Bi7126 Úvod do periodizace dějin se zaměřením na historické populace a jejich pohřbívání Dana Fialová 29. 3. 2017 Ústav experimentální biologie Brno http://www.archeologienadosah.cz/sites/default/files/jpg_chronologie.pdf 5 000 BC AD 1 000 2 000 BC 1 000 BC 0 5. Doba halštatská – s platěnickou kulturou, horákovskou kulturou aj. 6. Doba laténská – laténská kultura a keltské kmeny 7. Doba římská – germánské kmeny a doklady římské expanze 8. Doba stěhování národů – Herulové, Langobardi aj. 9. Raný středověk – Slované, doba předvelk. a velkomoravské období 10. Vrcholný a pozdní středověk – hmotná kultura, vznik měst 11. Novověk – osvícenství a změna ve způsobu pohřbívání 4 000 BC periodizace: HB – 900 – 750 př.n.l. – pozdní/halštat Čižmářová et al. 1996 Holocén • Preboreál - 9550 - 8550 BC • Boreál - 8550 - 6950 BC • Atlantik - 6950 - 4050 BC • Subboreál - 4050 - 900 BC • Subatlantik - 900 BC – současnost http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2009/06/6-7.pdf Doba železná Čižmářová et al. 1996 Starší doba železná • Halštatská 750-400 př.n.l. – expanze Keltů • Ve Středomoří se rozvíjí řecká antika - archaické období řeckých dějin 8. až 6. století. – halštat na periferii antiky • Velká řecká kolonizace – znalost železa, ale i jiné kulturní a umělecké techniky • Ve střední Itálii – Etruskové (8. století) • Féničané v rámci prospekce cínu pronikli až na Britské ostrovy, doklady dálkových cest za účelem obchodu • na Moravě a jihozápadním Slovensku naplno funguje jantarová stezka Povážím a Pomoravím. Čižmářová et al. 1996 vrcholí etnogeneze Thráků na Balkáně, Keltů v západní Evropě, ve východním Podunají a Potisí doznívá vývoj Kimmerijců -6. stol.-železné srpy, poprvé čočka, větší podíl prasete (ale stále skot), Brno-Obřany kočka -černá metalurgie železa -rodově - kmenová knížectví, v sociálním žebříčku funkce knězokrálů (obrovské bohatství asi díky obchodu) -rozvinutého polytheismus Čižmářová et al. 1996 Hallstatt • zavalený horník v solném – objev 1573, roku 1616 pietně pohřben na místním hřbitově • první archeologické nálezy z roku 1815, od roku 1824 se datují výzkumy na pohřebišti • nejprve důlní mistr Pollhammer a Ramsauer prokopali 950 hrobů a získali na 20 tisíc předmětů – nálezy předmětů z organických látek (vaky, tkaniny, kůže, dřevo, apod.) • od 70. let výzkumy pokračující dodnes (Naturhistorisches Muzeum) • kontinuita v pohřbívání od popelnicových polí do keltské okupace kolem roku 350 BC • V Solných horách doklady těžby také od popelnicových polí, plocha přes 15 ha, někde až 300 metrů do hloubky Podborský et al. 1993 https://www.panoramatours.com/en/salzburg/tour/hallstatt-tour-945/ http://structuralarchaeology .blogspot.cz/2008/12/15- living-in-lakes-and-other- perennial.html Hallstatt • K. Kromer + i se sociální analýzou – starší fáze s meči a mladší s podkovovitými dýkami – závěry: nakupení lidí zapříčinila těžba soli, vrstva horníků bydlela přímo v horách • z 1000 řádně kopaných a dokumentovaných hrobů vyčleněny tři skupiny: • 1.) solní páni s ochrankou (zbraně a bohatá výbava), 73% všech bronzových nádob pochází právě z těchto hrobů. 22 kostrových hrobů s meči, v mladším období 38 hrobů s podkovovitými dýkami, ale chybí hroby celkově chudší. • 2.) hroby horníků, chudší bez zbraní a toreutiky, 27% všech kovových milodarů, většina těchto hrobů je žárových, často jde o hroby v keramických schránkách či kamenných skříňkách. • 3.) ostatní bohaté hroby beze zbraní a hroby žen, málo žen a dětí od 9 do 14 let • Ve starším období méně lidí, ale po delší časový úsek (800 až 600 BC), v době podkovovitých dýk více lidí asi po tři generace (650 až 500 BC) https://www.youtube.com/watch?v=Tvl3xzGMk8c Morava Platěnická f. KLPP Horákovská k. Podborský et al. 1993 Horákovská