Bi7126 Úvod do periodizace dějin se zaměřením na historické populace a jejich pohřbívání Dana Fialová 5. 4. 2017 Ústav experimentální biologie Brno http://www.archeologienadosah.cz/sites/default/files/jpg_chronologie.pdf 5 000 BC AD 1 000 2 000 BC 1 000 BC 0 6. Doba laténská – laténská kultura a keltské kmeny 7. Doba římská – germánské kmeny a doklady římské expanze 8. Doba stěhování národů – Herulové, Langobardi aj. 9. Raný středověk – Slované, doba předvelk. a velkomoravské období 10. Vrcholný a pozdní středověk – hmotná kultura, vznik měst 11. Novověk – osvícenství a změna ve způsobu pohřbívání 4 000 BC Holocén • Preboreál - 9550 - 8550 BC • Boreál - 8550 - 6950 BC • Atlantik - 6950 - 4050 BC • Subboreál - 4050 - 900 BC • Subatlantik - 900 BC – současnost http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2009/06/6-7.pdf La Téne 1857 Neuchâtelské jezero ve Švýcarsku http://latenium.ch/ http://latenium.ch/ http://latenium.ch/ Mladší doba železná Podborský et al. 1993 5. st. př. nl. – 0 Keltové • obou laténskou začíná ve střední Evropě raná doba dějinná (protohistorická) • Keltové, obyvatelstvo indoevropského původu, jsou nejstarším historicky doloženým etnikem severně od Alp, odkud je již od konce 6. stol. př. n. 1. uvádějí antičtí autoři • Nazývali je tak Řekové • Římané mluvili o Galech Podborský et al. 1993 • Čechy obýval kmen Bojů, podle něhož vznikl latinský název země Boiohaemum; není vyloučeno, že Bojové sídlili i na Moravě • dalším keltským kmenem, jehož sídla lze hledat pravděpodobně na Moravě, byli Volkové-Tektoságové Podborský et al. 1993 Keltové • Pův. sídla: jz. Německo, vých. Francie, část Švýcarska • 5. stol př.n.l vyhrocení soc. rozporů • početnější vrstva privilegovaných osob • relativní přelidnění-pohyb obyvatelstva - sev. středomoří • Vlny obsazování: celou záp. Evropu • 4.-2. st. př. n. l. překročení Alp – až k Římu Čižmářová et al. 1996 • Na východ: Karpatská kotlina, Balkán a Malá Asie • Expanze vedla k vyčerpání (roztříštění sil) • Od 2. st. př.n.l. – germáni u rozšiřován římské rep. • Nevytvořili svůj vl. stát • Přelom letopočtu – zhroucení pol. moci Čižmářová et al. 1996 https://cz.pinterest.com/magistramichaud/maps-of-the-ancient-world/ Pohřbívání • 4. – 3. st. př. n. l. převažovala inhubace (žár. ojediněle) -v natažené poloze hl. k severu -často dřevěné obl. hrobu či rakev -výbava: hliněné nádoby (s potravou), části zvířat-prase • 2. st. př. n. l. převládá žárový ritus • Pozdní doba laténská – bez dokladů -4 úhelníkové svatyně s hlubokými obětními šachtami Čižmářová et al. 1996 5. století př.n.l. mohyla z Hradiště u Písku: 2 bronzové konvice, 2 bronzové mísy etruské výroby a 2 páry zlatých náušnic etruského původu, 1 spirálovitý a 2 masivní kruhy ze zlata atd. Mohyla bývá považována za hrob ženy z nejvyšší „knížecí“ vrstvy Podobný „knížecí“ hrob se našel v minulém století u Hořoviček, okr. Rakovník. Jeho nitro skrývalo železné součásti koňského postroje, 2 bronzové mísy a jiné předměty, mezi nimiž vynikaly bronzové faléry s maskovitou výzdobou pohřebiště Manětín-Hrádek (okr. Plzeň-sever), např. bronzová spona, jejíž lučík je tvořen poloplastikou figurky muže, přehnutou v oblasti kolen a hrdla http://www.archeologienadosah.cz/archeologie-v-nm/sbirky/archeologicka-sbirka Plánky laténských pohřebišť v