Analýza archaické DNA 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA • doposud byla řeč o analýze DNA současných, žijících lidí a populací • nyní se budeme zabývat analýzou tzv. ancient DNA (aDNA) • nejčastěji se získává z kostí nebo zubů problémy: - často velmi degradovaná, zachovány jen fragmenty – používá se proto hlavně mtDNA (velké množství kopií, relativně malá molekula) - při nálezu a odběru potřeba zamezit kontaminaci moderní (současnou) DNA - největší úspěšnost u nálezu několik až desítek tisíc let starých - používá se řada více či méně účinných izolačních metod, v poslední době především komerčně dostupných izolačních sad (tzv. kitů) • analýza je možná díky PCR – zvýšení velmi nízké koncentrace DNA získané po izolaci do analyzovatelného množství, amplifikace jen konkrétního úseku příčinou problémů jsou nejčastěji: - oxidativní poškození, modifikace bazí, křížové vazby - kontaminace současnou DNA 1) Analýza aDNA člověka • izolace a analýza je vzhledem k uvedeným problémům mnohem obtížnější než v případě analýzy současné DNA (její použití je ve studiích běžnější) Co ovlivňuje kvalitu DNA? • biologické faktory - nukleázy v odumírajících buňkách, mikroorganizmy • fyzikální faktory - záření • chemické faktory - složení půdy, mikroorganizmy Příklady některých důsledků: • fragmentace DNA (poškození cukrfosfátové kostry) • modifikace bazí před izolací DNA • modifikace bazí v průběhu PCR (lze ovlivnit částečně výběrem polymerázy) Tyto procesy bohužel nelze ovlivnit! = zabránit degradaci a kontaminaci již při odběru a analýze • ochranné pomůcky, speciální postupy, maximální sterilita prostředí, nástrojů, pomůcek a roztoků • systém negativních kontrol (bez aDNA) • systém opakování = min. dva odběry, dvě oddělené izolace, dvě oddělená opakování PCR, nejlépe ve dvou různých laboratořích • systém pozitivních kontrol - kontrolní amplifikace již potvrzeného specifického úseku pro aDNA - kontrolní amplifikace sekvence charakteristické pro moderní DNA nebo osoby pracující v laboratoři • > 1000 molekul DNA templátu aDNA • nová generace polymeráz – amplifikují i fragmentovanou a modifikovanou aDNA (Shapiro, 2008) • izolovat DNA jen z kostí s vysokým obsahem aminokyselin = vysoká úspěšnost zisku kvalitní DNA (Poinar et al., 1996; Serre et al., 2004) Jak lze problémy alespoň částečně překonat? 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA Analýzou mtDNA neandrtálce se pokusíme odpovědět na často kladené otázky: Byli Neandrtálci odlišným druhem nebo patří do vývojové linie moderního člověka? Byli izolovanou skupinou nebo se křížili s moderním člověkem? Máme v naší současné DNA nějaké neandrtálské geny nebo sekvence? Proč Neandrtálci zanikli? Co nám tyto výsledky říkají zajímavého pro naši diskuzi o původu moderního člověka? • Homo neanderthalensis nebo Homo sapiens neanderthalensis • žili v Evropě před zhruba 400 000 až 30 000 lety a v západní Asii asi před 150 000 lety Kdo byli Neandrtálci? • první nález popsán v roce 1856 v údolí Neander v Německu • nově na základě DNA analýz byl jejich výskyt prokázán dokonce i v Centrální Asii a na jihu Sibiře (Krause et al., 2007) 2) Analýza první neandrtálské DNA • v roce 1997 byla poprvé získána aDNA – izolace mtDNA z pažní kosti Neandrtálce z roku 1856 (Mathias Krings et al.) • konkrétně se jednalo o prvně nalezené pozůstatky Neandrtálského člověka v jeskyni Feldhofer v údolí Neander v Německu, žil před zhruba 35 000 až 70 000 lety (Larsen et al., 1998) • Kringsovi a kol. se podařilo analyzovat sekvenci dlouhou 378 pb (HVR1) • porovnali tuto sekvenci s 994 různými sekvencemi žijícího moderního člověka, provedli párová porovnání a hledali odlišnosti mezi neandrtálskou a moderní DNA • nalezli v průměru 27 odlišností (rozdíly kolísaly od 22 do 36 v jednotlivých párových srovnáních) • jako kontrolu provedli také srovnání sekvencí moderní DNA mezi sebou = průměrně 8 rozdílů (1 až 24) • průměrný počet rozdílů v neandrtálské DNA byl tedy asi 3x větší oproti rozdílům v současné DNA (podíl vzorků s rozdíly 23 a 24 v moderní DNA tvořil jen 0,002 %) = Neandrtálci se geneticky odlišují od současných lidí • na základě tohoto srovnání však nelze odpovědět, zda-li byli Neandrtálci zcela oddělenou vývojovou linií 550 000 až 690 000 let • později Krings et al. (1999) izolovali DNA z dalšího jedince z lokality Feldhofer • vedle HVR1 se podařilo získat ještě 340 pb dlouhou sekvenci z hypervariabilního regionu (HVRII) • získané výsledky byly velmi podobné výsledkům z roku 1997 • Neandrtálci se v HVRII regionu odlišují od žijících lidí v průměru na 35 místech (s rozpětím 29 až 43 rozdílů) 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA • Igor Ovchinnikov et al. (2000) – analyzovali DNA neandrtálského dítěte z jeskyně Mezmaiskaya na severním Kavkazu, stáří asi 29 000 let, mtDNA získána z žebra • analyzován úsek HVRI 345 pb dlouhý • Mezmaiskaya mtDNA obsahuje 23 rozdílů oproti současné mtDNA (22 je tisková chyba) (Feldhofer 27 a 35 rozdílů) • Mezmaiskaya mtDNA obsahuje 12 rozdílů oproti mtDNA Feldhofer = i tato neandrtálská mtDNA potvrdila jasnou genetickou odlišnost od DNA současných žijících lidí 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA 4) Interpretace nalezených výsledků Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo jsou součástí naší vlastní historie? • jasná odlišnost neandrtálské mtDNA potvrzuje závěry na základě fosilních nálezů, tedy že Neandrtálci jsou odlišní Existují dva názory: 1) Neandrtálci byli odlišným druhem, který byl kompletně nahrazen moderním člověkem po jeho příchodu do Evropy. - tento názor však nevylučuje možnost kulturních i sexuálních kontaktů, i když asi s neplodným potomstvem v případě, že se jednalo o tak odlišné druhy, jak se zdá 2) Druhou možností je, že Neandrtálci nebyli odlišným druhem, ale byli součástí jedné vývojové linie, jak předpokládá multiregionální model. - pokud byli Neandrtálci součástí jedné vývojové linie, pak by měl existovat