kultura • 8. stol. Podle mohyly (1941) Hlásnica u Horákova • Kryje se s podolskou KSPP na sever na úkor k. lužické • Dobře osada Vinohrady u Těšetic • Rozpadá se struktura hradisek z d. b., až později znovu (menší a silné opevnění) Podborský et al. 1993 Pohřbívání • Původní mohylový násep • Ploché i mohylové hroby • Kostrové i žárové (popelnicové i jamkové) • Bohaté hrobky i s více hroby • Hroby symbolické -strukturalizace společnosti, rituální i chronologické faktory • Klentnice (1 kostrový a 16 žárových) • V Těšeticích – Vinohradech (4 kostrové, 4 žárové a 1 symbolický) • Velké Hoštěrádky – 9 mohyl s kostovými i žárovými Podborský et al. 1993 • Starší horákovský stupeň-žárové hroby – Klentnice, Dolní Věstonice • Střední stupeň-velmožské hroby-monumentální konstrukce a mimořádná výbava – Hlásnica u Horákova, Brno-Holásky, Morašice, SuchochrdlyStarý Zámek, Velatice -v pravoúhlé prostorné vydřevěné komoře někdy i s kamenným obložením a na celou konstrukci mohyla o průměru až několika desítek metrů Inventář: ker. nádoby, bronzové, železné zbraně, jezdecká výbava, nádoby, šperky, masitá strava Bývají až 4 jedinci (rodina nebo podřízení?) Velmožská vrstva, kmenoví náčelníci? Podborský et al. 1993 Brno-Horní Heršpice. Horákovský kostrový hrob Obsah vyloupené velmožské mohyly Hlásnica Podborský et al. 1993 Brno-Holásky. A — půdorys a řez komorovou hrobkou pod mohylou č. I. 1—30 — výběr z výbavy hrobek pod mohylami č. I a II. Podborský et al. 1993 Hlavní motivy malování na moravské halštatské keramice Podborský et al. 1993 Kostěné a parohové artefakty lidu HK Bronzové, bimetalické (7) a železné (5, 11, 16) předměty klasického a vrcholného stadia moravského halštatu. Podborský et al. 1993 Býčí skála • známá již ve starší době kamenné, ale fenomén z doby halštatské. • Skladba předmětů, jejich luxusnost a hlavně množství stále převyšují • všechny ostatní nálezy jeskyní Moravského krasu (OLIVA et al. 2015) • Výzkum halštatské svatyně v Býčí skále v roce 1872 poskytl tisíce kusů archeologických materiálů i obsáhlý soubor antropologický • z nejvýznamnějších nálezů jsou to torza tří čtyřkolových vozů, železářské nástroje, formy na odlévání bronzových předmětů, bronzové spony, jehlice, náramky, ženské opasky z kroužků, bronzové náramky a nánožníky, železný dutý kroužek, skleněné korále, keramické nádoby, přesleny,žezlo aj. • K inventáři patřil i bronzový býček se železnými intarziemi, kterého našli bratranci Felklovi v roce 1869 a darovali o tři roky později (u příležitosti zahájení výzkumu) J. Wankelovi (OLIVA et al. 2015) • jedenáct roků po objevu Jindřich Wankel odprodal celou svou rozsáhlou sbírku do Vídně VANÍČKOVÁ, BÍLEK 2016 a,b Zdeněk Burian Býčí skála zdroj:internet Přichystal, Náplava 1995 Naturhistorisches Museum Foto: Fialová Foto: Fialová Přichystal, Náplava 1995 Foto: Fialová Rekonstrukce čtyřkolových vozů Býček Foto: Fialová Antropologie • soubor čtyřiceti mužských (17), ženských (11) i nedospělých lebek (10) • 18 lidí 30-40 let, 1 žena 20-30 let, 3 muži 40-50 let a 1 žena a 1 muž 50-60 let • 1 lebka trepanace – otvor 10 x 15 mm zhojený • 1 lebka v bronzovém kotlíku; 1 lebka posmrtně rozseknuta; 1 lebka muže jako miska; muž s nezhojenou sečnou ránou • Kamenný oltář s rukami (useknutými?) a lidskou lebkou • datace z lidského femuru: 2,600 ±29 let před dneškem; OLIVA et al. 2015, 11 • Wankel si ponechal pouze dva předměty: železný prsten • tzv. lebka princezny • lebka se ocitla v majetku Wankelova vnuka Karla Absolona a do sbírek MZM se dostala až mnoho let po Wankelově smrti (OLIVA et al. 2015) – původ je nejasný (srov. STLOUKAL – NEKVASIL 2015, 74), tedy i domnělá spojitost se zlatými šperky VANÍČKOVÁ, BÍLEK 2016 a,b • jedna z lebek, nalezených Jindřichem Wankelem v roce 1872 (VANÍČKOVÁ, BÍLEK 