Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213)
spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Environmentální ekonomie
Environmentální ekonomie
Vzrůstající počet vědců se s poukazem na současné trendy produkce
a spotřeby obává, že všechny snahy pro vyřešení udržitelnosti života
jsou liché, dokud bude převládat ekonomický systém založený na
předpokladu trvalého růstu. Pokud to myslíme s udržitelností života
vážně, pak musíme především
změnit současný ekonomický systém.
To je ovšem,
ekonomické kacířství...
Liberální ekonomie I
- výchozí myšlenka - volný trh
- schopen samoregulace
- na trhu setkání nabídky s poptávkou, které
„neviditelná ruka trhu“ dokáže při změně
ceny či množství statků vrátit do rovnováhy
- množství x cena - dáno poptávkou
- vychází z užitku dané věci
Liberální ekonomie I
- výchozí myšlenka - volný trh
- schopen samoregulace
- na trhu setkání nabídky s poptávkou, které
„neviditelná ruka trhu“ dokáže při změně
ceny či množství statků vrátit do rovnováhy
- množství x cena - dáno poptávkou
- vychází z užitku dané věci
- hospodářský liberalizmus (laisser-faire)
- požadavek nevměšování se státu do
ekonomiky
- posvátnost soukromého majetku
- volný trh je ale nereálný model!
- produktivita (ekonomický růst) pozitivním a žádaným jevem
- proč?
Liberální ekonomie II
Volný (čistý, dokonalý) trh předpokládá
- velký počet stejně silných kupujících a prodávajících
- účastníci trhu disponují dokonalou informací, bez časového posunu
- kupující a prodávající si konkurují a neuzavírají mezi sebou koluze
- spotřebitelé maximalizují užitek, výrobci maximalizují zisky
- producent/konzument platí skutečné náklady - ty odráží konečná cena
Liberální ekonomie II
Volný (čistý, dokonalý) trh předpokládá
- velký počet stejně silných kupujících a prodávajících
- účastníci trhu disponují dokonalou informací, bez časového posunu
- kupující a prodávající si konkurují a neuzavírají mezi sebou koluze
- spotřebitelé maximalizují užitek, výrobci maximalizují zisky
- producent/konzument platí skutečné náklady - ty odráží konečná cena
Deformace trhu
- neúplné informace
- transakční náklady (dlouhý řetězec obchodníků)
- umělá stimulace poptávky - reklama
- tendence k eliminaci konkurence - vznik monopolů
- pokřivení cen – cena neodpovídá hodnotě statku (viz dále)
Současná tržní ekonomika
Výhrady environmentalistů
- spočívá na trvalém růstu lidských potřeb
- trh řízen pozitivní zpětnou vazbou
→ posilováno růstem poptávky (reklama)
- problém ceny = míry vzácnosti - lze ocenit vše?
→ cena lidského života, čisté vody…?
- environmentální X ekonomická vzácnost - existuje nadbytečné v přírodě?
Současná tržní ekonomika
Výhrady environmentalistů
- spočívá na trvalém růstu lidských potřeb
- trh řízen pozitivní zpětnou vazbou
→ posilováno růstem poptávky (reklama)
- problém ceny = míry vzácnosti - lze ocenit vše?
→ cena lidského života, čisté vody…?
- environmentální X ekonomická vzácnost - existuje nadbytečné v přírodě?
Volný trh nedokáže řešit
- veřejné statky a problém externalit
- únosnost spotřeby statků pro Zemi
- hranice mezi uspokojováním potřeb a nenasytností
- neekonomické problémy - nezaměstnanost,
sociální dopady, environmentální dopady
„I suggest that we are thieves in a way.
If I take anythink that I do not need for my
own immediate use and keep it I thieve it
from somebody else.
I venture to suggest that it is the fundamental law of Nature, without
exception, that Nature produces enough for our wants from day to
day, and if only everybody took enough for himself and nothing
more, there would be no pauperism in this world, there would be no
more dying for starvation in this world.