genový tok mezi Neandrtálci a dalšími archaickými populacemi - pokud nebyli reprodukčně izolovaní, pak musíme jejich stopy objevit také v DNA současných lidí Abychom mohli podrobit zkoumání tyto dvě hypotézy na základě genetických údajů, pak potřebujeme mít k dispozici sekvence DNA: 1) žijících lidí 2) Neandrtálců 3) fosílií anatomicky moderních lidí Pak je potřeba prozkoumat genetické a evoluční vztahy: - neandrtálských populací mezi sebou - neandrtálských populací a populací současného člověka - neandrtálských populací a populací starověkého moderního člověka z doby Neandrtálců - populací starověkého moderního člověka a žijícího moderního člověka - 40 000 až -30 000 let současnost Neandrtálec Cromaňonec Láďa Křížek   Interpretace genetických údajů dvou neandrtálských jedinců ve srovnání s DNA žijícího člověka. • mezi Feldhofer a Mezmaiskaya – 12 sekvenčních rozdílů x • v rámci populace žijícího člověka v Evropě najdeme v průměru 5,3 rozdílů (u Asiatů 6,3) • 12 rozdílů (jako neandrtálci mezi sebou) má jen méně než 1 % žijících Evropanů = je tu statisticky významný rozdíl v počtu odlišností v rámci současné žijící populace Evropanů a nežijících Neandrtálců (mezi 5,3 a 12 rozdíly) • oproti tomu uvnitř současné africké populace je četnost rozdílů mezi jedinci v průměru 8,4 • 12 rozdílů má 37 % žijících Afričanů = v porovnání s Neandrtálci statisticky nevýznamný rozdíl = odlišnosti mezi Neandrtálci navzájem jsou podobné jako mezi současnými Afričany • ovšem nutno pamatovat, že porovnáváme pouze dvě neandrtálské sekvence, které ani nepochází z téže doby - Mezmaiskaya je 29 000 let stará a Feldhofer 35 000 až 70 000 let – značný rozdíl ve stáří může stát za většinou rozdílů, jimiž se liší Jak velkou odlišnost bychom očekávali, pokud by byli Neandrtálci stejný druh jako moderní člověk? • podle Kringse et al. je to v průměru 8,0 změn – 27,2 změn je 3x více = Neandrtálci se (na základě dvou / tří sekvencí) spíše zdají být odlišným druhem od žijícího moderního člověka • v této sekvenci nalezli: v průměru 25,6 rozdílů mezi Feldhoferem a žijícími lidmi (20-34) v průměru 55,0 rozdílů mezi lidmi a šimpanzi (46-67) • mezi Neandrtálci a žijícími lidmi je i v této sekvenci opět trojnásobný rozdíl (25,6/8,0 = 3,2) a asi poloviční rozdíl oproti odlišnosti mezi žijícími lidmi a šimpanzi (25,6/55,0 = 0,47) • Krings et al. také srovnali 986 sekvencí mtDNA žijících lidí s 16 sekvencemi žijících šimpanzů (333 pb dlouhá sekvence, která se vyskytuje u obou druhů) • na obrázku jsou výsledky zachyceny graficky: • Neandrtálci jsou geneticky odlišní od současných lidí, avšak tato odlišnost není tak velká, jako je odlišnost mezi současnými lidmi a šimpanzi • tento intermediární výsledek je očekávatelný, protože šimpanzi se jako druh oddělili od lidí mnohem dříve (před asi 6 miliony let), zatímco Neandrtálci se od společného předka odvětvili teprve v průběhu posledního milionu let • odhad doby oddělení Neandrtálců a moderního člověka na základě molekulárních hodin (kalibrace 4-5 milionů MRCA člověk-šimpanz) – 550 000 až 690 000 (v souladu s paleoantropologickými odhady) • platí samozřejmě za předpokladu, že Neandrtálci byli odlišným druhem, v opačném případě údaje vypovídají o historii mtDNA, nikoliv o historii dávných populací člověka • stejné analýzy byly provedeny také pro druhou mtDNA Feldhofer • výsledky (viz obrázek) byly stejné: • rozdíly mezi neandrtálskou DNA a DNA žijících lidí jsou větší než rozdíly mezi žijícími lidmi, ale menší než rozdíly mezi lidmi a opicemi (zde šimpanz i bonobo) • odlišnost mezi Neandrtálci a lidmi je také menší než odlišnost mezi zkoumanými opicemi (avšak porovnávány byly dva odlišné druhy – šimpanz a bonobo) • odhad stáří MRCA Neandrtálců a moderního člověka je 317 000 až 741 000 let (365 000 až 853 000 lety podle Mezmaiskaya) • odhad stáří společného předka obou neandrtálských zástupců je mezi 151 000 až 352 000 lety • Krings et al. však získali zajímavé výsledky i porovnáním sekvenčních odlišností v 312 pb dlouhé sekvenci mtDNA uvnitř jednotlivých poddruhů šimpanzů • průměrný počet rozdílů byl v rámci jednotlivých poddruhů: Pan troglodytes schweinfurthii (východní poddruh) = 7,9 rozdílů P. troglodytes troglodytes (centrální poddruh) = 14,6 rozdílů P. troglodytes verus (západní poddruh) = 21,8 rozdílů • průměrný počet rozdílů mezi Neandrtálci a současnými lidmi (25,6) je tedy větší než je průměrný počet rozdílů v rámci jednotlivých poddruhů šimpanzů Závěr: Srovnáme-li tedy počet rozdílů v mtDNA mezi Neandrtálci a mezi současnými lidmi vzhledem k počtu rozdílů mezi lidmi a šimpanzi jako dvěma druhy, je zřejmé, že Neandrtálci a moderní člověk představovali spíše dva odlišné druhy. • podle některých tak získané výsledky potvrzují model nahrazení – Neandrtálci a moderní člověk představují odlišné druhy, které se oddělily od společného předka (možná H. heidelbergensis) v období středního Pleistocénu • !!! avšak musíme mít na paměti, že porovnáváme sekvence, které se liší stářím o několik desítek tisíc let (rozdíl mezi neandrtálskou a současnou DNA) = velký rozdíl v sekvencích tak může být odrazem působení genového posunu za dobu zhruba 40 000 let (Nordborg, 1998) • navíc jde o stále malý počet analyzovaných sekvencí Rozmanitost Neandrtálské DNA ve vztahu k regionálním populacím aneb platnost multiregionálního modelu (Neandrtálci jsou poddruhem) stále žije • porovnáme-li HVRI sekvenci prvního zástupce z Feldhoferu s DNA žijících lidí jednotlivých kontinentálních populací, získáme následující údaje: Feldhofer x Evropani = průměrně 28,2 rozdílů Feldhofer x Afričani = průměrně 27,2 rozdílů Feldhofer x Asiati = průměrně 27,7 rozdílů Feldhofer x původní Američani = průměrně 27,4 rozdílů Feldhofer x Austrálie a Oceánie = průměrně 28,3 rozdílů • velmi podobné údaje získáme i pro Feldhofer 2 (HVRII) a pro Mezmaiskaya = odlišnost Neandrtálců je od všech regionálních populací stejná (neplatí pro genomovou DNA – viz později), jinými slovy