BÍ7535 Obecná mykologie Obsah: 1. Izolace kvasinek sterem z dutiny ústní 2. Identifikace kvasinek I. Kultivační průkaz • Průkaz Cryptococcus neoformans na Bird seed agaru • Agar podle Nickersona pro izolaci a identifikaci kvasinek rodu Candida II. Mikroskopický průkaz • Nativní preparát 3. Izolace vláknitých hub přímím výsevem 4. Stanovení celkového počtu směsné populace plísní v ovzduší vnitřního prostředí sedimentační metodou 5. Příprava mikrokultury (sklíčkové kultury) 6. Identifikace vláknitých hub rodu Aspergillus -1/25- 1. Izolace kvasinek sterem z dutiny ústní Materiál: stěr z dutiny ústní Pomůcky: sterilní vatové tampóny, Sabouraudův agar s glukózou (SAB), krevní agar (KA) a agar dle Nickersona, očkovací klička, termostat na 30°C a 37°C Pracovní postup: 1. Sterilním vatovým tamponem provedeme krouživým pohybem stery z dutiny ústní. 2. Provedeme křížový roztěr steru na KA, SAB s chloramfenikolem a agar dle Nickersona. 3. Kultivujeme ve tmě, KA při teplotě 37 °C, SAB s chloramfenikolem a agar dle Nickersona při teplotě 30 °C po dobu 24 - 48 hodin. 4. V případě růstu kolonií zhotovíme preparát barvený podle Grama a kulturu kvasinky naočkujeme krátkým řezem do středu tenké vrstvy kukuřičného agaru. Sabouraudův agar Sabouraudův agar s 2% glukózy příp. dextrózy je univerzální kultivační půdou pro záchyt patogenních i nepatogenních mikromycet, zejména dermatofytů a kvasinek. Původní recept obsahoval 4% glukózy. Použití pouze 2% glukózy omezuje rychlost přechodu kultury do pleomorfního stavu, kdy obsahuje pouze vlákna bez diagnosticky cenných reprodukčních struktur. 2. Identifikace kvasinek I. Kultivační průkaz Průkaz druhu Cryptococcus neoformans na Bird seed agaru: Bird seed agar je médium pro diferenciaci Cryptococcus neoformans na základě produkce vysoce specifické aktivity fenoloxidázy, vedoucí k tvorbě charakteristického tmavohnědého melaninu, C. albicans tvoří bílé kolonie. Pomůcky: kultura kvasinky Cryptococcus neoformans CCM 8312, Bird Seed Agar (Niger Seed Agar), očkovací klička, termostat Pracovní postup: 1. Kulturu kvasinky naočkujeme křížovým roztěrem. 2. Kultivujeme max. 7 dní při teplotě 30°C. 3. Poté hodnotíme makromorfologii. Hodnocení: Popište morfologii kolonií na agaru. Agar podle Nickersona pro izolaci a průkaz kvasinek rodu Candida BiGGY (Bismuth Sulphite Glucose Glycine Yaeast Agar) - agar podle Nickersona využívá schopnosti kvasinek rodu Candida extracelulárně redukovat siřičitan. Schopnost redukovat siřičitan bismutitý obsažený v kyselém nebo neutrálním médiu na sulfid se projeví tvorbou různě zbarvených kolonií. Siřičitan bismutitý zároveň inhibuje případný růst bakterií. Silně redukční schopnosti mají zejména druhy C. albicans, C. krusei, C. tropicalis. Pomůcky: kultury kvasinek, BiGGY agar, očkovací klička (tampon), termostat -2/25- Pracovní postup: 1. Kulturu kvasinky naočkujeme křížovým roztěrem. 