Bi7126 Úvod do periodizace dějin se zaměřením na historické populace a jejich pohřbívání Dana Fialová 15. 3. 2017 Ústav experimentální biologie Brno http://www.archeologienadosah.cz/sites/default/files/jpg_chronologie.pdf 4. Doba bronzová – kulturou únětickou, mohylovými kulturami, kulturami popelnicových polí, lužickou kulturou, velatickou kulturou, kulturou podolského typu aj. 5 000 BC AD 1 000 2 000 BC 1 000 BC 0 5. Doba halštatská – platěnickou kulturou, horákovskou kulturou aj. 6. Doba laténská – laténská kultura a keltské kmeny 7. Doba římská – germánské kmeny a doklady římské expanze 8. Doba stěhování národů – Herulové, Langobardi aj. 9. Raný středověk – Slované, doba předvelk. a velkomoravské období 10. Vrcholný a pozdní středověk – hmotná kultura, vznik měst 11. Novověk – osvícenství a změna ve způsobu pohřbívání 4 000 BC periodizace: BA – 2000 – 1500 př.n.l. – starší BB a BC 1500 – 1300 př.n.l. – střední BD – 1300 – 1100 př.n.l. – mladší HA – 1100 – 900 př.n.l. – pozdní HB – 900 – 750 př.n.l. – pozdní/halštat Čižmářová et al. 1996 Holocén • Preboreál - 9550 - 8550 BC • Boreál - 8550 - 6950 BC • Atlantik - 6950 - 4050 BC • Subboreál - 4050 - 900 BC • Subatlantik - 900 BC – současnost http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2009/06/6-7.pdf Doba bronzová (Egeida – již také – střední a mladší doba minojská, helladská, mykénská kultura; začíná být užíváno lineární písmo B )-směna a dálkový výměnný obchod (jantar, sůl, hřivny) -v eneolitu až po latén používána orba pomocí dřevěného rádla – relativní přebytek = dělba práce = metalurgie -bronzové srpy -kámen nebyl ještě zcela bez užitku (ten z výroby pracovních nástrojů definitivně vytlačilo teprve železo); další surovinou zůstala i nadále kost a paroží -pojmenovávání již nikoli podle tvaru či výzdoby hliněných nádob, ale spíš dle charakteristického nebo primárního naleziště, nebo podle pohřebního ritu Čižmářová et al. 1996 Bronz • Při tavení měděných rud – příměsi jiných kovů (antimon, arzén, olovo, stříbro, nikl a jiné) – zlepšilo vlastnosti získané suroviny př. tzv. arzénový bronz • první bronzové předměty ještě s malým obsahem cínu pocházejí z jihozápadní Asie – výskyt již od 4. tisíciletí př. n. l. • od 3. tisíciletí již podíl cínu odpovídal funkci předmětu a jeho potřebám – pronikání přes Balkánský poloostrov – na počátku 2. tisíciletí př. n. l. dostala i do střední Evropy • Cín snižuje vysokou teplotu tání mědi (1083°C) a současně zvyšuje tvrdost Čižmářová et al. 1996 Metalurgie • Morava surovinově závislá – měď směnou získávána v podobě kruhových hřiven (únětická k.) (depot z Hodonína 600 kusů = 120kg mědi), nebo v podobě slitků (popelnicová pole) – Klentnice až 25kg slitek • Bronz znovu používán-slévači • Tyglíky, dmuchavky nebo měchy s hliněnými výfučemi (dyzna) • Formy-kadlub • Např. Cézavy u Blučiny kumulace-produkční centra? Čižmářová et al. 1996 Hřivna Kadlub https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Strava • Stále pšenice jednozrnka, dvouzrnka (doloženy zuhelnatělé obilky) • Proso (a v pozdní době bronzové špalda) • Vzácně – ječmen, žito, oves • Chov dobytka – 1. skot 50 – 60 % (mléko maso, tažná síla) 2. ovce, koza, prase 4.