Štítná žláza
(glandula thyroidea)
Bi1100 Mechanismy hormonálního řízení
 přední strana krku, přiložena k hrtanu a průdušnici
 dva laloky propojené isthmem, u některých lidí také lobus pyramidalis
 větší u žen, geograficky dále od moře a ve vyšších nadmořských výškách
 významná krevní i lymfatická cirkulace
Štítná žláza – vnější stavba
 vazivová septa rozdělují žlázu na lalůčky (lobuli), které se skládají z váčků
(folliculi, 50 - 500 μm) oddělených vazivem a kapilárními a lymfatickými
pleteněmi
 folikuly z jedné vrstvy kubických folikulárních buněk a vyplněné koloidem
(viskozní a homogenní tekutina, tyreoglobulin)
 parafolikulární buňky (C-buňky - kalcitonin) z neuroektodermu (neurální
lišta)
Štítná žláza – vnitřní stavba
 odvozeny od AMK tyrosinu
 v podstatě dvojitý tyrosin s třemi nebo čtyřmi atomy jódu
 rozpustné v tucích
Hormony štítné žlázy:
trijodtyronin (T3) a tetrajodtyronin/tyroxin (T4)
 modifikace tyrosinů navázaných na tyreoglobulinu
 posttranslační modifikace navázáním jódu
 proteolytické štěpení
 uvolnění jako T3 nebo T4
 vazba na globuliny a transport
Hormony štítné žlázy - syntéza
 660kDa protein
 syntéza na ribozomech folikulárních buněk
 glykace v GA
 balen do granul
 exocytóza z folikulárních buněk do koloidu
Hormony štítné žlázy - syntéza tyreoglobulinu
 sekundární aktivní transport jódu do folikulárních buněk (2 Na+ / I-)
 cca 25x koncentrován (stimulace TSH přes cAMP > 250x koncentrován)
 kompetice s ostatními anionty
 další zpracování jodperoxidázou/tyreoperoxidázou na mikrovilli membrány
folikulárních buněk přivrácené ke koloidu (oxidace I- na I0)
Hormony štítné žlázy - syntéza
 jodování tyreoglobulinu stimulováno TSH přes IP3
 reakce jodovaných tyrosinových zbytků na tyreoglobulinu mezi sebou > T3/T4
 skladování v koloidu ve formě T3 a T4
Hormony štítné žlázy - syntéza
 tyreoglobulin přenesen endocytázou do folikulárních buněk
 tvorba fagolysozomů
 proteázy odštěpují T3 a T4 z tyreoglobulinu
 T3 a T4 do krve
 zbytek MIT, DIT použity pro recyklaci jódu
Hormony štítné žlázy - sekrece
Hormony štítné žlázy - shrnutí syntézy a sekrece
 osa hypothalamus-hypofýza (stimulace tyroliberin-tyrotropin, TRH-TSH;
inhibice somatostatinem, SIH)
 stimulace poklesem titru tyroxinu (T4; intracelulárně dejodován na T3), pokles
BMR, hypotermie
 negativní zpětná vazba (cvičení > zvýšení tělesné teploty)
 vazba na globulin (thyroxine-binding globulin, TBG – primárně T4), v menším
množstvím na prealbumin a sérumalbumin
 volné T3 a T4 transportovány ve stopovém množství, ale jsou aktivní
Hormony štítné žlázy - regulace a transport
 T3 3x - 8x účinnější než T4 (považován za zásobní formu hormonu)
 T3 působí rychleji
 poločas rozpadu 1 den (T3) a 7 dní (T4)
 80 % T3 vzniká odštěpením jódu z T4 v játrech, ledvinách a dalších cílových
buňkách (mozek, hypofýza, placenta, hnědá tuková tkáň)
 5'-dejodáza (5-dejodáza produkuje inaktivní reverzní T3 odštěpením jódu
na vnitřním kruhu > regulace produkce TSH při hladovění)
 transport do buněk za spotřeby ATP a vazba na jaderné receptory
Hormony štítné žlázy - působení
 hormon + jaderný receptor (monomer nebo dimer TR/RXR) > vazba na
responzivní elementy DNA (koaktivátor, RNA polymeráza) > exprese genů
 zvyšují bazální metabolismus (zvýšení počtu mitochondrií, krist, zpracování
cholesterolu)
 synergie s růstovým hormonem
 ↑energetický metabolismus – ↑spotřeba kyslíku – ↑produkce tepla
(+ podpora štěpení hnědého tuku přes kontrolu exprese potřebných enzymů)
 T3 stimuluje růst (kostra, mozek) a zrání, zvyšuje srdeční výdej a tepovou
frekvenci, podporuje katabolismus proteinů a sacharidů, zvyšuje citlivost k
jiným hormonům a jejich účinek (inzulin, glukagon, somatotropin, adrenalin)
 snížená produkce hormonů štítné žlázy u novorozenců > retardace růstu a
poškození CNS (kretenismus) > podávání hormonů během prvních 6 měsíců
Hormony štítné žlázy - aktivita
 32 AMK
 calcitonin-like rodina proteinů (alternativní sestřih genového produktu např.
