Dohnal Jan, Jadlovský Filip, Klocová Petra, Matějka Michael, Zralá Petra
Rozvoj Brna v období průmyslové revoluce
https://www.mindmeister.com/675302628?t=5UDHy7AVhg
V 18. a na počátku 19. století došlo k několika velkým změnám, jejichž důsledkem byl
mimořádný vzestup ekonomické síly a životní úrovně v Evropě, na druhou stranu přinesly velké
sociální problémy a nebývalý tlak na životní prostředí. Přechod z trojpolního systému ke střídání
plodin a celkové zvýšení produktivity zemědělství uvolnily část pracovní síly, která mohla později
pracovat v rozvíjejícím se průmyslu. Rozvoj průmyslu byl umožněn též vynalezením parního stroje, ve
kterém se začalo se spalováním uhlí, které tak postupně nahrazovalo hlavní zdroje energie
předešlého období – dřevo a tažnou sílu zvířat. Parní stroj se uplatnil hlavně při pohonu lokomotiv a
strojů v továrnách. Brno bylo k železniční síti připojeno v roce 1839. Železnice sloužila k dopravě soli
z Haliče, přepravě cestujících a k dopravě materiálu pro průmyslové závody a rozvozu průmyslových
výrobků. Dopravní spojení bylo důležité i z hlediska spojení s hlavním městem Rakouska-Uherska
Vídní, která byla v roce 1847 spojena s Brnem i telegrafem. V roce 1869 byla v Brně zavedena pouliční
tramvajová doprava.
V Brně se rozvíjel hlavně strojírenský (Královo pole) a textilní průmysl, který využíval síly řek
Svitavy a Svratky, které byly za účelem zvýšení spádu narovnány. Díky textilnímu průmyslu se Brnu
přezdívalo moravský Manchester. Masivní rozvoj průmyslu byl spojen s rozsáhlými stavebními
úpravami města – bourání hradeb v letech 1859-64, výstavba nových ulic a komunikací. V roce 1864
bylo zavedeno plynové osvětlení městských ulic. Velký problém představovalo rostoucí množství
odpadu a potřeba vody.
Období průmyslové revoluce znamenalo i velké demografické změny. Počet obyvatel Brna se
díky přistěhovalectví a velkému přirozenému přírůstku zvýšil mezi lety 1790 a 1900 pětinásobně. V
roce 1909 bylo zákonem vytvořeno Velké Brno a počet obyvatel se oproti roku 1900 zdvojnásobil.
Změnila se i sociální struktura obyvatel, vzniká chudá dělnická třída a skupina bohatých průmyslníků,
kteří si ukládali své peníze do bank, které se díky rostoucím vkladům mohly rychle rozvíjet. Rostoucí
potřeba vzdělaných odborníků vyústila ve vznik německé (1873) a české (1899) technické vysoké
školy.
Systém industrializujícího se města nelze považovat za informačně uzavřený – do města pronikají
vynálezy, technologie, odborníci z okolního světa. Opačným směrem se šíří poznatky vytvořené
v Brně.
Zdroje
LIBRI:(2016) Dějiny zemí koruny české v datech, http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t51.html
(7.4.2016)
MĚSTO BRNO:(2016) Historie města Brna, https://www.brno.cz/turista-volny-cas/historiemesta/historie-mesta-brna/
(7.4.2016)
GO TO BRNO:(2016) Historie města Brna, http://www.gotobrno.cz/historie-mesta-brna/t1077
(7.4.2016)
ENCYKLOPEDIE BRNA:(2016) Brněnské události, http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?acc=udalosi
(7.4.2016)
Hodnocení:
-pozor na to, aby text neztratil vztah k samotnému cvičení --> zdá se mi, že jde především o historický popis, než popis samotného
kauzálního modelu
-popsat kauzální model znamená: popsat detailně jeho vazby, jednotlivé prvky (entity/faktory)
-je dobré se také zaměřit na to, aby faktory byly škálovatelné na ordinální, intervalové či poměrové škále --> pak má model jasný cíl a
použití
-obecně platí, že je lepší dělat jednoduché modely (jsou lépe pochopitelné a více byste se mohli zaměřit na zdůvodnění konkrétních
vazeb); Náležitosti cvičení: splněno