O výzkumu vegetace
Veronika Kalníková
Terénní cvičení Košetice 2017
populace – soubor jedinců daného druhu obývající určité území v určitém čase
společenstvo – neboli biocenóza, je soubor populací všech druhů rostlin, živočichů, hub a
mikroorganismů, které žijí v určitém území a existují mezi nimi jisté vztahy
rostlinné společenstvo – fytocenóza, populace různých druhů rostlin, které se na místě
svého výskytu +/- stabilizovaly, porost dosáhl jisté stejnorodosti je vymezitelný oproti
porostům sousedním. Populace rostlin ve společenstvu osidlují určité životní prostředí
jehož abiotické podmínky jim to umožňují, dochází k vzájemnému působení mezi
rostlinami a prostředím, mezi jedinci v populaci a i mezi populacemi různých druhů –
výsledkem je jakási dynamická rovnováha
polycenóza (složená z populací
několika druhů) × monoceóza
(jednodruhové společenstvo, v extrémních
podmínkách)
vegetace – souhrn rostlinných společenstev
rostoucích na určitém území
fytocenologie – věda, která se zabývá
studiem rostlinných společenstev
Vegetace příbřežních dun
• Základní termíny
Při studiu rostlinných společenstev hledáme vazby rostlin k:
- prostředí na stanovišti
- sobě navzájem
- prostoru
- času
- souvisí s hledáním vlastností a indikačních hodnot druhů, populací a společenstev
rostlin, studuje jejich reakce na změny v prostředí
- k tomu je potřeba jistých znalostí z dalších vědních oborů, které jsou s ní úzce
provázány – z geomorfologie, geologie, hydrologie, klimatologie, paleoekologie,
zoologie…
• Nauka o rostlinných společenstvech
Druhově chudé
společenstvo louky v
Krkonoších
Skálová & Krahulec 2013
http://www.sci.muni.cz/botany/mir
ecol/project.php?lang=en&proj=7
Příklad přehledu
paleoekologických
profilů
- základní stavební kámen vegetačního výzkumu
- měl by reprezentovat zvolené společenstvo typické kombinací druhů, svou fyziognomií
(např. křoviny, les…) a ekologií
Charakterizuje jej:
- subjektivní přístup zhotovitele
- relativně standardizovaná dokumentace společenstva v krátkém čase
• Fytocenologický snímek
Výběr ploch snímků
- preferenční × stratifikovaný (náhodně stratifikovaný)
na základě stratifikace krajiny
plocha musí být homogenní
→ homogenita strukturní (výška, patrovitost, pokryvnost,
životní formy), floristická (floristické složení, dominanty),
ekologická (hloubka půdy, zastínění, ovlivnění vodou,
disturbance)
Doba snímkování
- nejlépe ve fenologickém optimu (někdy jsou optima dvě)
duben + červen/červenec – suché trávníky
duben/květen + červen/červenec – druhově bohaté listnaté lesy
duben/květen + od června – plevelová vegetace
od května do první seče – louky
od května – druhově chudé lesy, křoviny
od června – většina ostatních typů vegetace
od července – vodní a pobřežní vegetace, vysokohorská
vegetace
• Fytocenologický snímek
Michalcová & Hájek 2012
Velikost snímku
4 m2 – pro nízkou mokřadní (např. obnažená dna), skalní vegetaci, vegetaci sešlapávaných
míst, pramenišť
16 m2 – pro většinu lučních společenstev, nízkou keříčkovitou vegetaci (např. vřesoviště), sutě,
rašeliniště
50 m2 – pro křoviny
200 m2 – pro lesy
menší plochy volíme, pokud je celý porost menší než standardní velikost plochy
tvar plochy – čtverec (standard), obdélník (je-li to nutné v liniových porostech), kruh
(výjimečně, lesy)
• Fytocenologický snímek
Zápis snímku
- hlavička snímku + soupis druhů se zápisem jejich pokryvnosti
- lokalizace + souřadnice středu snímku a souřadný systém
- číslo snímku, datum, plocha snímku (m2), nadmořská výška (m),
expozice (ve stupních nebo zkratkami světových stran), sklon svahu
(°), charakter stanoviště (případně popis půdních vlastností,
skeletovitosti plochy apod.)