-5. kůň, pes -kur-mladší doba bronzová – Lovčičky -lov divoké zvěře (ne více jak 10 %) (rybolov, mlži, plži) Brno-Slatina-lískové ořechy aj. plody Podborský et al. 1993 Společnost • Skupinová pohřebiště • Kmeny – etnická diferenciace v závěru d. bronzové • st. d. bronzová – vnitřní diferenciace, bohatí společensky nadřazení • Mladší a pozdní d. bronzová-vojenské demokracie s vůdcem – pohřební garnitura (bronz. meč, kopí) Podborský et al. 1993 Protoúnětická a staroúnětická • Závěr eneolitu!! • Proto – krátké trvání souběžné s kulturou zvoncovitých pohárů (navazuje na ni) • Etnicky vliv z Karpatské kotliny - protonagyrevská kultura • Staro – v Čechách z kultury se šňůrovou keramikou • Silně skrčená až středně skrčená poloha na pravém boku; orientace J – S • i žárové hroby hlavně na jižní Moravě, ale i Pomoraví a východně řeky Moravy k areálu nitranské skupiny (Moravská Nová Ves) Podborský et al. 1993 Pohřebiště protoúnětické • Nejsou velká, zpravidla 20 až 30 hrobů • Lokality: Těšetice, Jiříkovice nebo Dolní Počernice u Prahy, Moravská N. Ves/Hrušky 27 hrobů, Pavlov 47. • Žárově cca 6% pohřbů (Bedřichovice, Marefy) • Výskyt stromových rakví jen velice vzácně • Výbava střídmá - keramika (džbán, hrnec a mísu), silexové hroty šipek či nástroje, vzácně silexová dýka, nátepní destička nebo kostěný artefakt, kostěné jehlice, náhrdelníky z kostěných korálků, kruhový šperk z Cu/Au drátu Podborský et al. 1993 Pavlov. 1 — dvojhrob lidu protoúnětické kultury (částečné porušení staršího hrobu mladším); 2 — klasické uložení mrtvého ve skrčené poloze s protoúnětickou keramikou Podborský et al. 1993 Pohřebiště staroúnětické • i větší pohřebiště : Polepy u Kolína – přes 100 hrobů, Velké Žernoseky, Praha-D. Počernice 77 z toho 9 staroúnětických, Blšany LO 18, V. Pavlovice 22) • orientace hrobů ale ve směru J – S (v tom zřejmě ovlivnění kulturou zvoncovitých pohárů) • pohřby na pravém boku (již bez rozlišení pohlaví zemřelých) • časté také opakované několikanásobné pohřbívání do hrobů – osoby spojené příbuzenskými vztahy ? • to vyžadovalo úpravu hrobových jam – stopy dřevěných konstrukcí nebo kamenné obklady hrobových komor • Výbava: keramika (někdy miska pod hlavou), kovový šperk málo Podborský et al. 1993 Hmotná kultura • keramika – ještě rytá výzdoba, bílá inkrustace + plastická žebra: džbánky, amfory, mísy, mísy na prstencové nožce (vliv nagyrévské kultury) • také další inventář více připomíná kulturu zvoncovitých pohárů – pazourkové šipky, dýčky, sekerky, kostěné nátepní destičky • kostěné jehlice s provrtanou hlavicí, měděné záušničky • sídliště dochována častěji Podborský et al. 1993 Keramika; jehlice; náramky a vlasové ozdoby z dvojitého drátu; 21 — nákrčník; 22 — páskový náramek s přeloženými konci; 23 — náhrdelník složený ze spirálovitě svinutých trubiček; 29, 30 — silexové pilečky Podborský et al. 1993 Nitranská kultura ze základu komplexu kultur se šňůrovou keramikou = epišňůrový kulturní okruh spolu s Chłopice-Veselé Nitra - Čermáň (JZ Slovensko a východní Morava), košťanská skupina kultury mierzanowické • sídliště známa málo (zřejmě se nedostatečně archeologizovala) • ale naopak rozsáhlá pohřebiště s hroby ve skrčené poloze (Holešov na Moravě až 1000 hrobů!) • orientace hrobových jam Z–V – muži leželi na pravém s hlavou k Z a ženy na levém boku (hlavou k východu, hledí k jihu) • výbava: drobný měděný šperk v podobě vrbového listu a početná kostěná industrie,kamenná štípaná industrie, keramika málo převážně nezdobená a jednoduchá Podborský et al. 1993 Pohřbívání nejdůležitější Holešov V hrobech 432 