2. Kultivujeme 48 hod. při teplotě 30°C. 3. Poté hodnotíme makromorfologii. Hodnocení: Vzhled kolonií: C. albicans - hladké, kulaté, černohnědé, bez lesku, tmavé zbarvení nedifunduje do okolí C. tropicalis - hladké, tmavě hnědé s černým vyvýšeným středem, kovově lesklé, okolí kolonie hnědočerně zabarvené v důsledku šíření redukujících enzymů do okolí C. krusei - velké, ploché, zvrásnené, hnědočerné, žluté haló Popište morfologii kolonií na agaru a proveďte presumptivní identifikaci kvasinek. Hodnocení makromorfologie: Barva - bílá, krémová, lososová Textura - hladká, drsná Vzhled - lesklé, matné Povrch kolonie - 1. centrálně pruhovaný (v koncetrických kruzích); 2. radiálně pruhovaný (radiálně zvrásnený) Okraje kolonie - 3. ucelený okraj; 4. lalokovitý okraj; 5. pilovitý okraj; 6. cípovitý okraj; 7. rhizoidní Profil kolonie - 1. hladká, vypouklá kolonie; 2. hladká kolonie s vyvýšeným středem; 3. hladká kolonie, kráterovitá; 4. plochá kolonie; 5. kráterovitá kolonie ve středu zvlněná; 6. vyvýšená, zvlněná kolonie; 7. plochá, zvlněná kolonie; 8. rhiziodní kolonie s pseudomyceliem 2 Hodnocení: Popište makromorfologii kultury na SA 4 3 -3/25- II. Mikroskopicy průkaz Nativní preparát: Mikroskopické morfologické znaky vláknitých hub sledujeme v nativním preparátu. Pro krátkodobé pozorování se jako uzavírací médium používá voda. Pro dlouhodobější sledování používáme pomalu vysychající kapaliny např. 10 až 20 % roztok glycerolu. Místo glycerolu lze použít i roztok laktofenolu nebo kyselinu mléčnou. Materiál: kultury vláknitých hub Pomůcky: podložní a krycí sklo, preparační jehla, kyselina mléčná, mikroskop Pracovní postup: 1. Na podložní sklo naneseme kapku kyseliny mléčné. 2. Sterilní preparační jehlou přeneseme z kolonie mikromycety malé množství mycelia s fruktifikačními orgány do kapky kyseliny mléčné (nejlépe dvěma preparačními jehlami). U kultur silně sporulujících odebíráme mycelium na rozhraní mezi zbarvenou částí kolonie a bílým okrajem, aby v preparátu nebylo příliš mnoho konidií. Mycelium neroztíráme, abychom nepoškodili fruktifikační orgány - pouze jehlami uvolníme jednotlivá vlákna do kapaliny. 3. Opatrně přikryjeme krycím sklem (nepřitiskujeme!) a přebytečnou kapalinu odsajeme ze strany filtračním papírem. 4. Preparát bez další úpravy prohlížíme suchým objektivem, nejprve slabým zvětšením (objektiv lOx), postupně pak silnějším zvětšením (objektiv 40x a lOOx) u hyalinních mikromycet s fázovým kontrastem Sledujeme: • charakter mycelia (šířku vláken, barvu a strukturu mycelia, přepážky (septa) - přítomnost a rozložení, způsob větvení) • charakter, způsob tvoření (konidiogeneze) a uspořádání fruktifikačních orgánů (např. sporangiofory, konidiofory, sporangia, kolumela, fialidy, konidie, zygospory, askospory aj.) • přítomnost a charakter jiných útvarů (chlamy do spory). Hodnocení: Popište struktury viditelné pod mikroskopem u jednotlivých kultur 3. Izolace mikroskopických hub - metoda přímého výsevu Materiál: koření, bylinné čaje Pomůcky: pinzeta, kultivační médium (Sabouraudův agar s glukózou a chloramfenikolem , MA2% - Malt Extrakt Agar, DRBC), termostat na 25 °C Pracovní postup: 1. Vzorkem rovnoměrně pokryjeme povrch kultivačního média. 