Bi7126 Úvod do periodizace dějin se zaměřením na historické populace a jejich pohřbívání Dana Fialová 26. 4. 2017 Ústav experimentální biologie Brno http://www.archeologienadosah.cz/sites/default/files/jpg_chronologie.pdf 5 000 BC AD 1 000 2 000 BC 1 000 BC 0 9. Raný středověk – Slované, doba předvelk. a velkomoravské období 10. Vrcholný a pozdní středověk – hmotná kultura, vznik měst 11. Novověk – osvícenství a změna ve způsobu pohřbívání 4 000 BC Holocén • Preboreál - 9550 - 8550 BC • Boreál - 8550 - 6950 BC • Atlantik - 6950 - 4050 BC • Subboreál - 4050 - 900 BC • Subatlantik - 900 BC – současnost http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2009/06/6-7.pdf Raný středověk V 6. st. prvé raně státní útvary-písemné zprávy Slované na scéně dějin – východ Západ – Byzanc (JV) a Franská říše po smrti Chlodvíka (+511) na 3 království – SV Austrasie, SZ Neustria, JV Burgundsko, znovusjednocení Chlotarem II r. 613, syn Dagobert boje proti Avarům a Slovanům r. 732 bitva u Poitier vítězství nad Saracény (Araby) Karel Martel – dynastie Karlovců (Karel Veliký 768-814-porazil 791 Avary) (později na východofranskou-Německo a západofranckou říši (Francie) Byzanc Sever – Normani Jih – Arabové PODBORSKÝ 2007 Periodizace PODBORSKÝ 2007 Raněslovanská doba Slované do nitra Evropy ve 2. pol. 5. stol. ze severních směrů Langobardi (jih) 586 vs. Slované (sever) ? Čechy a Morava 6. st. – památky pražského typu – Pavlov, Roztoky (i přes 20 domků), Poštorná, Mutěnice, Ostrožná Nová Ves Staroslovanské osady – prostá pohřebiště se žárovými hroby s popelnicemi pražského typu hroby – prosté nebo s mohylkami – Brno-Pisárky, Přítluky, Praha-Bubeneč, Praha-Veleslavín Seskupení sídlišť pražského typu v budoucích velkomoravských center (záhy sjednocených v Sámově říši) PODBORSKÝ 2007 Galuška 2004 PODBORSKÝ 2007 Galuška 2004 • Příklad: • Břeclav-Pohansko • Neopevněná osada s žárovým pohřebiště 6.-8.st. s 55 hroby – hliněné popelnice pražského typu a 56 objektů již s velkomoravskými kost. pozůstatky Raněslovanská doba PODBORSKÝ 2007 PODBORSKÝ 2007 Doba Sámovy říše • V karpatské kotlině Slované pod nadvládu Avarů-násilná symbióza = kostrová pohřebiště s kulturou keszthelyského typu • Avaři – turkotatarské nomádské etnikum, ve 4.-6. st. ve střed Asii kmenvý svaz (Juan = nosící copy); po r. 552 (zničení altajskými Turky) se 130 tis. Žuanů odešlo na západ (a 568 lang. Albion pozval) = 570 vlastní kaganát (ovládnutí Slovanů) • Sámo = franský kupec r. 623 porazil Avary = král Vinidů (Slovanů) • Říše 623-658 • 621 nebo 632 konflikt s Franskou říší-porazil Dagobeta v bitvě u Wogastisburku PODBORSKÝ 2007 PODBORSKÝ 2007 Předvelkomoravské období • Smrt Sámova • 8. st. – Avarské nebezpečí nepominulo • Avarsko-slovanské hřbitovy – Slovensko, Dolní Dunajovice 7. – 8. st. • Avaři – kostrově; keszthelyský typ: pásové garnitury, bronzová, pozlacená kování, součásti opasku-rostlinná a figurální (gryf) výzdoba; (ručně lisované, o r. 670 lité) • Avarská militária: štíhlý meč, šavle, kopí, nomádská reflexní luk se šípy s trojhrannými střelami, sekery, součásti koňské výstroje – často koně PODBORSKÝ 2007 Galuška 2004PODBORSKÝ 2007 Pohřební ritus • s keramikou pražského typu (Přítluky), nová – mohylníky (pohanský prvek do 9. st.) – Vranovice, Boleradice, pozdější Uherčice, Vysočany • 8. st. od kremace k inhumaci – Avaři, křestanství PODBORSKÝ 2007 • Střední doba hradištní • 8. st. sjednocovací proces s dynastií Mojmírovců • Mojmír I porazil Pribinu – r. 830 připojil Nitransko • Křesťanství • Rostislav – nezávislost na Franské říši, neúspěšné válečné tažení proti Moravanům; r. 862 žádost byzanskému císaři po odmítnutí papežem o biskupy – 863 Konstantin a Metoděj – základ samostatné círk. správy (s nimi misionáři, architekti, umělci atd.), r. 867 – odchází • Hlaholice, do slovanštiny části bible • = 864 franské vojsko a u Děvína Rostislav prohrál Doba velkomoravská PODBORSKÝ 2007 • Rostislav padl (zajat a oslepen) ale až zradou synovce Svatopluka r. 870 (ten též zajat, ale nakonec král-uznaný papežem)-vládl 20 let, rozšířil Velkou Moravu a stal se nezávislým na říši • V 80 letech na Svatoplukově dvoře pokřtěn Bořivoj arcibiskupem Metodějem-slovanští kněží do Čech – Levý Hradec (až Sázavský klášter 1032) • Svatopluk +894 Doba velkomoravská PODBORSKÝ 2007 Velkomoravská říše PODBORSKÝ 2007 PODBORSKÝ 2007 • 40 hradisek • 3 politická centra: Mikulčice, Uherské Hradiště-Staré Město, Nitra • Provinční hradištní města: Brno-Líšeň-Staré Zámky, Přerov, ZnojmoHradiště aj. • Malé hrady na ostrožnách – Zelená Hora u Vyškova • Nižinná hospodářská střediska – BřeclavPohansko, Strachotín, Rajhrad • Výšinná na pohraničí • Sporadicky osídlenástrážní hradiska Doba velkomoravská PODBORSKÝ 2007 • Hradiště – Čechy v 9. stol vazby k Velké Moravě: Kouřim, Libice Levý Hradec, Budeč u Zádolan, Praha-Hrad, Šárka u Prahy, později Libušín, Tetín , Mělník, Stará Boleslav… Doba velkomoravská PODBORSKÝ 2007 Valy u Mikulčic • Nížinné, ramena řeky Moravy, knížecí hrad 8 ha, akropole opevněna hradbou, zděné kostely včetně trojlodní baziliky s baptisteriem, menší kostely – celkem 12 zděných (z toho 3 rotundy) a mauzolea, knížecí palác • Trojlodní bazilika s okolním pohřebištěm-největší známá velkomoravská stavba (35m x 9m) (+Metoděj?, Rostoslavova pevnost?) PODBORSKÝ 2007 PODBORSKÝ 2007 Staré město u Uherského Hradiště • Nížinné hradiště,okolo další lokality Modrá u Velehradu, Sady u Uherského Hradiště • Velmožské dvorce s křesťanskými kostely a hřbitovy, řemeslnické kolonie • Na Valách-kamenný kostel s 2000 hroby • Sady-2. největší velkomor. zděný kostel s baptisteriem – bohaté hroby nobility-hrobka č. 12/59-45-50letý muž robustní postavy s 2 gombíky (kající se Svatopluk?) PODBORSKÝ 2007 Galuška 2004 PODBORSKÝ 2007 Pohřebiště • Kostrová, plochá (dlouho ale mohyly) • Hroby dle křesťanských předpisů (rakve) ale s „pohanskými milodary“ • Mince, šperky,ale i křížky, kaptorgy • Kolem kostelů-členy vyšších soc. vrstev, uvnitř přímo knížecí rod, nebo klér, • venkovská pohřebiště (Dolní Věstonice, Diváky, Velké Bílovice, Blučina, Josefov, Rajhradice, Rebešovice aj.)meče i ostruhy; až 500 hrobů-rozsáhlé osady PODBORSKÝ 2007 Galuška 2004 Galuška 2004 Galuška 2004 https://www.youtube.com/watch?v=aMh9_vCSwrg Galuška 2004 Galuška 2004 Galuška 2004 Strava – živočišná hovězí