Zemědělství
Environmentální rozměr zemědělství
Zemědělství (národohospodářský pohled)
- primární sektor hospodářství
- zajišťování potravy a materiálů pro výrobu
Agroekosystém (ekologický pohled)
- typ planetárních ekosystémů
- funkční jednota hospodářsky významných organizmů a prostředí
- v užším vymezení – pole; širší vymezení - povodí, krajina, region
- původně produkčně nejkvalitnější ekosystémy
Význam zemědělství
Produkční funkce
- potraviny, průmyslové suroviny (textilní
a kožedělný průmysl, tuky...) a energie
Mimoprodukční funkce
- tvorba a udržování typického rázu kulturní krajiny – Genius loci
- udržování fungujících agroekosystémů se specifickou biodiverzitou
- samozásobení regionu potravinami, zaměstnanost
- životní prostředí lidí a dalších organizmů
- zachování osídlení venkova, rekreace
Coubine Othon
1883 - 1969
Krajina s obilným polem
Václav Špála
U Berounky
Van Gogh
Landscape under a stormy sky
Charakteristika industriálního zemědělství I
používání agrochemikálií
- používání rychle rozpustných hnojiv (N, P, K)
- nadměrné používání syntetických pesticidů
- výroba, distribuce a aplikace agrochemikálií,skladování
a likvidace zásob
chov hospodářských zvířat
- velkochovy, transport, porážka (nepřirozené podmínky, stres, týrání)
- používání průmyslových krmných směsí
- řízená reprodukce, jednostranné šlechtění
Charakteristika industr. zeměd. II
skladování a zpracování potravin
- snížení přímého odběru → přepravní
vzdálenosti se zvyšují
→ potřeba dlouhé trvanlivosti
→ chemické ošetření, chlazení
- z místa produkce na talíř amerického
spotřebitele ~ 2400 km; ČR?
- doprava jako celek ~11 % emisí CO2 z emisí
celkové produkce potravy (USA)
Charakteristika industriálního zemědělství II
technologický boom - hybridizace a šlechtění, GMO
- pro X proti
zemědělci obětí svého úspěchu
- vysoká produkce → snižování výkupních cen → tlak na zemědělce,
specializovat se na monokultury → sázka na jednu kartu vždy riskantní !!!
Podíl vývozu potravin do Ruska na celkových vývozech Zdroj: Eurostat
Důsledky industriálního zemědělství I
Pozitiva
- vysoká produkce!
Negativa
Sociální
- marginalizace zemědělství jako ekon. odvětví
(patří ke skupinám s nejnižší životní úrovní)
- dnes – asi 4 % populace; tvoří asi 3 % HDP
- před rokem 1940 – 35 % populace (prod. věku), nejsilnější politická strana
Ekonomické
- vysoká dotační podpora státu (EU)
- koncentrace prodejů do velkých řetězců → závislost soukromníků na zeměď.
koncernech, tlak na zvyšování výnosů
- roste vývoz na světové trhy - dotace
- nesoběstačnost
Etické
- nevyhovující zacházení se zvířaty
- usurpátorské využívání zdrojů (v,p) – na úkor jiných ekosyst.
Důsledky industriálního zemědělství II
Ekologické
- globálně roste intenzita čerpání ne/obnovitelných zdrojů a energie
- kontaminace půdy a vod, snížení úrodnosti půd, eroze
- snižování biodiverzity, zvyšování odolnosti škůdců a chorob
- nevhodné podmínky zvířat (krátkověkost), poškození krajinného rázu
Zdravotní: rezidua pesticidů v potravinách z dovozu
Potravinové: zhoršení kvality potravin - málo čerstvých potravin
- aditiva
- změny vlastností
- trvanlivost a vzhled
prioritou
Důsledky industriálního zemědělství III
- hodnota EROEI – energy return on energy invested
- s industrializací zemědělství klesá !
- vzrůstající množství dodatkové energie
Dodatková energie (DE)
- veškerá E investovaná v zem. produkci kromě E slunce
- DE v rostlinné výrobě:
agrochem. 46 %, fosilní E 22 %, stroje 13 %, osiva 10 %, práce 9 %
Důsledky industriálního zemědělství III
- hodnota EROEI – energy return on energy invested
- s industrializací zemědělství klesá !
- vzrůstající množství dodatkové energie
Dodatková energie (DE)
- veškerá E investovaná v zem. produkci kromě E slunce
- DE v rostlinné výrobě:
agrochem. 46 %, fosilní E 22 %, stroje 13 %, osiva 10 %, práce 9 %
-↑ podíl DE u agrochem. dán vysokou E náročností výroby prům. N
- 80 GJ/t (P hnojiva 6x méně, K hnojiva 9x méně)
- N hnojiv největší spotřeba
- na DE nejnáročnější cukrovka 40 GJ/ha, nejméně vojtěška 13 GJ/ha
- největší E výstup – cukrovka 214 GJ/ha, pak vojtěška 107
E bilance
- měrná spotřeba na vyprodukovaný GJ:
- vojtěška 0,12, cukrovka 0,19, brambory 0,43, maso 0,9 !
= na 1 GJ DE připadá 1,1 GJ produktů živočišné výroby !!!