- pokryvnost pater E3, E2, E1, E0 (%) a jejich výška
- seznam druhů s údaji o jejich četnosti/pokryvnosti
Výbava do terénu
- kompas, GPS
- pásmo, provaz na ohraničení plochy
- výškoměr na stromy
- sklonoměr
- pH-metr
- půdní soundýrka
- foťák
- sáčky na sběr rostlin a dále např. půdních vzorků
• Fytocenologický snímek
1. soupis druhů
• Fytocenologický snímek
2. – 3. sběr a zakládání rostlin
2. – 3. determinace
http://www.botanickafotogalerie.cz/
• Fytocenologický snímek
2. – 3. determinace
• U společenstev se studuje
synmorfologie – uspořádání rostlin ve společenstvu, v horizontální i ve vertikální
struktuře
Patrovitost porostu – vertikální struktura rostlinného společenstva, která je dána
výškou rostlin, rozmístěním listoví nad zemí i na hloubce a struktuře kořenového
systému
Vegetační patro je tvořeno rostlinami stejné růstové formy, někdy se rozlišují podpatra
E0 – mechové (+ lišejníky)
E1 – bylinné
E2 – keřové
E3 – stromové
Šeda
Horizontální struktura porostu –
mozaikovitost porostu
- růst rostlin je výsledkem abiotických
a biotických podmínek prostředí,
rozložení druhů na ploše a v
prostoru na základě typu šíření,
mezidruhové kompetice a podmínek
prostředí
Makovcová 2008
• U společenstev se studuje
Rozprostření druhů na obnažené dnu
rybníka
Odhad pokryvnosti druhů
- abundance – početnost
- dominance – pokryvnost – podíl
na horizontálním uspořádání
vegetace
• U společenstev se studuje Kombinovaná Braun-Blanquetova stupnice abundance
a dominance s modifikací Westhoff & van der Maarel
Moravec 1994
Grafické znázornění Braun-Blanquetovy stupnice Odhad pokryvnosti
• U společenstev se studuje
porost ostřice Buekovy s pokryvností 5 starček Fuchsův s pokryvností a početností r
sociabilita – vyjadřuje způsob rozmístění jedinců ve společenstvu. Zapisuje se za
znak pro abundanci a dominanci. Zjišťuje se odhadem na stupnici:
1 – druh rostoucí jednotlivě
2 – druh rostoucí ve skupinách nebo tvořící trsy
3 – druh rostoucí ve větších skupinách
4 – druh rostoucí ve větších koloniích
5 – druh rostoucí na rozsáhlých plochách
• U společenstev se studuje
synekologie – ekologické faktory určující existenci společenstva včetně jeho dynamiky v čase
- zjišťují se např. faktory klimatické, půdní, antropogenní ovlivnění společenstva
syndynamika – hodnotí vývoj společenstva v čase, tj. střídání rostlinných seskupení v měřítku
týdnů, měsíců nebo let. Vývojová stadia tvoří sukcesní řadu od inicálních vegetačních stadií
až po konečné, jež je výsledkem působení prostředí a mezidruhových vazeb, tzv. klimax
- primární × sekundární sukcese
Čtyřletý vývoj vegetace na po povodních nově vzniklém štěrkovém náplavu
• U společenstev se studuje
synchorologie – zabývá se rozšířením rostlinných společenstev a vegetačních typů na Zemi
- vegetační zonalita × stupňovitost
- vegetace zónální × azonální
Profil vegetačních stupňů vlhkých oblastí Země, Moravec
1994
syntaxonomie – studium a popis rostlinného společenstva, jeho vymezení k jiným
společenstvům v daném prostoru
- třídění a inventarizace společenstev
- zpřehlednění a zpřístupnění výsledků jiným vědním oborům, praktické využití
- hodnotíme, které druhy jsou ve společenstvu konstantní (druhy, které se dané vegetační
jednotce vyskytují s vysokou frekvencí, ale mohou se vyskytovat i jinde), dominantní
(mají podobnou abundanci a dominanci) a které jsou pro něj diagnostické (odlišují jej od
jiných podobných společenstev, výskyt je koncentrován v dané vegetační jednotce)
• U společenstev se studuje
syntaxonomie
- na základě srovnávání floristického složení a dalších parametrů zastoupených druhů je
konstruována hierarchická klasifikační soustava vegetačních jednotek – syntaxonů
- základní jednotkou jsou asociace – v r. 1921 vydal J. Braun-Blanquet první učebnici rostlinné
sociologie, v níž rozvedl a propracoval klasifikační princip; jeho definice asociace: "Asociace je
rostlinné společenstvo charakterizované určitými floristickými a sociologickými
(organizačními) znaky, které projevuje přítomností význačných druhů (věrných, pevných a
preferujících) jistou samostatnost."
- asociace jsou řazeny do vyšších jednotek, každá má svou vlastní koncovku – nejnižší je
asociace (koncovka -etum), dále svaz (-ion), řád (-etalia) a třída (-etea). Vedlejšími syntaxony
jsou subasociace (-etosum), podsvaz (-enion), podřád (-enalia) a podtřída (-enea)
Třida: Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae (vegetace slatinišť, přechodových rašelinišť a
vrchovištních šlenků)
Svaz: Caricion davallianae (vegetace vápnitých slatinišť)
Asociace: Valeriano dioicae-Caricetum davallianae (vápnitá slatiniště s ostřici Davallovou)
• Zpracování fytocenologických dat
- program Turboveg (Hennekens & Schaminée 2001)
- ČNFD – Česká národní fytocenologická
databáze (v současné době cca 108 tis.
snímků)
http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci/dbase.php?lang=cz
Chytrý et. al. 2016
- počty fytocenologických snímků napříč Evropou – databáze EVA (http://euroveg.org/eva-
database)
• Zpracování fytocenologických dat
• Zpracování fytocenologických dat
- program JUICE (Tichý 2002)
• Zpracování fytocenologických dat
- zařazení vegetace do klasifikačního systému
• Doporučená (i použitá) literatura
• Hennekens S. & Schaminée J. (2001): Turboveg, a comprehensive database management system for
vegetation data. Journal of Vegetation Science, 12: 589–591.
• Chytrý M. & Rafajová M. (2003): Czech national phytosociological database: basic statistics of the
available vegetation plot-data. Preslia, 75(1): 1–15.
• Kovář P. (2002). Geobotanika. Úvod do ekologické botaniky. Karolinum Praha.
• Michalcová D. & Hájek O. (2012): GIS a jeho využití v botanice. Živa, 2012(2): 67–68.
• Michalcová D. (2010): Co je to fytocenologický snímek. Živa, 2010(6): 265–266.
• Tichý L. (2002): JUICE, software for vegetation classification. Journal of Vegetation Science, 13: 451–453.
• http://botany.cz/cs/klasifikace-vegetace-a-diverzita-vegetacnich-typu/
• http://www.sci.muni.cz/botany/danihelka/metody_terenni_botaniky/Soubory/Fytocenologicky_vyzkum.
pdf