Hodnotová řešení env. krize Hodnota = koncepce žádoucího ~ jak hodně co chceme - vytváří zásadní orientaci v životě, určuje naše jednání na základě stálých hodnotových žebříčků (verbální x žité) Budování hodnotových žebříčků - během socializace (výchova) → zvnitřňování hodnot do našeho podvědomí → cizí vůle hodnotu nezakládá - změna hodnotových žebříčků? – nutná motivace Hodnota = koncepce žádoucího ~ jak hodně co chceme - vytváří zásadní orientaci v životě, určuje naše jednání na základě stálých hodnotových žebříčků (verbální x žité) Budování hodnotových žebříčků - během socializace (výchova) → zvnitřňování hodnot do našeho podvědomí → cizí vůle hodnotu nezakládá - změna hodnotových žebříčků? – nutná motivace Potřeba - spojena s hodnotami, vztahuje se ke chtěnému → výrazem nedostatku - hodnoty a potřeby tvoří podstatnou složku motivace lidského jednání - naplnění potřeb → základ šťastného života - materiální x nemateriální potřeby Způsoby života v environmentální perpektivě Blahobyt - žádoucí stav společnosti vymaněné z hladu a bídy -  Způsoby života v environmentální perpektivě Blahobyt - žádoucí stav společnosti vymaněné z hladu a bídy -  - po naplnění základních potřeb vznikají potřeby nové, nemateriální, to však ohrožuje ekonomikou trvalého růstu - blahobyt je konvenčně spojován s vysokou hmotnou životní úrovní – HDP Způsoby života v environmentální perpektivě Blahobyt - žádoucí stav společnosti vymaněné z hladu a bídy -  - po naplnění základních potřeb vznikají potřeby nové, nemateriální, to však ohrožuje ekonomikou trvalého růstu - blahobyt je konvenčně spojován s vysokou hmotnou životní úrovní – HDP - pro zabezpečení růstu HDP je třeba spojit uspokojování vyšších (nemateriálních) potřeb s materiální spotřebou – jak? Reklama – hnací motor konzumní společnosti - nepřipustit, abychom si mysleli, že už máme vše, co ke spokojenému životu potřebujeme Šok z ekologie, str. 33 Blahobyt v konvenčním pojetí - neukazuje nespotřební kvality života, (např. zdraví, charakter sociálních vztahů, vzdělání, kulturní úroveň, životní prostředí…) http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/8400005.stm Konzum → konzumní společnost - konzumní společnost - typ moderní společnosti, v níž jsou rozhodující sociální funkce určovány spotřebou - potřeba získávání „pozičního zboží“ (důkaz společenské pozice - uznání) - vyjadřuje situaci sociálních skupin či státu (stát blahobytu) - nadměrný konzum – záliba/nutnost? vlastnění hmotných statků či službách → typická dynamika nakupování a spotřeby (tvorby odpadů) Až na dno blahobytu“ str 39 Konzum → konzumní společnost - konzumní společnost - typ moderní společnosti, v níž jsou rozhodující sociální funkce určovány spotřebou - potřeba získávání „pozičního zboží“ (důkaz společenské pozice - uznání) - vyjadřuje situaci sociálních skupin či státu (stát blahobytu) - nadměrný konzum – záliba/nutnost? vlastnění hmotných statků či službách → typická dynamika nakupování a spotřeby (tvorby odpadů) Až na dno blahobytu“ str 39 Rozměry konzumní společnosti žádoucí: zabezpečení růstu HDP nežádoucí: osobní/společenské - nesoulad mezi tím, co činí lidi šťastné (?) a očekáváním konzumní společnosti (?) Rozměry konzumní společnosti žádoucí: zabezpečení růstu HDP nežádoucí: osobní/společenské - nesoulad mezi tím, co činí lidi šťastné (?) a očekáváním konzumní společnosti (?) - nenaplnění vyšších potřeb činících nás šťastné často vede k hledání štěstí v materialistickém světě Rozměry konzumní společnosti žádoucí: zabezpečení růstu HDP nežádoucí: osobní/společenské - nesoulad mezi tím, co činí lidi šťastné (?) a očekáváním konzumní společnosti (?) - nenaplnění vyšších potřeb činících nás šťastné často vede k hledání štěstí v materialistickém světě hypermarket – „oltář průměrných snů“ - nabízí (kromě věcí) jen krátkodobé uspokojení, nikoliv trvalou spokojenost a pocit životního naplnění „kulisový, umělý, naleštěný svět obrovské prodejny a vysněný „ideální“ svět hrdinů telenovel s jejich „důležitými“ problémy, demonstrovaný na příbězích pěti postav, jež se