se v klidných úsecích masově
vyskytuje bruslařka říční (Aquarius najas), velký
bezkřídlý druh bruslařky žijící výhradně na tekoucích
vodách, a to na přirozených, neregulovaných úsecích
středních toků řek, případně na přírodě blízkých
kanálech v lužních lesích.
CHKO Litovelské Pomoraví
Macrosaldula scotica
© Petr Kment
Fauna
korýši: desítky lokalit lupenonohých korýšů (tř. Branchiopoda) v jarních
periodických tůních, lesních i lučních: žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii),
listonoh jarní (Lepidurus apus), ojediněle škeblovka zobcovitá (Lynceus
brachyurus).
CHKO Litovelské Pomoraví
http://www.sacsplash.org/critters
Lynceus brachyurus
Siphonophanes grubii
Lepidurus apus
Fauna
obratlovci
obojživelníci: bohaté populace hnědých a zelených skokanů, zejména skokana
štíhlého (Rana dalmatina) a s. skřehotavého (Rana ridibunda), kuněk ohnivých
(Bombina bombina), rosniček (Hyla arborea) a dalších běžnějších druhů. Vzácně se
vyskytují čolek velký (Triturus cristatus) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus),
nezvěstný je skokan ostronosý (R. arvalis).
plazi: běžné nížinné druhy, na loukách dost častá i ještěrka živorodá (Zootoca
vivipara), ve 20. století vyhynula želva bahenní (Emys orbicularis).
CHKO Litovelské Pomoraví
Pelobates fuscus Zootoca vivipara
Fauna
obratlovci
ptáci: dobře vyvinutá společenstva lužních lesů a břehových porostů: moudivláček
lužní (Remiz pendulinus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek
bělokrký (Ficedula albicollis), včelojed lesní (Pernis apivorus), vzácně hnízdí i čáp
černý (Ciconia nigra) a luňák červený (Milvus milvus).
CHKO Litovelské Pomoraví
Dendrocopos medius Ficedula albicollis
http://www.orni.lt http://www.birds.se
Pernis apivorus
ThKraft
Milvus milvus
Fauna
obratlovci
ptáci:
Na vlastní koryto řeky Moravy jsou vázány druhy hnízdící v břehových nátržích
(ledňáček říční), na štěrkových lavicích (bahňáci pisík obecný a kulík říční), ve
stromech na březích (rybožravá kachna morčák velký) a na rozmanitých konstrukcích
(mosty, jezy – skorec vodní, konipas horský).
CHKO Litovelské Pomoraví
http://www.fssbirding.org.uk
Alcedo atthis
Actitis hypoleucos
Charadrius dubius
Mergus merganser
http://www.billhubick.com
Fauna
obratlovci
ptáci:
Specifickým biotopem jsou pískovny – zbytkové jámy po těžbě štěrkopísku zatopené
vodou. Jsou významnou tahovou zastávkou vodních ptáků, v PR Chomoutovské
jezero hnízdí v kolonii racků chechtavých pravidelně racek černohlavý (Larus
melanocephalus).
Pro ledňáčka, lejska bělokrkého a strakapouda prostředního zde byla zřízena Ptačí
oblast Litovelské Pomoraví.
CHKO Litovelské Pomoraví
Larus melanocephalus
Larus ridibundus
Fauna
obratlovci
savci
V 90. letech 20. století sem byl reintrodukován bobr evropský (Castor fiber).
Původem jde o východopolskou populaci ssp. vistulanus.
Pravidelně se vyskytuje vydra říční (Lutra lutra).
Jeskyně ve vápencovém masivu Třesína jsou zimovištěm a letním úkrytem letounů,
výhodným zejména vzhledem k blízkosti potravního zázemí lužního lesa. Zjištěna
byla řada druhů, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr večerní
(Eptesicus serotinus) nebo vrápenec malý (Rhinolopus hipposideros).
CHKO Litovelské Pomoraví
http://www.skudci.com
Nejvýznamnější ZCHÚ
NPR Ramena řeky Moravy –
nejzachovalejší úsek řeky Moravy
mezi Litovlí a Olomoucí, s meandry,
bočními rameny, břehovými porosty a
lužními lesy.
