Bi7126 Úvod do periodizace dějin se zaměřením na historické populace a jejich pohřbívání Dana Fialová 3. 5. 2017 Ústav experimentální biologie Brno 5 000 BC AD 1 000 2 000 BC 1 000 BC 0 10. Vrcholný a pozdní středověk 11. Novověk – osvícenství a změna ve způsobu pohřbívání 4 000 BC Z důvodu ochrany osobních údajů zablokovala aplikace PowerPoint automatické stažení tohoto obrázku. Zač. pádem Západořímské říše v roce 476 a konec pádem Konstantinopole roku 1453 případně objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492 či zveřejněním 95 tezí Martinem Lutherem roku 1517 zaokrouhleně tedy tisíciletí mezi léty 500 a 1500 Vrcholný cca od 11.st. do poč. 14. st. Pozdní 14. st. Sředověk 11. – 12. století • Zatímco v západní Evropě pohřbívání na kostelních hřbitovech • U nás řadová pohřebiště • Lahovice (395 hrobů s 435 jedinci) a Radomyšl (463 hrobů s nejméně 729 jedinci) • tato řadová pohřebiště nahradila starší středohradištní, pro něž je charakteristické skupinové pohřbívání • Kostelní hřbitovy častější v Čechách než na Moravě • Odraz pevnější struktury církevní organizace vázané od roku 973 na pražské biskupství Unger 2006 11. – 12. století • u venkovského obyvatelstva, přežívalo ještě mnoho z pohanských tradic – esovité záušnice i mince ve funkci obolu mrtvých se v Čechách vyskytují méně často než na Moravě • Inventář není příliš bohatý (spol. nivelizace venkovského obyvatelstva ?) náhrobní kameny, tak i rozbory některých pohřebišť (například v Praze-Motole) jsou svědectvím diferenciace venkovského společenství Unger 2006 Morava • Na Moravě známe pohřební ritus díky archeologickým výzkumům celé řady pohřebišť (například Mušov – 230 hrobů, Holubice – 211 hrobů, Předmostí – 140 hrobů, Jiříkovice – 110 hrobů) • Od druhé poloviny 10. do první poloviny 13. století je na Moravě známo celkem 237 lokalit • Venkovská pohřebiště do skupin: • rozvíjející se především ve střední době hradištní a v 11. století dožívající • pohřebiště, na nichž se pohřbívalo jak ve střední, tak i v mladší době hradištní • nakonec pohřebiště, jejichž počátky spadají do 11. století Unger 2006 11. století • Dožívání mohylových pohřbů • kolem kostelů – v Sadech u Uherského Hradiště s 856 hroby datovanými do 11. až 12. století, ale i další hřbitovy na mikulčických „Valech“ a patrně i ve Znojmě- Hradišti • Nové hřbitovy vznikaly i kolem nově postavených chrámů – například v Pustiměři, kde některé hroby ležely pod kamennými plotnami • Od 11. století vznikaly na Moravě kláštery – Rajhrad 1048, Olomouc 1077–1078, Třebíč 1101 • převažují pohřebiště prostorově oddělená od venkovských sídel, jsou známy hřbitovy • na mocenských opevněných centrech – jak u kostelů (například Vysoká zahrada u Dolních Věstonic), tak i nevázaná na známé kostely (například Radslavice-Zelená hora) Unger 2006 • Hrobové jámy ve směru západ-východ, s různými odchylkami • hroby bývají také různě upraveny kameny a dřevem • zemřelí leželi v natažené poloze naznak s rukama podél těla – odchylky (poloha na boku, skrčená poloha, poloha na břichu, ruce na prsou, pokrčené dolní končetiny) • uloženi v rakvích, častěji bez rakví • na povrchu nějakým způsobem označeny Unger 2006 • méně předmětů; lze je rozdělit na dokladové (šperky, součásti oděvu a obuvi) a rituální (milodary) • šperky, součásti oděvu a obuvi, zbraně a předměty běžné potřeby, doklady věrských představ (pohanské přežitky a křesťanské symboly) – mince – obolus mrtvých – viatika („cestovné do světa mrtvých“) nebo ochranná výbava… • mince se vzácně objevují již v hrobech středohradištních (Mikulčice), ale běžnější jsou v období od první poloviny 11. do přelomu 11. a 12. století Unger 2006 • esovité záušnice tvořící ozdobu hlavy žen a dívek (častěji na Moravě než v Čechách), prsteny a náhrdelníky ze skleněných, kamenných, jantarových, hliněných, bronzových i stříbrných korálků • Nádoby jsou méně časté, ale nikoli ojedinělé, skořápky vajec, v ojedinělém případě (Velké Hostěrádky) dokonce se zbytky malování (kraslice) • kura domácího Unger 2006 Antropologie 11. až 12. století na Moravě vyplývá, poměr mezi dospělými a nedospělými jedinci je 3:7 První maximum úmrtnosti 0,5-6 let druhé maximum do věku 41 až 50 let • U žen: 21 – 40 let a 51 – 60 let • Průměrná střední délka života celé populace kolem 30ti let Unger 2006 • Evropa: nejnižšího věku dožívali lidé v době kolem roku 1100 a v první polovině 12. století (ženy jen 24,2 let) a průměrná výška postavy ze 167 na 159 cm a na kostech jsou velmi časté defekty • při srovnání se situací ve střední Evropě klesá průměrný dožitý věk venkovského obyvatelstva z 39 let v roce 800 na 34 let v první polovině 12. století • faktorů snižování dožitého věku se uvádějí i změny podnebí – zhoršování počasí po klimatickém optimu v 8. století ? • Od poloviny 12. století se věk zvyšoval a v první polovině 13. století dosahoval již 37 let • Prodloužení dožitého věku venkovské populace od druhé poloviny 12. století se vysvětluje konsolidací poměrů a zvýšením produktivity v zemědělství Unger 2006 13. – 16. století • Od 13. století kontrolovala církev – farní síť • u farních kostelů, na posvěceném prostoru (locus sacer), do něhož se vcházelo vstupem, někdy opatřeným jámou krytou mříží, která měla jak praktický, tak i magický význam – curifraga • hroby podle osy kostela západ-východ s možnými odchylkami zvláště u kněžiště • hloubka hrobů různá, ale od 14. století bývala upravována předpisy, podle nichž nad víkem rakve měl být minimálně 1 loket zeminy (40–70 cm) • nebo hloubka jámy měla dosahovat 7 mužských stop (kolem 2 m) Unger 2006 • Tělo bývalo položeno naznak s rukama na • břiše nebo na prsou • součástí oděvu (přezky opasku) a ozdob hlavy (bronzové drátky). • Železné předměty (jako nože nebo nůžky) jsou dokladem pověrečných praktik a obvykle se nacházejí v hrobech žen zemřelých brzy po porodu. Unger 2006 • Studium projevů zhoršených životních podmínek • klášterních hřbitovů u Paříže oproti 12./13. století se průměrný vzrůst lidí zmenšil ve 14./15. století o 12 cm Unger 2006 Výzkum kosterních pozůstatků české královny Konstancie Uherské *1181 - †6. 12. 