v prostředí hypermarketu potkají“ Rozměry konzumní společnosti žádoucí: zabezpečení růstu HDP nežádoucí: osobní/společenské - nesoulad mezi tím, co činí lidi šťastné (?) a očekáváním konzumní společnosti (?) - nenaplnění vyšších potřeb činících nás šťastné často vede k hledání štěstí v materialistickém světě hypermarket – „oltář průměrných snů“ - nabízí (kromě věcí) jen krátkodobé uspokojení, nikoliv trvalou spokojenost a pocit životního naplnění „kulisový, umělý, naleštěný svět obrovské prodejny a vysněný „ideální“ svět hrdinů telenovel s jejich „důležitými“ problémy, demonstrovaný na příbězích pěti postav, jež se v prostředí hypermarketu potkají“ environmentální Environmentálně příznivý způsob života - založen na změně žebříčku hodnot a potřeb → snížení hmotné spotřeby (suroviny, energie, odpady, tox.) = ek. stopy Životní způsob a environmentální etika - env. příznivé chování – více než vedlejší produkt živ. postojů zralých lidí - nutná vymahatelnost pomocí sociální normy vštěpované výchovou → šíření nápodobou a módou - environmentální etika - normou „zelených“ (H. Librová, Pestří a zelení) → počet stoupá – šíří se tak projevy altruismu vůči živým bytostem Alternativní životní způsoby - alternativní k většinové kultuře a životnímu stylu – odlišné hodnoty - hodnoty zpravidla nemateriální povahy Drobné kroky nebo radikální změna životního způsobu? - způsob vyvolání změny postojů a životního stylu: I) ne příznaky prohlubující se env. krize → neorientujeme se na budoucí generace II) nelze stavět na strachu ani prožití env. krize (povodně?) III) ne environmentální vědomí a informovanost (max. 5 %) - schůdná je cesta drobných kroků → vnímavost k praktickým návodům ekologických poraden → ekol. šetrné prostředky, technologie, recyklace, biopotraviny… - nejschůdnější postup k ek. zásadním proměnám lidského života → rozsáhlé devastace životního prostředí ale vyžaduje ↑ změnu - env. příznivý způsob někdy vnímán jako neradostný a asketický - člověk někdy dochází k závěru, že sám env. krizi nevyřeší Environmentálně uvědomnělý způsob života I) dle domácích technologií – přibývá energ. šetrných spotřebičů (úspora) II) dle spotřebních vzorců - důležitá env. informovanost + ochota měnit spotřební návyky (x tzv. „ekologické plýtvání“) - ideační hodnota věcí x užitková hodnota → souvisí s etickým a politickým pozadím výroby (velkochovy, x biopotr., fair-trade, veget., lokální potraviny…) III) dle spotřeby zboží a služeb → konzum. x dobrovolná skromnost Environmentálně uvědomnělý způsob života I) dle domácích technologií – přibývá energ. šetrných spotřebičů (úspora) II) dle spotřebních vzorců - důležitá env. informovanost + ochota měnit spotřební návyky (x tzv. „ekologické plýtvání“) - ideační hodnota věcí x užitková hodnota → souvisí s etickým a politickým pozadím výroby (velkochovy, x biopotr., fair-trade, veget., lokální potraviny…) III) dle spotřeby zboží a služeb → konzum. x dobrovolná skromnost Dobrovolná x záměrná skromnost - dobrovolně skromný - kdo žije ve skromných poměrech vědomě a dobrovolně, na základě svého rozhodnutí, ačkoli by mohl žít jinak (Pestří) - env. příznivé necíleně - až druhotně - záměrná skromnost → lidé vědomě z env. motivů omezují své vzorce i objem spotřeby hmotných statků či služeb, které narušují ŽP (Zelení) - častá je kombinace obou Dobrovolná skromnost x chudoba - chudoba - nízký příjem, malé vlastnictví a spotřeba, pocit deprivace, sociální vyloučení, nízký sociální status, minimální podíl na moci - dobrovolná skromnost – dobrovolnost, soběstačnost, pestré mezilidské vztahy, aktivní podíl na veřejných věcech (obce...) - idea skromnosti častá v antické filozofii, islámu, křesťanství, judaismu, taoismu, konfucionismu, starověké mytologii i u přírodních národů „I suggest that we are thieves in a way. If I take anythink that I do not need for my own immediate use and keep it I thieve it from somebody else. I venture to suggest that it is the fundamental law of Nature, without exception, that Nature produces enough for our wants from day to day, and if only everybody took enough for himself and nothing more, there would be no pauperism in this world, there would be no more dying for starvation in this world. But so long as we have got this inequality, so long we are thieving.