osob: dle odhadu tu pohřbívala komunita cca 50 lidí asi 200-250 let (od ZP a ChV až po zánik moravské Ni) Hulín-„U Isidorka“ – asi 15 hrobů, jen sporadicky keramika, úštěpy a šipky, kovové trubičky Hulín-„U potůčků“ – 98 hrobů, 86 koster. (SK) Nitra několik pohř., nejdůležitější Jelšovce (trvalo celou st. d. b.: Ni, Ún a Mď, celkem původně přes 1400 hrobů, z toho Ni asi 400, zkoumáno asi 170 druhotné otvírání hrobů (?rituální) vysoká úmrtnost mladých žen Podborský et al. 1993 Pohřby lidu nitranské skupiny (1, 2), protoúnětické (3, 4), staroúnětické (5) a klasické únětické (6, 7) kultury. 1, 2 — Holešov, hr. 75, 159; 3 — Vyškov, hr. II; 4 — Pavlov; 5 — Velké Pavlovice, hr. 2; 6 — Mušov, hr. 25; 7 — Rebešovice, hr. 192. Podborský et al. 1993 2000 – 1500 př.n.l. – starší d. bronzová; Únětice u Prahy V moravských únětických hrobech obdélníkového méně oválného tvaru ležely kostry zpravidla ve skrčené poloze na pravém boku s pažemi složenými před trupem, hlavou k jihu a obličejem k východu Orientace hl. v ose Z-V Rozdílné ukládání zemřelých podle pohlaví můžeme sledovat na východní Moravě na únětických pohřebištích v Čejči, Bolelouci, Velkých Pavlovicích nebo v Prušánkách (nitranská skupina), kde byly převážně ženské skelety ukládány na levém boku = vzájemné ovlivňování těchto dvou kultur -jen ojediněle byl jedinec pohřben v sedě a výjimkou jsou i pohřby v natažené poloze Únětická kultura Podborský et al. 1993 https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Únětická kultura • 500 nalezišť • období s příznivým klimatem Osady se nejčastěji rozkládaly poblíž vodních toků na mírných svazích obrácených k J, v nadmořské výšce asi 200 – 400 m, což bylo prostředí vhodné pro zemědělskou činnost a chov dobytka https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Hmotná kultura Podborský et al. 1993 (Vykouková et al. 2007) Tursko-Těšinaotisky, látka Podborský et al. 1993 bronzové dýky z hromadného nálezu na Kozích hřbetech v Praze 6 – Suchdole Únětická kultura • Většina – plochá kostrová pohřebiště • do prosté země, ale také do dřevěných rakví vyrobených z kmenů stromů nebo z prken • V některých případech bylo pro úpravu hrobové jámy použito dřevo a kamení • Mohlo se jednat o hroby obložené jen na obvodu věncem kamenů, obložené většími kameny, které tvořily zeď, obložené plochými kameny, tedy kamennými deskami nebo o hroby pokryté nebo zadlážděné kameny Podborský et al. 1993 Únětické hroby s kamennými konstrukcemi z Těšetic-Vinohradů Podborský et al. 1993 • Zemřelí obvykle 2 – 4 nádoby, měděné a později bronzové šperky, zbraně nebo nástroje a korálky z jantaru nebo ze skelné hmoty. • Další výbavu pro posmrtný život tvořily kostěné nástroje, kamenné nástroje a potravinové milodary, které se v hrobech promítají v podobě zvířecích kostí, říčních lastur a mokřadních měkkýšů • i hroby bez milodarů • vylupováním hrobů (šachta o průměru 80 – 140 cm, krátkém časovém intervalu po uložení) Únětická kultura Podborský et al. 1993 Pestře zdobený džbán z únětického hrobu v Těšeticích- Vinohradech Ženská lebka s otiskem bronzové čelenky z únětického hrobu v Čejči Podborský et al. 1993 Pohřby v rakvích • Časté: • na pohřebištích v Mušově v 53,3 % • Rebešovicích v 62,5 % • Těšeticích v 48,78 % • Čejči v 15,4 % • Moravské Nové Vsi – Hruškách v 71,43 % hrobů • z dřevěných desek, z vydlabaného kmene stromu tzv. baumsarg, ze