Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213) spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Příčiny environmentální krize Environmentální krize → patologický vztah člověka ke (svému) životnímu prostředí - nesoulad mezi stupňujícími se hmotnými požadavky lidí a postupně vyčerpávanými a ničenými zdroji Podoby environmentální krize - vyšší frekvence lokálních konfliktů - války o přírodní zdroje - neschopnost řešit katastrofy jako záplavy, zemětřesení atd. Příčiny environmentální krize Environmentální krize → patologický vztah člověka ke (svému) životnímu prostředí - nesoulad mezi stupňujícími se hmotnými požadavky lidí a postupně vyčerpávanými a ničenými zdroji Podoby environmentální krize - vyšší frekvence lokálních konfliktů - války o přírodní zdroje - neschopnost řešit katastrofy jako záplavy, zemětřesení atd. Příčiny environmentální krize • Orientace na malou sociální skupinu zájem o dopad na přírodu či jinou společnost? • Orientace na krátký časový horizont - maximálně jednotky let • Význam smyslových zážitků - zprostředkovaná informace postrádá kvalitu • Jednoduché lineární myšlení x složitost environmentálních problémů • Selektivní uchovávání zážitků - na co rádi vzpomínáme? Fylogenetické určení chování Chování člověka určeno I) Intuicí – fylogenetický i typicky lidský základ II) Rozumem - obecný problém env. otázek: „teď a tady přijímat nákladná opatření, abychom zamezili problému v budoucnosti, který se navíc stane jen s určitou pravděpodobností“ - skvělý výchozí bod pro paralýzu Umocněno amorfností otázky CC: - žádné termíny - žádná geografická lokace - žádná jednotlivá příčina - žádné jednotlivé řešení - žádný nepřítel Souvislosti snah řešení otázky CC CC x emoce • Asi polovina populace USA prožívá ve spojitosti s CC emoce - bezmoc, smutek, znechucení či naději, čtvrtina pop. přiznává deprese či pocity viny. • Ochránci klimatu („klima-alarmisté“, 18 % populace USA) prožívají nejčastěji smutek, znechucení, naštvanost a znepokojení • Jejich odpůrci („klima-realisté“, 7 % populace USA) pociťují ohledně CC především znechucení a naštvanost. Emoce x environmentální otázky • Jak ukazují svědectví z morových měst, lidé vystavení ohrožení se jen málokdy chovají racionálně. V případě environmentálních problémů můžeme sledovat: • altruistické sebeomezení ve prospěch celku (odpovědné chování k životnímu prostředí) • egoismus („když jde klima do háje, tak se snažím létat co nejvíc, dokud je to možné.“) • extrémní hédonismus (omamné látky všeho typu, konzumerismus, promiskuita) • fascinace zkázou (masová obliba katastrofických filmů) • hledání viníků (teorie spiknutí à la New World Order apod.). • Při vyvolávání strachu – počítejme se všemi reakcemi “You might think empathy is an unalloyed force for good. You would be wrong” Empathy’s shortcomings are compounded by the fact that we end up pointing its beam on causes that happen to come into our field of view – typically the most newsworthy moral issues, rather than those where we can do the most good. Analýza článku z perspektivy fylogenetického určení lidského chování • Transgrese = opak reprodukčních pudových aktivit člověka – snaha o šťastný život - přesah aktuálního bytí člověka, dává další smysl lidskému životu - hodnotou je i samotný výkon těchto činností - dosažení cíle nevede k ukojení potřeby, ale stimuluje novou Transgrese k: věcem, lidem a společnosti, k sobě, k symbolům - příčina nebo možnost řešení environmentální krize? Typicky lidský základ chování Kognitivní disonance a konsonance • Kognitivní disonance - nesoulad mezi lidským chováním a informací, která se mu dostává – vede k nelibému stavu, kterého se člověk snaží zbavit a nahradit ho stavem kognitivní konsonance, tedy souladem mezi chováním a získávanou informací. Způsoby dosažení kognitivní konsonance: • Racionální konsonance – racionální změna chování na základě informací, které se nám dostávají a přijali jsme je za smysluplné. • Intuitivní konsonance – zbavení se nepříjemné informace vytěsněním z naší mysli, neboť požadovaná změna chování je pro nás nepřijatelná (byť jsme mohli přijatou informaci vyhodnotit jako smysluplnou). Kognitivní disonance a konsonance • Stačí-li k navození kognitivní konsonance malá změna chování, člověk volí první způsob - např. cestu drobných změn chování ve vztahu k ŽP • Vyžaduje-li však nastolení kognitivní konsonance velkou změnu v chování - zbývá druhá cesta - vytěsní informaci a někdy se i rozzlobí na jejího nositele, např. postoj k náročným požadavkům na změnu života: omezit používání automobilu, méně nakupovat, atd.