NPR Vrapač – druhý dobře
zachovaný úsek Moravy nad Litovlí, s
meandry, tůněmi a rozsáhlými
porosty měkkého a tvrdého luhu.
PR Plané loučky – nejzachovalejší
luční komplex ve středním Pomoraví
nad Olomoucí, s mozaikou luk,
rákosin, ostřicových porostů a
lučních tůní, významný botanicky i
zoologicky.
CHKO Litovelské Pomoraví
Plané loučky
Vrapač
Historie lidského vlivu
Hornomoravský úval je součástí staré sídelní oblasti, kolonizované již neolitickými
zemědělci. Pozůstatky nejstaršího osídlení jsou např. u obce Skrbeň (kultura s
moravskou malovanou keramikou) nebo v Olomouci (kultura nálevkovitých pohárů).
Větší část území byla záhy odlesněna a úrodné černozemě zemědělsky využívány.
Zaplavovaná území podél řeky Moravy, jež jsou dnes součástí vlastní CHKO, byla
zřejmě odlesněním postižena méně, archeologických dokladů se zde však zachovalo
málo, neboť niva je překryta mladšími sedimenty (povodňovými hlínami).
S osídlováním středních poloh a následným růstem rozkolísanosti průtoků se
rozšiřuje záplavová rovina Moravy, méně vhodná pro trvalé osídlení a zornění. Tento
proces vrcholí ve středověku (12.–14. století).
Od 17. do 19. století vybudován Lichtenštejny v okolí
Nových Zámků romantický přírodní areál.
CHKO Litovelské Pomoraví
monoxylon ze 3. století př. n. l.
nalezený v roce 1999 v
Moravičanské pískovně
Ochrana a ohrožení
Regulace vodních toků postihly nejen některé úseky Moravy,
ale i řadu jejích přítoků.
Čerpání pitné vody a s ním spojené snížení hladiny podzemní
vody – likvidace slatinišť u Litovle a Černovíra, ohrožení dalších mokřadních
lokalit.
Těžba terasových štěrkopísků na řadě rozsáhlých ploch (Moravičanská jezera,
Poděbradské jezero, Chomoutovské jezero) i menších lokalit. Mezi negativní
dopady patří likvidace mokřadních biotopů (např. cenných mokřadních luk) a
změny hydrologických poměrů. Na druhou stranu vznikají nové biotopy vzácných
druhů – přeslička různobarvá (Equisetum variegatum) v PR Moravičanské jezero,
tahová i hnízdní lokalita ptáků PR Chomoutovské jezero, blatnice skvrnitá
(Pelobates fuscus) v PP Bázlerova pískovna apod.
Invaze neofytů, především na živinami bohatých neobhospodařovaných
nelesních stanovištích, jako jsou vysokobylinné pobřežní porosty a rozvolněné
lužní lesy (zejména Impatiens glandulifera a Helianthus tuberosus).
CHKO Litovelské Pomoraví
Equisetum variegatum
Ochrana a ohrožení
CHKO protíná rychlostní komunikace Olomouc - Mohelnice, jež poškodila
povrchové projevy (vyvěračky) pohřbeného krasu u Mladče.
Nesmrtelný megalomanický projekt kanálu Dunaj - Odra - Labe…
CHKO Litovelské Pomoraví
CHKO Litovelské Pomoraví
rok vyhlášení: 1990
rozloha: 96 km2
sídlo správy: Litovel
oficiální web:
http://web.quick.cz/litovelskepomoravi
http://www.ochranaprirody.cz
Zachovalá niva středního toku Moravy – velké
nížinné řeky s meandrujícím korytem, sítí
bočních ramen, periodických tůní, mokřadních
luk a rozsáhlých lužních lesů s přírodě
blízkým druhovým složením. Vynikající
mokřadní území (Ramsarská lokalita),
zpestřené v SZ části ostrovem vápnomilných
společenstev na výchozu zkrasovělých
vápenců a komplexem chlumních doubrav na
kulmských sedimentech východního okraje
Českého masivu.
http://web.quick.cz/litovelskepomoravi