But so long as we have got this inequality, so long we are thieving.“
M. K. Gandhi
Thieves – zloději
Venture – spekulovat
Pauperism – chudoba
Starvation – hladovění
Spravedlivý obchod – Fair Trade
- alternativa ke konv. mezinárodnímu obchodu
- důraz na sociální a ekologický rozměr výroby a
obchodu
- cíl: udržitelný rozvoj výrobců převážně zemí
"Jihu" - Afriky, Latinské Ameriky a jižní a
jihovýchodní Asie
- poskytování férových obchodních podmínek
Spravedlivý obchod – Fair Trade
- alternativa ke konv. mezinárodnímu obchodu
- důraz na sociální a ekologický rozměr výroby a
obchodu
- cíl: udržitelný rozvoj výrobců převážně zemí
"Jihu" - Afriky, Latinské Ameriky a jižní a
jihovýchodní Asie
- poskytování férových obchodních podmínek
- v Evropě asi 3 000 Fair Trade obchůdků
- asi 70 % tvoří potraviny (nejvíce káva, dále
kakao, banány, čaj), 30 % řemeslné výrobky
- Fair Trade káva - 2-3 % kávového trhu Evropy
- největší tržní podíl - 50 % banánů ve Švýcarsku
- ČR?
- celkový maloobchodní obrat prodeje
6 miliard euro (2014)
Fair trade - principy
Zapojeným výrobcům poskytuje
- odpovídající a stabilní ceny za produkty
- možnost předfinancování (až do 50 % objednávky)
- neúročené nebo nízce úročené investiční úvěry
- dlouhodobé obchodní partnerství a jistotu odběru
- investice ze společného fondu do místní infrastruktury,projektů v oblasti
sociálního rozvoje a ochrany ŽP
- poradenství (marketing, managementu, ekologické zemědělství, atd.)
Zaměstnancům nabízí
- sociální zabezpečení a pracovní podmínky v souladu s ILO
Spotřebitelům nabízí
- kvalitní výrobky (bio?) za odpovídající cenu
- garanci původu zboží
- možnost volby
Fair trade – realita
- náklady na certifikaci (opakovanou) vysoké – ne každý na to má
- opakované osobní kontroly komisařů
- někdy garantované příliš nízké výkupní ceny (x kvalita)
- jistota garantovaných cen a odběru, a pocit soběstačnosti však velice
důležité, farmáři většinou spokojeni
„Zelenější“ ekonomika
Internalizace externalit = znečišťovatel platí
- výrobek znevýhodněn vyšší cenou na trhu = tlak na změnu
technologie.
„Zelenější“ ekonomika
Internalizace externalit = znečišťovatel platí
- výrobek znevýhodněn vyšší cenou na trhu = tlak na změnu
technologie.
Systém ekologických daní
- vyššími daněmi zatíženy ty výrobky, které jsou škodlivější k
ŽP, popř. zastavení výroby, velký zásah do struktur výroby)
- zdanění surovin, energ. zdrojů a produkce odpadů
(+ zlevnění lidské práce)
„Zelenější“ ekonomika
Internalizace externalit = znečišťovatel platí
- výrobek znevýhodněn vyšší cenou na trhu = tlak na změnu
technologie.
Systém ekologických daní
- vyššími daněmi zatíženy ty výrobky, které jsou škodlivější k
ŽP, popř. zastavení výroby, velký zásah do struktur výroby)
- zdanění surovin, energ. zdrojů a produkce odpadů
(+ zlevnění lidské práce)
Ekoznačky - lidé se rozhodují nejen podle ceny, ale i podle
hodnotového žebříčku
Radikálnější pohled
- změnit ekonomické indikátory
- HDP je nevyhovující, místo toho GPI, HDI či jiné, jež
budou lépe odrážek skutečný rozvoj společnosti
Radikálnější pohled
- změnit ekonomické indikátory
- HDP je nevyhovující, místo toho GPI, HDI či jiné, jež
budou lépe odrážek skutečný rozvoj společnosti
Hodně radikální – alternativní ekon. systém
- kritika ekonomického systému založeného na růstu HDP
- Snaha zavést alternativní systémy, např. „ekonomiku
ustáleného stavu“ (Herman Daly).
