Školní psychologie Historie školní psychologie v ČR • Kořeny české školní psychologie - v I. Republice (Ohera, 1936; Stejskal, 1930). • Rozvoj podobných snah byl po 2. světové válce zastaven, školní poradenství mimo školy (Výchovné kliniky, PPP) • Zdroje ze Slovenska: 70. leta - O. Blaškovič, L. Ďurič, J. Hvozdík, M. Jurčo a jiní. Po roce 1975 vývoj zastaven. • Po roce 1989 staví česká ŠP na zahraničních zdrojích, odvíjí se od školního poradenství realizovaného mimo školu • V roce 1990: Asociace školní psychologie ČSFR, po odloučení asociací další těsná spolupráce Poptávka po školní psychologii v 90. letech • Školy vyjadřovaly potřebu ŠP • „živelné“ zaměstnávání školních psychologů (z PPP, nepsychologové ve funkci psychologa…) • Přenesení klasického poradenství do škol • Požadavky na legislativní zakotvení sílily v polovině devadesátých let • Zmínky v médiích i v Bílé knize (požadavek vyplynul v souvislostí s měnící se podobou školy) • Sporadické snahy o legitimizaci školní psychologie na lokální úrovni (Metodický list 1998, Školský úřad v Brně – 6 škol) • Bez legislativní podpory v roce 1996 – cca 50 školních psychologů v celé ČR, v roce 2001 cca 120 školních psychologů (kvalifikovaný odhad) • „Maskování“ školních psychologů: učitelé – vyučovali nějaké disciplíny, vychovatelé, krácené úvazky, práce na dohody… Zlom v roce 2005 • Vyhláška č. 72 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v §7 dává školám možnost zaměstnávat školního psychologa a školního speciálního pedagoga (dnes 197/2016) • „školní linie poradenství“ – Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole (Věstník 7/2005) • Uvádí se: úvazek min. 0,5 pro školy nad 500 žáků Školní psychologie jako „nadstandard“? • Legislativa nárůst neurychlila • Projekt VIP – K (NUOV a IPPP – dnes NUV) – Koncepce školních poradenských pracovišť. Zapojeno 110 škol, 52 škol volilo školního psychologa • odhad v roce 2007 cca 200 školních psychologů, dnes více jak 300 škol Institucionální podpora • Asociace školní psychologie České a Slovenské republiky (AŠP ČR a SR) – od r. 1990, člen (International School Psychology Association) www.schoolpsychology.cz • Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky (IPPP ČR – dnes NUV – www.nuv.cz) • Etický kodex podle kodexu ISPA • Zásady a stěžejní témata: budování vědního oboru, vzdělávání školních psychologů, pracovní zařazení ŠP, koncepce…) Hlavní odborná diskusní témata • vymezování náplně práce školních psychologů • odlišení školních psychologů od poradenských • otázkám profesní identity školních psychologů • nová diskusní témata se postupně vynořovala díky získaným zkušenostem Školní versus poradenský psycholog • Nejbližší aplikovaná psychologická disciplína • ŠP a PP pracují se stejnou klientelou, slyší podobné „objednávky“, používají stejné metody • Anticipace profesních zájmových střetů • Školní psycholog by neměl být jen „prodlouženou rukou poradny“ • Náplň práce ŠP má podstatně širší záběr a je především méně orientovaná na diagnostiku, odklon od „medicínského“ pohledu • Starost o klima školy – důraz na systém, prevenci, práce s učiteli (anticipují se problémy) • Mareš: přirovnání ŠP k praktickým lékařům • Tedy: širší záběr, užitečnost pro praxi, bohatost komunikace, organizace, odpovědnost za děni po vyšetření… • Překrývání však stále bude Náplň práce školního psychologa 3 oblasti práce Diagnostika a depistáž (např. zápisy do prvních tříd, depistáž poruch učení, diagnostika při problémech žáků, zjišťování sociálního klimatu ve třídě apod.), Konzultační, poradenské a intervenční práce (např. péče o integrované žáky, krizová intervence, práce se třídou, kariérové poradenství apod.), Metodická práce a vzdělávací činnost (např. metodická pomoc třídním učitelům, pracovní semináře pro učitele, účast na poradách, koordinace poradenských služeb, besedy apod.). Náplň práce ŠP – určena nejen legislativně Skutečná pracovní náplň je (kromě legislativy) určena zejména: • typem školy (základní, střední, speciální…), • potřebami školy a jejích aktérů (které jsou definovány dalšími specifiky a vizemi školy a formulovány v objednávkách vedení školy, učitelů, dětí a jejich rodičů), • zaměřením psychologa, jeho znalostmi, dovednostmi, předchozí praxí a profesionálními zájmy, • aktuální situací. Skutečná náplň práce – zkušenosti z projektů VIPK, VIP – RŠPP a RAMPS (projekty MŠMT) • Nejvíce: řešení krizí (aktuální), výukové a příp. výchovné problémy žáků. • Již méně: „starost“ o vztahy ve škole • Nejméně: vzdělávání školních týmů Nejčastěji vykonávané činnosti : • diagnostika (nejen testová), • náprava