 Archeobotanika
 – disciplína zabývající se studiem rostlinných zbytků
v archeologických situacích
 všechny rostlinné zbytky:
 makrozbytková analýza
 xylotomární a antrakotomická analýza,
 fytolitová analýza
 diatomární a jiné algologické analýzy
 palynologie
Zachování rostlinných makro-, mikro-zbytků
- zamokřené sedimenty bez přístupu vzduchu (angl. waterlogged), nízké pH
- Vysušení – bez rozkladných organizmů (angl. dessicated)
- procesem nedokonalého hoření-karbonizace (ang. charred)
- Mineralizací - pronikání minerálních solí (angl. mineralised)
- Otisky - v mazanici, na keramice, v sedimentu apod.
Makrozbytková analýza
Semena a plody, otisky listů, ale i jehličí, pupeny, plevy obilnin, zbytky slámy
- přesnější systematické určení než pylová zrna
Poznatky k:
- nejbližší okolí lokality - tj. pole, louky, rumiště, podmáčená stanoviště, lesy, křovinaté
formace apod.
- hlavní užitkové rostliny (obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina, koření, technické plodiny
- procesy domestikace hlavních druhů obilnin a luštěnin v průběhu pravěku.
Ječmen obecný – šestiřadý (Hordeum vulgare var.
hexastichon)
Obilky ječmene z raně středověkého sídliště ve Statenicích
Rekonstrukce polohy obilek v klásku – středová souměrná obilka
a „deformované“ obilky krajní.
(foto V. Komárková)
Vzorky půdy se obvykle odebírají do plastikových pytlů (obecně platí pravidlo, čím více, tím lépe). Posléze jsou
proplaveny na sítech a usušeny. Nakonec jsou v nich pod stereoskopickou lupou vybrány a determinovány rostlinné
makrozbytky.
Len setý
(Linum usitatissimum)
Ústí na Labem
středověká studna
Xylotomární / antrakotomická analýza
– analýza zuhelnatělých (uhlíků) a nezuhelnatělých fragmentů dřev (dendrochronologie)
 využívání dřeva na sídlištích a pohřebištích (kulturní prvky využití různých druhů
dřev, charakter, druh a charakter dřevěných konstrukcí. případně i typu řemeslné
výroby)
 rekonstrukce lesní vegetace + exotická dřeva
 charakter materiální skladby archeologických souborů
jehličnanů
listnáčů
Typy uhlíků
Javor (Acer sp.)
Dub (Quercus sp.) Krušina olšová (Frangula alnus)
Jasan (Fraxinus sp.)
Fytolity
Mikroskopické minerální útvary, které se vytvářejí
v některých pletivech rostlin. Nejčastěji se jedná o inkrustace
vznikající vně nebo uvnitř buněk
Chemické složení:
•oxid křemičitý – Poaceae – dají se rozlišit rody obilnin,
•Cyperaceae, Equisetaceae, Boraginaceae
•šťavelan vápenatý - Urticaceae,
•uhličitan vápenatý- Fabaceae
Využití v archeologii a paleoekologii:
vysoká odolnost + dlouhodobě přetrvávají v půdě,
Coprolit C1 –Rhinoceros (pleistocén, Jakutsko)
grass epidermis
Po dekompozici nebo spálení rostlinného materiálu zůstávají (hlavně
silikátové) v prakticky nezměněné podobě a dlouhodobě přetrvávají v půdě,
sedimentech a dalších médiích.
čeleď lipnicovité
Celá řada druhů má naprosto specifické nároky na
nejrůznější ekologické faktory - obsah solí nebo
znečišťujících látek ve vodě, rychlost proudění
vody, teplotu atd.
saprobní index - stupeň znečištění vody
organickými látkami, které se mohou ve vodě
rozkládat.
"normální" vody 0-4 , kde je ještě přítomen kyslík,
Stupně 4 - 8 jsou pro vody odpadní, kde převládá
anaerobní prostředí.
Analýza rozsivek
Rozsivky (Bacillariophyceae, starším názvem Diatomae)
Jsou to převážně vodní, mikroskopické, hlavně jednobuněčné řasy (Chromophyta).