Brně-Maloměřicích (A) a v Holubicích (B). i — kostrový hrob; 2 — žárový hrob; 3 — dvojhrob. Podborský et al. 1993 Pohřebiště • Plochá keltská pohřebiště 4. – 2. st. př. n. l. -na Moravě 200 pohřebišť Brno-Maloměřice (76 hrobů) – 2 dvojhroby – odlišná vybavenost Křenovice (38 hrobů) – 1 dvojhrob s odl. výbavou Holubice (77 hrobů) Mistřín (36 hrobů) (Blučina 20, Nechvalín 19, Bučovice 20, Pustiměřské Prusy 19, Lovčičky 17) Bohaté hroby • vojenská složka s muži, kde meče, kopí, štíty, šperky • Ženy: soupravy šperků, kovové spony oděvů, nákrčníky, náramky, nánožníky, opaskové řetězy a um. Výrobky Chudé hroby – soc. diferenciace Podborský et al. 1993 Výbava bohatého ženského hrobu z doby laténské z Moravského Krumlova. Podborský et al. 1993 Půdorysy ženských (1, 2, 4) a mužských (3, 5—7) laténských hrobů (č. 2 a 4 v dřevěných rakvích). 1 — Lovčičky hr. 11; 2 Brno-Chrlice hr. 13; 3 — Blučina hr. 3; 4 — Brno-Chrlice hr. 8; 5 — Blučina hr. 4; 6 — Blučina hr. 16; 7 — Blučina hr. 5. Biritualita • Brno-Horní Heršpice • Vícemilice Domamyslice u Prostějova: hrob bojovníka ohraničený příkopem = vrstvy: aristokracie, střední vrstva, svobodná chudina (+otroci) -hroby druidů nelze arch. rozpoznat Podborský et al. 1993 Antropologie • moravský antropologický materiál se mírně liší od nálezů z Cech i Slovenska, ukazuje na větší příbuznost k české oblasti než ke Karpatské kotlině • heterogenita • silné typové promísení keltského obyvatelstva na našem území • starší názory o typické krátkolebosti Keltů nebyly potvrzeny, v dosavadním materiálu se spíše vyskytují smíšené skupiny s početně zastoupenou dlouholebou složkou • na Moravě muži i ženy umírali převážně ve věkovém stupni adultus • nápadné je mizivé množství dětských koster • zcela scházejí hroby velmi malých dětí a nemluvňat Stloukal 1962 • lebky bojovníků jsou kratší, širší a nižší, s nižším obličejem a okrouhlejší očnicí • tělesná výška mužů i žen se pohybuje v kategorii střední až vysoké, v níž je frekvence postav největší • kostní změny na páteři — srůst obratle s kostí křížovou, sakralizace obratle a degenerativní spondylózy převážně bederní části páteře • jen ojediněle byl zjištěn výskyt zubního kazu • Výjimečným dokladem náročného chirurgického zákroku je nález trepanované lebky z Vícemilic [Mazálek—Vlček 1953]. • Trubačová 2007 (10 mor. lokalit) prům. věk 20-29 let Stloukal 1962 Blučina, Brno Maloměřice Železo • nástroje pro stavbu domů • žel. stavební kování • zámky s klíči • Od střední doby laténské = plná železná civilizace • zbraně, kovoobráběcí a dřevoobráběcí nástroje (činnosti) • Sekery, kladiva, kleště, pily, nože, pilníky, šídla, jehly, vrtáky, průbojníky, protahováky drátu, pérové nůžky… Čižmářová et al. 1996 Zemědělství • Nářadí = žel. radlice, kosy… • Žernovy (lepší než drtidla) • Výnosnější druh obilovin (proso, ječmen, pšenice) • Luštěniny – hrách Dom. zvířata: práce domácí, skot, ovce, koza, kur, husa, (pes), kůň Vysoká úroveň – dostatek potravy Čižmářová et al. 1996 Podyjí V. Hostěrádky Mutěnice Mistřín Počet 432 108 144 3503 Tur 42,0 % 24,3 % 39,4 % 20,8 % Ovce/koza 27,5 % 30,3 % 34,8 % 48,2 % Prase 18,4 % 35,4 % 18,9 % 25,0 % Kůň 7,3 % 1,5 % 1,9 % 4,8 % Pes 3,8 % 5,6 % 3,3 % 1,1 % Kur 0,9 % 0,2 % 1,6 % 0,1 % Husa 0,1 % 2,7 % — — Podborský et al. 1993 Řemesla Hrnčířství – nožní hrnčířský