nenalézáme tu očekávanou větší podobnost s Evropany v případě platnosti multiregionálního modelu • podstata může být v dostatečně dlouho trvajícím genovém toku • důsledkem dostatečně dlouho trvajícího genového toku je, že obě populace jsou si téměř podobné = totéž mohlo nastat v případě populací moderního člověka, pokud trval genový tok dostatečně dlouho, pak je populace Evropanů stejně odlišná od původní Neandrtálské populace jako populace z ostatních regionů = oba modely (nahrazení i multiregionální) mohou tedy vést ke stejnému výsledku • pokud by Neandrtálci s námi sdíleli stejnou vývojovou linii (podle multiregionalistů), pak by jejich genetická odlišnost mohla nasvědčovat tomu, že byli odlišným poddruhem než je moderní člověk • podle některých antropologů Homo sapiens neandrthalensis x Homo sapiens sapiens (poddruhy moderního člověka Homo sapiens ) • lze najít důkaz této alternativy také v DNA? • porovnejme si rozdíly mezi jednotlivými poddruhy šimpanze z výsledku Kringse et al. (312 pb oblasti HVRI): mezi centrálním a východním poddruhem = průměrně 19,7 rozdílů mezi západním a východním poddruhem = průměrně 33,0 rozdílů mezi západním a centrálním poddruhem = průměrně 36,2 rozdílů mezi Neandrtálci a žijícími lidmi = průměrně 25,6 rozdílů Byli tedy Neandrtálci odlišným poddruhem? • počet rozdílů mezi Neandrtálci a žijícími lidmi je menší než mezi dvěma ze tří poddruhů šimpanzů Neandrtálci a žijící moderní člověk mohou představovat odlišné poddruhy v rámci stejného druhu. Prokázanou odlišnost mtDNA Neandrtálců v porovnání s DNA současného člověka je možné prozatím vysvětlit jak pomocí modelu nahrazení, tak i modelu multiregionálního. 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 1) Vůbec jsme se nekřížili – málo pravděpodobné, kontakty byly (ukazuje na to mtDNA vši) O vších a lidech • zkoumána rozmanitost v mtDNA vši člověka, především vši vlasové • parazit specificky vázaný na svého hostitele • předpokládalo se, že: • archaická veš zanikla s archaickými populacemi (archaická veš) • existuje pouze veš adaptovaná na moderního člověka (moderní veš) • v genomu současné vši však byly nalezeny stopy 2 linií vši • identifikovány 2 fylogenetické větve • linie vyskytující se po celém světě • linie vyskytující se pouze v Evropě a Americe (Reed et al., 2004) O vších a lidech • jedna větev • tato linie rozšířená po celém světě • je koadaptací na moderního člověka • prošla bottleneckem a následnou expanzí před asi 110 000 lety • veš vlasová i veš šatní • druhá větev • pouze v populacích Evropy a Nového světa • původní archaická veš (hostitelem zřejmě H. erectus a H. neanderthalensis) • nevymřela se svým hostitelem • koadaptovala se na nového hostitele – moderního člověka • pouze veš vlasová • nevykazuje ani bottleneck, ani expanzi = přešla na již bohatě zastoupeného hostitele • obě linie mají společného předka starého 1,8 milionu let Mezi archaickým a moderním člověkem musel existovat velmi těsný kontakt. Druhá linie představuje prastarou archaickou veš, která přešla z archaického člověka na člověka moderního jako nového hostitele. 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 1) Vůbec jsme se nekřížili – málo pravděpodobné, kontakty byly (ukazuje na to mtDNA vši) 2) Křížili jsme se, ale nevznikalo plodné potomstvo (odlišné druhy) 3) Křížili jsme, ale neandrtálská DNA (sekvence nebo geny) z genofondu vymizela 4) Křížili jsme se a dost hojně, důkazy by měli být v DNA tehdejších moderních a současných lidí • pouze bod 4) dokazuje křížení a neandrtálskou příměs, body 2) a 3) křížení nevylučují • to však ještě nemusí znamenat, že jsme se s Neandrtálci ve skutečnosti nekřížili V současné mtDNA však nenalézáme stopy po neandrtálských předcích. 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? • to však ještě nemusí znamenat, že jsme se s Neandrtálci ve skutečnosti nekřížili V současné mtDNA však nenalézáme stopy po neandrtálských předcích. • smazány dlouhotrvajícím genovým tokem – sekvence neandrtálské mtDNA jsou tak podobné současné moderní mtDNA, že je považujeme za kontaminaci nebo je vůbec neodlišíme • odstraněny působením genového posunu • a/nebo přemístěny do genomu jaderného, jak bylo prokázáno v případě následující studie australské populace Stopy po křížení mohou být: • Gregory Adcock et al. (2001) – porovnávali sekvenci mtDNA izolovanou z australských fosílií, které obsahovaly i vzorky jedinců Lake Mungo 3 (LM3), předka Australanů žijícího před asi 60 000 lety • LM3 má anatomicky moderní znaky a představuje předka žijících australských domorodců Sahul – prekontinent Australie a Nové Guineje • Gregory Adcock et al. (2001) – porovnávali sekvenci mtDNA izolovanou z australských fosílií, které obsahovaly i vzorky jedinců Lake Mungo 3 (LM3), předka Australanů žijícího před asi 60 000 lety • LM3 má anatomicky moderní znaky a představuje předka žijících australských domorodců • mtDNA je však odlišná od současných domorodých Australanů = LM3 sekvence nenalézáme u současných Australanů • původ v populaci LM3 však potvrzuje část mtDNA jedinců LM3, která se nalézá pouze u některých současných domorodých Australanů a to jako inzerce na chromozomu 11 • tato analýza ukazuje, že studované sekvence mtDNA jsou příliš malým zlomkem genetické informace, který se může v průběhu evoluce člověka (v důsledku genového toku v kombinaci s genovým posunem, případně selekcí) z genomu současných potomků zcela ztratit Odpověď na otázku ohledně křížení musíme hledat v dalších sekvencích (viz později). 