stromové kůry a z proutí, jílovité hlíny Podborský et al. 1993 Pohřby v nádobách • pochází z Egejské oblasti, odkud se na konci starší doby bronzové dostal k nám přes Balkán a Panonii, kde přetrval až do mladší doby bronzové • častěji se s ním setkáváme až ve věteřovské skupině • Doloženy: na Cezavách u Blučiny (ležely dvě dětské kostry s obličejem k sobě. Větší dítě bylo uloženo na levém boku s nataženýma nohama a menší ve skrčené poloze na pravém boku. Nad větší kostrou ležely zlomky velké hrncovité zásobnice, nad menší střepy hnědočervené amfory a obě kostry byly překryty ještě zlomky hnědočervené nádoby. Ve střepech se našel i únětický džbánek (37 cm vysokou zásobnici) • V Brně – Slatině větší hrnec překrytý mísou s rýhou pod okrajem, ve kterém byla uložena kostra dítěte s bronzovými korály • ve Svatobořicích – zásobnicová jáma, kde pod střepy ležela kostra v nepravidelně skrčené poloze s jehlicí u lebky. Pohřební schránka byla nahrazena nahromadělinou střepů z šesti nádob Podborský et al. 1993 V Dolních Věstonicích, v hrobě č. 245 ležely dvě zásobnice natočené hrdly k sobě - uvnitř obou zásobnic byla uložena kostra malého dítěte vedle nádob ležel velký kámen a pod nádobami dva menší. První nádoba byla 54 cm vysoká zásobnice s prohnutým hrdlem, které bylo odděleno hranou od zdrsněného prstovaného těla. Druhá nádoba vysoká 29,5 cm měla trochu více baňatější tvar bez hrdla Podborský et al. 1993 Pohřby na sídlištích (jamách) -na 24 lokalitách jámy vyhloubené pro užitkové účely jako byly zásobní sklípky a sila na obilí - najdeme jednotlivé kostry, hromadné hroby, části koster a samostatně uložené lebky -v převážné většině byla těla pohřbena v rituální poloze bez milodarů nebo byla do jámy jen pohozena -neobvyklý je pohřeb 16 – 18 letého jedince v sídlištní jámě ve Velkých Pavlovicích, který ležel na břiše s přitaženýma nohama pod tělem, což značí, že byl svázaný do kozelce -v objektu č. 5 na Cezavách u Blučiny bylo v zásobní jámě nalezeno 700 zlomků kostí, které pocházely minimálně ze 12 osob a to jedenácti dětí ve věku 2 – 6 let a jednoho dospělého. Asi 170 kusů bylo opáleno a vzácně i silně přepáleno. Lidské kosti byly znetvořeny lámáním, řezáním, tlučením a vrtáním (Dočkalová 2000). Tento nález byl interpretován jako zbytek krvavého hromadného obětního rituálu Podborský et al. 1993 Antropologie Únětické kultury • Antropologický typ staroúnětické populace byl charakteristický výraznými mediteranoidními a paleoeuropidními podíly • Představitelé únětické kultury měli dlouhou, úzkou a vysokou mozkovnu zpravidla s protaženým týlem • Obličej byl spíše užší se středním nebo širším nosem. Stavba kostry byla štíhlá s průměrnou výškou muže 169,9 cm a ženy 159,8 cm (Pleiner 1978, 372 - 373) Podborský et al. 1993 Kultura se šňůrovou keramikou KŠK – pozdní eneolit • -2300 – 2000 př.n.l. • před tím plynulý vývoj – nyní imigrace!! • Indoevopský původ – do jihoruské oblasti domestikace koně  pohyblivost • Na Moravu z Čech • Kočovný lid – dobytkářství • Doklady díky početným pohřebištím Podborský et al. 1993 Antropologicky • část výrazně vysoká dolichocefalní populace – invazní složka (Indoevropané?) • část gracilnější mediteranní typ – místní populace z předchozího vývoje • zvláštnosti – pohřby dvou osob – varianty – např. matka s dítětem, • ale také nápadně vybavené dvojhroby (Břešťany) – muž a žena (otázka výkladu) Podborský