Krevní skupiny Krevní skupiny - přehled osoba A osoba B protilátky cizí antigeny osoba A osoba B antigeny erytrocyty Krevní skupiny - přehled 001 ABO ABO 014 Dombrock DO 002 MNS MNS 015 Colton CO 003 P P 016 Landsteiner-Wiener LW 004 Rh RH 017 Chido/Rodgers CH/RG 005 Lutheran LU 018 Hh H 006 Kell KEL 019 Kx XK 007 Lewis LE 020 Gerbich GE 008 Duffy FY 021 Cromer CROM 009 Kidd JK 022 Knops KN 010 Diego DI 023 Indian IN 011 Cartwright YT 024 Ok OK 012 XG XG 025 Raph RAPH 013 Scianna SC 026 JMH JMH Krevní skupiny - přehled (glykofosfatidylinositol) AB0 systém Karl Landsteiner (1868 – 1943) 1901 – objev krevních skupin systému AB0 1930 – Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1940 – objev Rh faktoru (spolu s A. S. Wienerem) AB0 systém MUDr. Jan Janský (1873 – 1921) psychiatr, neurolog AB0 systém Landsteiner Janský Dnešní nomenklatura A II A B III B C I 0 - IV AB AB0 systém V membránách erytrocytů se vyskytují různé antigeny zvané aglutinogeny. Nejvýznamnější jsou právě aglutinogen A a aglutinogen B. Podle toho, které z těchto aglutinogenů jsou přítomny, se určuje krevní skupina: Skupina A - Tvoří se pouze aglutinogen A. Skupina B - Tvoří se pouze aglutinogen B. Skupina AB - Tvoří se oba aglutinogeny. Skupina 0 - Netvoří se žádný aglutinogen. AB0 systém V krevní plazmě jsou naopak obsaženy bílkovinné protilátky zvané aglutininy (anti-A, anti-B). O tom, které typy protilátek jsou v krvi obsaženy, opět rozhoduje krevní skupina člověka. Skupina A - Tvoří se pouze aglutinin anti-B. Skupina B - Tvoří se pouze aglutinin anti-A. Skupina AB - Netvoří se žádný aglutinin. Skupina 0 - Tvoří se oba aglutininy. AB0 systém Skupiny A B AB 0 Ab Ag anti-B anti-A žádná anti-A, anti-B antigen A antigen B antigen A i B žádný AB0 systém Dědičnost krevních skupin 1 gen, 3 alely (A, B, 0 = i) chromosom 9 kóduje glykosyltransferasu - enzym, který modifikuje cukernou složku antigenů na erytrocytech AB0 systém Dědičnost krevních skupin Alely podmiňující tvorbu aglutinogenu (buď A nebo B) jsou dominantní vůči alele, která nepodmiňuje tvorbu žádného aglutinogenu. Mezi sebou jsou kodominantní. Fenotyp - krevní skupina A - Genotyp AA nebo A0 Fenotyp - krevní skupina B - Genotyp BB nebo B0 Fenotyp - krevní skupina AB - Genotyp AB Fenotyp - krevní skupina 0 - Genotyp 00 AB0 systém alela A alela B alela 0 sk. A sk. B Kodominance sk. A sk. AB sk. B sk. 0 AB0 systém Dědičnost krevních skupin Rodiče A x A - Dítě - A nebo 0 Rodiče A x B - Dítě - A, B, AB nebo 0 Rodiče B x B - Dítě - B nebo 0 Rodiče A x 0 - Dítě - A nebo 0 Rodiče B x 0 - Dítě - B nebo 0 Rodiče AB x AB - Dítě - A, B nebo AB Rodiče AB x A - Dítě - A, B nebo AB Rodiče AB x B - Dítě - A, B nebo AB Rodiče AB x 0 - Dítě - A nebo B Rodiče 0 x 0 - Dítě - pouze 0 AB0 systém Geny „vázané“ na ABO • rakovina prsu, močového měchýře • metabolismus dopaminu • srážení krve • metabolismus NO • barva očí AB0 systém Skupina 0 Skupina A Skupina AB Skupina B cukerná složka cukr typu A cukr typu B antigen A antigen B povrchový protein fosfolipidová membrána AB0 systém AB0 systém prekursor AB0 antigenů H (0) antigen A antigen B antigen H-enzym A-enzym B-enzym AB0 systém Bombay fenotyp Matka Předpokládaný otec Matka Předpokládaný otec Potomek Potomek Fenotyp Genotyp A A0 B0 00 A0AxBx0 0 00 AB0 systém Bombay fenotyp Matka Otec Matka Otec Potomek Potomek Fenotyp Genotyp Hh Hh hh A AB 0 AA AB AA/AB AB0 systém Krev příjemce Reakce s erytrocyty dárce A B A + B – – antiA antiB antiA antiB A B AB Ag Ab Skupina 0 0 A B AB Kompatibilní Nekompatibilní AB0 systém A B AB O AB0 systém Typ Možný příjemce Možný dárce A+ A+ AB+ A+ A- O+ OO+ O+ A+ B+ AB+ O+ OB+ B+ AB+ B+ B- O+ OAB+ AB+ kdokoliv A- A+ A- AB+ AB- A- OO- kdokoliv OB- B+ B- AB+ AB- B- OAB- AB+ AB- AB- A- B- O- AB0 systém Bělošská populace Typ Frekvence A 40% B 11% AB 4% 0 45% Populace ČR Typ Frekvence A 41% B 18% AB 9% 0 32% • Od západu k východu ubývá A a přibývá B • Nejvíce A mají eskymáci (60%) a laponci • Nejvíce B mají korejci (40%) • Nejvíce 0 mají španělé a indiáni - ti dokonce až 100% AB0 systém % populace exprimující alelu A AB0 systém % populace exprimující alelu B