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA • Krings et al. (2000) – jeskyně Vindija v Chorvatsku, 15 neandrtálských kostí, celkem 7 použitelných vzorků, analyzován byl jeden vybraný asi 42 000 let starý • průměrný počet odlišností oproti současné mtDNA byl 34,9 (předchozí 27, 35 a 23) • třetí neandrtálská sekvence nijak významně nemění závěry učiněné na dvou prvních sekvencích • v roce 2005 již bylo osekvencováno celkem 10 mtDNA sekvencí, včetně nejčerstvějšího nálezu z Francie z Les Rochers-de-Villeneuve (Beauval et al., 2005) • v roce 2007 analyzováno již celkem 16 neandrtálských mtDNA, včetně nálezů z Uzbekistánu a Sibiře (Krause et al., 2007) • nejnovější analýza mtDNA z roku 2015 (Lari et al.) – pozůstatky Neandrtálce z italské krasové jeskyně Lamalunga poblíž Altamury • stáří stanoveno na 130 000 až 172 000 let = jedná se o nejstarší analyzovanou mtDNA u Neandrtálce = jedinec vykazuje největší genetickou příbuznost se západoevropskými Neandrtálci z nalezišť ElSidron ve Španělsku, Feldhofer v Německu a Vindija v Chorvatsku = z hlediska možného křížení je nález příliš starý • na základě všech analýz je zřejmá velká příbuznost mezi Neandrtálci a zároveň zjevná odlišnost od současného člověka • stále však chybí důkaz možného křížení s Neandrtálci = potřeba analyzovat mtDNA ze zástupců moderního člověka, kteří žili v době Neandrtálců a v jejich DNA hledat možné důkazy o křížení s Neandrtálci • David Serre et al. (2004) - analyzovali 4 neandrtálské vzorky a 5 vzorků raného moderního člověka, které byly vhodné pro další analýzy • žádná z pěti sekvencí raného moderního člověka neobsahovala charakteristickou neandrtálskou sekvenci (a to ani tzv. přechodné formy z Mladeče) • na základě těchto výsledků lze tedy vyloučit masivní příspěvek neandrtálské DNA do genofondu moderního člověka (při Ne = 10 000 lze vyloučit více než 10% příspěvek) • nelze však vyloučit malý příspěvek (5 % a méně), tedy ojedinělé křížení vzhledem k počtu zkoumaných vzorků, přestože ani přechodné formy tomu nenasvědčují • Vincent Plagnol a Jeffrey Wall (2006, PLoS Genetics) využili sekvenční data z „The Environmental Genome Project“ a aplikovali nové statistické metody • jejich výsledky naznačují na možnou příměs (min. 5 %) archaické DNA v DNA evropských a západoafrických populacích Moderní člověk odchází z Afriky Populační exploze v Africe Významný bottleneck mimo Afriku Populační exploze v Evropě • bude potřeba potvrdit studiem dalších sekvencí Condemi et al., 2013 • analyzovali čelist z roku 1957 (Riparo Mezzena, Monti Lessiny, SV Itálie, Verona) • oblast brady morfologicky vykazuje neandrtálské i moderní znaky • mtDNA je neandrtálská • autoři spekulují, že je to možná hybridní jedinec – bude vyžadovat další analýzy 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA • na počátku 21. století snahy osekvencovat, co největší část jaderného genomu Neandrtálce – projekt mapování neandrtálského genomu • Noonan et al. (2006) – zkonstruovali metagenomickou knihovnu z fragmentů DNA různých Neandrtálců – získali celkem 65 250 pb • na základě údajů spočítali dobu, kdy se Neandrtálci oddělili od společného předka s moderním člověkem • dále zjistili, že se Neandrtálci liší od moderního člověka pouhým 0,5 % dědičné informace v analyzované sekvenci (zlomek oproti 3 miliardám) – podobnost lze dále využít 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvencování genomu Neandrtálce • Green et al. (2006) byli v procesu mapování neandrtálského genomu úspěšnější osekvencovali přes 1 milion pb (Vindija), tj, asi 0,03 % genomu člověka • stáří společného předka Neandrtálců a moderního člověka (oddělení sekvencí) odhadli na 500 000 let • jejich výsledky také naznačují možný genový tok mezi moderními lidmi a Neandrtálci - a to především mužů z populací moderního člověka do populací Neandrtálců (bude však potřeba potvrdit dalšími analýzami) Svante Pääbo • v únoru 2009 oznámili S. Pääbo a R. Green úplné osekvencování genomu Neandrtálce • pracují na přípravě DNA knihoven dalších 5 různých neandrtálských vzorků pro finální srovnání celých genomů neandrtálce a moderního člověka Svante Pääbo • Green et al. (2010) porovnali genom neandrtálců a současných moderních lidí • 3 jedinci z jeskyně Vindija (Chorvatsko) – stáří jedinců 38 000 až 45 000 let • 5 zástupců současných moderních lidí – po jednom z populace: • Sanů (Jižní Afrika) • Yoruba (Západní Afrika) • Papua-Nová Guinea (Oceánie) • Hanů (Čína, Východní Asie) • Francie (Západní Evropa) • zkoumali podobnosti mezi Neandrtálci a moderními lidmi Výsledky: • genový tok probíhal v době před 50 000 až 80 000 lety • tedy v době, kdy moderní člověk opustil Afriku • příspěvek neandrtálských sekvencí do genomu neafrického moderního člověka je asi 1 až 4 % • Neandrtálci jsou si významně podobnější s mimoafrickými populacemi než s populacemi africkými • ukazuje na křížení (genový tok) mezi Neandrtálci a moderními lidmi mimo Afriku Kde křížení probíhalo Green et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety Reich et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety 1) Na Blízkém Východě po migraci z Afriky nasvědčuje tomu o něco větší podobnost mezi Neandrtálci a Asiaty než mezi Neandrtálci a Evropany to však může být důsledek: • menšího genového toku do evropských populací (velikost příchozích moderních populací do Evropy byla po populační explozi větší než v Asii – viz kapitola „Velikost populace našich předků“) • stopy v Evropě částečně smazány pozdější silnou migrací související s rozvojem zemědělství Kde křížení probíhalo Green et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety Reich et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety 1) Na Blízkém Východě po migraci z Afriky Pokud by křížení probíhalo pouze na Blízkém Východě, pak to ovlivní scénáře migrace z Afriky: a) křížení s moderními lidmi po první migraci před asi 100 000 lety – málo pravděpodobné b) osídlení proběhlo severní cestou přes Arabský poloostrov - migrace přes Africký roh podél pobřeží by pak ale neměla obsahovat neandrtálskou DNA c) křížení až s moderními lidmi, kteří oblast Levant znovu osídlili před asi 50 000 lety – podporuje aktuální studie (Hershkovitz et al., 2015) morfologie lebky jedince nalezeného v oblasti Levant (jeskyně Manot, Izrael) – podrobnosti viz e-skripta „Zajímavosti a aktuality“ Kde křížení probíhalo 2) Křížení probíhalo po dobu celé migrace (Currat a Excoffier, 2011) • křížení neproběhlo jen na Blízkém Východě, ale i v Asii a Evropě • obrázek ukazuje počítačovou simulaci úspěšnosti křížení v průběhu osidlování • autoři nastavili velmi malou úspěšnost hybridů (méně než 2 %) – z důvodu nižší fitness a/nebo výběrového oplození (viz dále) • 10 000 simulací – v žádné nebyla na konci příměs neandrtálské mtDNA, naopak zjištěna malá příměs jaderné neandrtálské DNA = odpovídá reálným pozorováním Green et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety Reich et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety mtDNA jaderná mtDNA jaderná mtDNA jaderná + neandrtálská moderní současná Kde křížení probíhalo 2) Křížení probíhalo po dobu celé migrace (Currat a Excoffier, 2011) • potvrzuje křížení v oblasti Blízkého Východu • naznačuje možnost křížení i v rámci Evropy a Asie – důkazem by byla odlišná neandrtálská příměs v Evropě od Asie – populace Neandrtálců v Evropě a Asii by se měly odlišovat – možná ukáží další analýzy Green et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety Reich et al. (2010) před 50 000 až 80 000 lety Závěr • křížení je nejsilnější na začátku migrační vlny (modrá barva) = 2 hybridní zóny • jedna sahá z Blízkého Východu z Anatolie až do Španělska • druhá je v centrální Asii (nejzazší místo výskytu Neandrtálců) • směrem od hybridní zón intenzita klesá, avšak stopu po křížení lze nalézt po celé Asii a Evropě První objevení hybridní jedinci podle jaderné DNA • Fu et al. (2014) analyzovali jadernou DNA stehenní kosti jedince Ust-Ishim (Sibiř), stáří asi 45 000 let = nejstarší sekvenovaný genom moderního člověka • v různých částech genomu vykazuje mnohem větší příspěvek neandrtálské DNA než je u žijících Evropanů a Asiatů • neandrtálská DNA je také lokalizována v souvislejších (větších) sekvenčních fragmentech = jedinec žil v době brzy po křížení s Neandrtálci = odhad doby křížení – před 50 000 až 60 000 let (45 000 ± 7 000 až 13 000 let) Genový tok jen z populace Neandrtálců do populací moderního člověka = důsledek směru migrace - postupu moderních lidí do archaických populací • ke křížení dochází jen na čele migrace („surf“ genů) • kolonizace je poměrně rychlá • příspěvek původní populace do nově příchozí populace je malý (v souladu s pozorovanými 1-4 %) Nenalézáme stopy po genovém toku z moderních populací do populací Neandrtálců • archaická populace je asimilována, DNA zaniká • moderní DNA v archaických vzorcích je považována za kontaminaci • pokud se křížili jen na Blízkém Východě, pak v DNA evropských Neandrtálců stopy po tomto směru ani být nemohou Směr křížení Proč je stopa jen v jaderné DNA a není v mtDNA Mason a Short, 2011 Křížení probíhalo mezi neandrtálskými muži a moderními ženami v důsledku pohlavního výběru • robustnější neandrtálští muži byli v jasné výhodě při výběru ze strany moderních žen (robustnější fenotyp byl pro moderní ženy atraktivnější) • naopak pro drobnější moderní muže mohly být robustní neandrtálské ženy nepřitažlivé moderní mtDNA neandrtálská mtDNA Proč je stopa jen v jaderné DNA a není v mtDNA Mason a Short, 2011 Proč však není významně zastoupen neandrtálský chromozom Y, když otcové byli Neandrtálci • Haldanovo pravidlo • mezidruhoví hybridi heterogametického pohlaví buď zcela chybí, jsou vzácní nebo sterilní • u člověka platí pro hybridy mužského pohlaví • příčinou je vysoká mutační rychlost genu SRY a hemizygotní stav • potomci ženského pohlaví jsou tedy u kříženců mnohem častější • Sankararaman et al. 2014 – pozorovali výrazně snížený příspěvek neandrtálských sekvencí na chr. X v lokusech ovlivňujících tvorbu testes a mužskou fertilitu = mužští hybridi měli problémy s plodností neandrtálský chr. Y moderní chr. Y Proč je stopa jen v jaderné DNA a není v mtDNA Mason a Short, 2011 Pokud budeme uvažovat i křížení v opačném směru, tedy mezi moderními muži a neandrtálskými ženami Možnost 1: Vliv pohlavního výběru v kombinaci s Haldanovým pravidlem (viz předchozí). Možnost 2: Neandrtálská mtDNA obsahovala vysoké množství „škodlivých“ mutací, což vedlo k zániku těchto linií a proto se nedochovala. Proč je stopa jen v jaderné DNA a není v mtDNA Mason a Short, 2011 Možnost 3: Podle poznatků o mezidruhových hybridech je možné, že neandrtálské ženy nebyly schopny s moderními muži rodit fertilní potomstvo. Proč je stopa jen v jaderné DNA a není v mtDNA Mason a Short, 2011 Možnost 4: Neandrtálské matky (s mtDNA) vychovávaly své potomky v neandrtálských populacích a jejich mtDNA zanikla společně s neandrtálskými populacemi. • viz dříve - mtDNA jedné populace může být po křížení kompletně nahrazena mtDNA druhé křížící se populace, zatímco její část jaderné DNA může být zachována (Serva, 2006) mtDNA jaderná mtDNA jaderná mtDNA jaderná + neandrtálská moderní současná Proč je stopa jen v jaderné DNA a není v mtDNA Mason a Short, 2011 Možnost 4: Neandrtálské matky (s mtDNA) vychovávaly své potomky v neandrtálských populacích a jejich mtDNA zanikla společně s neandrtálskými populacemi. Neves a Serva (2012) toto potvrdili jinou simulací: • po křížení se zachová jen jedna linie mtDNA a chromozomu Y, část jaderné DNA však zůstane z druhé populace zachována • navíc v 89 z 96 simulací byla zachována linie mtDNA a chromozomu Y ze stejné populace mtDNA Y jaderná mtDNA Y jaderná mtDNA Y jaderná + velmi vzácně mtDNA Y jaderná neandrtálská moderní současná Proč je stopa jen v jaderné DNA a není v mtDNA Mason a Short, 2011 Možnost 4: Neandrtálské matky (s mtDNA) vychovávaly své potomky v neandrtálských populacích a jejich mtDNA zanikla společně s neandrtálskými populacemi. • k zániku druhé populace nemusí být ani rozdíl ve fitness (ani jedna z populací nemá výhodu) • vyšší fitness moderních populací jen o 1 % oproti neandrtálským populacím pak vede k velmi rychlému zániku ve velmi krátkém čase • na Blízkém Východě měly populace stejnou fitness – nahrazení bylo pomalé • v Evropě bylo nahrazení naopak velmi rychlé = pravděpodobně byli