et al. 1993 Věteřovská skupina • Komplex Věteřov-Maďarovce • výšinného sídliště u obce Věteřov na Kyjovsku • Konec starší doby bronzové • Únětická k. na Moravě plynulé přerůstání do věteřovské skupiny • obchodní kontakty s vyspělými jihoevropskými a východoevropskými civilizacemi • výraznější sociální diferenciace obyvatelstva a zejména pro Moravu typický rozpad tradičního pohřebního ritu (úbytek keramických milodarů, masové vylupování hrobů, používání sídlištní keramiky) Podborský et al. 1993 Pohřbívání • pohřebiště zcela ojedinělá • Praha-Bohnice: 2 skupiny kostrových hrobů (skrčené, hlavou k jihu, kamenné obložení, výbava: drobné nádobky, záušnice z bronzového drátu, plechové nášivky, jehlice, jantarové korálky) • Pohřby zvířat: Praha-Záběhlice – v jámě mladý kus skotu a půl koflíku • část mohylníku v Boroticích (strávené) – pokud kostry zůstaly aspoň částečně zachovány, ležely ve skrčené poloze na boku – nedlouho po uložení tělesných pozůstatků zemřelých byla většina hrobů vyloupena • klasických" rituálních hrobů z Hradiska u Kroměříže, Klentnice Podborský et al. 1993 • často kostry v sídlištních objektech a hroby na sídlištích; pohřby dětí v nádobách – Vepřek, část mohylníku Stračovská Lhota, akeramické hroby, jehlice Olbramovice a Mikulov – zvláštní způsob pohřbu, který je dokladem vlivů z jihovýchodní Evropy, představují tzv. pithoi neboli dětské pohřby v nádobách žárové hroby z Hradiska u Kroměříže a pohřeb z Dolních Kounic Olbramovice Pohřbívání Podborský et al. 1993 tzv. pithoi https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Nálezy ze sídlištních objektů • 4 skupiny: 1. jednotlivé kosti nebo jejich fragmenty, především zlomky lebek, které se obdobně jako v únětické kultuře mohly do sídlištních objektů dostat druhotně z porušených hrobů v okolí 2. části koster, a to zejména lebky, případně s pozůstatky postkraniálního skeletu (Blučina, Hodo-nice, Mikulov, Pavlov). 3. Nejpočetnější – kompletní kostry, uložené různými způsoby, nejčastěji ve skrčené poloze na levém či pravém boku (např. Bezměrov, Blučina, Budkovice, Hodonice, Kněždub, Pavlov, Věteřov), ale i evidentně „pohozené" nebo pohřbené jiným způsobem (Blučina, Pavlov, Rymi-ce?, Újezd u Brna?) Podborský et al. 1993 4. nálezy většího počtu jedinců v jednom objektu (v příbuzenském vztahu?): jáma z Hulína s pohřbem dospělého muže a dvou dětí Jáma v Bystročicích obsahovala skelety 40 až 50 letého muže, 40 leté ženy a 18 letého jedince. Méně jasná byla situace v Přerově, kde se zjistily pozůstatky 20—40 leté ženy, 14—20 letého jedince a dítěte ve věku 5 let • jáma č. 6 z Velkých Pavlovic (1985, Stloukal) – na dně leželo celkem 8 koster, a to 40 letý muž, 30—40 letá žena a 6 dětí ve věku 3, 5, 6, 7, 8 a 9 let • Skelety muže a 5 letého dítěte spočívaly ve skrčené poloze obličeji obrácenými k sobě, další kostry pohozeny • Antropologické šetření neprokázalo žádnou stopu násilného úmrtí všech pohřbených osob • Jedna rodina (krev. skupiny) Podborský et al. 1993 Hmotná kultura kovolitecké dílny se podařilo odkrýt na plošině před opevněním Hradiska u Svitávky, ale obecně došlo k omezení přísunu mědi a tudíž poklesu produkce bronz. předmětů Podborský et al. 1993 Keramika https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_ bronzova/060d_bronzova.htm Poznámka k druhotném narušení hrobů • 1. rituálně otevřené (Rybníky) • 2. otevřené za účelem