Dřeviny
stupeň
Hájů (dubohabřin)
tj. nižších středních poloh
Pozn.: Do stupně hájů (dubohabřin) v přírodě zasahují dřeviny teplomilných
doubrav i výše ležící oblasti bučin, uvedené v dalších souborech. V tomto
souboru jsou uvedeny dřeviny, které zde mají těžiště výskytu.
Ve Zlatníkově pojetí se jedná o 3. vegetační stupeň s přesahem do 2. v.s.
Tento studijní materiál byl inovován v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222)
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Sestavil:
RNDr. Martin Culek, Ph.D., Geografický ústav MU
V rámci projektu OPVK Geoinovace upravil:
Mgr. Jan Divíšek
Použitá literatura pro tento soubor:
KAVKA B. (1995): Sadovnická dendrologie I. Listnaté stromy.
Eden, Brno.
KREMER P. Bruno et al. (1995): Stromy. Z německého originálu
Bäume z r. 1984. Knižní klub ve spolupráci s Ikar Praha. Praha.
ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. (2001): Dřeviny České republiky.
Matice lesnická, s.r.o., Písek.
Fotografie z Brna pořídil M. Culek, z lednického parku M.
Čablová, další jsou z Internetu.
Habr obecný
Carpinus betulus
 Výška až 25 m, i keř,
pokroucený svalcovitý kmen,
dvojitě jemně pilovité
symetrické listy.
 Snáší polostín, sucho, mrazy,
nenáročný na půdu. Snadno
obráží z pařezů. Nesnáší
zasolení, hutnění půdy a chlad.
 Původně příměs doubrav,
výrazně rozšířen vlivem kácení
bučin.
 Střední Evropa, Itálie, Balkán,
pobřeží Černého moře.
 Indik. teplejších poloh a dlouhodobého
obhospodařování lesa
 1-3 AB-BC 2-4
Habr obecný
Carpinus betulus
Lípa velkolistá
Tilia platyphyllos
 Výška až 35 m (v lese).
Zespodu roztroušeně
chlupaté listy.
 Snáší stín, mráz.
Vyžaduje hlubší živné
půdy.
 V ČR bazické stepní
stráně 150 - 400 m, suťové
lesy 400 -700 m, aleje.
 Západní, střední a jižní
Evropa kromě pobřeží.
 Indik. vápnitých, živných
nemokrých p. mimo hory.
 1-2 CD 2, 3-5 BC-CD 3
Lípa srdčitá
Tilia cordata
Výška 25 – 30 m.
Rezavé chlupy v paždí
žilek listů.
Snáší stín i mírné sucho,
mrazy, kontinentálnější
než lípa velkolistá.
Výborně obráží z pařezů.
Háje, sutě, aleje, solitery.
Evropa až záp. Sibiř,
mimo severu a
nejteplejšího jihu, Irska.
Indik. lesů nižších středních
poloh nebo dlouhodobě
kulturní krajiny.
1-4 AB-C 2-4
Javor mléč
Acer platanoides
 Výška 20 – 30 m. Brázditá až
kostečkovitá borka. Špičaté
úkrojky listů. Žlutý až
červený list na podzim.
 V mládí snese stín, odolný k
imisím, mrazu. Vyžaduje vlhčí
živné půdy.
 Suťové lesy do 750 m, luhy,
okraje lesů, aleje, hojně parky.
 Střední a (jiho-)východní
Evropa, jižní Skandinávie,
Kavkaz.
 Indik. dusíkatých sušších půd,
často kamenitých, střed. poloh.
 2-5 BC-C 2-3
Borovice lesní
Pinus sylvestris
 Výška 30-45 m. Oranžová kůra
v horní části kmene. Kulovité
šišky prům. 4 cm. Dvě 3-8 cm
dlouhé zelené jehličky ve
svazečku. V mládí koruna
kuželovitá.
 Světlomilná, r-stratég. Snese
mrazy, sucho, mokro, kyselé
půdy, vápence, písky.
 V ČR původně strom skal,
rašelinišť, hadců a jako příměs
na píscích.
 Evropa mimo Středomoří,
Anglie a Irska. Sibiř, Kavkaz.
 Indikátor extrémních půd, v
plantážích hlavně ve 1.-3. v.s.
 1-5(6) A-AB, D 1-2, 4,6
Olše lepkavá
Alnus glutinosa
 Výška 20 – 30 m, plody –
malé dřevnaté šištice.