moderní lidé v nějaké mírné výhodě mtDNA Y jaderná mtDNA Y jaderná mtDNA Y jaderná + velmi vzácně mtDNA Y jaderná neandrtálská moderní současná Neandrtálská příměs není výsledkem křížení, ale struktury původních afrických populací (ancient substructure theory) Green et al. (2010) Pravděpodobné scénáře genového toku vysvětlující zjištěný příspěvek neandrtálské DNA do genomu moderního člověka 1 – genový tok probíhal z archaické populace (např. H. erectus) do populace Neandrtálců = větší podobnost Neandrtálců s euroasijskými populacemi 2 – genový tok mezi Neandrtálci a ranými formami moderního člověka v Evropě a/nebo Západní Asii 3 – genový tok mezi Neandrtálci a předky mimoafrických populací (nejpravděpodobnější scénář) 4 – mimoafrické populace mají svůj původ v prastaré africké subpopulaci (mají neandrtálské sekvence), která osídlila Asii a Evropu (také v souladu se zjištěnými údaji) V Africe byly dvě geneticky odlišné zakladatelské populace moderního člověka: • bez příměsi archaické DNA – zakladatelská všech afrických populací • s příměsí archaické DNA – zakladatelská všech mimo-afrických populací Neandrtálská příměs není výsledkem křížení, ale struktury původních afrických populací (ancient substructure theory) Genový tok před < 100 000 lety Ancient structure > 230 000 lety vs. Neandrtálská příměs není výsledkem křížení, ale struktury původních afrických populací (ancient substructure theory) Sa´nchez-Quinto et al., 2012 (780 000 SNP) • prokázali příměs neandrtálské DNA v severoafrických populacích • příměs se zvyšuje u populací se zvyšujícím se severoafrickým lovecko-sběračským původem • významně větší podobnost k neandrtálským populacím vykazují populace s větší příměsí euroasijské DNA (oproti populacím se subsaharskou příměsí) Henn et al., 2012 (730 000 SNP) • stáří severoafrických populací je 12 000 – 40 000 let – teorie „back to Africa migration“ Avšak řada výsledků tuto teorii nepodporuje • existují africké populace, které mají příměs archaické DNA • tyto populace vykazují příměs euroasijských populací, která koreluje s velikostí příměsi neandrtálské DNA • nenalezeny africké populace s neandrtálskou DNA, které by měly pouze africký původ = svědčí spíše pro genový tok s Neandrtálci na Blízkém Východě Neandrtálská příměs není výsledkem křížení, ale struktury původních afrických populací (ancient substructure theory) Hammer et al., 2011 (61 nekódujících autozomálních sekvencí) • ve 3 sledovaných subsaharských populacích (2 lovecko-sběračské a 1 zemědělská) nenašli neandrtálskou příměs • našli však stopu po křížení (rekombinační nerovnováha – nebyla by v případě ancient substructure teorie) s doposud neurčenou archaickou populací před 10 000 až 40 000 lety o velikosti mezi 0,5 až 2,0 %. Sankararaman et al., 2012 (podle rekombinační nerovnováhy v SNP) • severoafrické populace jsou následovnickými populacemi, které se jako první křížili s Neandrtálci na Blízkém Východě před 37 000 až 86 000 lety - je to možné? co říkají kosterní pozůstatky na Blízkém Východě: - před asi 100 000 lety moderní člověk (jeskyně Skhul a Qafzeh) - před asi 70 000 lety Neandrtálci (jeskyně Tabun) - před asi 50 000 lety se znovu objevuje moderní člověk = ke křížení v daném období mohlo dojít (viz nová studie Hershkovitz et al., 2015) • navíc výsledky analýz (rekombinační nerovnováhy) také potvrzují teorii křížení Zejména rekombinační nerovnováha potvrzuje teorii o genovém toku než archaickém původu. Avšak řada výsledků tuto teorii nepodporuje Neandrtálská příměs není výsledkem křížení, ale struktury původních afrických populací (ancient substructure theory) Lohse and Frantz, 2014 • sekvenční analýza se zaměřením na četnost mutací v nerekombinujících oblastech • výsledky: • zamítají model „Ancestral structure in Afica“ • naopak velmi silně a jednoznačně podporují křížení s Neandrtálci v Eurasii • s četností přenosu 3,4 - 7,3 % Avšak řada výsledků tuto teorii nepodporuje Shrnutí • podle počtu rozdílů v mtDNA mezi Neandrtálci a současnými lidmi je zřejmé, že Neandrtálci a moderní člověk mohli představovat odlišné druhy • avšak na základě některých analýz (porovnání s rozmanitostí mezi poddruhy šimpanzů) je možné, že moderní člověk a člověk neandrtálský představují dva poddruhy v rámci druhu Homo sapiens • odlišnost mtDNA Neandrtálců od mtDNA současného člověka je tedy možné vysvětlit jak pomocí modelu nahrazení, tak i modelu multiregionálního • neandrtálské mitochondriální sekvence nebyly prokázány v mtDNA ani současného, ani raného moderního člověka • výsledek však nevylučuje křížení a příměs neandrtálské DNA – sekvence mohly být z genofondu moderního člověka eliminovány • analýza jaderných sekvencí a genomové mapování neandrtálské DNA dokázaly příměs neandrtálské DNA v genomu mimoafrických populací moderního člověka (1 - 4% příspěvek) = Neandrtálci jsou našimi předky, s nimiž jsme se křížili Shrnutí • křížení s Neandrtálci probíhalo v období před 50 000 až 80 000 lety, tedy poté, kdy moderní člověk migruje z Afriky • k prvnímu křížení docházelo na Blízkém Východě a pravděpodobně v menší míře pak dále v Asii a Evropě • zjištěný směr genového toku z neandrtálských do moderních populací s moderní mtDNA, chromozomem Y a jen malou příměsí neandrtálské jaderné DNA je pravděpodobně výsledkem: • pohlavního výběru • v kombinaci se sníženou vitalitou a fertilitou mužských kříženců • a sníženou fitness potomků neandrtálských žen a moderních mužů • zatím nelze s určitostí vyloučit, že neandrtálské sekvence v genomu moderního člověka mimoafrických populací mohou být pozůstatkem zděděným od archaických populací, ze kterých tyto mimoafrické populace vznikly (ancient substructure theory) a nemusí tak být důkazem pro křížení – na základě zvyšujícího se počtu aktuálních analýz je ovšem tato možnost čím dál méně pravděpodobnější 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA • možných scénářů je více – uvedeme si jen některé 1) Důsledek asimilace populacemi moderního člověka • uvedeno výše – po splynutí s populacemi moderního člověka se již dále nemuseli účastnit na rozmnožování nebo ve vzájemné konkurenci nemuseli obstát o zdroje potravy • dle počítačových simulací je genetická asimilace (a zánik) velmi rychlá a účinná a to i tehdy, pokud nemá asimilující populace žádnou větší výhodu mtDNA Y jaderná mtDNA Y jaderná mtDNA Y jaderná + velmi vzácně mtDNA Y jaderná neandrtálská moderní současná Proč Neandrtálci vyhynuli? 