2. Kultivujeme ve tmě, při teplotě 25 °C po dobu 7 dnů. Hodnocení: mikroskopování, identifikace -4/25- 4. Stanovení celkového počtu směsné populace plísní v ovzduší vnitřního prostředí sedimentační metodou Princip: Sedimentační (gravitační) metoda využívá schopnost mikroorganismů sedimentovat na pevné povrchy. Tato metoda by neměla být používána při hodnocení prostor, které využívají oběhový vzduch. Jedná se o všechny typy klimatizačních zařízení s turbulentním či laminárním prouděním vzduchu. Pokud se využívá pro mikrobiologicko-hygienické hodnocení prostředí tato metoda, mělo by vždy být vyjádřeno i relativní znečištění, tj. provést i stanovení mikroorganismů ve venkovním ovzduší. Pomůcky: 4x Petriho miska s médiem (DRBC - Chloramfenikolový agar s dichloranem a bengálskou červení) o průměru 84 - 90 mm. Pracovní postup: 1. Ve středu místnosti, v inhalační zóně ve výšce 160 cm nad zemí se umístí dvě uzavřené Petriho misky s médiem. Vzdálenost mezi miskami je nejméně 10, maximálně 30 cm. Pro odběry je možno zvolit i jiné místo (nadzemní výška) podle účelu vyšetření. 2. Poté se misky otevřou a osoba, která provádí odběr, opustí interiér. Přítomnost a pohyb dalších osob ve sledovaném interiéru je vyloučen. 3. Dvě Petriho misky s médiem umístíme do venkovního prostředí před objekt nebo z okna 4. Po 1 hodině se Petriho misky uzavřou. 5. Inkubace se provádí při teplotě 25 ± 1 °C po dobu 3-5 dnů. 6. Po inkubaci se spočítají vyrostlé kolonie mikroskopických vláknitých hub. Stanovení relativního znečištění: u/v (koncentrace uvnitř/ koncentrace venku), tj. porovnáním stanovené koncentrace ve vnitřním prostředí s koncentrací ve venkovním ovzduší. Vypočte se aritmetický průměr počtu kolonií z obou Petriho misek. Tento počet se přepočítá na dobu expozice 1 hodina. Výsledek je tedy vyjádřen jako celkový počet plísní, které sedimentovaly na misku za jednu hodinu ve vnitřním prostředí / celkový počet plísní, které sedimentovaly na misku za jednu hodinu ve venkovním prostředí Hodnocení: Pro pobytové místnosti se považují hodnoty 50 KTJ plísní / Petriho misku / hod. za hodnoty, které přibližně odpovídají kategorii znečištění střední dle EUR 14988. Za hygienicky závažné znečištění se považuje hodnota u/v vyšší než 2,0. Hodnota u/v = 2,0 znamená, že koncentrace mikroorganismů je uvnitř objektu dvakrát vyšší než ve venkovním vzduchu. Odhad doby expozice otevřených agarových misek při sedimentační metodě Odběrové místo Doba expozice (hodiny) Prostory se zvýšeným požadavkem na čistotu 4 Prostory s běžnými nároky na kvalitu prostředí 1 Prostory s předpokládaným znečištěním ovzduší bioaerosolem 0,3 - 0,5 -5/25- Literatura: 1. EUR 14988 (Report No. 12: Biological Particles in Indoor Environments, Commission of the European Communities, Report No. 12, Luxembourg, 1994) 2. Standardní operační postupy pro vyšetřování mikroorganismů v ovzduší a pro hodnocení mikrobiologického znečištění ovzduší ve vnitřním prostředí. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica. Příloha č. 1/2002 Hodnocení: Spočítejte kolonie na Petriho misekách a vypočítejte relativní znečištění. Jaké rody mikromycet byly izolovány? 5. Příprava mikrokultury (sklíčkové kultury) Materiál: Petriho misky s kulturou vláknité houby Pomůcky: preparační jehla, Petriho miska s vhodným kultivačním médiem (Malt Extrakt Agar nebo Sabouraudův glukozový agar), sterilní pinzeta, sterilní destilovaná voda, sterilní krycí a podložní skla, sterilní Petriho miska (vlhká komůrka). Pracovní postup: 1. Z tenké vrstvy kultivačního média připravíme bloček o velikosti lxl cm. 2. Bloček přeneseme na sterilní podložní sklo umístěné ve vlhké komůrce. 