Speciální fyziologie krve Bi6728 doc. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. kubalal@ibp.cz RNDr. Milan Číž, Ph.D. Mgr. Gabriela Ambrožová, Ph.D. Mgr. Ondřej Vašíček, Ph.D. Doporučená literatura PECKA, M.: Laboratorní hematologie v přehledu. Buňka a krvetvorba. Finidr, Český Těšín, 2002 PECKA, M.: Laboratorní hematologie v přehledu. Fyziologie a patofyziologie hemostázy. Finidr, Český Těšín, 2004 PECKA, M.: Laboratorní hematologie v přehledu. Fyziologie a patofyziologie krevní buňky. Finidr, Český Těšín, 2006 BIČÍK, V. (1992): Základy hematologie a imunohematologie. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. FRIEDMANN, B.: Hematologie v praxi. Praha, Galén, 1994 KLENER, P. et al.: Hematologie. Praha, Galén – Karolinum, 2003 21.2.2017 1 Krevní oběh, fyzikální podmínky oběhu krve Číž 28.2.2017 2 Krevní plazma – složení a funkce Vašíček 7.3.2017 3 Hemopoéza Kubala 14.3.2017 4 Bílé krvinky Ambrožová 21.3.2017 5 Lymfatický systém Ambrožová 28.3.2017 6 Červené krvinky Číž 4.4.2017 7 Krevní skupiny Číž 11.4.2017 8 Krevní destičky Číž 18.4.2017 9 Hemokoagulace Kubala / Vašíček 25.4.2017 10 Patofyziologie krve Kubala 2.5.2017 11 Angiogeneze Kubala Sylabus Jaro 2015 Datum Přednáška Přednášející Obecné vlastnosti a funkce krve Krevní oběh Obecné vlastnosti krve • červená, neprůhledná, vazká tekutina • suspenze buněčných elementů v krevní plazmě • cca 8% celkové tělesné hmotnosti ~ 5 – 6 litrů • neustálá obnova • asi 50ml nové krve denně • asi 1,5l měsíčně • asi 18l ročně • celkové množství krve se obnoví průměrně 3x za rok Složení krve plasma céva bílá krvinka krevní destička červená krvinka Složení krve krevní buňky destičky erytrocyty leukocyty plazma soli voda proteiny živinyzplodiny vitaminy hormony plyny krev N2 O2 CO2albumin globuliny fibrinogenneutrofily eozinofily bazofily monocyty lymfocyty 45% 55% 92% 7%95,1% 0,1%4,8% 60% 2-4% 0,5% 3-7% 20-35% Složení krve Destičky Leukocyty Erytrocyty Neutrofily (40-70%) Eosinofily (1-4%) Basofily (0-1%) Lymfocyty (20-40%) Monocyty (4-8%) Granulocyty Agranulocyty Diferenciální počet leukocytů (celkem 4 – 11 mil./ml) Krevní buňky Složení krve plasma (55% objemu krve) buffy coat leukocyty a destičky (< 1% objemu krve) erytrocyty (45% objemu krve) krevní buňky Hematokrit • 0,38-0,48 (ženy) • 0,40-0,50 (muži) Funkce krve Transportní funkce: • rozvádí v těle dýchací plyny • přivádí tkáním živiny z trávicí soustavy • odvádí zplodiny látkové přeměny do vylučovací soustavy • rozvádí po těle působky – hormony a vitaminy Funkce krve Regulační funkce • účastní se udržování stálé tělesné teploty • má zásadní význam pro udržování homeostázy (pH tělních tekutin) • reguluje objem krve Funkce krve Obranné funkce: • podílí se na obraně organismu proti infekci • zabraňuje ztrátám krve (hemostatické mechanismy) Krev jako nárazníkový systém • pH arteriální krve = 7,4; venózní krev má pH nižší • nárazníkové systémy krve: • bikarbonátový systém (kys. uhličitá/bikarbonát) • hemoglobinový nárazník (oxyhemoglobin/hemoglobin) • proteinový nárazník • fosfátový systém (dihydrofosfát/monohydrofosfát) Krevní plazma • nažloutlá, mírně opaleskující tekutina • 2,8 – 3,5 l u dospělého člověka • 91 – 92% vody, 8 – 9% rozpuštěných látek • 7 – 8% organických látek • 0,9 – 1% anorganických látek • význam anorganických látek: • osmotický tlak krevní plazmy • pH krevní plazmy • organické látky: bílkoviny, glukóza, kyselina mléčná, tuky Červené krvinky • okrouhlé, z obou stran promáčklé buňky • bezjaderné • obsahují hemoglobin • hlavní funkce – přenos kyslíku • tvoří se v kostní dřeni, žijí přibližně 120 dní • 4,8 – 5,5 milionu v 1 mm3 Bílé krvinky • granulocyty, monocyty/makrofágy – tvoří se v kostní dřeni • lymfocyty – dozrávají v lymfoidních tkáních • 4 – 10 tisíc v 1mm3 • žijí velmi krátce (většinou několik hodin) • hlavní funkce – obrana organismu před infekcí Krevní destičky • bezbarvá, bezjaderná tělíska (trombocyty) • vznikají z megakaryocytů kostní