kruh (grafit), pozdní latén červenobílá keramika s geometric. Vzory Výpal zdokonaluje (2 kom. vertikání pece) Sklářství Šperkařství Emailértsví Od 2. st. n. l. vl. výroba zlatých a stříbrných mincí (duhovky, Biatec) (úroveň státu) – oppidum Staré Hradisko na okraji Drahanské vrchoviny bronzové spony z keltských lokalit na Brněnsku Čižmářová et al. 1996 http://www.goldenmask.cz/home/stradonicky-poklad- na-strankach-doboveho-tisku-12 Bmo-Maloměřice. Rekonstrukce dřevěné laténské konvice s uměleckým bronzovým kováním Podborský et al. 1993 Laténské náhrdelníky sestavené ze skleněných vázičkovitých perel a jantarových závěsků z Přítluk (větší exemplář) a Brna-Horních Heršpic (menší exemplář) Podborský et al. 1993 http://www.keltove.cz/keltove/1-keltove/758-1-3-7-sperky-spony Moravský Krumlov https://www.facebook.com/ArcheologieNaDosah/photos/a.429184093787550 .99207.429180093787950/1364086723630611/?type=3&theater Bronzový řetězový opasek, latén, Stradonice u Loun, hrobový nález, darováno v 19. stol. Národnímu muzeu, foto L. Káchová Sídliště • 3 druhy (Caesar – Zápisky o válce Galské): • Oppida (opevněná města) • Vici (vesnice) • Samostatně stojící dvorce hl. zemědělské osady, ale i specializovaná řemeslná činnost: hrnčířství – Milovice, Mistřín, Strachotín opracování kostí – Drnholec Kovářství (výjimečné) – Bezkov, Brno-Obřany, Strachotín, Velké Hostěrádky Kovolitectví (časté): Bořitov, Pavlov (bronz), Mistřín (zlato) Čižmářová et al. 1996 Oppida Staré Hradisko na okraji Drahanské vrchoviny Hostýn u Moravské brány Stradonice nedaleko Berouna Závist u Zbraslavi Třísov u Českého Krumlova • Centra obchodu oppida – od 2. st. n. l. (na Moravě – jantarová stezka) • Oppida – Francie až Maďarsko • výrobní, kultovní, správní a obchodní centra Čižmářová et al. 1996 + internet Keltské oppidum Staré Hradisko. 1 — pohled na odkrytou plochu z r. 1983 Podborský et al. 1993 http://www.arup.cas.cz/rrl/stare_hradisko.html opuková hlava boha-héroa ze Mšeckých Žehrovic http://www.archeologienadosah.cz/archeologie-v-nm/sbirky/archeologicka-sbirka http://www.keltoi.cz/boiohaemum- encyklopedie/keltove/137-6-duchovno- keltu/816-6-03-plastiky-lidi http://www.mojebrno.jecool.net/inka--morava- keltove.html Bronzový kroužek se styl. lid postavou Ptení (1.st.n.l.) http://kelty.jex.cz/menu/keltske-ozdoby Kostěný závěsek Medlovice za Hanou (Drozdová 2005, nepubl.) Mapka 27 Osídlení Moravy v době laténské. A — státní hranice; B — historická zemská hranice; C — říční síť; D — sídelní komory moravských Keltů; E — sídelní areál lidu púchovské kultury; F — keltské oppidum; G — sídliště; H — kostrové hroby; I — žárové hroby; J — svatyně; K — hradisko lidu púchovské kultury. 1 — Blučina; 2 — Bořitov; 3 — Brno-Maloměřice; 4 — Drnholec; 5 — Holubice; 6 — Chvalčov-Hostýn; 7 — Ježkovice-Černov; 8 — Jičina-Požaha; 9 — Křenovice (o. Vyškov); 10 — Ludéřov; 11 — Malé Hradisko-Staré Hradisko; 12 — Milovice; 13 — Mistřín; 14 — Mohelnice; 15 — Mutěnice; 16 — Ponětovice; 17 — Provodov; 18 — Ptení; 19 — Stracho-tín; 20 — Štramberk-Kotouč; 21 — Velké Hostěrádky; 22 — Všemina. Podborský et al. 1993 Literatura Podborský et al. 1993. Pravěké dějiny Moravy. Brno. Čižmářová, J., et al. (1996): Moravia in prehistoric times, MZM, Brno. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1132884-keltove