Problém veřejných (společných) statků
- veřejné statky – kolektivní spotřební statky, jejichž spotřeba
kterýmkoliv jedincem nesnižuje úroveň spotřeby jiného jedince
- vyznačují se ne/konkurenčností a nevylučitelností ze spotřeby
- při působení aktivní poptávky a neomezeném přístupu dochází v
naprosté většině případů k jejich zneužívání až drancování
- to platí zvláště pro globální veřejné statky, jejichž užívání není
regulováno legislativou na národní úrovni
Tragédie občiny
„The Tragedy of the Commons“
Garrett Hardin, Science (1968)
- dvě možná vyústění:
- Somálské
- Tyranské
Cena x vzácnost
Míra vzácnosti je v ekonomii vyjádřena cenou
→ cena - nejdůležitějším informačním zdrojem v ekonomii
→ odpovídá skutečná cena vzácnosti statku? – NE!
3 Důvody
- cena neodpovídá celkové hodnotě statku
→ užitná x neužitná hodnota
- pokřivení cen
→ dotace, regulace, korupce
- externalizace nákladů (externality)
→ nezapočítávání všech nákladů
Cena x vzácnost
Míra vzácnosti je v ekonomii vyjádřena cenou
→ cena - nejdůležitějším informačním zdrojem v ekonomii
→ odpovídá skutečná cena vzácnosti statku? – NE!
3 Důvody
- cena neodpovídá celkové hodnotě statku
→ užitná x neužitná hodnota
- pokřivení cen
→ dotace, regulace, korupce
- externalizace nákladů (externality)
→ nezapočítávání všech nákladů
- dle ekonomů není důvod vzniku ceny nevzácného zdroje
Př. Cena dnešních pralesů?
→ skutečného docenění přírodních statků však nelze nikdy dosáhnout
(netržní hodnoty, zdraví, dědictví, atd.) – lze se ale přiblížit
→ tržní mechanizmy nezajistí zachování kvalitního ŽP
Hodnota statku I
- celková hodnota statku
= užitná + neužitná hodnota
Užitné hodnoty
- přímá
→ tržní hodnoty, přímý
užitek ze spotřeby
- nepřímá
→ netržní hodnoty,
funkční přínos
Roční užitek lesů ve vybraných státech
Hodnota statku II
- celková hodnota statku
= užitná + neužitná hodnota
Neužitné hodnoty
- opční hodnota
→ hodnota zachování svobody
budoucí volby (někdy v budoucnu
můžu statek využívat)
- hodnota dědictví
→ hodnota zachování jiným,
včetně budoucích generací
- existenční hodnoty
→ plyne ze samotné existence
statku (vnitřní hodnota, hodnota
statku sama o sobě)
Hodnota statku II Zvýšení hodnoty statku
- celková hodnota statku
= užitná + neužitná hodnota
Neužitné hodnoty
- opční hodnota
→ hodnota zachování svobody
budoucí volby (někdy v budoucnu
můžu statek využívat)
- hodnota dědictví
→ hodnota zachování jiným,
včetně budoucích generací
- existenční hodnoty
→ plyne ze samotné existence
statku (vnitřní hodnota, hodnota
statku sama o sobě)
Ekonomické přínosy při alternativnách praktikách
řízení.
„A 100-metre belt of dense
mangroves could reduce the
destructive energy of a tsunami
by as much as 90 per cent.“
„ Coral reefs and mangroves of Belize
yield about $15 mil. in fish, at least
$150 mil. in tourism and about $150
million in storm protection per year.
