Genetické parametry - koncept heritability prof. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních znaků Použití korelačních koeficientů může podporovat hypotézu, že daná kontinuální vlastnost má určitý genetický základ. Ale, pro kvantifikaci příspěvku genů a prostředí se používá jiná míra: heritabilita (dědivost) Heritabilita dovoluje porovnávat relativní významnost variability genů a prostředí na změny vlastností v a mezi populacemi. Koncept dědivosti a jeho definici jako odhadnutelný, bezrozměrný parametr populace představili Sewall Wright a Ronald Fisher téměř před sto lety. Přes neustálé nedorozumění a spory o jeho využití a aplikaci, heritabilita je i nadále klíčem k odhadu odpovědi na selekci v evoluční biologii a zemědělství, a na předpovědi rizika onemocnění v medicíně. Poznatky o významnosti heritability pro expresi genu a nové metody odhadů používající data markerů podtrhují význam heritability v éře genomiky. Standardně se používá symbol h2 pro heritabilitu, protože Sewall Wright použil h (pro dědičnost/heredity) pro označení korelace mezi genotypem a fenotypem v jeho modelu úsekových koeficientů. Druhá mocnina korelace (tedy, h2) je podíl variance ve fenotypu, který lze připsat cestě od genotypu k fenotypu. Ronald Fisher (1918), parametrizoval podobnost mezi příbuznými jedinci v termínech korelační a regresní koeficienty, ale také uvedl příklad procenta celkové variance ve výšce lidí která může být přičtena k genotypům a k ‘essential genotypes’. Tyto procenta korespondují tomu, co dnes označujeme jako heritabilita v širším smyslu a heritabilita v úzkém smyslu. J. L. Lush byl první, který formálně použil termín ‘heritability’ k popisu podílu variance, která je způsobena dědičnými faktory. Heritabilita (koeficient heritability) - je mírou podílu fenotypové variance vlastnosti, která je následkem genotypových rozdílů. Část pozorované variability, která je přímo způsobená variabilitou genotypů (rozdílnými genotypy v populaci). 2 222 2 2 2 P IDA P G s sss s s H   - h2, je poměrem aditivní genetické variance k celkové fenotypové: 2 2 2 P A s s h  2 šh 2 uh - H2, která je poměrem genetické variance k celkové fenotypové: Heritabilita se odhaduje u kvantitativních vlastností. Odhad heritability je specifický k dané populaci a prostředí, v kterém byl analyzován. Odhaduje se na populaci, ne na jedincích. Heritabilita neznamená stupeň genetického založení vlastnosti, ale měří podíl genotypové variance, která je výsledkem kombinací různých alel různých genů. • neměří množství, kterým geny ovlivňují vlastnost • neměří relativní důsledky genů a prostředí na vlastnost • nemá neměnný podíl v druhu • nezahrnuje jenom geny – nedefinuje kompletní genetický základ vlastnosti • není stejná pro všechny vlastnosti v populaci • není výpovědí o jedincích – vypočítána z variance na populaci jedinců -> je charakteristika populace • Jedinec nemá heritabilitu, populace ano - je měřítkem velikosti variability genetické informace determinující danou vlastnost v populaci, tzn. říká něco o počtu genů a různorodosti genotypů - měří podíl fenotypové variance, která vyplývá z genetických rozdílů mezi jedinci ve specifické populaci Závisí na genetické varianci – není-li (VG = 0), pak nelze heritabilitu odhadnout Vysoká hodnota může znamenat minimální VE 2222 2 2 2 2 EIDA A P A ssss s s s h   Heritabilita neboli dědivost je ?????? • http://genetika.wz.cz/dedicnost.htm Heritabilita (dědivost) udává, jak velká část proměnlivosti znaku je zapříčiněna genetickými faktory, takže ji lze vypočítat jako podíl variance fenotypu způsobený genetickými faktory (VG) a celkového rozptylu hodnot fenotypu (VP). • http://www.wikiskripta.eu/index.php/Heritabilita U kvalitativních znaků je dědivost pravděpodobnost, že se přenesou v nezměněné podobě do další generace U kvantitativních znaků je dědivost míra, v jaké se přenesou z generace na generaci. - Podíl geneticky podmíněné variability v daném znaku na celkové (tedy i prostředím podmíněné) fenotypové variabilitě v tomto znaku. - Některé složky geneticky podmíněné variability se dědí z generace na generaci (VA) a jiné ne. Heritability is the proportion of phenotypic variation in a population that is attributable to genetic variation among individuals. Phenotypic variation among individuals may be due to genetic and/or environmental factors. Heritability analyses estimate the relative contributions of differences in genetic and non-genetic factors to the total phenotypic variance in a population. • http://en.wikipedia.org/wiki/Heritability Heritability is the proportion of a phenotype that is passed on to the next generation This is a commonly held misconception; phenotypes are not passed on but genes are. The definition of narrow-sense heritability contains the variation in additive genetic effects (A). Half of these effects are passed on from each parent, but the actual half is unique to each offspring. High heritability implies genetic determination A high heritability means that most of