Domestikace GA231_Holocén Hana Nohálová Literatura: Benecke, N., 1994: Archäozoologische Studien zur Entwicklung der Haustierhaltung in Mitteleuropa und Südskandinavien von den Anfängen bis zum ausgehenden Mittelalter. Schriften für Ur- und Frühgeschichte, 46. Deutches Archäologisches Institut. Berlin. Benecke, N., 1994: Der Mensch und seine Haustiere. Die Geschichte einer jahrtausendealtenBeziehung. Konrad Theiss Verlag. Stuttgart. Beranová, M.,1980: Zemědělství starých Slovanů. Academia. Praha. Beranová, M., 2007: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Academia. Bökönyi, S., 1974: History of domestic mammalsin central and eastern Europe. Budapešť. Brentjes, B., 1979: Jak zvířata zdomácněla. Horizont. Clason, A. T. (ed.), 1975: Archaeozoologicalstudies. North-HollandPubl. Comp., Amsterdam. Caras, R., 1999: Zvířata, která změnilačlověka. Rybka Publishers, Praha. Cluton-Brock, J., 1999: A natural history of Domesticated Mammals. Cambridge university press. Epstein, H., 1971: The origin of the domestic animals of Africa. Leipzig, Edition L. Peške, L., 1994: The history of Natural Scientific Methods in the Archaeological Institute and their present objectives. Supplementa 1. Fridrich, J. (ed.): 259- 278. Památky archeologické Popesko, P., Ambros, C., 1962: Problémydomestikácie zvierat z historického hlediska. Študijné zvesti: 85-103. Ucko, P.J., Dimbleby, G.W. (eds.), 1969: The domestication and expoitation of plants and animals. Gerald Duckworth & Co. London. Zeuner, F. E., 1963: A History of DomesticatedAnimals. Hutchinson of London. Definice: Domestikované zvíře • zvířata, která jsem člověkem držena v zajetí a ochočena tak, aby byla zvládnutelná nebo dokonce oddaná a poslušná • dochází u nich ke genetickým změnám v důsledku soužití s člověkem • většinou jde o tvory odlišitelné od divokých předků • přirozený výběr byl nahrazen selektivním chovem Zdivočelé zvíře • zvíře, které bylo domestikováno v souladu s výše uvedenou definicí, ale v současné době žije opět divoce • buď uteklo, nebo bylo ztraceno či opuštěno a rozmnožilo se ve více či méně životaschopnou populaci • většinou se kříží se svými předky, čímž vznikají kříženci, kteří mohou zcela vytlačit původní druh v jeho čisté podobě Divoké zvíře • nikdy nebylo domestikováno Krotké zvíře • náleží k divokému druhu, ale přizpůsobilo se blízkosti člověka a toleruje ji Domestikace zvířat: • domestikace je proces osvojování si zvířat člověkem, tj. přeměna divokého zvířete v domácí • v současnosti je přijímána teorie o domestikaci jednotlivých druhů v různém čase a na odlišných místech – tzv. nezávislá domestikace • její počátek je odhadován na 15 tisíc př. n. l. • motivací domestikace je užitek ze zvířat sloužící člověku – zdroj potravy (maso, tuk, vejce, později mléko – ovce, koza, prase, skot, drůbež) – zdroj surovin (kůže, kožešina, vlna, peří, kosti, rohovina – většina lovených a chovaných zvířat) – zdroj energie (zvířetažné nebo jezdecké – skot, kůň, osel, pes) – ostatní využití (zvíře jako společník člověka, hobby, sport – pes, kočka, kůň, holub, okrasné ptactvo a ryby, malí hlodavci) • proces domestikace není ukončen, řada druhů je v současnosti ve vztahu k člověku v různém stupni osvojení, což se projevuje jejich využíváním k uspokojení potřeb člověka a zároveň omezováním jejich divokého způsobu života (faremní chov jelenovitých, kožešinových zvířat, laboratorních zvířat) – např. jelení, popřípadě srnčí zvěř nebyla domestikována právě pro svoji agresivitu a nezvladatelnost, která je patrná zejména v období říje a proto s omezoval zásah člověka na chov jelenovitýchv oborách, který v druhé polovině 20. stol. vyústil ve faremní chovy Domestikace zvířat: Zvířata hospodářská vs. domácí • hospodářské zvíře je zvíře chované člověkem pro hospodářský užitek (potrava, práce) – kůň, kráva, ovce, koza, drůbež, holub, kapr, jelen, bažant, aj. • domácí zvíře je zvíře žijící s člověkem pod „jednou střechou“, zájmovým chovem domácích zvířat se nesleduje přímý hospodářský užitek – pes, kočka, kanár, papoušek, akvarijní rybičky, morče, aj. • některé zvíře může být domácím i hospodářským zároveň (jezdecký kůň), přesná hranice mezi hospodářským a domácím zvířetem ani není možná • v současné době se i typicky domácí zvíře (pes, akvarijní ryba) stává objektem ekonomického zájmu některých chovatelů, naopak dříve typicky hospodářské zvíře (skot, kůň) je některými plemeny a cenou zvířat natolik atraktivní, že se stává objektem zájmového chovu (skotský náhorní skot) Skotský náhorní skot Domestikace zvířat: Podmínky úspěšného procesu domestikace • sociální vztahy, stádový instinkt – druh tvoří skupinu, např. stádo, které je hierarchicky uspořádané • široké potravní spektrum – nesmí být potravním specialistou a nekonkuruje člověku • klidné chování – zvladatelnost • snadné rozmnožování Proces zdomácnění • zajetí – odchycená zvířata z volné přírody jdou držena v ohradách, začíná péče člověka o zvířata • ochočení – individuálním procesem dochází k podrobení zvířete • zdomácnění – úplné ovládnutí druhu člověkem, který o zvířata všestranně pečuje, řídí jejich rozmnožování, mění jejich vlastnosti ve svůj prospěch Domestikace zvířat: • v současné době jsou jako domácí a hospodářská zvířata využívány plně nebo v omezeném rozsahu následující druhy: – savci – kůň, osel a kříženci koně a osla (mula, mezek); skot (evropský), skot asijský (zebu) a příbuzné druhy – bali, gayal, jak buvol domácí, bizon americký a evropský; ovce; koza; prase; velbloud, lama, alpaka; sob, jelen, daněk, muflon; králík, kapybara, morče, laboratorní myš a potkan, křeček, nutrie; pes, kočka; liška polární, liška stříbrná, norek, činčila – ptáci – kur, kachna, husa, krůta, perlička, kachna, holub, pštros, exotické okrasné ptactvo (papoušci, kanáři, páv, aj.) – ostatní – bezobratlí – hlemýžď, bourec morušový, včela; obratlovci – ryby (okrasné, pro produkci masa), obojživelníci, hadi Centra domestikace • Asie: pes, ovce, kůň, skot, prase, velbloud, buvol, jak, bali, kur, holub, kachna, páv, husa, bourec • Evropa: pes, ovce, prase, koza, skot, kůň, kachna, holub, králík, včela • Afrika: osel, pes, kočka, perlička, včela • Amerika: lama, pes, krocan, kachna, morče, kapybara Gayal Domestikace zvířat: • domestikaci zvířat je možné chápat jako přizpůsobení zvířat podmínkám prostředí • přes rozsáhlé změny oproti divokým formám jsou však domestikovaná zvířata schopna života ve volné přírodě • při zdivočení zvířat může dojít k vyloučení extrémů jako je brachymelie (zkrácení končetin) nebo brachycefalie (zkrácení obličejové části), avšak nikdy nedojde k návratu na úroveň divokých zvířat • domestikace je nevratný proces Jezevčík - brachymelie Domestikační změny u zvířat: Negativní působení domestikace • změna životních podmínek a působení člověka vyvolalo rozličné změny domestikovaných zvířat ve srovnání s divokými • chov v umělých podmínkách znamená izolaci od divokého druhu a držení v rozličné koncentraci • změny v rozmnožování (zhoršování odolnosti dalších generací vůči nepříznivým podmínkám – např. odolnost vůči nemocem) a životaschopnosti, oslabování některých instinktů (např. péče o potomstvo) • vysoká užitkovost je pro organismus zvířete velkou zátěží – stresem • přežívají jedinci, kteří by ve volné přírodě nepřežili • zhoršení konstitučních vlastností populací Změny morfologické • změna zbarvení – u všech druhů se objevily typy zbarvení pokryvu těla, které se nevyskytují u divokých druhů (bílé zbarvení), různé odstíny strakatost, pruhování, albinismus • změna pokryvu těla – změny osrstění se projevují prodloužením srsti (angorismus), nebo zkrácením srsti (rexismus) či úplná absence srsti (naháč), obdobné změny