Pokřivení cen s důsledky pro ekosystémy
Dotace
- smysl: podpořit žádané společenské cíle
- ekon. růst odvětví, produktivita…
-
Pokřivení cen s důsledky pro ekosystémy
Dotace
- smysl: podpořit žádané společenské cíle
- ekon. růst odvětví, produktivita…
- důsledky – zvýšení tlaku na ekosystémy
- př. podpora rybářského průmyslu
- př. dotace na pesticidy → zvýšení
zaměstnanosti ve výrobě ↑ zemědělské
produkce, ale také nadužívání „levných“
pesticidů = ekosyst. důsledky, negativní
na zdraví rolníků, kontaminace vod…
Pokřivení cen s důsledky pro ekosystémy
Regulace
- podpoření ekonomického růstu – „grow now, clean up later“ přístup
důsledek – např. v Číně v roce 1998 činily náklady spojené s
ekologickými škodami a znečištěním 14 % HDP !
Korupce
- zpronevěra a krádeže veřejných statků s „posvěcením“ mocných
- nárůst ceny (vzhledem k ušlým ziskům) s následným zvýšením těžby
Externality I
„nezamýšlené dopady ekonomické činnosti
které se neodrážejí v tržních transakcích“
- pozitivní x negativní externality
- nezapočítávání celkových nákladů na výrobu,
používání a likvidaci produktů/služeb
→ přesun těchto nákladů na jiné účastníky trhu
prostorově (jinam) nebo časově (jindy)
Externality I
„nezamýšlené dopady ekonomické činnosti
které se neodrážejí v tržních transakcích“
- pozitivní x negativní externality
- nezapočítávání celkových nákladů na výrobu,
používání a likvidaci produktů/služeb
→ přesun těchto nákladů na jiné účastníky trhu
prostorově (jinam) nebo časově (jindy)
→ poškození trhu → podnikatel nedostává správný signál o efektivnosti své
činnosti x kupující nedostává správný signál o vzácnosti kupovaného zboží
(podhodnocení ceny zboží)
„Indeed, everywhere we look, we see products whose prices
don’t reflect the true environmental costs of their production.“
Internalizace externalit
- „znečišťovatel platí“ → zatížení původce mimotržními náklady, které
jinak nedobrovolně hradí veřejnost a budoucí generace
- započítáním negativních externalit do ceny výrobku
→ zdražení → výrobek neprodejný → producent
nucen změnit výrobu pro snížení negat. externalit
Internalizace externalit
- „znečišťovatel platí“ → zatížení původce mimotržními náklady, které
jinak nedobrovolně hradí veřejnost a budoucí generace
- započítáním negativních externalit do ceny výrobku
→ zdražení → výrobek neprodejný → producent
nucen změnit výrobu pro snížení negat. externalit
Problémy spojené s internalizací
I) v praxi nefunguje model volného trhu
- ceny určují monopoly a nadnárodní firmy
→ nebezpečí přesunu výroby do zemí s ↓ náklady
II) příroda poskytuje své statky a služby zadarmo – veřejné statky
- problém stanovení ceny přírodních služeb, zdrojů a hodnotu
přírody, lidského zdraví, života, a stačí vůbec za škodu jen zaplatit?
