Lymfatický (mízní) systém Fyziologie krve 14. 3. 2017 Mgr. Gabriela Ambrožová, Ph.D. BFÚ AV ČR, FNUSA-ICRC, ÚEB MU ambrozova@ibp.cz Lymfatický systém • jednosměrná soustava vedoucí lymfu (mízu) z tkáňového moku intersticia zpět do krevního řečiště • složení: • lymfatické kapiláry – slepě zakončené v tkáňovém moku téměř všech orgánů, vstup tkáňového moku do lymf. systému díky tlaku intersticiální tekutiny lymfatické cévy – ústí do žil v dolní části krku, pohyb lymfy díky chlopním, dýchacím + kosterním svalům • lymfatické uzliny – obohacení o buňky • lymfatické kmeny • lymfatické orgány – největší slezina Lymfatický systém Lymfatický systém Lymfa • čirá, mléčně zabarvená tekutina kolující v lymfatických cévách, sbírá se z celého těla a vrací se do krve • obsahuje: • buňky (lymfocyty + Mo), ne v kapilárách! • bílkoviny (méně než plazma) • tuky (z lymf. cév střev – mléčné zakalení, na lačno - čirá) • NaCl (víc než plazma) • průchodem lymfatickými uzlinami se lymfa obohacuje buňkami a podobá se krevní plazmě, sráží se, sraženina je řidší a měkčí Obecné funkce lymfy 1. sbírá přebytek tkáňového moku tvořícího se ve tkáních, odvádí mízu do krve (alternativní cesta pro návrat tekutiny z intersticia do oběhu) 2. transport proteinů a velkých molekul z intersticia (těch, co do krevních kapilár neprojdou) 3. odvádí tuky (kapénky) z trávicí soustavy do krve (horní dutá žíla) 4. obranná – uzliny – bariéra proti šíření infekce • koncentrace lymfocytů (vytváří protilátky) + fagocytujících Mo/Mf (zadržují částice – prach, mikroorganismy, buňky, části buněk) Lymfatický systém • lymfokinetika: krevní kapiláry – intersticium – lymfatické kapiláry/cévy/kmeny – velké cévy Lymfatické kapiláry • začátek lymfatického systému slepé výběžky mízních vlásečnic (stěny – jedna vrstva endotelových buněk) sbírající tkáňový mok, ten se přestupem do kapilár stává lymfou • povrch je tvořen endoteliálními buňkami s kotvícími filamenty do okolní tkáně se strukturou jednocestného ventilu chlopně tvoří překrývající se okraje endoteliálních buněk Lymfatické kapiláry • zabránění zpětného toku lymfy pomocí sept Lymfatické kapiláry • na rozdíl od krevních kapilár dokážou absorbovat i velké molekuly Lymfatické cévy • mízní vlásečnice se spojují v mízní = lymfatické cévy • lymfatické cévy obsahují chlopně a ve stěnách buňky hladkého svalstva • v průběhu mízních cév – mízní uzliny • cévy se spojují v mízní kmeny 1. ductus thoracicus (hrudní mízovod) 2. truncus lymfaticus dexter (pravostranný mízní kmen) Stavba lymfatických cév • lymfatické cévy připomínají stavbou tenké žíly Mízní kmeny 1. ductus thoracicus (hrudní mízovod) • největší mízní kmen (lumen 4-6 mm), odvádí mízu z dolní a levé poloviny těla (bederní a střevní mízovod, levá plíce, levá horní končetina, levostranný kmen hrdelní – levá strana krku) 2. truncus lymfaticus dexter (pravostranný mízní kmen) • druhý mízní kmen • pravá polovina hlavy, krku, pravá horní končetina, pravá plíce • mízovody ústí do levé, respektive pravé podklíčkové žíly (vena subclavia sinister et dexter) a odtud do horní duté žíly (vena cava superior) Pohon lymfy • faktory zvyšující intersticiální tlak a tok lymfy: 1. zvýšený kapilární tlak 2. lymfatická pumpa - funkční segmenty oddělené chlopněmi • napnutí stěny cévy lymfou způsobí reflexní kontrakci hladkých svalů a posun tekutiny do dalšího segmentu • ve velkých cévách (DT) tato pumpa generuje tlak 50-100 mmHg 3. externí komprese • kontrakce okolních kosterních svalů • pohyby celého těla (fyz. aktivita – až 30x zvýší průtok lymfy) • pulsace doprovodných arterií • podtlak v hrudní dutině (nahoru) • gravitace (dolů) Typy buněk v lymfatickém systému • T-lymfocyty – cytotoxicita, aktivace B-lymfocytů a Mf • B-lymfocyty – produkce