lze pozorovat i u peří Ježek bělobřichý - albinismus Koza angorská - angorismus Kastorex - rexismusKočka, morče, potkan - naháč Domestikační změny u zvířat: • změny kůže – laloků, záhybů, klopení uší (u králíků, ovcí, koz, psů, aj.) • změny velikosti těla – velikost, popřípadě proporce těla se mění zejména změnami kostry, objevuje se trpasličí (nanismus) nebo obří (gigantismus) růst; dochází také ke zkrácení končetin (brachymelie) – např. u jezevčíka • změna lebky – mění se zejména délka lebky, změny lebky jsou typické pro některé skupiny zvířat – zkrácení obličejové části (brachycefalie) je typické pro plemena psů boxer, buldok nebo prasata Boxer Buldok Prase divoké Prase domácí Německá doga a čivava Čivava A B C D E F A – Vlk B – Německý ovčák C – Kolie D – Bulteriér E – Pitbulteriér F – Čivava Domestikační změny u zvířat: Změny fyziologické • změny v rozmnožování – domestikovaná zvířata vykazují dřívější pohlavní dospělost, rodí se více mláďat a častěji • produkce mléka – mnohonásobně vyšší než potřebuje mládě, mění se tvar mléčné žlázy a prodlužuje se doba laktace • zvýšená výkrmnost – větší objem a délka střeva, nižší hmotnost srdce, jater a sleziny • zvýšená výkonnost dýchacího ústrojí a cévního aparátu – zejména u dostihových koní Změny nervové soustavy • CNS – vlivem umělého chovu dochází k omezení využívání pohybového a smyslového aparátu a redukci mozku a některých funkčních částí CNS (senzorické systémy – snížení aktivity, ostražitosti) • biorytmy – např. prasata původně noční živočichové, dnes s denní aktivitou • polygamie – některé typické monogamní druhy (husy) se mění na polygamní Domestikace zvířat: Fylogenie • nauka o vývoji živočišných druhů od původních forem po současné • fylogenie hospodářských zvířat zjišťuje, ze kterých divoce žijících, popřípadě vyhynulých forem vznikla, kde a ve které době a jakým způsobem je člověk domestikoval • studium na základě archeologických vykopávek (případně mumifikovaných těl, studium kosterní pozůstatků – srovnávací anatomie, např. lebek – kraniologie) • v současnosti je příbuznost či vzdálenost druhů, plemen studována převážně genetickými metodami (DNA) Původ hospodářských zvířat • monofyletický – z jediné formy předka • difyletický – ze dvou forem předků • polyfyletický – z více forem předků Druh Datace Centrum domestikace Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) 9500 př. n. l. Evropa 7500 př. n. l. jižní Asie, 6800 př. n. l. východní Asie Ovce domácí (Ovis ammon f. aries) 9.000 - 11.000 př. n. l. jihozápadní Asie Koza domácí (Capra aegagrus f. hircus) 10.000 př. n. l. Blízký a Střední Východ, severní Indie Prase domácí (Sus scrofa f. domestica) 9.000 př. n. l. Blízký a Střední Východ, Čína, Jihovýchodní Asie, Evropa Tur domácí (Bos primigenius f. taurus) 8.000 př. n. l. Indie, Evropa, Severovýchodní Afrika Kočka (Felis silvestris f. catus) 7.500 př. n. l. Blízký Východ, Kypr Kur domácí (Gallus gallus f. domestica), 6.000 př. n. l. Indie, jihovýchodní Asie Morče domácí (Cavia aperea f. porcellus) 5.000 př. n. l. Peru Osel domácí (Equus asinus f. domestica) 5.000 př. n. l. Egypt Buvol domácí (Bubalus arnee f. bubalis) 4.000 př. n. l. Indie, Čína Velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) 4.000 př. n. l. Arábie Včela medonosná (Apis mellifera) 4.000 př. n. l. na více místech Kůň domácí (Equus caballus f. caballus) 4.000 př. n. l. Euroasie Lama krotká (Lama glama) 3.500 př. n. l. Peru Bourec morušový (Bombyx mori) 3.000 př. n. l. Čína Husa domácí (Anser anser f. domestica) 3.000 př. n. l. Egypt Slon indický (Elephas maximus) 2.000 př. n. l. Indie Fretka domácí (Mustela putorius f. furo) 1.500 př. n. l. Evropa Kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) 1.000 př. n. l. Čína Krůta domácí (Meleagris gallopavo f. domestica) 500 př. n. l. Mexiko Páv korunkatý (Pavo cristatus) 