“ M. K. Gandhi Thieves – zloději Venture – spekulovat Pauperism – chudoba Starvation – hladovění Dobrovolná skromnost x chudoba - chudoba - nízký příjem, malé vlastnictví a spotřeba, pocit deprivace, sociální vyloučení, nízký sociální status, minimální podíl na moci - dobrovolná skromnost – dobrovolnost, soběstačnost, pestré mezilidské vztahy, aktivní podíl na veřejných věcech (obce...) - idea skromnosti častá v antické filozofii, islámu, křesťanství, judaismu, taoismu, konfucionismu, starověké mytologii i u přírodních národů Skromnost jako součást sociální prestiže statusu - př. holandští lékaři - skromnost a ekologický luxus je prestižní záležitostí, konzumenství odmítáno jako neetické, většinové a vulgární - ek. příznivé chování bohatých je otázkou společenské prestiže, ale i osobních postojů → orientace mimo materiální hodnoty - společnost už není rozvrstvena do tříd, ale podle životního stylu → chudší vrstvy se snaží napodobovat bohatší → nápodoba může být účinnější než ek. výchova → šíření pod vlivem módy je rychlejší a efektivnější - společenské elity → vliv na legislativu, politiku i ekonomiku „Z toho vidíš, že chudí nejsou tak docela ubozí, jak si myslíme; jsou opravdu blaženější, než si představujeme a než my sami jsme“ Karl Gutzkow Luxus – hybatel změn životního způsobu? - možná ano - vzácné zboží, služby a trávení volného času dříve výsadou nejbohatších – nyní dostupné i nižším vrstvám → ohrožení statutotvorné funkce → nutno tedy luxusní statky neustále proměňovat – co je dnes vzácné? Luxus – hybatel změn životního způsobu? - možná ano - vzácné zboží, služby a trávení volného času dříve výsadou nejbohatších – nyní dostupné i nižším vrstvám → ohrožení statutotvorné funkce → nutno tedy luxusní statky neustále proměňovat – co je dnes vzácné? 6 nových luxusní kategorií ČAS – kdo je pánem svého času? POZORNOST – chtějí všichni (i média) PROSTOR – poloprázdný pokoj? KLID – za klid (v práci, bydlení i restauraci) i platíme BEZPEČNOST – požadavek bezpečnosti x izolace PŘÍRODA - čistá voda, vzduch, kvalitní potraviny… - zdroj estetických zážitků, citového a intelektuálního naplnění - vztah k ní založen na pocitu libosti → prvek luxusu x vědomí existenční závislosti středověkého rolníka - o ochranu ŽP se zasazuje i bez pocitu přímé závislosti Výběrová náročnost - odlišné pojetí dobrovolné skromnosti - člověk náročný, ale na určité věci → např. na kvalitu vody, ŽP, veřejnou dopravu, radost ze života - není o askezi, ale o radosti ze života místo z majetku - „zelený konzument“ - ekologicky šetrné výrobky atd., ale stále zvýšená spotřeba, až plýtvání :-( Výběrová náročnost - odlišné pojetí dobrovolné skromnosti - člověk náročný, ale na určité věci → např. na kvalitu vody, ŽP, veřejnou dopravu, radost ze života - není o askezi, ale o radosti ze života místo z majetku - „zelený konzument“ - ekologicky šetrné výrobky atd., ale stále zvýšená spotřeba, až plýtvání :-( Postmaterialismus - změny v hodnotách - Holandsko, SRN, Dánsko x USA a Kanada - přesun od materialistických hodnot (hmotný blahobyt a bezpečí, orientace na ekonomickou prosperitu, dodržování sociál. pořádku) k hodnotám postmaterialistickým (svobodná seberealizace, podíl na správě věcí veřejných, tvorba humánnější společnosti, tvorba ŽP) - změna hodnot probíhá (pomalu) především u mladších generací, které vyrůstaly ve větší ekonomické a spol. jistotě (ne za války) → ekonomická prosperita přispívá k šíření postmat. hodnot a naopak (ropná krize v 70. let - pokles postmaterialismu) Výběrová náročnost - odlišné pojetí dobrovolné skromnosti - člověk náročný, ale na určité věci → např. na kvalitu vody, ŽP, veřejnou dopravu, radost ze života - není o askezi, ale o radosti ze života místo z majetku - „zelený konzument“ - ekologicky šetrné výrobky atd., ale stále zvýšená spotřeba, až plýtvání :-( Postmaterialismus Hlavní dimenze proměn životního způsobu I) Turizmus - tvrdý turizmus: vychází z neklidu moderního člověka někam cestovat, všechno vidět a vše si užít → rostou náklady na turistiku, dovolené - měký turizmus: výsledek rostoucí ochoty lidí zříci se výhod civilizace ve prospěch přírody a hostitelských zemí, poznání skutečné ciziny Tvrdý turizmus Měkký turizmus masové cestování individuální, rodinné cesty, cesty s malou skupinou přátel málo času dost času rychlé dopravní prostředky přiměřené a pomalé dopravní prostředky daleko blízko pevný program spontánní rozhodnutí podle situace řízení zvenku (cest.kancelář) řízení zevnitř importovaný styl života styl života blízký dané zemi „pamětihodnosti“ zážitky pohodlně a pasívně s úsilím a aktivně žádná nebo malá duševní příprava příprava vztahující se k dané zemi bez znalosti domácího jazyka se znalostí domácího jazyka pocit převahy radost z učení se od domácích nákupy přivést dárky hostitelům suvenýry vzpomínky, nové zážitky, kresby pohlednice a prospekty malby zvědavost takt hlasitý tichý II) Nový pohled na jídlo a vaření Vegetariánství - motivace: zdravotní (omezení tuků, cukrů, nebezpečí) ekologická - 2ha půdy uživí 1 masožravce, 14 vegetariánů, 50 veganů etická – spiritualizace lidského bytí → odmítnutí velkochovů, uvědomělé zmenšování ek. stopy - počet vegetariánů vzrůstá: ČR (2002): 1 – 2 % → jedna z nejdynamičtějších změn v životním stylu - vegetariánství výsadou bohatších - v rozvojových zemích roste konzumace masa II) Nový pohled na jídlo a vaření Vegetariánství - motivace: zdravotní (omezení tuků, cukrů, nebezpečí) ekologická - 2ha půdy uživí 1 masožravce, 14 vegetariánů, 50 veganů etická – spiritualizace lidského bytí → odmítnutí velkochovů, uvědomělé zmenšování ek. stopy - počet vegetariánů vzrůstá: ČR (2002): 1 – 2 % → jedna z nejdynamičtějších změn v životním stylu - vegetariánství výsadou bohatších - v rozvojových zemích roste konzumace masa II) Nový pohled na jídlo a vaření Vegetariánství - motivace: zdravotní (omezení tuků, cukrů, nebezpečí) ekologická - 2ha půdy uživí 1 masožravce, 14 vegetariánů, 50 veganů etická – spiritualizace lidského bytí → odmítnutí velkochovů, uvědomělé zmenšování ek. stopy - počet vegetariánů vzrůstá: ČR (2002): 1 – 2 % → jedna z nejdynamičtějších změn v životním stylu - vegetariánství výsadou bohatších - v rozvojových zemích roste konzumace masa Střídmost v jídle (Západ) - ale malé uvědomění pozadí vzniku jídla → vztah mezi jídlem a jeho původem zatemňován - intenzivním zemědělstvím a chovem se člověk sice vymanil z těžké dřiny na polích, ale také odcizil původu potravy, jejíž kvalita klesá x kvantita roste Vlastnoruční příprava jídla - jídlo vychutnat, podílet se na vzniku → čas x další získy III) Proměny mužské a ženské role v env. souvislostech Ekofeminismus - hnutí spojující myšlenky feminismu a ochrany přírody - navazuje na přesvědčení feminismu 18. -19. stol. o ponížení a útlaku žen ze strany mužů, doplněno paralelou útisku přírody → příroda spolutrpitelkou žen - ekofeminismus x dominantní a vykořisťující postavení mužů, kteří racionalitou, soutěží, agresivitou a arogancí zavedli svět do ekologické krize - prosazení ženského přístupu – více intuitivní, soucitný, bližší přírodě III) Proměny mužské a ženské role v env. souvislostech Ekofeminismus - hnutí spojující myšlenky feminismu a ochrany přírody - navazuje na přesvědčení feminismu 18. -19. stol. o ponížení a útlaku žen ze strany mužů, doplněno paralelou útisku přírody → příroda spolutrpitelkou žen - ekofeminismus x dominantní a vykořisťující postavení mužů, kteří racionalitou, soutěží, agresivitou a arogancí zavedli svět do ekologické krize - prosazení ženského přístupu – více intuitivní, soucitný, bližší přírodě Nová maskulinita - od 60. let postupná proměna mužství - nové pojetí muže → spojení mužské fyzické síly, pevného postoje, rozhodnosti s ženskou schopností altruismu, trpělivosti a lásky → využívá takové chování ve vztazích k ostatním lidem i přírodě - „soucitná autorita“→ silný a odvážný muž schopný soucitu