na calcitonin gene-related peptide > vazodilatační účinek)
 parafolikulární buňky štítné žlázy (C-buňky) s receptory pro Ca2+
Regulace:
 hyperkalcemie > ↑CT; hypokalcemie > ↓CT
 stimulační účinek gastrinu a dalších gastrointestinálních hormonů na sekreci
CT
Kalcitonin (tyreokalcitonin, CT)
 G protein > adenylát cykláza > cAMP
 redukuje zvýšenou koncentraci Ca2+ v krvi (antagonista parathormonu)
 99 % Ca2+ v kostech; 1 % v tělních tekutinách (60 % difuzibilní x 40 % vazba
na albuminy a další plazmatické bílkoviny)
 celková koncentrace vápníku v séru 2,1 - 2,6 mmol/l
 Ca2+ potřeba pro nervový přenos, svalovou kontrakci i srážení krve
 důležitý součin koncentrace Ca2+ a fosfátu > pokud je vysoký vypadávají soli
kalciumfosfátu z roztoku a ukládají se v organismu
 regulace přes střevo, ledviny a kosti
 tlumí aktivitu osteoklastů
 zvýšené ukládání Ca2+ v kostech
 zvyšuje vylučování Ca2+ ledvinami a snižuje vylučování fosfátů
 působí v rámci ochrany kostí během těhotenství a laktace
 zabraňuje hyperkalcemii po příjmu potravy
Kalcitonin (tyreokalcitonin, CT) - působení
Příštítná tělíska
(glandulae parathyroideae)
 4 tělíska čočkovitého tvaru na zadní straně štítné žlázy (společné krevní a
lymfatické zásobení)
 pouzdro z kolagenního vaziva, septa (stárnutí - adipocyty)
 receptory pro Ca2+
 hlavní buňky barvitelné Ag (sekreční granula, produkují parathormon) a
oxyfilní buňky (množství mitochondrií, glykogenu, bez sekrečních granul;
objevují se kolem 10. roku života)
Příštítná tělíska – stavba
 84 AMK, dimer s helikální strukturou
 syntézu a výdej řídí koncentrace Ca2+ v příštítných tělíscích (↑Ca2+ > ↓PTH;
opak při hypokalcemii)
 poločas rozpadu přibližně 4 minuty
 cílovými orgány hlavně kosti, ledviny a střevo (parathyroid hormone 1
receptor), dále CNS, slinivka, varlata, placenta (parathyroid hormone 2
receptor)
Parathormon (PTH)
 zvýšení koncentrace Ca2+ po jeho poklesu:
→ aktivace osteoklastů (odbourávání kostí a uvolňování vápníku a fosfátů)
→ zvyšuje syntézu kalcitriolu v ledvinách a resorpci Ca2+
→ stimulace syntézy kalcitriolu v ledvinách > resorpce Ca2+ ve střevě
→ tlumí resorpci fosfátů > hypofosfatemie > uvolnění Ca2+ z kostí (součin
rozpustnosti, viz kalcitonin)
Parathormon (PTH) - působení
Metabolismus vápníku
a další orgány
 steroid, aktivní forma vitaminu D
 syntéza závislá na více orgánech (kůže, játra, ledviny)
Kalcitriol (1,25-(OH)2-cholekalciferol)
neúčinná forma
 vznik v kůži ze 7-dehydrocholesterolu účinkem UVB záření (270 - 300 nm)
 přes provitamin D na vitamin D3 (kalciol)
 transport krví ve vazbě na bílkovinný přenašeč (přednostně vitamin D3)
 při nedostatečné expozici UV záření je nutné dodávat vitamin D3 orálně
 vitamin D3 (cholekalciferol) živočišný, vitamin D2 (ergokalciferol) rostlinný
 v játrech přeměna na 25-OH-cholekalciferol (kalcidiol; zásobní forma s
poločasem rozpadu kolem 15 dní)
 v ledvinách (a placentě) přeměna na 1,25-(OH)2-cholekalciferol (kalcitriol;
1-α-hydroxyláza)
 24-hydroxyláza produkuje inaktivní formu hormonu
 regulace přes enzymy katalyzující syntézu v ledvinách
Kalcitriol (1,25-(OH)2-cholekalciferol) - syntéza
stratum spinosum
stratum basale
 cílovým orgánem střevo, kosti, ledviny, placenta, mléčné žlázy (prolaktin >
laktace), kůže a další
 vazba na jaderné receptory (VDR > transkripční faktor)
 indukce exprese vazebného proteinu pro vápník a Ca2+-ATPázy
 stimulace resorpce Ca2+ ve střevě
 odvápnění kostí
 resorpce Ca2+ v ledvinách
 kalcitriol je produkován také monocyty/makrofágy, na které působí jako
cytokin a stimuluje tak vrozený imunitní systém
Kalcitriol (1,25-(OH)2-cholekalciferol) - působení