III) vzdálenost dopadů na ŽP v čase a prostoru
→ problém vyčíslení permanentních externalit
→ příroda složitý systémem → dopady složité, nelineární,
s dlouhou dobou latence
IV) často chybí jednoznačná kauzalita škůdce-poškozený
Možnosti a metody oceňování ŽP
- cena se tvoří na příslušných trzích
- pro řadu statků trhy neexistují (veřejné statky) → nedoceňování
- oceňování ŽP (přírodních zdrojů) → zjišťování poptávky po kvalitě statků
přírody a hodnocení užitků, které poskytují
→ přiřazování určité hodnoty, respektive ceny
- nutný předpoklad pro odpovídající internalizaci externalit
Možnosti a metody oceňování ŽP
- cena se tvoří na příslušných trzích
- pro řadu statků trhy neexistují (veřejné statky) → nedoceňování
- oceňování ŽP (přírodních zdrojů) → zjišťování poptávky po kvalitě statků
přírody a hodnocení užitků, které poskytují
→ přiřazování určité hodnoty, respektive ceny
- nutný předpoklad pro odpovídající internalizaci externalit
Docenění skutečné hodnoty přírodních zdrojů
I) tržní/mimotržní mechanizmy
- ocenění veškerých služeb, které nám
doposud bezplatně poskytují ekosystémy
→ (mikroekonomická úroveň)
II) techniky na makroekonomické úrovni
III) regulační mechanizmy (státní)
- různé normy či zavedení „zelených“
poplatků či daní, které budou odrážet
poškozování ŽP
ad I) Tržní/mimotržní mechanizmy – mikroekon. úroveň
A) metody vycházející z přímých trhů
- vytvoření trhů pro environmentální statky a služby - privatizace
→ předpokladem zde je názor, že majitel lépe hospodaří se svým
soukromým majetkem...
ad I) Tržní/mimotržní mechanizmy – mikroekon. úroveň
A) metody vycházející z přímých trhů
- vytvoření trhů pro environmentální statky a služby - privatizace
→ předpokladem zde je názor, že majitel lépe hospodaří se svým
soukromým majetkem...
B) metody vycházející ze zástupných trhů
- metody využívané k nalezení a analýze určitých zástupných trhů
I) metoda hedonického ohodnocení
- vychází z analýzy skutečných trhů, jak se pozitivní či negativní změny
v kvalitě ŽP projevují v ceně př. nemovitostí
- cena je tedy hledána na zástupném (skutečném) trhu nemovitostí a
rozdíl v ceně odpovídá finanční hodnotě prostředí, kde nemovitost stojí
II) metoda cestovních nákladů
- zjišťuje částky, které vydávají lidé za
účelem navštívit rekreační oblast
→ taková je pak její „hodnota“
kritika: skrytý předpoklad - hodnota
území je určována tržním chováním
Ocenění služeb ekosystémů
• ekosystémy → produkční motory planety → život
ad I) Tržní/mimotržní mechanizmy – mikroekon. úroveň
III) metody tzv. mimotržního (netržního) hodnocení
- př. metoda podmíněného (kontingenčního) hodnocení
- zjištění ochoty platit (za zachování určitého statku) či ochotu přijmout
kompenzaci (za poškození určitého statku)
→ zjištění preferencí jedinců (konzumentů) Willingness to pay
Willingness to accept
ad I) Tržní/mimotržní mechanizmy – mikroekon. úroveň
III) metody tzv. mimotržního (netržního) hodnocení
- př. metoda podmíněného (kontingenčního) hodnocení
- zjištění ochoty platit (za zachování určitého statku) či ochotu přijmout
kompenzaci (za poškození určitého statku)
→ zjištění preferencí jedinců (konzumentů)
Např. Podmíněné ocenění určitého území – chránit?
Dotazníkovým šetřením se zjistí, kolik by určitý jedinec byl ochoten zaplatit za
návštěvu nově navrhovaného chráněného území, a kolikrát by ho navštěvoval.
Např. 1. návštěva = 25 Kč, 2. návštěva = 20 Kč, 3. návštěva = 15 Kč atd.