1240 Vdova po králi Přemyslu Otakarovi I. Matka sv. Anežky české, založila roku 1233 za pomoci svých synů, jak krále Václava I., tak i moravského markraběte Přemysla, tišnovský klášter cisterciaček DROZDOVÁ,UNGER, BOBEROVÁ 2011 Předklášteří u Tišnova výzkum kosterních pozůstatků z bývalé kaple sv. Kateřiny datovaných do 13. – 14. stol. Objeveno 13 jedinců, patrně příslušníků rodiny donátorů kostela. Archeologický výzkum PhDr. Ludvík Belcredi Kvantifikace DNA prostřednictvím qRT DNA – Mgr. et Mgr. Kristýna Brzobohatá, nepubl. Hrob 1Hrob 13 Neprokázaná příbuznost 1. stupně Mgr. et Mgr. Kristýna Brzobohatá, nepubl. Narušené hroby • těsná plocha hřbitova (povalující se lidské kosti nebyly na středověkých hřbitovech žádnou zvláštností) • kosti z narušených hrobů se ukládaly do: • jam vykopaných na okraji hřbitova (Narvice) • nebo vybudování kostnice pod presbytářem;ze zaniklého Koválova nebo • karner, pro nějž je typická dvoupodlažnost a blízkost farního kostela Unger 2006 Sedlec u Kutné Hory 1318 – 30 tis. zesnulých + 10 tis husitské války Foto Fialová Foto Fialová Kostnice Křtiny • 12.-18. století (1784 zrušeno Josefem II.) • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – poutní kostel • Přes tisíc kost. pozůstatků http://kostnice.blog.cz/0705/krtinska-kostnice http://www.krtiny.cz/o-krtinach/ Karner Znojmo http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/okres-znojmo/znojmo/galerie/ Výzkum kostnice v kostele sv. Jakuba v Brně datované do 13. – 17. století. Terénní výzkum probíhal od 11. 7. do 22. 7. 2011 Drozdová et al., nepubl. Výzkum kostnice v kostele sv. Jakuba v Brně datovaná do 13. – 17. století Maximální počet dospělých je 17 917 lidí. Minimální počet dospělých je 2 302 lidí a to podle součtu lebek a částí lebky. Maximální počet dětí je 2 251 jedinců. Minimální počet dětí je 417 podle počtu femurů dx. a sin. Obsah sondy 8 m3 Drozdová et al., nepubl. Demografická struktura Určení věku Dospělí (podle lebečních švů, Rösing in Knussmann 1988) Nedospělí (podle vývoje chrupu) Ubelaker 1978 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Adultus I 20 - 29 let Adultus II 30 - 39 let Maturus I 40 - 49 let Maturus II 50 - 59 let Senilis 60 - více let % muži ženy celkem 0 2 4 6 8 10 12 14 16 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 8 let 9 let 10 let 11 let počet Drozdová et al., nepubl. Rozměry lebky Délkošířkový index muži ženy celkem ultradolichokranní - - hyperdolichokranní - - dolichokranní 1 - 1 mesokranní 5 4 9 brachykranní 21 22 43 hyperbrachykranní 8 9 17 ultrabrachykranní - 1 1 dolichokran mesokran brachykran ultradolichokranní hyperdolichokranní dolichokranní mesokranní brachykranní hyperbrachykranní ultrabrachykranní muži ženy 0 5 10 15 20 25 n Drozdová et al., nepubl. Muži Ženy počet 153 70 Maximum 191,1 cm 171,3 cm Minimum 155,3 cm 145,6 cm Průměr 169,6 cm 159,2 cm Odhad výšky postavy 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 výškapostavyvcm minimum průměr kostnice maximum ženy muži 145 150 155 160 165 170 175 180 185 výškapostavyvcm ženy muži průměr kostnice současná populace Srovnání výšky postavy se současnou populací Parametry současné populace podle Vignerové a kol. 2006 muži 180,2 cm, ženy 167,3 cm Sjøvold 1990, největší délka femuru Drozdová et al., nepubl. Kategorie změn v kostní tkáni Počet diagnostikovaných vzorků Vrozené vady 8 (vzorky č. 8, 31, 35, 74, 77, 79, 91, 93) Opotřebování skeletu 12 (vzorky č. 1, 3, 4, 5, 7, 22, 57, 63, 71, 76, 88, 90) Infekční nemoci 12 (vzorky č. 13, 14, 31, 33, 34, 44, 47, 51, 59, 62, 82, 85) Poúrazové změny 