Palynologie
- zkoumá pylová zrna a spory a mořský i sladkovodní fytoplankton s acidorezistentními obaly.
(zběžně i ostatní tzv. acidorezistentní zbytky) - palynomorfy
- velká schopnost zachování (sporopollenin),
- morfologická rozmanitost,
- snadný transport (větrem, vodou a živočichy),
- kvantitativní výskyt – velká pylová produkce.
•Nejlépe se zachovávají ve vlhkém kyselém prostředí
• (např. rašeliny), méně v jemně klastických uloženinách
• – říční a jezerní sedimenty, spraše nebo jeskynní hlíny.
• Důležitým požadavkem je absence oxidačních procesů
Taraxacum - smetanka
Abies - jedle
20mm
Castanea - kaštaovník
Chenopodiaceae
- merlíkovité
Quercus - dub
Salvinia natans parts of microsporangium and microspores
Gyrogonium
of Charophyta
Pediastrum boryanum var. pseudoglabrum
Botryococcus
Spory hub
– koprofilní, saprofytní
Nepylové objekty
Zopfia rhizophila on
decaying roots
Řasy vodní
x půdní
– len (Linum)
26_1496 vlna
20µ
26_1496 vlna
20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ
20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ 20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ
20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ
vlákna vlna
Comparative fibre
Grave no. 26_1496
20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ
lenComparative fibre
24_1133 králík
20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ 20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ
20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ20µ
1_196
Zvířecí srst
Ze sedimentů se získávají macerací - chemickou a mechanickou cestou se odstraní anorganické a
organické látky s výjimkou pylových zrn a spor a ostatních rostlinných a živočišných zbytků
- např. kutin, chitin - proces trvá zhruba 4 dny
- velikost vzorků a četnost vzorkování záleží na charakteru sedimentů
1. rašeliny – vysoká koncentrace palynomorf cm3– pomalé ukládání sedimentu
- malé vzorky a odebírat i po 1 cm
2. sediment s velkou příměsí horninového materiálu – větší vzorky
- např .povodňové hlíny nebo spraše – rychlé ukládání velkých mas sedimentů
– rozptýlený org. materiál – nízká koncentrace p.
rostliny hmyzosprašné x větrosprašné
Na rozdíl od makrozbytkové analýzy častěji obraz širšího okolí lokality,
x druhové určení méně časté
Situace v profilech – pylové diagramy – procentuální zastoupení rostlinných typů v
hloubkových úrovních
vývoj rostlinného pokryvu + intenzita a charakter lidské činnosti
Více místní poměry: hustě zalesněné oblasti, lesní rašeliniště, malá jezírka, prameniště
Větší míra vegetace ze vzdálenějšího okolí: otevřené plochy - louky a pastviny, větší jezera, sedimenty
velkých řek + dálkový transport
Situace s výrazným vlivem člověka na šíření pylu: všechny kulturní vrstvy v prostředí sídlišť.
Speciální případy: koprolity, zbytky potravin v nádobách, mazanice a omítky, obsahy hrobů
Jeskyně Balcarka
Přechod pleistocénu a holocénu - oteplení, zvlhčení
Corylus
TiliaAlnus
Příklady palynologických studií na archeologických lokalitách
Galium
Delphinium
Asteroideae
Sphagnum
Artemisia Chenopodiaceae
Rostliny v jeskyních nepůvodní – transport:
větrem (pouze jeskynní vchody), vodou a sedimenty, živočichy
- Selektivní zachování a akumulace palynomorf v důsledku jejich
rozdílné odolnosti a typu transportu
Možnost smíšení palynomorf z různě starých sedimentů - zejména kvartérních a terciérních
Tell Arbid Abyad - SV Sýrie
Podle Zoharyho (1973) současná flóra patří největší částí irano-turanské provincii
soustředěné především v Syrské poušti – horká léta a chladné zimy (i se sněžením).
Převažují chudé pastviny, které vznikly vymýcením lesů a tisícíletí trvající zemědělskou
činností.
Lesy jsou omezeny na horské oblasti a pole na vlhčí nivy.