dobytek, vepře, ovce, kozy, koně, psy, kočky, slepice, kachny, husy a pravděpodobně taky holuby. Výjimečně se objevil osel a páv. Pro lov chovali také sokoly nebo jestřáby a krahujce, lovné zvěře mezi kuchyňskými odpadky zastoupeny od 1 % do 5 % ze všech fragmentů kostí. Z. Kratochvíl (1969b) vypočítal pro dobytek na Pohansku kohoutkovou výšku 107,8 cm s variabilitou od 98 do 120 cm. U krav byla průměrná kohoutková výška 104 cm. Ovce na Pohansku měly kohoutkovou výšku v rozmezí 48 – 58 cm, s průměrem 52,8 cm. Koně od 120 do 150 cm a převažovala výška 137 cm. Psy na Pohansku v kohoutku 30 – 60 cm Galuška 2004 Rybolov Galuška 2004 Rostlinná strava Pro výrobu mouky se kilogram obilí na takových mlýncích semlel za 20 – 40 min. (Beranová 1988) zemědělství a převyšovali v tom ostatní severní národy. Seli dvakrát ročně – vysévali ozim a jař a měli dvojí žně. Díky nalezeným radlicím víme, že se k obdělávání půdy používalo oradlo Pěstovali pšenici obecnou (Triticum aestivum), proso seté (Panicum miliaceum) a žito seté (Secale cereale), dále ječmen obecný (Hordeum vulgare) a nejméně oves setý (Avena sativa). archeologicky díky zuhelnatělým bochníčky nalezené na hradisku Klučov v Čechách Rostlinná strava • hrách setý (Pisum sativum), čočka (Lens culinaris) a vikev setá (Vicia sativa), boby • Len a konopí – k výrobě vláken, ale mohl i olej. Olej se tlačil i z oříšků (Beranová 1988) • paleobotanických a palynologických analýz • z Mikulčic, díky určení E. Opravila (1972) okurka (Cucumis sativus L.) • jabloně, hrušně, slívy, třesně a višně + broskvoně, ořešáky vlašské a pravé švestky (Opravil 1971), snažili zušlechtit i trnku (Prunus spinosa L.) (Opravil 1972) • peciček vinné révy – největší část peciček patřila lesní plané odrůdě (Vitis vinifera L. ssp. silvestris) než pecičkám pěstované odrůdy (Opravil 1972). • Z toho lze usuzovat, že pěstování vína ještě nebylo na tak vysoké úrovni. Strava – antropologické metody • Bukální mikroabraze (Jarošová, Drozdová 2007), u 33 jedinců z lokality Pohansko-Jižní předhradí z 9. století, bylo zjištěno, že se Slované živili smíšenou stravou abrazivního charakteru • nebyly nalezeny rozdíly ve stravě mezi mužskou a ženskou populací • strava těchto jedinců byla pestrá a ovlivněna zejména věkovými skupinami • Zvýšený podíl masité složky předpokládají u dospělých mužů do 35 let věku, zatímco ženy měly maso zastoupeny v jídelníčku ve zvýšeném podílu pouze ve věku 20-35 let (Jarošová, Drozdová 2007, s. 90) Strava – antropologické metody Fialová et al. 2017 Výsledky pohřebiště Znojmo- Hradiště Element Weight % Atomic% Net Int. Error % ZH 464 C K 9.43 15.17 115.91 10.4 O K 49.24 59.48 1267.7 7 9.26 F K 3.3 3.35 71.41 11.32 NaK 1.98 1.66 113.63 9.17 MgK 1.49 1.18 159.93 7.33 AlK 1.81 1.3 245.56 5.95 SiK 2.31 1.59 370.97 4.5 P K 11.12 6.94 1581.7 5 3.21 K K 0.43 0.21 55.29 7.47 CaK 18.9 9.11 1958.3 8 1.61 Fialová et al. 2017 Analýza kamene Simona Šichnárková (2014) Petrografický výzkum raně středověkých žernovů ze Znojma.Hradiště Diplomová práce PřF MU Josef Janečka (2012) Kamenné žernovy z velkomoravského hradiště u Znojma Bakalářská práce PdF MU Př. Vzorku žernovu Polarizační mikroskop Barevné slídy, světle