Popularizace a komunikace vědy a výzkumu v praxi ______________________________________________________________________ Základní informace • 1/1, kolokvium • Výuka Po 13.00 – 14.50, A11/333 • Přednášky nepovinné • Cvičení – povinná 80% účast (= 8 z 10 hodin) • Splnění 2 samostatných úkolů • Přednášející: Mgr. Zuzana Vitková • RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. ◦ Sylabus 20.2. PŘEDNÁŠKA: Úvod do problematiky, podmínky ukončení předmětu (2h) 27.2. PŘEDNÁŠKA : Popularizace vědy v obecném kontextu (2h) 6.3. PŘEDNÁŠKA : Popularizace VaV ve světě a v ČR (2h) 13.3. PŘEDNÁŠKA + CVIČENÍ : Ukázky popularizace přírodních věd (2h -povinná bude druhá z hodin) 20.3. CVIČENÍ - 1. semestrální úkol - samostatná domácí práce (0h) 27.3. CVIČENÍ + PŘEDNÁŠKA : Ukázky popularizace přírodních věd, vyhodnocení samostatného úkolu (2h -povinná bude první z hodin) 3. a 10.4. CVIČENÍ: Programy a aplikace využitelné pro popularizaci VaV (oba termíny plně povinné) (2h) 17.4. CVIČENÍ : 2. semestrální úkol - samostatná práce (0h) 24.4. CVIČENÍ : Konzultace samostatné práce (pouze 1 hodina, povinné) 1.5. a 8.5. CVIČENÍ : 2. semestrální úkol – samostatná práce (0h) 15.5. CVIČENÍ : ukončení předmětu, zhodnocení samostatné práce (povinné, 3 hodiny) Doporučená literatura FISCHHOFF, Baruch a Dietram A. SCHEUFELE (eds.). The Science of Science Communication. Washington, DC: National Academy of Sciences, 2013. s. 14031-14109. ISBN 9780309292009 ROSŮLEK, Přemysl a Karen BULTITUDE. Science communication se zřetelem na sociálně-vědní témata. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2011. 184 s. ISBN 9788026100652 BUCCHI, Massimiano a Brian TRENCH (eds.). Routledge handbook of public communication of science and technology. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2008. xiii, 263 s. Routledge international handbooks. ISBN 9780203928240 JUCAN, Mihaela Sabina a Cornel Nicolae JUCAN. The Power of Science Communication. Procedia - Social and Behavioral Sciences 149 (2014), s. 461-466. POKORNÁ, Dana a Kateřina IVANOVÁ. Komunikace ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 61 s. ISBN 9788087240359. CARRADA, Giovanni. Communicating science - A scientist's survival kit. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2006. 76 s. ISBN 9279019473. HRONCOVÁ, Alexandra et al. Komunikace vědy: Metodika vypracovaná v rámci Individuálního projektu národního "Podpora technických a přírodovědných oborů" expertním týmem klíčové aktivity "Komunikace vědy". MŠMT, 2012 FRÁŇOVÁ, Dana. Popularizace výzkumu a vývoje. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Viktorie Klímová. 1. lekce KOMUNIKACE (NEJEN) VĚDY Komunikace (nejen) vědy OBSAH LEKCE 1. Obecná komunikace 2. Co je to věda? 3. Komunikace vědy 1. Komunikace = sdělování informací, myšlenek, názorů a pocitů mezi živými bytostmi, lidmi i živočichy, obvykle prostřednictvím společné soustavy symbolů a) signály (první signální soustava) - zvuk, pach, tanec; typická pro živočichy ​b) verbální komunikace (druhá signální soustava) - jazyk, řeč, písmo; znaková řeč, grafické značení, chemické značení, odborné značky, Braillovo písmo; typická pro člověka c) nonverbální komunikace – tzv. řeč těla; gesta, mimika, chování, tón hlasu, výraz Vysílající - Odesilatel komunikace musí zpočátku zpracovat zprávu, která má být přenesena. Kódováni - Odesilatel se musí rozhodnout, jakým způsobem odešle zprávu. Komunikační kanál - Vysílající si zvolí metodu komunikace (písmo, řeč, znaky....) Dekódováni - Příjemce zprávy interpretuje a porozumí zprávě, která je přenesena prostřednictvím kanálu. Příjemce - Příjemce si musí vytvořit rovnocenný obraz na základě vlastní interpretace a porozumění. Hlavní komunikační bariéry • hluk​ • jazyk​ • stres​ • představa a zaujatost​ • zkreslení​​ • špatně zvolený kanál • nepozornost Za porozumění je vždy zodpovědný vysílající! Při popularizaci vědy nejčastěji nastává problém v kódování zprávy – náročný jazyk, odborná slova To, co já, dle svého názoru, říkám srozumitelně, nemusí mé publikum pochopit – musím mluvit a „kódovat“ jazykem svého publika Co se snažíme říct x co chce publikum slyšet Druhy komunikace • osobní – probíhá mezi „čtyřma“ očima • skupinová – probíhá mezi menším počtem osob, např. třídou, týmem • masová – zapojeno je velké množství lidí; tento druh komunikace nejčastěji využívá „masová“ média • formální – plánovaná, cílená, s pravidly • neformální – běžná, neplánovaná • monolog – aktivní je pouze jeden z účastníků komunikace • dialog – v komunikaci jsou zapojeni oba, resp. všichni účastníci 2. Co je to věda? VĚDA = systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti, zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti aplikace a predikce (aplikované vědy). Předmětem vědeckého poznání mohou být abstraktní struktury a vztahy, objekty a procesy neživé i živé přírody nebo lidské společnosti, kultury a myšlení. Kdo je to vědec? Postavení vědce v naší společnosti 3. Komunikace vědy = souhrnné označení veškerých činností spjatých s rozšiřováním povědomí o vědecké práci, výzkumech, výsledcích či existujících vědeckovýzkumných institucích, ať již na odborné úrovni, tak i mezi laickou veřejností. Složena z: Vědecká komunikace Propagace Vědecko- Výzkumných institucí Komunikace s médii Popularizace vědy a výzkumu (VaV) Komunikace vědy Vědecká komunikace Propagace VV institucí, komunikace s médii, popularizace VaV • Specifický jazyk • Detailní informace • Uzavřený okruh osob • Náročnost obsahu • Odborné znalosti • Běžný, často neformální jazyk • Zjednodušené informace • Zapojit se může každý • Jednoduché vysvětlení • Bez nutnosti odborných znalostí Vědecká komunikace • Odborná komunikace na velmi úzce zaměřené vědecké téma • Má svůj charakteristický styl, psaní odborných prací má jasně daná pravidla a strukturu, využívá formální komunikaci • Zapojuje se jen malý okruh komunikujících • Přednášky na vysoké škole, konferenční příspěvek, poster, články v odborných periodikách, závěrečné práce • Bi2401 Zaměření a zpracování bakalářské práce • Bi7401 Zaměření a zpracování diplomové práce Propagace VV institucí PROPAGACE = veřejné uvádění něčeho nebo někoho ve známost; principem je komunikovat zákazníkovi výhody konkrétního produktu, nejčastěji přimět zákazníka k jeho koupi. Jedna z činností propagace je reklama. Reklama je placená neosobní forma komunikace mezi zákazníkem a obchodníkem. Cílem reklamy je zisk a zvýšení prodeje výrobku, či nějaké služby, resp. požadované chování oslovené skupiny. PROPAGACE INSTITUCE • Interní • Interní/externí • Externí Propagace VV instituce INTERNÍ  Propagace v rámci části instituce, organizace, komunity  Potřeba dát o sobě vědět i mezi „známými“  Kdo jsme, co a proč děláme?  Volitelné předměty, zajímavé přednášky, workshopy, publikace, lidé  Časopisy, newsletter, facebook  Plakáty, letáčky Propagace VV instituce INTERNÍ/EXTERNÍ • Každá VV instituce má několik různě vědecky zaměřených oddělení, ústavů, fakult • Komunikace mezi těmito externími pracovišti v rámci jedné instituce • MU – 9 fakult - potřeba sdílet informace mezi sebou, „propagovat se“ - mezifakultní obory, předměty - mezioborová spolupráce Propagace VV instituce EXTERNÍ • Forma propagace zcela mimo instituci, tzv. „ven“ • Nejviditelnější forma propagace, nejnákladnější • Nutná (většinou dlouhodobá) komunikační strategie • Základem je jednoduchá vizuální identita (logo), kvalitní webové stránky, aktivita na sociálních sítích • Správné zacílení