Podle 14C dat a archeologických výsledků TAA zjištěno pozdně neolitické osídlení
z počátku šestého milénia BC (5 900 – 5730 BC). (Mateiciucová in print)
Vývoj klimatu:
Niklewski and Van Zeist 1970, Rossignol-Strick 1995,1999,Yoshinori et al. 2000, Van Zeist and Woldring 1980, Hole
(2007)
- Zvyšování teploty a humidity po skončení Dryasu – expanze lesa – především duby (10000 – 8600 BP)
- 8600 do 6000 BP – pokles humidity– dominuje savana přimíšenými duby a pistácikemi (pistachio phase) – první
znaky odlesňování
- Holocene climatic optimum (8000- 4000 BC)
7700BC– intenzivní odlesnění a kulturní šíření olivových hájů (průměrná roční teplota15oC, mírné zimy bez mrazů,
suchá léta) ideální podmínky pro Neolitickou expanzi
7701- sušší lokální areály vzniklé odlesňováním (within these climatic optimum) 6200 BC.
Po 3500 zvýšení pěstování ořešáku (Juglans regia)
- Nejbohatší pylová spektra pocházela z výplně archeologického objektu 104, výplně hrnců,
z kousků omítky (mazanice) a terasy wádí s keramikou.
- dosvědčují výrazné ovlivnění člověkem – odlesnění, zemědělská činnost.
- Stromovitá vegetace se pravděpodobně vyskytovala jen v okolí vodních toků nebo míst s vyšší
hladinou spodní vody.
- sušší klimatické podmínky, ale zdaleka ne tak aridní, jako panují na studovaném území
v současnosti. Nálezy určených spor hub a cyst řas vylučují úplnou ariditu klimatu.
- Poměrně značný podíl rostlin s vyššími nároky na půdní vlhkost (většina Ranunculaceae)
dosvědčuje existenci vlhčích areálů např. v blízkosti vodního toku (wádí, zavodňovací kanály)
Druh R. trichophyllus roste na okraji vod.
- Pylová spektra ze sedimentů wádí jevila značnou podobnost se spektry z rozložených omítek. Je
proto pravděpodobné, že materiál omítek – mazanice - obyvatelé nabírali z vlhkých substrátů
v okolí vodního toku.
1099 – wadí s keramikou
Poaceae - trávy
Ranunculus (Batrachium) trichophyllus
20µm
Quercus ilex type
Olea
Tamarix
Tamarix gallica - recent
Stromovitá vegetace se pravděpodobně vyskytovala jen v okolí vodních toků nebo míst s vyšší hladinou spodní vody.
962 - omítka
Cichorioideae
Hrnec 1168
1183 – výplň hrnce – shluk zrn pšenice Triticum
14C – J1: 135 cm (Poz-59583, 6555 ± 35 BP, TOC, 0.8mgC)
14C – J1: 93cm, (Poz-59582, 1445 ± 30 BP, TOC, 0.8mgC)
- neolit
- latén
J1 -85-94 – tyčinky s pylem pšenice – blízkost osídlení, zpracování nezralých obilných klasů - osídlení
100 – 72cm – odlesnění, přibývání lučních porostů, vysušení
mezi 120 -105cm regenerace lesa, zejména lužních porostů a snížení zemědělské činnosti
135-140 - Obilniny už v neolitu, odlesnění
J2 – naprostá převaha lužních lesů, olše v tyčinkách – pozice profilu blíže vody
NP Podyjí
Pohans
ko
Pohansko - Slované - Velkomoravská říše
Kulturní
vrstvaVM
decrease of woods - deforestation cultural indicators
Vnitřní část opevnění
flood loam
the horizon minimally influenced by human
hardwoodfloodplain
forest
softwoodfloodplain
forest
Querceto-Carpinetum
Profile 1
Řez R 18
Kulturní vrstva Velké Moravy
Výplň objektu O1 (studny?)- datovaná do VM
Euphrasia, Artemisia, Salvia, Plantago, Alchemilla, Urtica, Galium - vyšší koncentrace než v okolním prostředí
- léčivky?
Vylévání výluhů…….
J.Macháček
Povodeň 2006
Profile P3 – pod
fortifikací
Cm
10
15
20
35
55
80