AB0 systém AB0 systém % populace exprimující alelu 0 AB0 systém Podskupiny ABO • nejdůležitější je rozdíl mezi A1 (nejběžnější aglutinogen) a A2 (pouze několik % u běžných populací Evropy, Afriky a západní Asie) • A2 – přechod mezi O a A1 Ii antigeny I je prekursorem H • Anti-I je chladový aglutinin (zvýšená aktivita při snížené teplotě) • častá protilátka v séru nemocných s infekční mononukleosou Hh systém • FUT1 (H-skupinový lokus) • FUT2 (sekreční lokus) • H antigen – přímý prekursor A a B antigenů, Lewis antigenů Lewis systém • 5 antigenů – Lea, Leb, Lec, Led, Lex • leukocyty, erytrocyty • FUT2 a FUT3 • gastrointestinální trakt P systém • erytrocyty (1927 – K. Landsteiner & P. Levine) • fibroblasty, lymfocyty (1973 - M. Fellous et al.) • glycosphingolipid P systém Fenotyp Četnost Antigeny na erythrocytech Protilátky v séru P1 75% P1, P žádné P2 25% P Anti-P1 p velmi vzácný žádné Anti-P1PPk P1 k velmi vzácný P1, Pk Anti-P P2 k velmi vzácný Pk Anti-P P systém Rh systém • objeven náhodně v r. 1940 Landsteinerem a Wienerem (králíci byli imunizováni krvinkami opice makaka rhezus Macaca mulatta) • podle druhového názvu pokusné opice byl označen jako faktor ”rhesus” (Rh) • lidé, jejichž erytrocyty nová protilátka shlukovala, byli označeni jako Rh pozitivní (Rh+), lidé, u nichž k aglutinaci nedocházelo, jako Rh negativní (Rh-) • v naší populaci je asi 85 % lidí Rh+ a asi 15 % lidí Rh-, španělští Baskové jsou např. Rh pozitivní asi ze 70 %, černoši až z 95 % RH + AB0 systém Typ Frekvence O+ 38% A+ 34% B+ 9% O- 7% A- 6% AB+ 3% B- 2% AB- 1% Bělošská populace Rh systém • Rh systém obsahuje 6 základních antigenů • celkem 3 lokusy a v každém z nich dvě alely, které byly označeny písmeny C, c, D, d, E, e. • Z těchto antigenů je daleko nejsilnější antigen D. Proti němu se vytvářejí protilátky především, a proto jedince, jehož krvinky obsahují antigen D, označujeme jako Rh+. Není-li antigen D přítomen, jde o jedince Rh-. Rh systém Rh systém Rh systém • vzájemnou kombinací alel dostáváme nejrůznější genotypy Rh systému, např. Cde/cde, CDe/CDe, CDE/cDE atd. • v rámci Rh+ je nejčastější genový komplex CDe • v rámci Rh- je nejčastější genový komplex cde • jestliže otec i matka jsou sice Rh pozitivní, ale v antigenu D heterozygoti (s genotypem Dd), může dítě takových rodičů být Rh negativní Rh systém • S imunizací se setkáváme při těhotenstvích, kdy Rh- těhotná žena má plod Rh+ po otci. • Matka v takovém případě může vytvářet protilátky proti krvinkám plodu. • V období porodu (zejména při odlučování placenty), nebo za určitých chorobných stavů, může nastat proniknutí krvinek plodu do krevního oběhu matky a vytvořených protilátek matkou do krevního oběhu plodu. Tyto protilátky pak shlukují červené krvinky plodu a následně je rozrušují. Následkem rozpadu poškozených erytrocytů vzniká hemolytická žloutenka doprovázená anemií. Do krevního oběhu je vyplavováno větší množství nezralých červených krvinek (erytroblastů). Proto se choroba nazývá také fetální erytroblastóza neboli hemolytická nemoc novorozenců. Rh systém Rh– buňky Rh+ buňky Rh systém Protilátky Rh systém Rh– buňky Rh+ buňky Protilátky hemolytická choroba novorozenců MNS systém Glycophorin A Glycophorin B Ser Gly Leu Glu Glu Glu Leu Leu Met Thr „N“ NM S s MNS systém 28% - MM 22% - NN 50% - MN • náchylnost k rakovině, infekcím a srdečním chorobám • M antigen - prekursor jednoho z nejběžnějších antigenů asociovaných s tumory (Thomsen-Friedenreich antigen) Duffy systém • jeden lokus, 2 antigeny (Fy a; Fy b) • člen super-rodiny chemokinových receptorů • vzácný fenotyp Fy(a-b-), vyskytující se ve vyšší frekvenci v tropických zemích s výskytem malárie, skýtá určitou imunitu vůči tomuto onemocnění • parazit (Plasmodium falciparum, P. vivax) vyžaduje Duffy antigeny pro prostup přes erytrocytární membránu Duffy systém Výskyt malárie ve světě Duffy systém a) P. falciparum, b) P.vivax Duffy systém Testování krve AB0, Rh, (MNS) • před krevní transfuzí • při darování krve • při dárcovství orgánů • před operací • při těhotenství • při zjišťování pokrevní příbuznosti • při zjišťování paternity • v kriminalistice