pohřbení dalšího jedince př. V Prušánkách • 3. devastované příp. vyloupené menší šachta v průměru 80-140 cm na celé tělo nebo horní část a pak hákem(dutý prostor) •Stuchlík in Dočkalová 1988 Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové Čas od pohřbu: kosti rozházené ale spojené (ještě nerozvolněny klouby) kostra úplně dislokovaná (ještě rakev) po ztrouchnivění rakve Mohylové kultury ve střední době bronzové https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bro nzova/060d bronzova.htm Mečíky a meče střední doby bronzové (Podborský et al. 1993) Bronzové meče střední doby bronzové. Shora: Boleradice, Kojátky, Kobeřice (Podborský et al. 1993) Středodunajská mohylová kultura – SMK • Střední doba bronzová -1500-1300 př.n.l. • Náhlý konec věteřovské skupiny (snad i násilnou destrukcí) • Kulturní bipartice území Moravy • Prosté zemědělské osady • ale pohřebiště známější – navršení mohyly • Oživení bronzové metalurgie depoty (i keramické) Podborský et al. 1993 • hromadné nálezy z konce střední doby bronzové, případně z rozhraní střední a mladší doby bronzové, kam můžeme zařadit mimo jiné poklady z Hradiska u Kroměříže, Hulína, Tučap a Kroměříže (Podborský et al. 1993) Podborský et al. 1993 Podborský et al. 1993 https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Sídliště preference dosud nevyužívaných území v jižní polovině Čech, i polohy se střední nadmořskou výškou (tj. 350-600 m), dokonce i území později opět opuštěná a zarostlá lesem Podborský et al. 1993 Pohřbívání mohylová pohřebiště – u nás spíše nadále kostrový pohřební ritus ale i žárové pohřby (vlivy z jihovýchodu – piliňská kultura) pohřby umístěny někdy ve vyhloubené hrobové jámě, jindy na úrovni terénu či dokonce na vyvýšené plošině- pódiu, různé konstrukční úpravy – až po hrobové komory – podstatný je mohylový násyp ze zeminy – mohyla • hrobech téměř vždy pozůstatky jedné osoby a jen vzácně dvou (Morkůvky) nebo tří jedinců (Borotice, Bulhary) • Hrobovou výbavu tvořila nejčastěji keramika, zpravidla 1 až 3 nádoby, několik bronzových předmětů a jen zřídka se najdou výrobky z jiných materiálů • Vedle chudě nebo dokonce zcela nevybavených se objevují i hroby značně bohaté. Příkladem může být žárový pohřeb z počátečního období mohylové kultury z Pasohlávek, který obsahoval 4 náramky, jehlici, náhrdelník tvořený 5 velkými závěsky a drátěnými spirálkami a 22 plechových pukliček • Bojovník z mladšího období pohřbený ve Velkých HostěrádkáchLíchách byl zase vybaven 5 nádobami, bronzovým mečem, dýkou, jehlicí a břitvou Podborský et al. 1993 Pohřbívání – Morava • mohyly dochovány hl. ve Ždánickém lese, Chřibech, na Znojemsku • Čeložnice přes 70 mohyl • Borotice • Ploché hroby nečetné, některé byly snad původně také pod mohylami: trojhrob Bulhary • Birituální: kostrové skrčené, postupně natažené, žárový ritus – popel uložen v urně, jamce i rozsypán; chudé i bohaté. Stř. Morava: žárové Přáslavice • Dva bohaté kostrové hroby OL-Slavonín. Podborský et al. 1993 Borotice (Podborský et al. 1993) • převládají ploché hroby (lokalit s mohylami 30%), birituální (kostrové skrčené i natažené) • postupně převaha žárových • kam.obložení; ojediněle mohyly hliněné nebo různé konstrukce (kamenný věnec, kužel aj.) – otázka rozorání • výbava – keramika (častěji jen střepy), bronzy (mj. šipky), zlato, ojed. jantar, perly ze skelné hmoty; • v ml. a pozd. období