šedý křemen, živec, nažloutlý biotit Si4+ Ti4+ Al3+ Fe3+ Mn2+ Mg2+ Ca2+ Na1+ P O ŽERNOVY Z 97 % SVOROVÉ Fialová et al. 2017 Břeclav - Pohansko 1 tzv. velmožský dvorec (423 hrobů); 2 Lesní školka (tzv. řemeslnický areál) (81 hrobů) ; 3 severozápadní předhradí; 4 jižní předhradí (210 hrobů); 5 tzv. žárové pohřebiště (55 hrobů); 6 východní brána; 7 Lesní hrúd (34 hrobů); 8 Lichtenštejnský zámeček (Macháček 2005) Antropologie Břeclav – Pohansko • Úmrtí 30. – 40. rok života – muži 38 – 43 let; ženy 38 – 39 let; děti 5 – 6 let • Výška: M 171,4 – okolo kostela, ostatní M 168,1 – 170,3; Ž 157 – 158,8 • Lebka středně dlouhá až dlouhá, úzká až velmi úzká – pohlavní rozdíly M mozkovnu výrazně delší, širší a vyšší, též vyšší a širší nos než ŽENY • Silná klíční kost – zakřivení • Podle rozměrů lebky shlukovou analýzou muži z Pohanska kostelu nejblíže mužům z Mikulčic a Staré Kouřimi; ženy vzdálené od porovnávaných lokalit • = homogenita staroslovanské mužské populace na Moravě Drozdová 2005 Břeclav – Pohansko Drozdová 2005 Břeclav – Pohansko Drozdová 2005 PODBORSKÝ 2007 Maďaři-ugrofinská etnika, původ pod Altajem nebo na Obu (Sibiř). Příp Volha Součásti říše Hunů,Avarů, Bulharů, Chazarů 859 nájezd k dolnímu Dunaji a r- 896 ovládli Potisí-kořistnické útoky na Velkoou Moravu, Pannonie, Sedmihrad, Itálie, Bavorska (využívání k dynastickým sporům). 953 přešli k usedlému životu-Arpádovci (budování uherského státu) Galuška 2004 PODBORSKÝ 2007 Literatura Drozdová, E. 2005, Břeclav-Pohansko. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclacvi. Galuška, Luděk (2004): Slované, doteky předků. O životě na Moravě 6. – 10. století. Brno – Modrá – Zlín: Moravské zemské muzeum – Obec Modrá – Krajská knihovna Františka Bartoše. 148 s. Podborský et al. 1993. Pravěké dějiny Moravy. Brno. PODBORSKÝ 2007: DĚJINY PRAVĚKU A RANÉ DOBY DĚJINNÉ, BRNO MU. Fialová et al. 2017: Anthropologie – in press Dekan, J. Poulík, J. 1976 Velká Morava Jídlo a pití Beranová, Magdalena – Lutovský, Michal (2009): Slované v Čechách. Archeologie 6. – 12. století. Praha: Nakladatelství Libri. 475 s. Beranová, Magdalena (1963): Pravěké žernovy v Československu. Vznik a počátky Slovanů IV., s. 181–219. Beranová, Magdalena (1966): The raising of domestic animals among Slaves i Early Middle Ages according to archeaeological sources. Vznik a počátky Slovanů 6, s. 153–196. Beranová, Magdalena (1969): Staroslovanské ovocnictví v Československu – Altslawischer Obstbau in der Tschechoslowakei. Český lid, roč. 56, s. 191–200. Beranová, Magdalena (1980): Zemědělství starých Slovanů. Praha: Academia. 395 s. Beranová, Magdalena (1988): Slované. Praha: Panorama. 305 s. Beranová, Magdalena (2005): Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha: Academia. 359 s. Dostál, Bořivoj (1975): Břeclav – Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 520 s. Dostál, Bořivoj (1982): Drobná pohřebiště a rozptýlené hroby z Břeclavi – Pohanska. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, roč. XXXI, řada archeologicko-klasická (E), č. 27, s. 135–201. Dostál, Bořivoj (1985): Břeclav – Pohansko III. Časné slovanské osídlení. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 168 s. Dostál, Bořivoj (1988): Velmožské dvorce ve struktuře velkomoravského státu. Slovenská archeológia, roč. 36, č. 2, s. 283–290. Drozdová, Eva (2005): Břeclav – Pohansko VI. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi (demografická a antropometrická studie). Brno: Masarykova univerzita. 146 s. Galuška, Luděk (2004): Slované, doteky předků. O životě na Moravě 6. – 10. století. Brno – Modrá – Zlín: Moravské zemské muzeum – Obec Modrá – Krajská knihovna Františka Bartoše. 148 s. Hrubý, Vilém (1955): Staré Město, velkomoravské pohřebiště „Na Valách“. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd. 539 s. Jarošová, Ivana (2007): Paleonutriční studie z odontologických aspektů u staroslovanského obyvatelstva z Dolních Věstonic. Disertační práce. Brno. 274 s. Jarošová, Ivana – Drozdová, Eva (2007): Rekonstrukce stravy pomocí dentálních mikroabrazí u obyvatel z Pohanska – Jižního předhradí. Ve službách archeologie VIII., sv. 2. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně – Geodrill Brno – Archeologický ústav AV SR Nitra, s. 84–93. Kalousek, František (1955): Velkomoravské hradisko ve Znojmě – Hradišti na Moravě. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské university, roč. IV, řada C, č. 2. Brno: František Kalousek, 10–30 s. Klíma, Bohuslav F. (2008): Znojmo (okr. Znojmo), Hradiště sv. Hypolita. Přehled výzkumů. Brno: Archeologický ústav AV ČR v Brně, roč. 49, s. 461–463. Klíma, Bohuslav F. – Kratochvíl, Lukáš (2009): Znojmo (okr. Znojmo), Hradiště sv. Hypolita. Přehled výzkumů. Brno: Archeologický ústav AV ČR v Brně, roč. 50, s. 450–455. Kratochvíl, Lukáš (2007): K slovanskému osídlení na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě – výzkum Damián 2006. Diplomová práce. Brno. 114 s. Kratochvíl, Zdeněk (1969a): Die Tiere des Burgwalles Pohansko. Přírodovědecké práce ústavů Československé akademie věd v Brně, roč. 1. Praha: Academia. 39 s. Kratochvíl, Zdeněk (1969b): Wildlebende Tiere und einige Haustiere der Burgstätte Pohansko. Přírodovědecké práce ústavů Československé akademie věd v Brně, roč 3. Praha: Academia. 44 s. Macháček, Jiří (2001): Pohansko bei Břeclav – ein bedeutendes Zentrum Großmährens. In: Galuška, Luděk – Kouřil, Pavel – Měřínský, Zdeněk ed., Velká Morava mezi Východem a Západem. Spisy archeologického ústavu AV ČR. Brno: Archeologický ústav AV ČR, s. 275–290. Macháček, Jiří (2005): Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium, nebo emporium moravských panovníků? Archeologické rozhledy, roč. LVII, s. 100–138. Niederle, Lubor (1911): Slovanské starožitnosti, oddíl kulturní: Život starých Slovanů. Díl 1., sv. 1. Praha: Bursík a Kohout. 389 s. Niederle, Lubor (1921): Slovanské starožitnosti, oddíl kulturní: Život starých Slovanů. Díl 3., sv. 1. Praha: Bursík a Kohout. 345 s. Opravil, Emanuel (1971): Nález ořešáku královského při výzkumu zaniklé středověké vsi na Moravě. Časopis moravského muzea, roč. 56, s. 121–126. Opravil, Emanuel (1972): Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích: výzkum z let 1954-1965. Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, roč. 1, sv. 2. Praha: Academia. 39 s.