2016 a,b) rekonstrukce metodou anatomické-ruské • http://www.ceskatelevize.cz/ct24/do maci/1781105-princezna-z-byci- skaly-ma-po-vice-nez-dvou-tisicich- letech-opet-tvar VANÍČKOVÁ, BÍLEK 2016 a,b Teorie 1. krvavá rodinná pomsta 2. pobytí skupiny uprchlíků, sk. kovářů, sk. obchodníků z jihu 3. pohřeb halštatského náčelníka nebo kněžky 4. pád jeskynního stropu 5. kultovní místo a obětiště s velkým okruhem působnosti Přichystal, Náplava 1995 Platěnická fáze KLPP • Na původních nekropolích – Určice , Uničov, Moravičany, ale hroby na samostatných plochách • Zpočátku s amforou provázenou souborem dalších nádob, někdy železný nůž, drobné šperky • Až po prosté žárové hroby jen popelnice překrytá mísou • Nový typ vyšší společnosti – komorové hroby v mladším i pozdním stupni: Moravičany, Drysice, Slatinky, Jevíčko -prostorná čtvercová komora s vnitřní dřevěnou zastřešenou konstrukcí nad níž mohylový násyp s dřevěným ohrazením -žárový pohřeb až 25 ks keramiky, železnými zbraněmi a drobnými šperky Podborský et al. 1993 • Těšetice Olomouce • Náklo • Kostrové pohřby: • Prostějov-Čechůvky (Drozdová 2007) • 3 jedinci: • Starší žena mesokranní 49-58 let – známky opotřebení páteře, sakralizace obratle, kazy • 2 děti 14 let, zhojená zlomenina žeber lopatovité řezáky, hypoplastické pruhy na zubech Halštatské komorové hroby. 1 — Moravičany; 2 — Brno-Horní Heršpice Podborský et al. 1993 Podborský et al. 1993 Náklo. 1 — poškozený a opravovaný šálek (č. 7); 2 — šálek s dvojitou síťovanou stěnou (č. 1). Podborský et al. 1993 Čechy – Bylanská kultura Sklenář, Sklenářová, Slabina 2002 • Bylany u Českého Brodu 8. st. př.n.l. – 450 př.n.l. • Kopíruje knovízský areál Pohřebiště: • Biritualita a výrazná sociální diferenciace. • Vyšší vrstvy kostrově a „sluhové“ žárově. • Mohyly: • Bylany, Hradenín, Pláňany, Praha - Bubeneč, Nymburk, Lovosice, Litoměřice, Kolín Poláky na Chomutovsku: -80 hrobů, prozkoumáno přes 50, nad centrálním pohřbem byla vybudována mohyla o průměru 30 m, označená na temeni kamennou stélou. Mohyly menších rozměrů překrývaly ještě další dva hroby. Ostatní pohřby, včetně velmi chudých žárových -ve Vikleticích doloženo další pohřebiště s pěti komorovými hroby v největším z nich, už v pravěku vyloupeném, se kromě nádob a částí koňského postroje našel zlatý plíšek tzv. knížecí hroby: koňské postroje, jho a součástí vozu, až 50 keramických nádob vyrobených pro pohřební účely, dále bronzové a železné šperky, zbraně a nástroje. Velmož v natažené poloze přímo na voze „Totenfolge“ pod vozem v kremaci. Kostry i nakrčené nebo v sedě. Amforovité zásobnice většinou v řadě vedle sebe u stěny komory. Nad mohylou po pohřbu tryzna. Bohatší hroby solitérně i v rámci pohřebiště. Další: komorové hroby menších rozměrů s inventářem velmi podobným, ale bez součástí vozu -v obou skupinách jsou zemřelí pohřbeni zpravidla nespálení Další skupinu tvoří kostrové pohřby zcela bez koňských postrojů a vozu, vybavené hlavně keramikou Protikladem, představujícím opačnou část společenského spektra, jsou velmi chudé hroby spálených těl, uložených buď do nádoby, nebo pouze do mělké hrobové jamky v zemi http://www.muzeumzatec.cz/kultura-bylanska.html http://www.muzeumzatec.cz/kultu ra-bylanska.html Rekonstrukce komorové hrobky s pohřbem na voze z Hradenína, bylanská kultura, Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku Zdroj: Pavel Kacl http://www.panoramio.com/user/5579457?with_p hoto_id=67633985 Keramika bylanské kultury, Hradenín, Nová Ves, Ohrada, Plaňany, Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku Rekonstrukce luxusního jha, bylanská kultura, Hradenín u Kolína, Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěkuZdroj: Pavel Kacl http://www.panoramio.com/user/5579457?with_photo_i d=67633985 Pozdní