500 př. n. l. Indie Křepelka japonská (Coturnix japonica) 1.100 - 1.900 n. l. Japonsko Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus) 1600 n. l. Evropa Velikosti hospodářských zvířat ze sídliště v Mlékojedech (doba římská; bílé značení) v porovnání s dnešními zvířaty (A-D) a římskými (E). Domestikace psa (Canis lupus f. familiaris): • první domestikované zvíře • došlo k rozvinutí oboustranně výhodného vztahu mezi ním a člověkem, což posléze dovolilo jeho selektivní křížení a vznik různých plemen • plemena byla selektována zejména na takové fenotypické vlastnosti jako je barva či délka srsti, velikost nebo chování • většina plemen se vyvinula až v 19. stol. • na základě genetických dat bylo zjištěno, že počátky domestikačního procesu psa mají kořeny ve východní Asii, a to téměř před 15 000 lety • komplikujícím aspektem při hodnocení domestikace tohoto druhu je ale fakt, že nejstarší nálezy domestikovaného psa byly nalezeny v Evropě (Belgie, Ukrajina a Rusko a na Sibiři) a jsou datovány do doby před více než 30 000 lety • předkem domestikovaného psa je vlk (Canis lupus) Vlk obecný Čínský chocholatý pes Bulteriér Barzoj Čivava Domestikace tura (Bos primigenius f. taurus): • jeden z ekonomicky nejdůležitějších druhů (maso a mléko) • domácí skot v současné době můžeme rozdělit do dvou poddruhů - zebu (Bos primigenius indicus) a tur (Bos primigenius taurus), které od sebe lze odlišit ihned na první pohled podle přítomnosti (zebu) či absence (tur) hrbu • zebu se vyskytuje zejména v Indii a střední Africe • tura můžeme nalézt po celé Evropě a na severu či západě Afriky • předkem tura domácího i zebu je dnes již vyhynulý pratur (Bos primigenius), který byl v minulosti široce rozšířen po celé Eurasii • celkem byly identifikovány tři rasy tohoto pratura, a to B. primigenius primigenius (Evropa), B. primigenius namadicus (Asie) a B. primigenius opisthonomus (Severní Afrika) • tur s největší pravděpodobností pochází z B. p. namadicus, který byl domestikovaný na Blízkém východě • počátky domestikace skotu sahají až do období před 10 000 lety • prvním jasným důkazem je však až analýza ostatků skotu nalezených v Çatal Hüyük (Turecko, jižní Anatolie), která ukázala, že skot zde byl domestikován před nejméně 8 400 lety Domestikace tura (Bos primigenius f. taurus): • další evidence pochází z údolí Indu (Mohenjo Daro a Harappan), kde byly nalezeny kosti jak tura, tak zebu, jejichž stáří bylo přibližně 4 500 let Pratur Zebu Tur domácí A B C D A - Stádo skotu se broí přes řeku. Ciův hrob, Sakkára, Egypt, 5. dynastie, 2400 př. n. l. B - Mlácení obilí, Mennaův hrob, Théby kolem 1400 př. n. l. C - Skot zapřažený do pluhu. Senedžemův hrob, Théby, kolem 1400 př. n. l. D - Chytání divokých býků a jejich krocení až po zdomácnění. Rozvinutý reliéf ze dvou zlatých pohárů z Vaphia, Řecko, 2. tisíciletí př. n. l. Domestikace koně (Equus caballus f. caballus): • domestikace koně měla významný dopad na lidskou společnost • umožnila zvýšení mobility, rozšířila možnosti obchodu, v určitém údobí změnila způsob válčení a v neposlední řadě celý lidský životní styl • jedním z míst, kde došlo k domestikaci a to zhruba před 3500 př. n. l. je Kazachstán (botajská kultura) • genetické analýzy potvrzují různý původ domestikovaných koní z více míst a z mnoha skupin divokých koní, proto za předka nemůže být považován pouze kůň převalského (Equus przewalskii) • původně byl kůň chován pouze pro maso • k jízdě byl využit až Peršany kolem r. 500 př. n. l. Za předchůdce dnešních plemen koní tyto druhy • kůň převalského (Equus przewalskii ), který byl údajně v pleistocénu rozšířen od Asie až k Atlantiku, dal vzniknout skupině koní mongolských. Ti se vyznačovali mimo jiné střední velikostí a těžší, neforemnou hlavou. Za jeho současné potomky považovali mongolské nebo čínské koně či jiná asijská a