se vymezuje horizont ”náčelnických” hrobů s četnějšími bronzy (meč s 8hranným nebo s jazykovitým jilcem, sekery, nápažní spirály), zlatými předměty a vstřelenými bronzovými šipkami (pohřební obřady) Pohřbívání – Čechy Podborský et al. 1993 Pohřebiště Stř. Čechy: bohaté hroby - Velká Dobrá KL (mohylník 13 – meč, sekera, dýka), Tachlovice KL (hrob, meč s 8hranným jilcem, dýka, sekeromlat s kotouč. týlem), Houštka PH (mohylník; meč s jazyk jilcem, dýka, šipky, břitva, sekera, dvojdílná terčovitá jehlice) Ml. Boleslav-Čejetičky, Horoměřice PZ sz. Čechy: Třebívlice (hrob – meč, sekeromlat s kotouč. týlem, šipky, zlaté svitky), Obrnice MO (hrob – meč s boh. zdob. jilcem); Slavětín LO – žárové hroby; novější Počedělice LO Záp. Čechy: Vrhaveč TC (moh. 4 – meč s 8hranným jilcem); Všekary-”Hustá leč” DO (prvky záp. skupin v ker. – vrubořez, inkrustace – a bronzech); Sedlec-”Hůrka” PJ moh. 39; a další hroby jednotlivě. Podborský et al. 1993 Podborský et al. 1993 obětiště pohřby dobytčat – souvislost s významem chovu Podborský et al. 1993 • Kultovní areál o délce 25m a šířce 15 m v Přítlukách-v příkopu: lidské kost. Pozůstatky a v blízkosti hrazení keramika a 2 bronzové depoty • Sakrální okrsek?-svatyně, obětiště Podborský et al. 1993 Českofalcká mohylová kultura • Výbava: keramika, hojné bronzy, (zlaté a jantarové předměty) https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm • něco přes 50 pohřebišť • po celou dobu trvání birituální (ženy častěji kostrové a mužské žárové, dětské neznáme), kenotafy (či hroby s nedochovanými kostmi?) • Různorodé konstrukce mohyl a uspořádání hrobů s výbavou asi souvisejí se sociálním členěním; pod náspy někdy stopy ohně (žároviště?). Většina pohřebišť užívána celou stř. d. b. i později, až do raného laténu • Staromohylové jsou nejst. fáze pohřebišť na k. ú. Podražnice , Červ. Hrádek, Koloveč, Dýšina a Plzeň-N. Hospoda aj. – obsahují keramiku, někdy bronzy (Meclov: meč) Západní Čechy https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm • V závěru (Böhmův st. Vrhaveč - ml. fáze pohřebiště ve Vrhavči) se vyčleňuje horizont bohatých • mužských kostrových hrobů – vrstva náčelníků, kněží nebo výrobců? • Výbava: keramika, hojné bronzy, v kontextu SDMo vlivů pak častěji zlaté a jantarové předměty. https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Jižní Čechy • mohyly různé konstrukce (známo kolem 100 mohylníků, několik set mohyl) • návaznost na Ún; birituální, převaha žárových hrobů snad způsobena strávením kostí, popř. nezachyceny ploché hroby • Nemějice PI. Žárové hroby ve valu • Vrcovice PI jsou ojedinělé, po zániku hradiska • Bechyně-„Hemera“ TA, Křtěnov CB (Richlý: mělo 300- 400 mohyl), Rataje u Bechyně TA • Nově např. Dražíč PI https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Literatura https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/06d_bronzova/060d_bronzova.htm Podborský et al. 1993. Pravěké dějiny Moravy. Brno Dočkalová 1988 Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové. Sborník Čs. společnosti antropologické při ČSAV. Vykouková, Březinová, Fikrle, Frána, Králík, Lutovský, Samohýlová, Smejtek (2007) : NÁRAMKY Z TURSKA-TĚŠINY Několik pohledů na unikátní šperk únětické kultury. ARCHEOLOGIE VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH 11, str. 205–225. Čižmářová, J., et al. (1996): Moravia in prehistoric times, MZM, Brno.