halštat • 5. st. př. n. l. kulturní sblížení horákovské i platěnické kultury • pronikání starolaténského slohu • „demokratizace" společnosti, z níž vymizela velmožská vrstva • Roli – nájezd Skýtů do střední Evropy, k němuž došlo koncem 6. stol. a který se patrně v několika vlnách opakoval Podborský et al. 1993 Teorie • hypoteticky halštatští velmoži zahynuli v bojích proti skýtským útočníkům, • nebo že dobové válečné události zpřetrhaly obchodní spoje, podlomily jejich ekonomické postavení a tím způsobily zhroucení této vůdčí sociální skupiny; • vyloučen není ani dobrovolný či násilný odchod těchto lidí ze země Podborský et al. 1993 • úpadek halštatského lidu a jeho kultury • v pozdním stadiu vymizely velké horákovské mohyly, i komorové pohřby v platěnické oblasti • na jižní Moravě přetrvala pohřební biritualita, ale vedle neurčitých plochých kostrových hrobů (Blučina, Mikulov) zde dominují stále více prosté popelnicové pohřby (Marefy, Těšetice hr. 6, 7) • Platěnický lid nyní pohřbívá ponejvíce v jednoduchých popelnicových hrobech, začínají se tu však objevovat i pohřby jamkové, v nichž spálené lidské pozůstatky jsou uloženy jen na keramické střepy, nebo volně v mělké jamce, kde mohou být přikryté mísou Podborský et al. 1993 • zánikové stadium halštatské kultury patří k nejproblematičtějším obdobím moravského pravěku • právě zde se projevuje všeobecně známý nedostatek archeologických pramenů — jejich etnická neprůkaznost • hl. v horákovském prostředí nelze jednoznačně rozhodnout, co je ještě halštatské a co již keltské • několik málo hrobových celků této fáze [Miroslav, Podolí hr. II, Hluboké Mašůvky, Břeclav-Pohansko: Podhorský 1966a; 1974; Dostál 1968], • zejména však mnohé sídlištní objekty s pozdně halštatským či halštatsko-laténským inventářem (Prosiměřice obj. 3, Těšetice-Kyjovice obj. 546) nebo volně seskupený inventář z řady sídlišť (Tvarožná, Střelice-Slatina, Smolin aj.) Podborský et al. 1993 Teorie • přežívání halštatského lidu pod okupační vrstvou Keltů, • nebo jsou již dokladem existence smíšeného domácího a příchozího keltského lidu • Hradiska se této doby evidentně nedožila, zato je pravděpodobné, že již nyní vzniká starokeltská pevnost u Černova na Vyškovsku, případně jsou budována i jiná opevněná centra keltských invazorů Podborský et al. 1993 Lužická oblast • Lužická oblast střední a severní Moravy nebyla ve větší míře prvou vlnou keltské expanze zasažena, takže život na sídlištích a pohřbívání na popelnicových polích zde pokračovaly dále • Vedle některých vysloveně pozdních hrobů [Cechy pod Kosířem, Náklo, Moravičany hr. 1245—1247: Nekvasil 1960a; 1982c] spadají do tohoto stadia početné mělké jamkové žárové hroby, které často unikají pozornosti, nebo bývají zcela zničeny orbou Podborský et al. 1993 Literatura • OLIVA, M. – GOLEC, M. – KRATOCHVÍL, R. – KOSTRHUN P. 2015: Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích. Anthropos 39 (N.S. 31). Moravské zemské muzeum, Brno. • PŘICHYSTAL, A. – NÁPLAVA, M. 1995: Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Amaprint, Třebíč. • VANÍČKOVÁ, BÍLEK 2016a. ANTROPOLOGICKÁ REKONSTRUKCE PODOBY TZV. „PRINCEZNY“ Z BÝČÍ SKÁLY Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. CI: 2, 171–176 • VANÍČKOVÁ, BÍLEK 2016b. ANTHROPOLOGICAL FACIAL RECONSTRUCTION OF THE SO CALLED "PRINCESS" OF BÝČÍ SKÁLA. Anthropologie. Pp 299-303. • Drozdová, E. 2007: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků ze sídliště platěnické kultury v Prostějově-Čechůvkách, Pravěk NŘ 17, pp. 219-222. • Podborský et al. 1993. Pravěké dějiny Moravy. Brno • Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M. 2002: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri Čižmářová, J., et al. (1996): Moravia in prehistoric times, MZM, Brno.