the variation that is observed in the present population is caused by variation in genotypes. It means that, in the current population, the phenotype of an individual is a good predictor of the genotype. However, it does not mean that the phenotype is determined once we know the genotype, because the environment can change or can be manipulated to alter the phenotype. Low heritability implies no additive genetic variance A low heritability means that of all observed variation, a small proportion is caused by variation in genotypes. It does not mean that the additive genetic variance is small. Heritability is informative about the nature of between group A Heritability is informative about the nature of between-group differences The problem with this suggested paradox is that heritability should not be used to make predictions about mean changes in the population over time or about differences between groups, because in each individual calculation the heritability is defined for a particular population and says nothing about environments in other populations. A large heritability implies genes of large effect In many gene-mapping experiments, the probability of detecting a gene of large effect increases with heritability. However, this does not by itself imply that there is a relationship between heritability and the number or size of genes affecting the trait. Mendelian single-gene traits have a broad-sense heritability of 1.0 but these seem to be exceptions. Morphological traits usually have high heritability, but are polygenic, for although a few individual genes have been identified that have a large effect, these do not explain a high proportion of the genetic variance. (h2 = 0,70) s2 G relativně velká  s2 E relativně malá – Fenotypová selekce pro tuto populaci bude efektivní – Změny managementu, v daném prostředí, nemohou být efektivní (h2 = 0,20) s2 G relativně malá  s2 E relativně velká – Fenotypová selekce pro tuto populaci nebude efektivní – Změny managementu, v daném prostředí, mohou být efektivní 2 2 2 P A s s h  Typ užitkovosti Dědivost Hodnoty h2 Reprodukce Nízká < 0,20 Výkrmnost Střední 0,20 – 0,50 Jatečná hodnota Vysoká > 0,50 Organizmus Vlastnost h2 Reference Had Chemoreceptivní citlivost 0,32 Arnold 1981 Jelen lesní Plodnost samic 0,46 Kruuk et al. 2000 Hraboš polní růst 0,54 Boonstra a Boag 1987 Pěnkava Délka zobáku 0,65 Boag 1983 Blejsek Délka života samců 0,15 Marilä a Sheldon 2000 Cvrček Doba vývoje 0,32 Simons a Rof 1994 Drosophila m. Délka křídel 0,69 Hoffmann a Schiffer 1998 Počet břišních štětin 0,50 Netýkavka nedůtklivá výška 0,08 Bennington a McGraw 1996 Doba klíčení 0,29 Člověk výška 0,65 Hodnoty heritability se mohou lišit v různých prostředích VE se zvyšuje (h2 se snižuje), protože menší podíl fenotypové variance je aditivně genetická Př. délka křídel u Drosophila melanogaster (Hoffmann a Schiffer, 1998) V normálních podmínkách h2 = 0,69 V stresujících podmínkách h2 = 0,09, i když VA byla jen nepatrně větší za stresu Příčina: větší hodnota VE v podmínkách stresu (VE = 9,2 oproti VE = 0,9 normální) Čitatel ovlivňuje hodnotu h2 – zejména VE Exprese genetické informace může být ovlivněna prostředím (interakce G × E) EIDA A P A VVVV V V V h  2 ! nemá obecnou platnost ! struktuře populace podmínkách chovu úrovni užitkovosti úrovni plemenářské práce sezónnosti vlastnosti pohlavním dimorfismu četnosti souboru metodě výpočtu přesnosti výpočtu meziplemenných rozdílech (užitkovém zaměření) VA je zapříčiněna podobností mezi příbuznými Cíl: odhad VA a oddělit ji od VE a neaditivní genetické variance Statistické metody Analýza regrese (rodič-potomek, …) Analýza variance ANOVA (rodiny vlastních sourozenců a plosourozenců) Moderní metody: Maximální věrohodnosti (maximum likelihood), REML • nebalancovaná data • maximilizuje pravděpodobnost pozorovaných dat daných parametrů Odpověď na selekci: Regrese potomek – rodič: Regrese potomek – střed rodičů: ANOVA (R. A. Fisher) Korelace polosourozenců: Korelace vlastních sourozenců: VCE s AM: d G h  2ˆ RPbh  2ˆ2 OMPbh 2ˆ ˆ4ˆ2 h ˆ2ˆ2 h 2 2 2 ˆ ˆˆ P A h    Sewall Wright  selekční zisk, genetický zisk, odpověď na selekci Populace má průměrnou hodnotu vlastnosti , a budeme selektovat skupinu jedinců, kteří mají průměr 1x x Sx x Sxd xxd S  G xxG  1 2 hdG . xx xx d G h S      12 Odhad fenotypu potomků z křížení dvou rodičů selektovaných ze základní populace x Fx Mx Sx = průměr populace = fenotypová hodnota populace otců = fenotypová hodnota populace matek = průměrná hodnota obou populací rodičů = 2/)( FM xx  1x = předpovídaná fenotypová hodnota potomků • Vzorec pro předpověď hodnoty fenotypu potomků: )(2 1 xxhxx S 2 .hdG  Jestliže průměrná hodnota IQ ve vybrané populaci otců je 120 a matek 110 , h2 = 0,40 a průměr celé populace je 100, pak : 1152/)110120( Sx • Jak se odlišují rodiče od populace? 15100115  xxS • Jak moc je tato odchylka dědičná? 6)15.(4,0)(2  xxh S • Jak se budou potomci odlišovat od populace? Průměrná hodnota IQ u potomků? 1066100)(2 1  xxhx S