Metalové usměrňovače
Přehled
●
Přechod kov-polovodič
● 1874 – objevil Ferdinand Braun
Využití:
●
Od 1900 – hrotová elektroda (v krystalkách)
● Od 1926 – kuproxové usměrňovače
● Seleniové usměrňovače v zápětí
●
Od 1970 nahrazovány křemíkovými usměrňovači (polovodič-polovodič)
● 1. teorie – Nevill Mott 1939 → Mottova bariéra
●
Úprava – Walter H. Schottky → Schottkyho bariéra
● Správná teorie – Hans Bethe 1942 → Betheho bariéra?
Princip Schottkyho bariéry
● Depletiční oblast mezi
povrchem kovu a
polovodiče
●
Public domain,
commons.wikimedia.org/wiki/File:Schottky_barrie
r_zero_bias.svg
Vzhled
● Měděné desky (kov),
tepelně zoxidované (vrstva
oxidu mědi – polovodič)
● Každá buňka určena pro
napětí cca 20V
● Propojováním do série
možno zvyšovat pro
použití při napětí vyšších
● Velké desky fungují jako
odvod tepla
Public domain,
commons.wikimedia.org/wiki/File:Koxydul2.jpg
Seleniové usměrňovače
● Stejný vzhled jako kuproxové
● Použití při vyšších proudech než kuproxové
usměrňovače – až 90mA/cm2
Porovnání s elektronkovými
usměrňovači
● + účinnější než elektronky (80% vs. 60%)
● + nevyžadují zahřátí před použitím
● + použití při vyšších proudech
Porovnání s polovodičovými
diodami
● - velmi nízké hodnoty „bezpečného“ závěrného
napětí cca 1V,
řešení: více jednotek v sérii za sebou
● - nižší životnost
● +nižší napěťový úbytek na výstupu
Využití?
● Specifické výkonové aplikace
svářecí obvody
nabíjecí obvody
● V minulosti
televize
radia
velmi nespolehlivé, přechod ke křemíkovým
řešením již v 70. letech
Porovnání charakteristik
Děkuji za pozoooornost