2) Důsledek náhlých klimatických změn • zejména Neandrtálci v Evropě byli výborně přizpůsobeni drsným podmínkám dob ledových = měli by lépe obstát v konkurenci s nepřizpůsobeným moderním člověkem • něco je muselo oslabit – pravděpodobně kombinace více faktorů • existují dvě klimatické události, které by se zánikem Neandrtálců mohly souviset Klimatická změna č. 1 • k ní odkazují přímo genetické poznatky • evropští Neandrtálci starší 48 000 let jsou v mtDNA mnohem rozmanitější (mají v mtDNA více mutací) než například moderní člověk • avšak západoevropští Neandrtálci mladší 48 000 let mají náhle genetickou rozmanitost mnohem menší než východoevropští Neandrtálci a než všichni evropští Neandrtálci starší 48 000 let 48 000 Proč Neandrtálci vyhynuli? Klimatická změna č. 1 48 000 • někteří Neandrtálci přežívají toto období v refugiích (jako malé izolované populace) • vedlo k poklesu jejich rozmanitosti • tito Neandrtálci pak již byli na další změny mnohem citlivější a mohl to být tak začátek jejich konce • v tomto období se tedy muselo něco odehrát na podstatné části území Evropy = něco, co jejich populaci výrazně zdecimovalo • období je v překryvu s klimatickou epizodou rychlého a krátkého ochlazení („Marine isotope stage three“) - mělo významný dopad právě na klima západní Evropy Proč Neandrtálci vyhynuli? • do takto oslabených populací Neandrtálců pak přichází před 45 000 až 40 000 lety silné populace moderního člověka Proč Neandrtálci vyhynuli? • před asi 40 000 lety dochází k masivnímu sopečnému výlevu na Flegrejských polích (v oblasti dnešní západní Itálie) • největší vulkanická erupce ve Středomoří za posledních 200 000 let • sopečný popel pokryl území o rozloze až 300 km2 s následnou vulkanickou zimou Klimatická změna č. 2 Kaldera o průměru 13 km 2) Důsledek náhlých klimatických změn 2) Důsledek náhlých klimatických změn Klimatická změna č. 2 • pravděpodobně dokončuje zánik neandrtálských populací v Evropě Proč Neandrtálci vyhynuli? • sopečný popel pokryl území o rozloze až 300 km2 s následnou vulkanickou zimou - nejchladnější maximum trvalo 1 až 2 roky s poklesem globální teploty o 2 až 4 °C (Black et al., 2015) 3) Vlivem patogenů Spongioformní encefalopatie Proč Neandrtálci vyhynuli? • v důsledku kanibalismu se rozšířilo prionové onemocnění – není však jisté, jak moc byl kanibalismus rozšířený mezi Neandrtálci • další přenos také přes infikované kamenné nástroje • Neandrtálci však žili v malých a izolovaných skupinách = přenos by tak asi nebyl příliš významný • mohlo přispět k zániku maximálně několika skupin (pokud vůbec – důkazy nejsou) Africký patogen moderních lidí • Neandrtálci se dobře přizpůsobili euroasijským patogenům • moderní člověk se dobře přizpůsobil africkým • po kontaktu s moderními lidmi se Neandrtálci potkávají s patogeny pro ně novými • jedním z vážných kandidátů jsou viry z rodiny Herpesviridae Wolff and Greenwood, 2010 Underdown, 2008 4) Vliv polutantů prostředí Proč Neandrtálci vyhynuli? • těžké kovy, saze a další zplodiny z kouře (např. dioxiny), které Neandrtálci vdechovali během pobytu v jeskynních a skalních přístřešcích • to mělo krátkodobý, ale i dlouhodobý účinek na jejich zdraví a zejména pak u dětí, které dýchají rychleji než dospělí a jsou tak vystaveny větším dávkám • vedlo to od podráždění očí a kůže, přes rozedmu plic až k nádorům • nezanedbatelný je také u dětí vliv na některé další orgány, jako je jejich vyvíjející se mozek a jiné orgány nebo negativní vlivy na imunitní systém apod. • současné studie týkající se kouření také ukazují především vliv na zdraví u synů v následujících dvou generacích, jejichž otec byl kuřák Størmer, 2006 Proč Neandrtálci vyhynuli? • za vyhynutím Neandrtálců stojí s největší pravděpodobností složitý komplex většího množství ekologických, klimatických, zdravotních a sociokulturních vlivů • nejzásadnější dopad však zřejmě měly příčiny 1) a 2) • varianty 3) a 4) jsou málo pravděpodobné, i když mohly mít svůj podíl V genomu moderního člověka nalezeny geny a mutace neandrtálského původu • geny pro keratinová filamenta obsahují významnou příměs neandrtálských sekvencí • keratin v kůži, nehtech a vlasech – ochrana vůči patogenům, vodě a chladu • neandrtálské alely tak pravděpodobně pomohly moderním lidem s adaptací na chladné mimo-africké podmínky prostředí • geny zapojené do lipidového katabolismu • u populací s evropským původem jsou 3x častější, s nalezeným vlivem pozitivní selekce • neandrtálské alely měly pro moderního člověka v evropské oblasti zjevnou selekční výhodu • neandrtálské alely ovlivňují sekreci inzulínu a ukládání tuku • pravděpodobně jim v současnosti “vděčíme“ za obezitu, cukrovku, vysokou hladinu cholesterolu a ve výsledku za srdečně-cévní choroby (jsou častější právě u populací s evropským původem, oproti Neandrtálcům se tolik nehýbeme, máme dostatek potravy a žijeme v interglaciálu) (Khrameeva et al. 2014) (Sankararaman et al. 2014) Zajímavost – neandrtálský odkaz v našich genech V genomu moderního člověka nalezeny geny a mutace neandrtálského původu Zajímavost – neandrtálský odkaz v našich genech • další archaické sekvence zapojené do lipidového metabolismu • nalezeny v populaci mexických indiánů s cukrovkou 2. typu • tento haplotyp asociovaný s DM 2. typu se u původních Američanů vyskytuje s více než 50% četností • v populacích východních Asiatů pouze s četností 10 % • a v populacích Evropanů a Američanů jen velmi vzácně • sekvence má archaický původ – pravděpodobně důsledek křížení s