16 (vzorky č. 1, 9, 15, 17, 27, 28, 29, 49, 52, 53, 67, 73, 81, 88, 89, 95) Střelná zranění 3 (vzorky č. 50, 96, 97) Nádorová bujení 1 (vzorek č. 92) Nedostatek vitamínů 2 (vzorek č. 42, 87) Porotická hyperostóza 1 (vzorek č. 21) Nejasná příčina 2 (vzorky č. 74, 94) Celkem 57 Patologické změny 0 2 4 6 8 10 12 14 16 n vrozené vady opotřebování skeletu infekční nemoci poúrazové změny nedostatek vitamínů nádorové bujení střelná zranění porotická hyperostóza nejasné Drozdová et al., nepubl. Paleopatologie černý kašel, cholera, chřipka, malárie, malomocenství, neštovice, příušnice, skvrnitý tyf, spalničky, tetanus, tuberkulóza, tyfus, úplavice, vzteklina, záškrt... Mor (černá smrt) Různé nemoci Yersinia pestis gramnegativní tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis – přenašeči krysy – blechy (ink. doba 2-6 týdnů) – bubonická (dýmějový mor) – 60 % smrtnost Plicní forma (100 %+) pův. Indie, Asie, Justiniánský (Egypt) – dýmějový Justiniánský mor (531-580) + polovina evr. obyvatelstva 1347 – jeden z nejzhoubnějších (z Asie-Janov) 1348 – celá Morava 1380 – vylidnění Čech 1483 – Praha; (poslední 1713-14; 50 tis.) Horáčková, Strouhal, Vargová 2004 V Brně se poprvé mor objevil na podzim roku 1349 a poté v letech 1355, 1439, 1495, 1558 († 4000), 1571 († 3000), 1572, 1577, 1583-4, 1648, a naposledy roku 1709. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Buboni c_plague_map_2.png Flagelanství, tanec Sv. Víta, pronásledování Židů Horáčková, Strouhal, Vargová 2004 „Lékař otvírá morovou bouli“, Norimberk, r. 1482 Lékař 15. století https://is.muni.cz/th/96641/ff_m/07_Mor_aneb_Cerna_smrt_jako_samostatna_kapitola_v_dejinach _smrti.pdf Lepra – malomocenství, Hansenova nemoc Mycobacterium leprae Hl. nemoc středověku – křižácké výpravy 11.-12.st. (14.st. ústup) (vs. tuberkulóza 1 na našem území MMk, Velká Morava, 18.-19. st.) Lepromatózní (uzlová) Tuberkuloidní (nervová) Leprosária (v Evropě 19.tis) (řád sv. Lazara) Palatonasální obl. Metakarpy, metatarzy, čl. prstů Paleopatologie Horáčková, Strouhal, Vargová 2004 http://global.sbs.ohio-state.edu/cd-contents/Ortner-slides/Book%20001-jpg/001-043.jpg Lebka dospělého jedince s výraznou destrukcí nosní a patrové krajiny způsobenou leprózním zánětem. Lokalita Žatec, Chelčického náměstí, první polovina 12. století, Archeologický ústav v Praze, Foto: Jakub Likovský. Horáčková, Strouhal, Vargová 2004 Výrazná destrukce nosní a patrové krajiny leprózním zánětem u lebky dvacetiletého až třicetiletého muže. Kostnice Křtiny, 13.–18. století, Foto: Eliška Vozárová. Literatura DROZDOVÁ, Eva, Josef UNGER a Kateřina BOBEROVÁ. Antropologický výzkum kosterních pozůstatků přisuzovaných české královně Konstancii Uherské (1181–6. 12. 1240). Vlastivědný věstník moravský, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2011, roč. 2011, č. 3, s. 36-40. ISSN 0323-2581 Unger, J. 2006 Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM. 254 s. Panorama biologické a sociokulturní antropologie 2. ISBN 80-7204-397-8 Horáčková, Strouhal, Vargová 2004 Základy paleopatologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, Masarykova univerzita v Brně. 260 s. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. ISBN 80-7204-274-2.