Metody výzkumu patofyziologie volných radikálů Milan Číž 1 2 Metody detekce  Chemiluminiscence  Spektrofotometrie NBT-test redukce cytochromu C  Elektronová spinová resonance  Elektrochemie stanovení spotřeby kyslíku detekce NO  Fluorimetrie (průtoková cytometrie) 3 Metody stanovení:  volných radikálů  aktivity zdrojů volných radikálů  antioxidační aktivity biologických vzorků  jednotlivých antioxidantů  poškození biologických makromolekul 4 Spektrofotometrie  superoxidový aniont: cytochrom C assay Princip metody je založen na redukci oxidovaného (Fe3+) cyt C superoxidovým aniontem na Fe2+ cyt C 550 nm  NBT test: NBT je silný redoxní indikátor, který po redukci RKM tvoří nerozpustný diformazan, 605 nm nespecifický  oxid dusnatý: Griessova reakce (nitrity, nitráty), detekční limit 100 nM, 548 nm. 5 Elektronová spinová resonance  ESR (EPR) je spektroskopická metoda, která se zabývá mikrovlnnými přechody mezi energetickými stavy nepárových elektronů se spinem a orbitálním momentem hybnosti. 6 Elektrochemie  oxid dusnatý: selektivní elektroda pro NO  ostatní RKM  stanovení spotřeby kyslíku 7 Průtoková cytometrie  povrchové antigeny: MAb značené různými fluorescenčními značkami  tvorba RMK neutrofily a makrofágy: Dichlorodihydrofluorescein diacetate – peroxid vodíku, peroxynitrit Dihydrorhodamine 123 - peroxid vodíku, peroxynitrit Dihydroethidium bromide – superoxidový anion.  oxid dusnatý: 1,2-diaminoanthroquinone  buněčný cyklus, buněčná viabilita: propidium iodide 8 Detekce H2O2 ale i dalších intracelulárních oxidantů včetně oxidů dusíku Výhody  shodná vlnová délka s fluoresceinem  používána nejdelší dobu (od roku 1983) Nevýhody  unikání z buněk  nelze fixovat  vysoká citlivost vůči světlu  toxicita  nezbytná aktivita esteráz Dichlorodihydrofluorescein diacetát 9 Dichlorodihydrofluorescein diacetát 10 Dihydrorhodamin Detekce H2O2 ale i dalších intracelulárních oxidantů včetně oxidů dusíku Výhody  až 10x vyšší citlivost oproti DCFH-DA  stabilita - možnost fixace Nevýhody  nespecifická detekce oxidantů  závislost na mitochondriálním membránovém potenciálu? 11 Dihydrorhodamin 12 Výhody  dobrá specificita pro O2  stabilita - možnost fixace Nevýhody  HE katalyzuje dismutaci O2  toxický  nelze použít současně s PI Dihydroethidium bromid Detekce O2 - 13 Dihydroethidium bromid 14 Metody stanovení:  volných radikálů  aktivity zdrojů volných radikálů  antioxidační aktivity biologických vzorků  jednotlivých antioxidantů  poškození biologických makromolekul 15 Luminometrické metody Luminofory jsou oxidovány RMK. Při návratu do základního energetického stavu emitují fotony. Jejich detekce je možná pomocí luminometrů nebo scintilačních spektrofotometrů. Nejčastěji používané luminofory: - Luminol - Lucigenin - Izoluminol - Pholasin 16 Luminometrické metody  aktivita MPO: bromid-dependentní chemiluminiscence v přítomnosti vzorku a peroxidu vodíku  buněčná proliferace a cytotoxicita: luciferin-luciferáza 17 Oxidativní vzplanutí fagocytů NADPH oxidáza NADP+ (O2 -, H2O2, OH) O2 -• O2 NADPH + H+ luminol + oxidant -aminoftalát + N2 + světlo (425 nm) 18 Oxidativní vzplanutí fagocytů 19 Oxidativní vzplanutí fagocytů Aktivátory fagocytů Místo působení osponizované částice (OZP) povrchové receptory fMLP povrchové receptory PMA proteinkináza C vápníkový ionofor A23187 Ca2+ PKC 20 Intra- a extracelulární tvorba RMKD  SOD, kataláza, křenová peroxidáza, azid sodný  luminol vs. isoluminol  Streptococcus mutans 21 Intra- a extracelulární tvorba RMKD 0 20 40 60 80 100 0 10 20 30 40 50 60 Čas (min) CL(RLU) Control SOD/CAT Rat PMNLs + non-opsonized S. mutans 22 Intra- a extracelulární tvorba RMKD 0 50 100 150 200 250 0 10 20 30 40 50 60 Čas (min) CL(RLU) Control SOD/CAT Rat PMNLs + opsonized S. mutans 23 Intra- a extracelulární tvorba RMKD 24 Intra- a extracelulární tvorba RMKD 25 Intra- a extracelulární tvorba RMKD 26 Intra- a extracelulární tvorba RMKD 27 Rozlišení mezi RMK a RMD  antioxidanty  NO donory (sodium nitropruside, SIN-1)  analogy L-argininu (L-NMMA, L-NAME, L- NNA) 28 Metody stanovení:  volných radikálů  aktivity zdrojů volných radikálů  antioxidační aktivity biologických vzorků  jednotlivých antioxidantů  poškození biologických makromolekul 29 Systémy generující RMKD  xanthin/xanthin oxidáza O2 -•  peroxid vodíku + ionty přech.kovů •OH  peroxid vodíku H2O2  ABAP ROO•  SIN-1 ONOO buněčné systémy (fagocyty) 30 Metoda TRAP  Total (peroxyl) Radical-trapping Antioxidative Parameter  stanovení celkové antioxidační kapacity ve vodě rozpustných antioxidantů  referenční vzorek: trolox 31 Metoda TRAP  2,2‘-azobis(2-amidinopropane) dihydrochloride  2,2‘-azobis(2-methylpropionamide) dihydrochloride 32 Metoda TRAP v lipidové fázi  2,2‘-azobis(2,4-dimethylvaleronitrile) 33 Metoda TRAP RN == NR N2 + 2R* R2, další reakce 2RO2 * peroxylový radikál 2O2 34 Metoda TRAP 50% peak CL Čas Přidání vzorku 1/2 peak-time 35 Metoda TRAP • 0 1 2 3 4 5 6 7 0 10 20 30 40 50 Čas [min] CL[mV] backgr abap trolox 36 Metody stanovení:  volných radikálů  aktivity zdrojů volných radikálů  antioxidační aktivity biologických tekutin  jednotlivých antioxidantů  poškození biologických makromolekul Metody stanovení oxidativního stresu 37 Spektrofotometrie  jednotlivé antioxidanty: kyselina močová kyselina askorbová albumin bilirubin 38 Metody stanovení:  volných radikálů  aktivity zdrojů volných radikálů  antioxidační aktivity biologických tekutin  jednotlivých antioxidantů  poškození biologických makromolekul 39 Poškození biologických makromolekul  Lipidová peroxidace Stanovení konjugovaných dienů pomocí CL Stanovení MDA spektrofotometricky, HPLC Stanovení 4-hydroxynonenalu (spektrometrie, GC-MS) 40 Poškození biologických makromolekul  Oxidativní poškození bílkovin Stanovení karbonylových skupin proteinů (HPLC, spektrometrie) Stanovení proteinových hydroperoxidů 41 Poškození biologických makromolekul  Oxidativní poškození DNA Stanovení 8-hydroxy-deoxy-guanosinu (8-OHdG) -HPLC, GC-MS