dřeně • 200 – 300 tisíc v 1 mm3 • hlavní funkce – srážení krve Krevní oběh plicní oběh (12%) srdce (18%) tepny (13%) kapiláry (7%) žíly (50%) Krevní oběh levá plíce levá síň srdce levá komora aortapravá plíce pravá komora pravá síň horní dutá žíla Krevní oběh Ductus venosus Ductus arteriosus (Botallova dučej) Foramen ovale (oválné okénko) placenta játra Cirkulace krve u plodu placenta foramen ovale aorta plíce plicní tepna ductus venosus ductus arteriosus plíce levá ledvina játra pupečník pupečníková žíla pupečníkové tepny odpadní látky plodu výživa a kyslík od matky okysličená krev odkysličená krev smíšená krev Cirkulace krve u plodu Krevní oběh cévní soustava otevřená uzavřená intersticiální tekutina srdce kapiláry v jednotlivých orgánech hemolymfa v sinech okolo orgánů srdce srdce hemocel ostia dorzální céva ventrální céva síť kapilár srdce Krevní oběh Krevní oběh Stavba srdce plicní tepny plicní žíly levá síň mitrální chlopeň aortální chlopeň levá komora přepážka aorta (srdečnice) horní dutá žíla plicní chlopeň pravá síň trojcípá chlopeň pravá komora dolní dutá žíla (dvojcípá chlopeň) Stavba srdce srdeční sval (stěna komory) epicardium endocardium myocardium pericardium věnčitá tepna (parietální pericardium) (viscerální pericardium) pericardiální dutina Stavba srdce kardiocyty Stavba srdce kardiocyty jádro mitochondrie interkalární disky Stavba srdce levá věnčitá tepna pravá věnčitá tepna Stavba srdce Purkyňova vlákna aorta (srdečnice) raménka horní dutá žíla sinusový uzel Hissův svazek síňokomorový uzel Krevní oběh Krevní oběh Krevní oběh Krevní oběh tepénky aorta, hlavní tepnypoloměsíčité chlopně komora Krevní oběh uzavřená chlopeň otevřená chlopeň kosterní sval směr proudění krve (k srdci) Krevní oběh aorta (100) žilky (4-7) tepny (120) tepénky (60-40) vlásečnice (32-20) dutá žíla (2) žíly (12) Tlak krve (mm Hg) Krevní oběh Krevní oběh Krevní oběh Průměr Tloušťka stěny Endotel Elastickátk. Hladkýsval Fibrilárnítk. Krevní oběh Stěna krevních cév Tepna Žíla chlopeň endoteliální výstelka tunica intima pojivová tkáň (elastická a kolagenová vlákna) tunica media (hladká svalovina) tunica externa Krevní oběh prekapilární svěrače venula arteriola kapiláry prekapilární svěrače Krevní oběh Arteriální konec kapiláry Tok krve Venózní konec kapiláry Intersticiální tekutina Výsledný tlak Výsledný tlak Tkáňové buňky Řízení krevního oběhu Řízení krevního oběhu ADH – antidiuretický hormon = vasopressin • je produkován neurohypofýzou jakožto odpověď na vzrůstající osmotickou koncentraci krevní plasmy… • …což může být zapříčiněno např. dehydratací… • kterou zachytí osmoreceptory v hypotalamu, které vyvolají pocit žízně a signalizují neurohypofýze, aby produkovala ADH • ADH způsobí, že ledviny v sobě zachytí více vody (méně vody tedy půjde do vznikající moči) • dehydratovaná osoba tedy bude pít více a močit méně Řízení krevního oběhu aldosteron • pokud krevní tlak poklesne, i ledvinami protéká méně krve • ledviny pak uvolňují do krve enzym zvaný renin • renin aktivuje krevní protein zvaný angiotensin, který • stimuluje vasokonstrikce v celém těle • stimuluje kůru nadledvin k produkci aldosteronu • aldosteron způsobí, že ledviny zachycují více vody a iontů Na+… • …což zvyšuje krevní tlak i osmolaritu krve Řízení krevního oběhu atriální natriuretický hormon • pokud je v krvi příliš mnoho iontů Na+, je třeba zajistit, aby se uvolňovalo méně aldosteronu a aby se sodík vyplavoval do moči • to je způsobeno hormonem, který je překvapivě produkován pravou srdeční síní! • srdce tedy funguje jako endokrinní žláza • pravá síň reaguje na velký objem krve uvolněním atriálního natriuretického hormonu, čímž dojde k vylučování sodíku i vody do moči • jedná se tedy o zpětnovazební systém Řízení krevního oběhu oxid dusnatý (NO) • je plyn a patří mezi tzv. parakrinní hormony • v roce 1998 byla za jeho objev udělena Nobelova cena • NO je produkován endotelem, proniká do vrstvy hladkého svalstva, které relaxuje