3. Vpichem do čtyř stran naočkujeme kulturu a překryjeme krycím sklem. 4. Kultivujeme 2 - 5 dní při teplotě 25 °C. 5. Průběžně sledujeme růst suchým objektivem při zvětšení 60x - 450x. V' .podložní sklo Hodnocení: Popište struktury viditelné v mikroskopu. -6/25- 6. Identifikace vláknitých hub rodu Aspergillus Materiál: Petriho misky s kulturou Pomůcky: preparační jehla, CYA (Czapkův agar s kvasničným extraktem), MEA (Agar se sladovým extraktem), CY20S (Czapkův agar s kvasničným extraktem a 20% sacharózy), termostat Pracovní postup: 7. Povrch příslušných médií inokulujeme konidiemi vláknité houby formou vpichu na třech místech tvořících vrcholy rovnoramenného trojúhelníka (body mají být vzdáleny asi 3 cm od kraje misky). Aby se spory při očkování nerozptýlily po celé půdě, očkujeme misky zespodu, otočené dnem vzhůru. 8. Kultivujeme 7 dnů při teplotě 25 a 37 °C. Schéma inokulace: Hodnocení: po 7 dnech kultivace provedeme vyhodnocení růstu vláknitých hub. Sledujeme: znaky makroskopické rychlost růstu charakter povrchu kolonií barvu kolonie barvu spodní strany kolonie přítomnost pigmentu difundujícího do agaru přítomnost a barvu výpotku (exudát) přítomnost zvláštních útvarů viditelných okem (plodničky, sklerocia, aj.) charakteristický zápach. V hodnocení vždy uvedeme stáří kultury a použitou kultivační půdu, neboť různé půdy mnohdy modifikují a značně mění charakteristické znaky (jak makroskopické, tak mikroskopické). Čisté kultury připravujeme zpravidla na půdě, na které je popis rodu autorem uveden. znaky mikroskopické Ke zjištění mikroskopických znaků nutných pro identifikaci vláknitých hub potřebujeme kromě mikroskopu i binokulární lupu. Pod lupou prohlédneme větší struktury (charakter mycelia, sklerocií, plodniček apod.), pro studium dalších struktur, na nichž je založena identifikace, připravíme mikroskopický preparát. Jeho příprava a správné posouzení a zhodnocení je mimořádně důležité, neboť morfologické znaky u vláknitých hub jsou základním diagnostickým kritériem při určování rodů a druhů. Identifikace do rodu či druhu na základě makroskopických a mikroskopických morfologických znaků se provádí podle klíčů vypracovaných pro určité taxonomické skupiny. -7/25- Uniseriátní biseriátní koiúdiáMhkvieesloupcovité Hodnocení: Vyplňte identifikační protokol Podle identifikačního klíče proveďte identifikaci do rodu. Eurotium chevalieři CCM F-6 Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Eurotiomycetes, Eurotiomycetidae, Eurotiales, Trichocomaceae, Eurotium kleistothecium vřecka askospory s ekvatoriálními prstenci uniseriátní konidiofory konidie -8/25- Příloha VI Aspergillus Obr. 1. Konidiofory u rodu AapwgUltU (podlo Kupira a FminellovA) a iikiiihViií konidiuloru h jednou radou lin lul.h ukonooni konidíofoni hc dvoma rudnuli li lítal Ohr. '>. ,, H Olio poIIm" (prit/dnó liunky) u rodu AHjjiTgdluH (nri|{.) Obr. i. M In. I,i (ilixliorku u rodu Aspor^iL-Iuh (podlo Arxo) Obr. 4. ('Ííh\ povrchu ssralú plodniřkj- h rodu As|iľľi;ilhis ||i.mII<' Arxo) Obr. H. Vrooko u rodu Ahjmm'híIIiih (pudl*1 Arxo) Obr. li. Ankoapory u rodu AitporKillus (podlo Arxo) -9/25- Fig. 67, Morphology of Aspergillus, a. uniscriate and b. biseriate