Psychologické aspekty učitelství Kariérní řád Zdroje: R. Havlík, J. Koťa J. Křivohlavý K. Paulík J. Průcha E. Řehulka, O. Řehulková Nesnáze v profesi (teorie) •„Nemožné povolání“ •Nemožnost zajistit, aby bylo dítě úspěšné •Nižší sociální status, nízké ohodnocení •Subjektivně vnímaná nízká prestiž profese (R. Havlík) •Tzv. „semiprofese“ – nízký profesionalismus (S. Štech) •Pracovní nejistota (subjektivní hodnocení, spravedlnost…) •Kolísání mezi pomocí a mocí (kontrolou) – konfliktnost role (B. Vašina) •Omezené možnosti zvládat nekázeň •Relativní osamělost •Tlak na inovování, nové požadavky • Stresory a zdroje nespokojenosti učitelů (dle učitelů) • •Nedostatečné ohodnocení •Administrativa •Čas (příprava, ale i řada jiných úkolů) •Rozdílná (a zhoršující se) úroveň žáků (problém inkluze) •Nemotivovanost žáků a chování žáků •Postoje rodičů •Média, společnost – převažuje kritika na pozitivním hodnocením • Stres v učitelství •Fyzická zátěž (zvl. poruchy pohybového aparátu a oběhového systému) •Smyslová zátěž, hlasová zátěž •Psychická zátěž – emoční zátěž (stres) •------------------------------------------------ •72 % učitelů/učitelek - mírný stres (D. Fontana) •23 % vážný stres •---------------------- •40 % zvýšený neuroticismus (E. Řehulka) – nejvíce u učitelek základních a speciálních škol •10 % doporučeno raději nepracovat s mládeží • • Psychické zdraví učitelů a stárnutí v profesi •S dobou působení v profesi se zvyšuje zejména: •Únava •Bolesti hlavy •Nervozita •Poruchy spánku •(u mužů méně) •----------------------------------- •52 % učitelů/ek v předdůchodovém věku má psychické problémy (Hillert, Schmitz, 2004): •deprese, syndrom vyhoření, poruchy adaptability, somatizace, • afektivní poruchy, alkoholismus, strach a úzkosti Zvládání stresu •coping strategie (plán) – behaviorální, kognitivní a sociální odpovědi, kterými se jedinec snaží regulovat zátěž • •Tzv. odolnost (hardiness) – důležité je subjektivní hodnocení situace, sociální opora, naučené i spontánní strategie – životní styl • •Strategie jsou obranné i útočné • •netečnost (apatie, bezmoc, beznaděj…) •vyhnutí se stresoru •napadení, agrese •posilování vlastních zdrojů (vůle, posilování tělesné i psychické) • • Učitelky a zvládání stresu (E. Řehulka) •sociální opora (75 %) •režim odpočinku •hobby •léky (49 %)… někdy se uvádí až 80 % •implicitní i explicitní psychologické metody •lékař, psycholog •sport •kouření (30 %) – trend snížení •alkohol (30 %) – trend zvýšení • Pracovní spokojenost učitelů (K. Paulík) •Pracovní spokojenost učitelů je relativně vysoká, avšak nižší • než celková životní spokojenost • •Co podporuje spokojenost: •Dobré vztahy v kolektivu •Úspěchy žáků •Charakter práce – tvůrčí práce, být s dětmi •Prázdniny, volný čas, smysluplnost práce, klid a pracovní podmínky až •na posledních místech • •Stoupá spokojenost s prostředím, relativně vysoká je spokojenost s • nadřízenými, nespokojenost je s řízením školství • •Asi 10 % učitelů zcela nespokojeno, nevolili by profesi znovu • Trendy •Lepší materiální podmínky i platy, avšak velké rozdíly mezi školami •Vzrůstají požadavky na učitele (ŠVP, portfolia, profesní růst, projekty, ICT…) •Snaha o podporu zevnitř (kolegiální podpora, mentoring) i zvnějšku (vzdělávání, výcviky, sítě škol, poradci…) Kariérní růst a kariérní řád http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/karierni-rad •KARIÉRNÍ ŘÁD - PROFESNÍ ROZVOJ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ •Cílem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je zavést kariérní systém, který podpoří celoživotní profesní rozvoj učitelů a propojí ho se systémem odměňování. Podle Programového prohlášení vlády připravilo MŠMT návrh novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, pro jednání vlády. •Logika kariérního řádu •Návrh novely zákona doplňuje existující kariérní systém pedagogických pracovníků pro učitele o novou kariérní cestu – cestu rozvoje profesních kompetencí. Doposud mohou učitelé volit jen kariérní cestu k výkonu specializovaných činností ve škole (např. specializaci školního metodika prevence, výchovného poradce ad.) nebo směřovat k vedoucí pracovní pozici. •Nedílnou součásti cesty rozvoje profesních kompetencí učitelů je podle návrhu novely adaptační období začínajícího učitele. Návrh počítá s dvouletým obdobím, v němž bude začínající učitel požívat zvýšené podpory ze strany svého zaměstnavatele. Zákon mimo jiné výslovně jmenuje roli uvádějícího učitele a počítá s tím, že za činnost uvádějícího učitele bude příslušet příplatek ve výši 3000 Kč. Dalším zdrojem podpory poskytované začínajícímu učiteli mají být také školy připravující učitele. •Základem nového kariérního systému pro