Neandrtálci • vysoká četnost u původních Američanů pravděpodobně důsledek genového posunu • vyšší příměs u Asiatů než Evropanů souhlasí s poznatky o křížení V genomu moderního člověka nalezeny geny a mutace neandrtálského původu • mutace v genu FOXP2 (řeč a pamět) • mutace v genu AB0 (skupina 0) • mutace v genu TAS2R38 (citlivost/necitlivost na hořkou chuť PTC (u neandrtálských kosti starých 48 000 let nalezena stejná mutace způsobující nechutnačství jako u moderního člověka) • nalezeny některé alely s neandrtálským původem pro onemocnění jako: • diabetes 2. typu • lupus • Crohnova choroba • biliární cirhóza • závislost u kuřáků Zajímavost – neandrtálský odkaz v našich genech • gen MC1R (zrzavost, odlišné mutace od moderního člověka) (Sankararaman et al. 2014) Zajímavost – neandrtálský odkaz v našich genech Další sekvence, u nichž byl zkoumán archaický původ – viz e-skripta, „Zajímavosti a aktuality“. Shrnutí Kapitola Out of Africa x Multiregionální model Neandrtálská DNA * *avšak není úplně v souladu ani s multiregionálním modelem – příspěvek je malý a ukazuje spíše na křížení než vývoj z archaických populací  Asimilační model – vychází z modelu „Out of Africa“ a obohacuje ho o křížení s archaickými populacemi. 1) Analýza aDNA člověka 2) Analýza první neandrtálské DNA 3) Analýza druhé neandrtálské DNA 4) Interpretace nalezených výsledků - Byli Neandrtálci odděleným druhem nebo byli odlišným poddruhem a jsou součástí naší vlastní historie? 5) Křížili jsme se s Neandrtálci? 6) Další nálezy a izolace neandrtálské DNA 7) Analýza jaderných sekvencí a sekvenování genomu Neandrtálce 8) Proč Neandrtálci vyhynuli? 8) Děnisované – co o nich víme Analýza archaické DNA 8) Děnisované • v době, kdy se na území Asie a Evropy potkávali Neandrtálci a první moderní lidé, pobýval na území Asie ještě další archaický typ* populace – „Děnisované“ • tento odlišný typ archaického člověka byl identifikován pouze na základě jediného nalezeného článku prstu pomocí mtDNA a jaderné DNA, žena - Jižní Sibiři, Altaj, Děnisovova jeskyně, stáří mezi 50 000 až 30 000 lety (Krause et al., 2010) • Děnisované jsou odlišní nejen od moderního člověka, ale i od Neandrtálců • genetická odlišnost stanovená na základě mtDNA • potvrzena i na základě morfologie nalezeného zubu (zub patřil jinému jedinci) * nelze použít termín druh, termín poddruh může být nepřesný = raději jsem použil termín „odlišný typ populace“ Fylogenetický strom odrážející podobnost mtDNA mezi současnými populacemi moderního člověka, Neandrtálci a Děnisovany. • Děnisované jsou odlišní nejen od moderního člověka, ale i od Neandrtálců Děnisované • Děnisované jsou odlišní nejen od moderního člověka, ale i od Neandrtálců • potvrzeno analýzou jaderné DNA • analýza jaderné DNA ukázala (Krause et al., 2010): • společnou historii s Neandrtálci • prokázala, že jsou jejich sesterskou populací Děnisované • analýza jaderné DNA ukázala (Krause et al., 2010): • na genový tok, který probíhal mezi Děnisovany a moderními Melanésany • nikoliv však mezi Děnisovany a moderními Euroasiaty • Děnisované přispěli 4 – 6 % do genomu současných melanésanů společný bottleneck Děnisované Děnisované Reich et al., 2011 • DNA Děnisovanů prokázali u 33 populací Asie a Oceánie: • např. u původních obyvatelé Austrálie, filipínských Mamanwů, východních Indonésanů, obyvatel Papui Nové Guineje, Fidžanů, Polynésanů • naopak příměs neprokázali u východních asiatů, západních Indonésanů, obyvatel Malajsie (Jehai) a Andamanských ostrovů (Onge) Děnisované • pomocí SNP prokázali, že alely Děnisovanů jsou i u východních Asiatů*, ale v mnohem menších četnostech než v Oceánii • křížení nastalo už v jihovýchodní Asii u předka dnešních populací v Oceánii a Východní Asii** Skoglund a Jakobsson, 2011 Pozn.: vyšší frekvence děnisovanských alel může být způsobena silnějším genovým posunem - viz Papua Nová Guinea***, Jižní Amerika ** *** * Děnisované Fu et al., 2013 • Tianyuanský člověk (Čína, Peking) • žil před 40 až 50 000 lety • předchůdce všech dnešních asiatů a původních Američanů • prokázali příměs neandrtálské DNA • neprokázali příměs děnisovanské DNA Papuánci Melanésané Tianyuanský člověk východní Asiaté Východ Asie - dva typy populací • s příměsí pouze neandrtálské DNA • s příměsí neandrtálské i děnisovanské DNA Děnisované = dle dosavadních poznatků jsou zřejmé minimálně dvě vlny osídleny Asie: • první vlna dorazila až do jihovýchodní Asie a pokračovala v osídlení východu Indonésie, Austrálie a Papui Nové Guineje a některých ostrovů v Pacifiku (křížení s Děnisovany) a stopy vedou i do Východní Asie (Skoglund a Jakobsson, 2011) • druhá vlna osídlila vnitrozemí a východ Asie, západ Indonésie a některé další ostrovy Pacifiku Děnisované • Reich et al., 2011 • analýza DNA – stejnými dvěma vlnami osídlena i Austrálie Pozn.: Dingo – minimálně další vlna před asi 5 000 lety • Irina Pugach et al., 2013 – prokázali genový tok do původních australských populací před 4 230 lety s největší pravděpodobností z Indie Možné závěry: • pravděpodobně existovalo vedle sebe více typů archaických populací ve stejném čase • byl prokázán genový tok do moderních populací a to v podobné míře kolem 4 % • archaické předchůdce, minimálně Neandrtálce a Děnisovany, musíme zahrnout do naší historie • z biologického hlediska jsou odlišným poddruhem • genový tok byl malý v důsledku křížení pouze v čele migrační vlny a v důsledku větší populace moderního člověka • není tím však vyloučen výhradně africký původ moderního člověka • tyto závěry: • nelze jednoznačně propojit ani s modelem „Out of Africa“, ani s multiregionálním modelem • avšak jsou v souladu např. s předpoklady modelu „Mostly out of Africa“a Asimilačním modelem Děnisované Další zajímavé a aktuální poznatky týkající se Neandrtálců a Děnisovanů si můžete přečíst v e-skriptech v části „Zajímavosti a aktuality“. např. příbuzenské sňatky u Neandrtálců nebo analýza mtDNA jedince staršího 300 000 let z naleziště ve Španělsku