coQidiophorcs, c. columnar and d radiating conidiai chains, e. Hülle cells -10/25- Mikroskopování Říše: FUNGI Oddělení: MUCOROMYCOTA Pododdělení: MUCOROMYCOTINA Řád: MUCORALES - mnohojaderné coenocytické mycelium, přehrádky se tvoří pro oddělení rozmnožovacích orgánů nebo ve starších myceliích - sporangia vznikají na větvených či nevětvených sporangioforech, jsou většinou mnohosporová (až 1000 spor), u odvozenějších typů vznikají sporangia s malým počtem spor (až jednosporové - nesprávně označované za "konidii") - zygospora vzniká při pohlavním rozmnožování splynutím dvou různých gametangií Rod Mucor - sporangiofory větvené či nevětvené, bez rhizoidů a stolonů, ukončeny mnoho sporovými sporangii bez apofýzy, s kolumelou kulovitou, oválnou nebo hruškovitou přepážka - Mucoromycotina Mucor circinelloides CCM 8328 Fungi,, Mucoromycota, Mucoromycotina, Mucorales, Mucoraceae, Mucor sympodiálně větvený circinátní sporangiofory kulovitá kolumela sporangiospory -11/25- Rod Rhizopus - sporangiofory se tvoří obvykle ve svazcích a nebývají větvené. Vznikají na stolonech (výhoncích), které tvoří velmi často na pevném podkladu rozvětvené, tmavě hnědé rhizoidy. Kolumela má vyvinutou apofýzu (nálevkovité rozšíření sporangioforu pod sporangiem). Po prasknutí sporangiální stěny se kolumela s apofýzou kloboukovitě obrací. Rhizopus stolonifer CCM F-445 Fungi, Mucoromycota, Mucoromycotina, Mucorales, Mucoraceae, Rhizopus nevětvené sporangiofory s rhizoidy kolumela s apofýzou sporangio spory Rod Lichtheimia Lichtheimia corymbifera CCM 8077 Fungi,, Mucoromycota, Mucoromycotina, Mucorales, Mucoraceae, Lichtheirr větvené sporangiofory kolumela kuželovitá s 1 nebo několika výběžky a apofýzou obří buňky sporangio spory rhizoidy a stolony nezřetelné -12/25- Zygorhynchus moelleri CCM 8022 - zy go spory Fungi,, Mucoromycota, Mucoromycotina, Mucorales, Mucoraceae, Zygorhynchus 2-655 Zygorhynchus mueikri Rod Cunninghameľla - větvené sporangiofory ukončené jedno sporovými sporangii (sporangioly), rhizoidy vyvinuté, stolony chybí Cunninghamella blakesleean CCM F-705 Fungi,, Mucoromycota, Mucoromycotina, Mucorales, Cunninghamellaceae, Cunninghamella zygospora sporangioly (jednosporová sporangia) větvený sporangiofor zakončený sporogenními hlavicemi -13/25- v Ríše: FUNGI Oddělení: ASCOMYCOTA - vegetativní stélku tvoří přehrádkované mycelium nebo pučivé buňky či pseudomycelium - tvorba sept je centripetální, začíná u stěny hyf a pokračuje ke středu, kde ponechá volný pór přepážka - Ascomycota přepážka - Saccharomycetes central septal pore (50-500 nm diam) Woronin bodies f micropores («■ 9 nm diam) Rozmnožování: pohlavní i nepohlavní nebo jen nepohlavní - stádium, kdy houba vytváří nepohlavní mitospory, se nazývá stádium imperfektní (anamorfa) - stádium, kdy houba vytváří pohlavní meiospory, se nazývá stádium perfektní (teleomorfa) Nepohlavní rozmnožování - nejjednodušším způsobem je fragmentace hyf - buňky vznikající exogénne na specializovaných hyfách - konidioforech nazýváme konidie - buňky, které dávají vznik konidiím nazýváme konidiogenní buňky Základní typy konidiogeneze (vzniku konidií): 1. Thalická: již předem vytvořené buňky hyf se rozdělí přehrádkami a rozpadnou se na jednotlivé části. K