kavkazská plemena, jejich krev údajně koluje i v některých evropských plemenech, například původních maďarských koních Domestikace koně (Equus caballus f. caballus): • tarpan (Equus gmelini) by měl být divokým předkem skupiny koní orientálních (východních), v době ledové byl také rozšířen na západ, až k Pyrenejím. Vyznačoval se celkově lehčí stavbou těla a kratší, ušlechtilejší hlavou, někdy až mírně prohnutou. Za jeho potomky se považují původní koně chetitští, perští, z dnešních plemen pak arabi, berberští koně, koně achaltekinští, ale i plemena odvozená od koní španělských či anglický plnokrevník a tzv. teplokrevná plemena • těžký západní kůň (Equus robustus) byl předkem skupiny koní západních, kteří odpovídají pojmu „chladnokrevníci". Byl hodně vysoký, s delším tělem, širokou zádí a dlouhou a hlubokou lebkou, mnohdy klabonosou. Údajně z této skupiny vznikli i koně starých Keltů či Římanů, za typického modernějšího představitele považovali autoři norického koně • malý severský kůň (Equus gracilis) dal vzniknout skupině koní nordických (severských) - pony. Tito koně jsou malí, zavalití, s hustou srstí a jejich předci obývali severní Evropu od Skandinávie po sever Ruska, hornaté části Britských ostrovů a Island Kůň převalského Novodobý tarpan Novodobý těžký západní kůň Novodobý malý severský kůň Domestikace prasete (Sus scrofa f. domestica): • celosvětově jedním z nejdůležitějších domestikovaných druhů • primárně se využívá jako zdroj potravy • využívána jsou jako nejspolehlivější zvířecí model pro zkoumání lidských onemocnění (fyziologická a anatomická podoba člověku ) • počátky domestikace prasete domácího sahají až do doby před 9000 lety v jv. Asii • předkem domácích prasat je prase divoké (Sus scrofa) Prase divoké Prase domácí Domestikace ovce (Ovis ammon f. aries): • původ domestikované ovce je i přes veškeré snahy stále nejistý a kontroverzní • předkem je pravděpodobně ovce středoasijská (Ovis ammon) • v jihozápadní Asii existovaly neolitické osady, které jsou obecně považovány za nejstarší domestikační centrum • před 9000 lety se tato místa stala primárním centrem domestikace ovcí • ovce byly domestikovány zejména pro vlnu, maso a mléko • ovce se dostaly do Evropy kolem roku 3000 př. n. l. Ovce středoasijská Ovce domácí Domestikace kozy (Capra aegagrus f. hircus): • začátek domestikace se předpokládá v horách západního Íránu (pohoří Zagros), pravděpodobně brzy po začátku holocénu • předkem byla koza bezoárová (Capra aegagrus) • daří se jí i v náročných podmínkách (vyšší nadmořská výška, teplotní podmínky) • mléko, maso, kůže Koza bezoárová Koza domácí Domestikace kura (Gallus gallus f. domestica): • domestikovaného kura lze zařadit mezi nejrozšířenější domestikovaná zvířata • zdroj potravy (vejce a maso) • v současné době se v Asii nacházejí 4 volně žijící druhy rodu Gallus (kur bankivský - G. gallus, kur Sonneratův - G. sonneratii, kur zelený - G. varius a kur srílanský - G. lafayetii) • kur zelený se vyskytuje pouze na Jávě, kur srílanský na Srí Lance a kur Sonneratův v jihozápadní Indii • kur bankivský je rozdělený do pěti poddruhů, které se vyskytují v různých geografických oblastech: G. gallus gallus (Thajsko, Kambodža, Laos, jižní Vietnam), G. g. murghi (severovýchodní Indie), G. g. spadiceus (Malajsie, Thajsko, Barma, Čína), G. g. bankiva (Jáva, Sumatra) a G. g. jabouillei (jižní Čína a severní Vietnam) • předkem moderních plemen drůbeže je pravděpodobně kur bankivský (Gallus gallus) • archeologické pozůstatky byly nalezeny v severovýchodní Číně, a to celkem na 16 místech, a v údolí řeky Indus • k domestikaci v severovýchodní Číně došlo přibližně před 6000 lety Domestikace kura (Gallus gallus f. domestica): • kur bankivský je domestikovanému kuru morfologicky nejbližší Kur bankivský Kur sonneratův Kur zelený Kur srílanský Děkuji za pozornost