Modely dlouhodobého vývoje reliéfu Zdeněk Máčka Z0051 Geomorfologie (15) Davisův model – normální erozní cyklus Vývojová stádia reliéfu: mládí, zralost, stáří Narušení cyklu zdvihem → zmlazení reliéfu, polycyklický reliéf Závěrečné stádium: peneplén (parovina) MLÁDÍ ZRALOST STÁŘÍ Penckův model – setrvalý zdvih doprovázený denudací Zrychlování zdvihu → konvexní svahy údolí Zpomalování zdvihu → konkávní svahy údolí Rozšiřování údolí – rovnoběžný ústup svahových segmentů Závěrečné stádium: endrumpf, mírné konkávní svahy Kingův model – pediplanace Rovnoběžný ústup svahů – pedimenty, escarpmenty, inselbergy Pedimenty – diachronické povrchy Několik generací pedimentů nad sebou – výsledek několika fází izostatického zdvihu Závěrečné stádium: pediplén Mount Graha, jv. Arizona Büdelův model – etchplenace Model vývoje reliéfu v humidních vlhkých tropech Dvě úrovně denudace: povrch terénu + bazální zvětrávací plocha Závěrečné stádium: etchplén Ložisko kaolínu, Únanov (Znojemsko) Etchplén, denudační relikt tropických zvětralin Srovnání modelů vývoje reliéfu podle Davise, Pencka a Kinga Metastabilní dynamická rovnováha naroubovaná na normální erozní cyklus Metastabilní dynamická rovnováha je, když … … změna reliéfu probíhá epizodicky, v krátkých obdobích, střídaných delšími obdobími stability či pozvolné změny Landscape sensitivity aneb ochota reliéfu se změnit Charakteristické tvary, přechodné tvary Reakce reliéfu na změnu vnějších podmínek: zpoždění, relaxační čas, období charakteristických tvarů Citlivé a necitlivé geomorfologické systémy Čím se liší? Denudační chronologie Rekonstrukce průběhu erozních a akumulačních událostí (období) v historii reliéfu Hlavní příčiny eroze/akumulace: • změna klimatu • tektonickými pohyby • kolísání hladiny světového oceánu Velké předělové pohoří, Austrálie – denudační chronologie • Studium strukturní kontroly reliéfu • Radiometrické datování láv v nadloží říčních sedimentů Rychlost denudace na v. straně pohoří – 2 m/mil. let Podélné profily řeky Lachlan, dnes a před 20. mil. lety Denudační chronologie Českého masivu Generace zarovnaných povrchů: – předsvrchnokřídový – paleogénní (eocénní) – základní zarovnaný povrch (etchplén) – neogénní (pedimenty) – kvartérní (náhorní kryoplanační plošiny, kryopedimenty) Denudační chronologie Vnějších Západních Karpat denudační plošiny, široce zaoblená temena hřbetů – základní zarovanný povrch (svrchní miocén/pliocén) – středohorská úroveň – poříční úroveň Existují vůbec v Karpatech zarovnané povrchy?