formování definitivního tvaru dochází po oddělení. a) Thalicko - arthrická: arthrokonidie b) Holothalická: thalokonidie (thalokonidiemi jsou v jistém smyslu i chlamydospory - tlustostěnné přetrvávající buňky vznikající na myceliu) 2. Blastická: konidie se formuje dříve než je oddělena přepážkou od konidiogenní buňky a) Holoblastická - účast všech vrstev buněčné stěny a) synchronní - produkce více konidií na měchýřku b) sympodiální - proliferace konidiogenní buňky b) Enteroblastická - vnější stěna se protrhne, konidii utváří vnitřní vrstva a) tretická - vznik porokonidií, často s výraznou jizvou na konidiogenní buňce b) phialidická - konidiogenní buňky fialidy c) annelidická - konidiogenní buňky anelidy (límeček) -14/25- Geotrichum candidum CCM 8228 - arthrokonidie v rozpadajících se řetízcích Fungi, Ascomycota, Saccharomycotina, Saccharomycetes, Saccharomycetidae, Saccharomycetales, Dipodascaceae, Geotrichum Melanizované mikromycety (Dematiaceae) Alternaria alternata CCM F-397 - vícebuněčné konidie (porokonidie) Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Dothideomycetes, Pleosporomycetidae, Pleosporales, Pleosporaceae, Alternaria -15/25- Bipolaris spicifera CCM F-29 - pseudoseptované konidie (porokonidie) Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Dothideomycetes, Pleosporomycetidae, Pleosporales, Pleosporaceae, Bipolaris -16/25- Phoma lingam CCM F-608 - pyknidy (kulovitý nebo lahvicovitý útvar s ostiolem, uvnitř vystlaný konidiofory na nichž se tvoří konidie) - nepohlavní rozmnožování Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Dothideomycetes, Pleosporomycetidae, Pleosporales, Phoma ostiol ať Pohlavní rozmnožování - při pohlavním procesu vznikají plodnice (askomata) => v plodnicích pak dochází ke karyogamii v koncových buňkách tzv. askogenních hyfách - z nich vznikají vřecka - spory (askospory) vznikají ve vřecku (latinsky ascus, množné číslo asci) obvykle v počtu 8 v jednom vřecku Typy plodnic: 1) Askohymeniální typ - kleistothecium je uzavřená plodnice s vytvořenou stěnou, otvírá se rozpadem; vřecka nejsou nijak uspořádána (např. teleomorfa rodu Aspergillus) - perithecium je kulovitá nebo protáhlá plodnice s úzkým ústím (ostiolem) vystlaným perifýzami, vřecka jsou uspořádána v hymeniu, mezi nimi se tvoří sterilní hyfová zakončení - parafýzy (např. Chaetomium) - apothecium je miskovitá plodnice; vřecka jsou uspořádána v hymeniu na povrchu plodnice, parafýzy vytvořeny 2) Askolokulární typ - askostroma - v pseudoparenchymatickém útvaru se diferencují pohlavní orgány, askogenní hyfy a vřecka vrůstají do sekundárně vytvořené lyzogenní dutiny (lokulu) -17/25- Chaetomium globosum CCM F-275 Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Sordariomycetes, Sordariomycetidae, Sordariales, Chaetomiaceae, Chaetomium A - perithecium B - zvlněná nevětvená vlákna (trichomy) C - vřecko (ascus) D - askospory -18/25- Hyalinní mikromycety Rod Penicillium Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Eurotiomycetes, Eurotiomycetidae, Eurotiales, Trichocomaceae divarikátni podrod Furcatum Penicillium - terverticilátní konidiofory -19/25- Paecilomyces variotii CCM F-398 - konidiofory méně pravidelně větvené, fialidy protáhlé v dlouhý