Zelená revoluce
- po WW2 populace v JV Asii ↑↑ růst - snížením úmrtnosti
- po Bengálském hladomoru - zavádění nových variet + industrializace
Cíl: výrazně zvýšit zemědělskou produkci
- 60.léta – počátek Zelené revoluce v Indii
- zavedení HYV plodin – př. rýže IR8 odolná proti suchu s prům.
výtěžkem 5 t/ha (x 1,5 t/ha dříve), navíc zrající kratší dobu
→ možné dvě sklizně za sezónu
- moderní zemědělská technika (pluhy, traktory, kombajny...)
↑ úroda = ↑ požadavky na úrodnost půdy a zdroje vody
Zelená revoluce – výhody a nevýhody
Výhody
- movití farmáři (schopni koupit HYV, techniku a agrochemikálie) zvýšili
produkci >3x → vzrůst příjmů → další investice a inovace → ...
- rychleji rostoucí plodiny umožňují 2x – 3x sklizeň za rok
- nadbytky produkce → lepší zásobení měst
- vzrůst soběstačnosti a snížení cen importovaných surovin → zlevnění
potravin ve městech
- pokles importu obilí do Indie z 10 mil. t (1967) na 0,5 mil. t (1977)
- dnes v Indii nadbytek potravy, dovoz minima pšenice, rýže ne
Nevýhody
- mnoho farmářů nemá finance na HYV a techniku - úroda stejná
- výrazný vzrůst nerovností mezi zbohatlými farmáři a stále chudými
- HYV vyžadují agrochemikálie – $$$
- nadužívání agrochemikálií = kontaminace zdrojů pitné vody
- ↑ spotřeba vody x zasolování polí x tenčí zdroje pitné vody
Udržitelné zemědělství
• Dle OECD - typ zemědělské produkce, která uspokojuje
potřeby současnosti a neomezuje potřeby budoucích
generací.
• Chrání půdu využívanou pro zemědělskou produkci, vodu,
genetické zdroje.
• Nedegraduje ŽP, v praxi zvládnutelný, ekonomicky
soběstačný a sociálně akceptovatelný systém.
Cíle nutné pro dosažení udržitelného zemědělství
Vyšší diverzita planě rostoucích druhů rostlin a živočichů na
orné půdě i v trvalých travních porostech
•Vyšší diverzita pěstovaných plodin.
•Vytváření podmínek vedoucích k ochraně
mimoprodukčních ekosystémů a volně žijících organismů
Udržitelné zemědělství
• Vytváření venkovských komunit a tradic.
• Ekonomická stabilita venkova.
• Ochrana stávajících a výsadba nových biotopů (remízky,
pásy křovin či travnaté meze), křovinaté pásy, okraje lesa,
vlhké biotopy, kvetoucí pásy.
Ekologické zemědělství
- alternativa vůči industr. (konvenčnímu, intenzivnímu) zemědělství
- dle zákona 242/2000 Sb. o Ekologickém zemědělství
„zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na ŽP a jeho
jednotlivé složky omezením či zákazy používání látek a postupů, které
zatěžují a znečišťují ŽP nebo zvyšují rizika kontaminace potravního
řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a pohodu
chovaných hospodářských zvířat.“ (Zák. 242/2000 Sb.)
- 70. léta – vznik IFOAM – International
Federation of Organic Agriculture
2009
Ekologické zemědělství
2011
Podmínky ekologické produkce
- bez použití agrochemikálií s vyjimkou několika vybraných, šetrných
anorganických látek (př. modrá skalice), a to jen za zvláštních okolností
- zachování zeleně (meze, remízky, aleje)
- opatření proti erozi např. odložení orby přes zimu
- vylučují pěstování GM plodin
- prostor pro ležení, odpočinek, stáj vystlanou slámou,
- výběh včetně pastvy a přirozenou potravu
- zákaz klecového chovu slepic a ustájení
dobytka a prasat na ocelových roštech
- zákaz přidávání růstových stimulátorů,
masokostní moučky, syntetických látek do krmiva,
hormonální synchronizaci říje či přenosu embryí
Mutifunkční model ekologického zemědělství
Sociální cíle
- vlastní pracovní síly, samozásobení regionu
potravinami, uspokojování místních potřeb
- zachování osídlení venkova – zvýšení
zaměstnanosti, regionální rozvoj
Ekologické cíle
- zvýšení stability a funkčnosti agroekosystémů,
vyšší biodiverzita
Ekonomické cíle
- hospodářská výkonnost, spoleh na vlastní
zdroje, dlouhodobá jistota výnosů, export
Kontrola ekologického zemědělství
Kontrolu a certifikaci dle zák.
242/2000 Sb. o ekol. zemědělství
vykonávají z pověření MZ čtyři
soukromé společnosti:
KEZ, o.p.s. (Chrudim)
ABCERT AG (Jihlava)
Biokont CZ, s.r.o. (Brno)
BUREAU VERITAS CR
spol. s r.o.
+ ÚKZÚZ Brno
- KEZ slouží zákazníkům jako
záruka původu a kvality potravin
- podle zákona tyto výrobky
smějí v názvu nést předponu
"bio" a znak
Biopotraviny – jak jsou drahé ???
- průměrný rozdíl cen biopotravin x konvenčních potravin v pražských
maloobch. řetězcích a specializovaných prodejnách činil 95 % (5/2008)
- ceny biopotravin ve specializované prodejně o 14 % vyšší, než ceny
srovnatelných biopotravin v maloobchodních řetězcích (5/2008)
- nejvýraznější zvýšení ceny je zaznamenáváno u nejběžnějších
surovin - brambor, cibule, vajec; nejnižší pak mléčné výrobky
Biopotraviny z dovozu X místní konvenční potraviny