učitele se stane třístupňový standard učitele, který je postaven na profesních kompetencích učitele a jejich gradaci směrem k rostoucí kvalitě práce učitele. Standard je navržen jako nástroj pro dosahování, udržování a zvyšování kvality práce učitele a postihuje i rozsah působení učitele ve škole. •Navrhovaný standard má tři oblasti: •oblast osobního profesního rozvoje (dříve Učitel a jeho profesní Já) •oblast vlastní pedagogické činnosti (dříve Učitel a jeho žáci) •oblast spolupráce a podílu na rozvoji školy (dříve Učitel a jeho okolí) • •KARIÉRNÍ ŘÁD - PROFESNÍ ROZVOJ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ •První kariérní stupeň (KS1) •Každý začínající učitel, ať se jedná o čerstvého absolventa školy vzdělávající učitele, nebo učitele přicházejícího z odborné praxe, zahájí adaptační období, které trvá 2 roky, a je zařazen do prvního kariérního stupně. •Cílem dvouletého období, v němž učitel setrvá na KS1, je adaptace učitele na podmínky praxe a přizpůsobení poznatků nabytých v pregraduální přípravě potřebám školy. V průběhu adaptačního období je začínajícímu učiteli poskytována vícezdrojová podpora pro rozvoj všech profesních kompetencí. Profesní rozvoj v KS1 se řídí plánem profesního rozvoje učitele, je podporován ze strany uvádějícího učitele a vedení školy, popř. i ze strany škol připravujících učitele nebo učitele v třetím kariérním stupni z jiné školy. •Adaptační období učitele je vyhodnocováno na konci dvouletého období. Hodnocení je zaměřeno na plnění plánu profesního rozvoje a je cíleno na konkrétní pokroky v práci učitele ve vztahu k výsledkům žáků. Východiskem pro hodnocení je mimo jiné hodnocení ředitele školy, uvádějícího učitele, popř. pedagoga ze školy vzdělávající učitele či jiného učitele, pokud se na podpoře začínajícího učitele v adaptačním období podílel, podkladem pro hodnocení je rovněž dokladové portfolio. • •Druhý kariérní stupeň (KS2) •KS2 je určen učitelům na KS1, kteří: •splňují požadavek absolvování adaptačního období v délce 2 let, •podávají standardní výkon odpovídající popisu profesních kompetencí ve standardu učitele pro KS2, •projdou úspěšně atestačním řízením pro KS2. •Atestační řízení pro KS2 •Cílem atestačního řízení pro získání KS2 je prověřit a zhodnotit kvalitu práce učitele v oblasti jeho přímé práce s dětmi a žáky ve třídě, v oblasti rozvíjení jeho profesních znalostí a dovedností a v oblasti jeho působení ve škole i mimo ni. Ověření vychází z obhajoby dosavadní práce učitelem s využitím jeho dokladového portfolia. Dokladové portfolio obsahuje doklady, které podávají přehled o dosažených kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele. Atestační řízení je ukončeno hodnoticím pohovorem před atestační komisí. •Atestační komise pro KS2 je tříčlenná a jsou v ní zastoupeni: •ředitel školy, v níž je učitel působí, •učitel v nejméně druhém kariérním stupni ze stejné školy •zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, který poskytoval učiteli podporu v průběhu jeho adaptačního období, popřípadě učitel v KS3, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na stejném druhu školy, nebo zástupce z odborné praxe nebo školní inspektor. • •Třetí kariérní stupeň (KS3) •KS3 je určen učitelům na KS2, kteří: •splňují požadavek určité délky pedagogické praxe (navrženo celkem 10 let), •podávají dlouhodobě nadstandardní výkon odpovídající popisu profesních kompetencí ve standardu učitele pro KS3 (zejména vyšší kvalita práce s dětmi, žáky a studenty) a odvádějí větší rozsah práce pro zaměstnavatele – jsou zejména oporou svým kolegům, metodicky je vedou atd., •projdou úspěšně atestačním řízením. •Atestační řízení pro KS3 •Cílem atestačního řízení pro získání KS3 je prověřit a zhodnotit kvalitu práce učitele v oblasti jeho přímé práce s dětmi a žáky ve třídě, v oblasti rozvíjení jeho profesních znalostí a dovedností a v oblasti jeho působení ve škole i mimo ni. Atestační řízení na KS3 trvá 1 rok. Ověření vychází z obhajoby dosavadní práce učitelem s využitím jeho dokladového portfolia, zpráv ČŠI o provedených hospitacích v průběhu atestačního řízení a zprávy ředitele. Dokladové portfolio obsahuje doklady, které podávají přehled o dosažených kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele. Atestační řízení je ukončeno hodnoticím pohovorem před atestační komisí. •Atestační komise pro KS3 je pětičlenná a jsou v ní zastoupeni: •ředitel školy, v níž je učitel působí, •školní inspektor, •zástupce školy připravující učitele (SŠ, VOŠ, VŠ), •učitel v KS3 ze stejného druhu školy, popř. se stejnou aprobací, •odborník z praxe, popř. odborník na vzdělávací oblast uchazeče o KS3. • • • •Doplnit dle platné legislativy (zatím neschváleno)! •