krček, konidie Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Eurotiomycetes, Eurotiomycetidae, Eurotiales, Trichocomaceae, Paecilomyces Fusarium sporotrichioides CCM 8014 - konidiofory s monofialidami, makro- a mikrokonidie, chlamydospory, sporodochia (palisáda konidioforů v ložisku na povrchu substrátu) Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Sordariomycetes, Hypocreomycetidae, Hypocreales, Nectriaceae, Fusarium -20/25- Acremonium furcatum CCM F-735 - tvorba synnemat, fialidy většinou jednotlivé, k vrcholu se zužující (jehlicovité), septum na bázi, konidie jednobuněčné, hladké, hyalinní Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Sordariomycetes, Hypocreomycetidae, Hypocreales, Acremonium Sporothrix sp.- konidiofory vyrůstají jednotlivě ze septovaného mycelia, konidie se tvoří ve shlucích na krátkých výběžcích Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Sordariomycetes, Sordariomycetidae, Ophiostomatales, Ophiostomataceae, Sporothrix -21/25- Houby vnitřního prostředí „indoor fungi" Cladosporium herbářům CCM F-159 Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Dothideomycetes, Dothideomycetidae, Capnodiales, Cladosporiaceae, Cladosporium Stachybotrys chartarum CCM F-237 Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Sordariomycetes, Hypocreomycetidae, Hypocreales, Stachybotryaceae, Stachybotrys 1-170 Stachybotrys chartarum F344 -22/25- Epicoccum nigrum CCM F-185 Fungi, Ascomycota, Pezizomycotina, Dothideomycetes, Pleosporomycetidae, Pleosporales, Pleosporaceae, Epicoccum Použitá literatura: 1. Váňa, J.: Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum, Praha, 1996. 2. MycoBank, http://www.mycobank.org/ 3. De Hoog G.S.: et al: Atlas of clinical fungi. Utrecht, Reus, 2000. 4. P.W. Crous, G.J.M. Verkley, J.Z. Groenewald, R.A. Samson. CBS Laboratory Manual Series 1, Fungal Biodiversity. CBS, Utrecht, 2009 5. Jandová, B., Kotoučková, L.: Praktikum z mikrobiologie. Masarykova univerzita v Brně, 1996. -23/25- MEDIA Agar dle Nickersona bi smut- amónium citrát 5,0 g/l siřičitan sodný 3,0 g/l dextróza 10,0 g/l glycin 10,0 g/l kvasničný extrakt 1,0 g/l agar 16,0 g/l pH 6,8 ± 0,2 Sabouraudův agar s glukózou glukóza 40 g/l pep ton 10 g/l agar 15 g/l pH 6,9 Bird Seed Agar Guizotia abyssinica (niger seed, mastňák habešský) 50 g/l KH2P04 1 g/l kreatin 1 g l\ agar 15 g/l DRBC (Agar s dichloranem, bengálskou červení a chloramfenikolem) pep ton 5,0g/l glukóza 10,0g/l KH2PO4 l,0g/l MgS04 0,5g/l dichloran 0,002g/l bengálska červeň 0,025g/l agar 15,0g/l pH 5.6 ±0.2 Agar se sladovým extraktem Malt extract 20 g/l Agar 20 g/l pH 5.6 min. Media pro identifikace rodu Aspergillus CYA (Czapkův agar s kvasničným extraktem) Pitt, 1973 K2HPO4 1 g/l Czapkův koncentrát* 10 ml/l kvasniční extrakt 5 g/l sacharóza 30 g/l agar 15 g/l pH 6 - 6,5 -24/25- *Czapkův koncentrát: NaNOs 30 g KC1 5 g MgS04.7H20 5 g FeS04.7H20 0,1 g ZnS04 0,1 g CuS04 0,05 g destilovaná voda 100 ml MEA (Agar se sladovým extraktem) Blakeslee, 1915 malt extrakt 20 g/l pepton 1 g/l glukóza 20g/l agar 20 g/l pH 5 - 5,5 CY20S (Czapkův agar s kvasničným extraktem a 20% sacharózy) Pitt a Hocking, 1985 K2HP04 1 g/l Czapkův koncentrát* 10 ml/l kvasniční extrakt 5 g/l sacharóza 200 g/l agar 20 g/l -25/25-