Ze zjištěných hodnot pak můžeme zkonstruovat pseudokřivku poptávky. Plocha pod
křivkou pak odpovídá ochotě jedince platit.
kritika: skrytý předpoklad - lidé jsou konzumenti s prioritou osobního zájmu
Willingness to pay
Willingness to accept
ad II) Makroekonomická úroveň
- snahy ocenit škody na na ŽP objektivně (př. škody na lesních porostech
způsobené kyselými dešti)
- snahy spočítat externality na základě vědeckých dat
1) Cost-benefit analýza – analýza nákladů a přínosů
postup: identifikace pozitivních nákladů (zisky, přínosy) + identifikace
negativních dopadů (ztráty, náklady) → vyjádření v penězích → součet
všech peněžních hodnot přínosů, od nichž se odečtou náklady za daný
rok → realizace projektu pouze v případě, že je číslo kladné
kritika:
- řadu nákladů i přínosů nelze vyjádřit
penězi (složité oceňování ŽP)
2) Analýza životního cyklu
- hodnocení externalit, vzniklých při
výrobě, užívání a likvidaci výrobku
či metody získávání energie
Ekonomické nástroje politiky ŽP
- nepřímé ovlivňování subjektů poškozujících ŽP
- nepůsobí na základě přímého mocenského ale motivací – ekon. kalkulace
1) Negativní stimulace
• poplatky → většinou příjmem SFŽP a státního rozpočtu:
• za znečišťování ŽP (emise do vzduchu, vody, skládky)
• za využívání přírodních zdrojů (vody, dřeva, nerosty)
• uživatelské poplatky (freony, poplatek ze psa...)
• daně
- k ochraně ŽP (silniční daň, mýtné, spotř. daň z uhlov. paliv)
- ekologická daňová reforma
• sankční platby
- pokuty, přirážky - př. k elektronice
2) Pozitivní stimulace
• daňové úlevy (v rámci DPH, daní z příjmů, silniční daně,
daně z nemovitostí)
• finanční podpory (granty, dotace, půjčky)
• depozitně refundační systémy
• akumulátory, pivní lahve
• obchodovatelná emisní povolení
• environmentální pojištění
• pojištění odpovědnosti za škodu na ŽP - obvykle se nevztahuje
na škody na ŽP samotném, na biodiverzitě a nezahrnuje náklady
na sanace
• pojištění sanačních nákladů
• pojištění při dopravě – kryje nehody při dopravě nebezpeč. látek
• pojištění skládek – pojištění provozovatelů skládek
Možná intervence spotřebitele
Ecolabelling – značení výrobků vyznačujících se určitou vlastností ve
vztahu k životnímu prostředí
Eko-značky Jiné značení
HDP – kritika a alternativy
Hrubý domácí produkt (HDP, GDP - Gross Domestic Product)
- peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za rok na určitém území
- makroekonomický ukazatel pro určování výkonnosti ekonomiky států
Výpočet HDP
- př. výdajová metoda
→ HDP = součet výdajů:
- osobní výdaje na spotřebu (statky dlouhodobého užití, statky
krátkodobého užití, služby)
- hrubé soukromé domácí investice (fixní investice firem, změny stavu
zásob, fixní investice do bytové výstavby)
- vládní výdaje na nákup statků a služeb
Kritika
- v HDP nejsou započítány služby, které lidé dělají mimo oficiální trh
→ práce na zahradě, vaření, práce protislužbou…
→ ilegální produkce - např. výroba a prodej drog, prostituce…
- v HDP jsou započítány náklady na likvidaci škod na ŽP, boj s kriminalitou…
GPI – Genuine Progress Indicator
- indikátor snažící se lépe popsat růst kvality života a blahobytu
- vychází z HDP, z kterého
odečítá položky spojené se
zhoršením stavu ŽP či
společnosti a
připočítává položky nové
HDP x GPI v USA
Růst HDP x pocit šťastného života
- názor konzumní společnost - ↑ spotřeba = ↑ životní štěstí
- co činí lidi šťastné?
• HDP na obyvatele se v
USA od roku 1950
ztrojnásobilo, procento
obyvatel tvrdících že
jsou velmi šťastni od
poloviny 70‘ let
nevzrostlo.
• V Japonsku se během
posledních několika
desetiletí počet
šťastných lidí nezměnil
•Ve Velké Británii
procento velmi šťastných
lidí pokleslo z 52 %
(1957) na 36 % (2006).
HDP x HPI (Happy Planet Index)