na cílové skupiny • Nejčastěji se o propagaci stará samostatné PR nebo marketingové oddělení Propagace VV instituce MASARYKOVA UNIVERZITA: • OVVM RMU – pracovník věnující se pouze popularizačním vědeckým aktivitám Ing. Lenka Jaskowiecová (UČO 325896) 325896@mail.muni.cz •Oddělení vnějších vztahů PřF Mgr. Zuzana Kobíková (UČO 52935) kobikova@mail.muni.cz • Samostatné PR Ústavů Mgr. Zuzana Vitková (UČO 270557) hanzelkova@sci.muni.cz Komunikace s médii (MAS)MÉDIUM = veřejný sdělovací prostředek s velkým počtem oslovených příjemců TYPY: •rozhlas / televize / denní tisk / internet FUNKCE: • orientační a informační - zdrojem informací × dezinformací; určují priority, o kterých se mluví • interpretační - vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují s veřejným míněním • veřejná kontrola moci - významný nástroj formování společenských a politických postojů • socializační - předávání informace dalším kulturám a pokolením • zábavná a relaxační - nabízejí běžnému člověku zábavu Komunikace s médii • Pokud chcete komunikovat se společností o vědeckých tématech, musíte být vidět – nejlépe v médiích • Oslovení velkého množství lidí • Prostor pro vyvracení mýtů, falešných představ, rozvoj vzdělanosti • Právě v médiích se vytváří buď negativní nebo pozitivní postoje k vědě • „Toho znám z televize“ / „Neměl fotku s tou herečkou?“ / „Včera o něm mluvil Leoš na Evropě“ Cílem není samotná komunikace s médii, ale využití médií jako prostředku pro komunikaci s veřejností Komunikace s médii JAK SE DOSTAT DO MÉDIÍ • Výběr zprávy – je vhodná pro masmédia? • Pro jakou cílovou skupinu je zpráva? dospělí – noviny široká veřejnost – televize • Jakým jazykem chci zprávu podat? • Chci předat i nadšení? • Rešerše existujících zdrojů Je lepší být první ve Formuli 2 nebo poslední v F1? Komunikace s médii VÝBĚR SPRÁVNÉHO MÉDIA • Televize – ideální pro společensko-vědní tématiku (reportáže, diskuze) biologie potřebuje ke kvalitnímu vysvětlení obrázky, grafiku, schéma – finančně i časově náročné - obtížné se zde s tématem dostat - náročnost obsahu – lidé nechtějí u televize přemýšlet o abstraktních pojmech, očekávají zábavu - řešením jsou specializované kanály, které se přímo věnují vědě a technice – nižší sledovanost; „přesvědčování přesvědčených“ Během 5-minutové reportáže je řečeno tolik slov, jako v průměrném novinovém článku Komunikace s médii ROZHLAS, RÁDIO • Potřeba „daru slova“, chybí obrazový podklad • Rádio evokuje, rozvíjí fantazii • Více přímý, osobnější přístup k posluchači než TV • Specializované stanice, vědecké pořady • Vědec je zde ve formě informátora, přítele, který vypráví příběh. Neměl by poučovat, vyučovat • Nižší náklady na provoz než TV x nižší počet posluchačů • Posluchač často využívá rádio jako kulisu k jiné činnosti – rozptýlená pozornost – opakování důležitých bodů, informací Zkuste být v rádiu pět sekund tiše a posluchač si bude myslet, že je rádio rozbité  Komunikace s médii DENNÍ TISK • Deníky přináší aktuální, „čerstvé“ téma, senzace prodává • „Senzačních“ vědeckých objevů je méně; speciální rubriky • Malý prostor, zprávy jsou velmi stručné • Co zajímá čtenáře – zdraví x matematika, biodiverzita, teoretická fyzika ČASOPISY • Specializovaná periodika, široká volba témat, větší i menší rozsah • Reportáže, komentáře, články, zajímavosti • Konzultace Komunikace s médii PRÁCE S NOVINÁŘI • Novináři jsou cestou k médiím • Často jsou viděni jako lidé, kteří o přírodě nic neví a nevěnují jí tolik pozornosti jako my, vědci • Novináři hledají emoce, příběh x vědci předkládají data • Novináři hledají odpovědi, výsledky, byť částečné x vědci nejdou s výsledky ven, dokud je nemají opakovaně potvrzeny • Novináři rádi vědu personifikují x vědecká práce probíhá v týmu • Novináři hledají rozpor, kontroverzi, různé názory x vědci preferují „jedno správné řešení“ • Novináři jsou často pod deadline x flexibilita spolupráce Komunikace s médii • Často rozdílný názor na to, co je důležité sdělit • Vědecká skromnost, chlubení se • „Nic není lepší než špatné zprávy“ • Publicita v prestižním časopisu, univerzitě • Zjednodušení, zaujetí novináře – tisková zpráva, prezentace zprávy - objev Jupiterova měsíce x objev Jupiterova měsíce s potenciálním životem • Vědci jsou zodpovědní za obsah, novináři za formu komunikace (selekce tématu a výběr zprávy je společná práce) • Je ale nezbytné naučit se respektovat navzájem – novináři mají důvod, proč věci píší tak, jak to dělají • Ulehčete novinářům práci, jak jen to jde – dodání maxima materiálů Komunikace s médií • Žádost novináře o informace není jeho lenost, právě naopak – neděláme laskavost novináři, ale čtenářům • Mějte vždy otevřené dveře (email i telefon :) • Jsem ta správná osoba? Mohu doporučit někoho lepšího? • Co slíbím, to splním – novinář je pod časovým tlakem a pokud mu materiály nedodám, příště se na mě neobrátí • Opatrně s osobními názory • Mohu říct NE – při předchozí negativní zkušenosti, pokud vím, že nejsem schopen splnit požadované zadání Komunikace s médii NENÍ NOVINÁŘ JAKO NOVINÁŘ 1. Reportér, editor 2. Vědecký novinář 3. Šéfredaktor popularizačního časopisu Tiskový odbor MU Tisková mluvčí Redakce, příprava tiskových zpráv Online.muni.cz (včetně tištěné MUNI); věda.muni.cz Ing. Ema Wiesnerová (UČO 115681) wiesnerova@rect.muni.cz Komunikace s médií Komunikace s médii MEDIALIZACE = nekomerční publicita jednotlivců, skupin, organizací a firem. Cílem je posilování image, reputace a pozitivního (negativního) postavení medializovaného subjektu směrem k veřejnosti, zákazníků, obchodním partnerům, klientům, vlastním zaměstnancům. Tok informací je jednosměrný, chybí zde zpětná vazba. Medializaci lze také definovat jako zprostředkovanou kvaziinterakci s vysokou inklinací ke stereotypnímu zobrazování hlavních témat veřejného diskurzu. Pohled na GMO v USA a v Evropě Komunikace s médii KRIZOVÁ KOMUNIKACE = Odvětví public relations zaměřené na ochranu a zachování dobrého jména firmy, instituce, neziskové organizace nebo veřejně exponované osoby. Primárně dbá na dobrou pověst a práci s ní, sekundárně „hasí“ negativní vyjádření a postoje veřejnosti vůči domovské instituci či jedince. Krizi nelze považovat za překonanou, pokud o tom nebudou přesvědčeny také všechny klíčové zájmové skupiny! Andělé a démoni x CERN Popularizace VaV POPULARIZACE = sdílení informací, jenž si klade za cíl propagovat určité aktivity či jevy a zvýšit tak zainteresovanost určité cílové skupiny o popularizovanou problematiku. Hlavním cílem popularizace je také motivace oslovených skupin k dalšímu hledání informací a aktivnímu zapojení se. Zainteresovaný jedinec dále sám aktivně s tématem pracuje, čímž je podporováno neformální vzdělávání se. POPULARIZACE VĚDY = široce používaný termín, který se objevuje často v tisku a v médiích a který zastřešuje veškeré aktivity vedoucí k rozšiřování obecného povědomí o vědě (případně i technice), jejich metodikách, úspěších atd. Cílem popularizace je poskytnutí informací široké veřejnosti a případně se pokusit vzbudit u společnosti zájem o vědecké obory, získat pro ni další finance a potenciální vědce. Popularizace VaV USILUJE O: • Zajištění zobecněného a zjednodušeného konceptu vědy • Růst zájmu a uvědomění veřejnosti o vědě, vědeckém výzkumu a transformace jejich výsledků do praxe • Podporu veřejného zájmu a účasti na vývoji vědy • Zlepšení komunikačních dovedností vědeckých institucí a vědců samotných • Integrování veřejnosti do popularizace výsledků VaV Děkuji za pozornost!