Plochý až vykousnutý
vrchol listu.
 Snáší stojaté vody i dlouhé
zaplavení, kyselé i bazické
půdy, mrazy i město.
Nesnáší suché půdy.
Rychle se šíří.
 Evropa s výjimkou severu,
až za Ural, v ČR do 800 m.
 Podmáčené deprese, úzké
nivy, břehové porosty.
 Indikuje mokré půdy,
kromě nejvyšších poloh.
 1-5 AB-CD 5
 Výška do 8 m, lichozpeřené
listy, dřeň větví bílá, plodenství
v plochých latách, černofialové.
 Snáší stín, mokro, klimatické
extrémy. Silně nitrofilní. Nesnáší
suché půdy.
 Původně v nivách a na
zahliněných sutích, jinak plevel,
ruderalizovaná místa, meze,
akátiny.
 Evropa mimo Skandinávie,
Ruska, jižního Španělska.
Kavkaz, sever Turecka.
 Indikátor silně nitrifikovaných
ne suchých stanovišť.
 1-4(5) (B)C 3 -4
Bez černý
Sambucus nigra
Svída krvavá
Swida sanguinea
Výška do 6 m, květy ve
vrcholících, listy podobné
dřínu, na podzim červené.
Snáší slunce i stín, vlhké i
suché půdy, kyselé i
vápnité, imise. Je mírně
teplomilná ( vhodná do 500
m ). Velmi se šíří.
Původně v podrostu
teplomilných lesů, druhotně
tvoří husté křoviny, hl. na
okrajích lesů, mezích i v
sušších nivách.
Evropa mimo Skandiná-vie,
jižních a vých. okrajů.
Nespolehlivý indikát. průměrných
vlastností půd. Spíše
hlinitější půdy, světlo.
1-4 B-C-D 2-4
Břečťan popínavý
Hedera helix
 Stálezelená dřevnatá liána,
roste až přes 20 m vysoko,
kořínky vrůstá do podkladu. Na
plodných větévkách listy vejčité.
Není parazit!
 Snáší trvalý stín, skály, pro květ
potřebuje mírné slunce. Preferuje
humózní bazické půdy,
oceanické klima. Ve vyšších
polohách plazivý po zemi a
větve nad sněhem vymrzají.
 Místy v dubohabřinách a
bučinách, pod skalami.
 Evropa s výjimkou býv. SSSR,
ve Skandinávii jen na již. pobřeží.
Pobřežní hory Maroka a Alžíru.
 Indikátor živných, vápnitějších ne
suchých půd nižších poloh, stínu.
 (1) 2-4 B-BC 3
Růže šípková
Rosa canina
 Výška do 3 m, trnité větve,
bleděrůžové květy,
červenooranžové šípky.
Mnoho podobných
příbuzných druhů !
 Snáší různé půdy, sucho,
horko. Nesnáší stín a hory
(nad 700 m). Okraje lesů,
druhotně na pastvinách,
mezích.
 Evropa s výjimkou většiny
Skandinávie a Ruska.
 Indikátor světlé kulturní
krajiny a sušších
opuštěných půd (lada).
 1-5 AB-BD 2-3
Brslen evropský
Euonymus europaeus
 Výška 3-8 m. Zelené větve s
lištami. Jedovatá kůra i
semena. Nápadné zbarvení
listí i plodů na podzim.
 Snáší stín, mokro, mrazy,
imise. Vyžaduje hlubší živné
vlhké vápnité půdy.
 Báze sutí, sušší nivy, druhotně
v ekotonech lesa.
 Evropa mimo Středomoří
Skandinávie, Ruska. Je na
Kavkaze.
 Indikátor živných půd, ekotonů.
 1-5 BC-C 3-5
Trnka obecná
Prunus spinosa
 Výška až 5 m. Husté větve s
kolcovými trny. Tvoří hustý
porost.
 Snese sucho. Vyžaduje
světlo, teplo (hojná do 500
m). Preferuje živné půdy.
Pastva včel, ptáků.
 Lesní světliny na suchých
půdách, druhotně v ekotonech,
na mezích, pastvinách.
 Evropa, sever Turecka, chybí
v horách, většině Skandinávie
a Ruska.
 Indikátor živnějších, spíše
sušších půd a dostatku světla.
 1-4(5) B-D 2-3