protilátek • monocyty/makrofágy – fagocytóza, aktivace T-lymfocytů • dendritické buňky – zachycení Ag, transport do lymf. uzlin a aktivace T-lymfocytů • (retikulární buňky – podpora ostatních buněčných typů) Lymfatické orgány • obsahují lymfocyty a nelymfoidní buňky (Mf a DC) • generování a zrání lymfocytů, iniciace imunitní odpovědi a její průběh • primární (vznik a vývoj Leu) kostní dřeň, thymus • sekundární (hlavní fáze Agspecifické odpovědi) slezina, lymfatické uzliny, MALT • funkce – zánik erytrocytů, tvorba lymfocytů • 13x4cm, lokalizace: levá část dutiny břišní • na povrchu vazivové pouzdro, uvnitř trámčina • červená dřeň – destrukce červených krvinek (1% zásoby krve) – odbourávány Mo/Mf z bílé dřeně • bílá dřeň – lymfocyty, Mo/Mf (syntéza Ab a odstraňování imunokomplexů ) • slezinová tepna – ve dřeni se větví, vytváří sinusy – endotelové buňky se schopností fagocytózy Slezina • funkce – vznik a vývoj leukocytů v rané fázi vývoje • velikost s věkem zmenšuje, • u novorozence ovlivňuje vývoj lymfatické tkáně v dalších orgánech a uzlinách, od puberty dochází k pomalému zániku a nahrazování tukovou tkání, • diferenciace lymfocytů v imunokompetentní T-lymfocyty, kontrola lymfopoézy (v thymu i mimo) • lokalizace: hrudní koš • víc lymfocytů v kůře → tmavší než dřeň Brzlík (thymus) Mízní uzliny • filtrují mízu a zadržují cizorodé částice - imunitní odpověď • průměr 10-25 mm • na povrchu je vazivová blána a uvnitř trámčina, prostory v trámčině jsou vyplněny lymfocyty • vyskytují se jednotlivě i ve skupinách, nejvíce za boltcem, podél krkavic, v dolní čelisti, okolo trávicí soustavy v podpaždí, v tříslech Mukózní/slizniční imunitní systém = MALT – mucosa-associated lymphoid tissue • celkem cca 400m2 • ochrana před infekčními a imunogenními Ag ze sliznice do cirkulace x autotolerance, slizniční homeostáza 1. GALT - gut-associated lymphoid tissue • Peyerovy plaky, apendix • cca 25% střevní sliznice 2. BALT - bronchial/tracheal-associated lymphoid tissue • krční a nosní mandle (tonsily a adenoidy) tvoří Waldeyerův kruh 3. NALT - nose-associated lymphoid tissue 4. VALT - vulvovaginal-associated lymphoid tissue Peyerovy plaky • transport Ag střevním epitelem je zajišťován M-buňkami (microfold) – specializované enterocyty • v subepiteliálních vrstvách jsou Ag zpracovány APC nebo lymfocyty – imunitní odpověď x orální tolerance • mnoho chronických chorob včetně alergii může mít příčinu v poruše regulace slizniční imunity a tolerance mucus no mucus here mucus Mandle • při vstupu do hltanu je nahromaděno větší množství lymfatické tkáně v podobě tonsil (mandlí) • Waldeyerův lymfatický kruh • tonsilla pharyngea (adenoidní, nosohltanová, nosní) • nepárová • tonsilla palatina (patrová) • párová • tonsilla tubalia (tubální) • párová • tonsilla lingualis (jazyková) • nepárová Waldeyerův lymfatický okruh Osud antigenu v lymfatickém systému 1. interakce Ag s lymfatickým systémem (např. Payerovy plaky) 2. aktivace DC (např. LPS skrze TLR-4 a CD14) – • nezralá DC původ v kostní dřeni 3. maturace DC a její migrace do sekundárních lymfatických orgánů 4. aktivace T- a B-lymfocytů • naivní T-lymf se do lymf. orgánů dostávají skrze HEV (high endotel venules) – maturace 5. migrace zralých TC a TH cirkulací do místa infekce a plnění efektorové funkce Poruchy lymfatického systému • množství tkáňového moku a lymfy > množství krve (cca 10,5 litru mízy, denně se jí vytvoří asi 2 - 3 litry, do žilní krve mízovody odtéká až 100 ml mízy/hod) • špatný lymfatický koloběh souvisí s únavou, různými otoky (edémy), zatížením jater (1-2 litrů lymfy/den – při špatné filtraci lymfy – zatížení škodlivinami) • „kosmetické“ problémy: akné, celulitida, zvětšené póry • 24 hodin bez lymfatického systému = smrt