poruch učení, • screeningové rozhovory se žáky, • konzultace s učiteli, • individuální a rodinná terapie • méně pak provozní porady, supervize, ankety, projekty apod. S kým pracuje ŠP? – podle statistik VIP-K • Nejčastěji se žáky (jednotlivci, třídy) • případová práce (krizová intervence, terapie), diagnostika, screening, konzultace, skupinová práce, koordinace další odborné práce, poruchy učení a chování, neprospěch, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. • Málo času ŠP věnují přednáškám, besedám, vzdělávání • Spolupráce s učiteli – více vztahových rizik • Spolupráce s vedením školy zůstává spíše výzvou (autoevaluace, image školy, kultura školy, systémy hodnocení, podpora spolupráce…) Kritická místa profese ŠP • Nepatří mezi nejoblíbenější psychologický obor • Rizika nepřijetí systémem (školou) • Nevhodné zásahy učitelů či vedení škol • Rodinná dysfunkce • Řešení vztahů Co pomáhá? • Postavení ve škole si musí psycholog vybojovat sám - získat důvěru (dostatek asertivity, ale i pokory, nemíchat se do práce učitelům, zůstat nestranný a neutrální, dodržovat mlčenlivost, dokladovat svou užitečnost…) • Hodně napomůže vedení školy – příprava školy na příchod školního psychologa • Dobré řízení, zájem a podmínky ze strany vedení Postoje ředitelů Ovlivňující faktory - Odbornost (kompetentnost) ředitele - Čas (vytížení ředitele) - Způsob řízení – komunikace, organizování - Vztah k problematice - … Podpora pro školního psychologa: role vedení školy Postoje ředitelů vůči ŠPP - Ředitel má jiné starosti (ať ŠPP dobře funguje, nemám čas se tím zabývat … rád bych se staral víc, ale…) ………… štvanec VZTAH: neutrální – pozitivní - Ředitel zaujímá negativní postoj k ŠPP (ŠPP je legislativní zátěž, poradenství nepatří do škol, ignorování ŠPP ….odpůrce VZTAH: záporný - Ředitel nekompetentně zasahuje (kontroluje, komplikuje, nařizuje…) ….. Všeználek / kontrolor … VZTAH: záporný – vřelý - Ředitel vytváří prostor a podmínky (sleduje práci, navrhuje)… partner VZTAH: pozitivní Rizika • obavy učitelů (psycholog zjišťuje důvěrné věci, ubírá ze mzdového fondu školy apod.), • přehnaná očekávání od psychologa (učitelé např. očekávají okamžitou změnu), problematické objednávky od učitelů ( „nemožné či nejasné objednávky“) • rozdílné pohledy na dítě a práci s ním (psycholog řadu věcí tají, je obráncem dítěte, narušuje učitelovo „škatulkování“ dětí, odhaluje pseudopsychologické zásahy učitelů apod.). • (ne)poskytování určitých informací o žácích učitelům a vedení školy („Tak k čemu toho psychologa máme, když se nic nedozvíme?“ ) Co sytí problém s „identitou“? • Po dlouhou dobu chyběla již pracujícím školním psychologům legislativa • Absence povědomí pedagogické i rodičovské veřejnosti o roli psychologa • Začínající školní psychologové mají nejasné představy o své práci, bez silné podpory v pregraduálním vzdělávání • Široký záběr působení psychologa • Podobnost práce s prací poradenského psychologa (odlišit se, ale pracovat podobně) • ŠP „je pánem svého času“, sám si vytváří svou cestu a stanovuje priority. Může se také stát, že objednávky ze strany školy nepřicházejí • Školní psycholog je tedy relativně nezávislý, ale je závislý na svém zaměstnavateli. • Nesnadné je hodnocení (efektivity) činnosti psychologa ze strany vedení školy … • Setkává se s nedůvěrou učitelů, řidčeji i žáků a rodičů, někdy musí překonávat i odpor - není pro psychologickou práci typické. • Nemůže dávat závazná doporučení (např. integrace žáků, odklady školní docházky apod.) • Je pracovníkem „jiné profese“ v relativně homogenním týmu učitelů. Dilema blízkost – odstup k učitelům. Chybí kolegiální podpora. • Prozatím slabá prestiž disciplíny školní psychologie, velmi omezené možnosti kariérního růstu. Vědecko-výzkumné, publikační a vzdělávací aktivity • Semináře: Novinky v pedagogické a školní psychologii • Texty v časopisech, metodiky pro práci ŠP, dílčí výzkumy, časopis Školský psychológ, Pedagogicko-psychologické poradenství • Web: school-psychology.cz • Přípravy metod • Vzdělání a vzdělávání ŠP: studium psychologie, specializační kurzy na VŠ pro psychology, supervize, další vzdělávání Výzvy • Poptávka po ŠP stoupá – problémy škol, inkluzivní vzdělávání – dnes zhruba každá 10. škola má školního psychologa (různé délky úvazků, různé formy financování) • Objem práce školních psychologů přesahuje možnosti působení na půl pracovního úvazku • Budoucnost ŠP – běžný standard školy? • Obor nepřitahuje zkušené psychology (do vztahově nečitelného prostředí vstupují absolventi) • Chybí výzkumy • Absence evaluačních kritérií - blok pro rozvoj profesionality