Metropolitní regiony GS 11 Metropolitní oblasti a městské regiony ve strategii evropa 2020 o Evropský hospodářský a sociální výbor, 2011 • specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie • Rada, Komise, Evropský parlament a Výbor regionů - stále více uznávají význam rozvoje metropolí v Evropě v rámci Uzemní agendy 2020, hospodářská a sociální soudržnost o velké město nebo jako polycentrickou skupinu měst o obě kategorie zahrnují okolní menší obce a venkovské oblasti. o kritický počet nejméně 500 000 obyvatel o funkční regiony tvořící rozsáhlé hospodářské oblasti a trhy práce o zpravidla se nekryjí s (dlouhodobými) administrativními celky, jako jsou provincie a okresy. o kreativní přístup k obrodě měst ve 21. století a odolných a konkurenceschopných metropolitních oblastí o problémy související se správou a vlastní odpovědností a částečně roztříštěnost přístupů • přístupy shora dolů a zdola nahoru • problémy mezi velkými městy a menšími (příměstskými obcemi a venkovskými oblastmi • víceúrovňová správa • Role EUROSTATu, ESPONu o průkopníky dalšího rozvoje, každá z nich se svou vlastní identitou a rysy • kladný makroekonomický dopad • politiky rozvoje metropolitních oblastí souběžně s orientací na snížení regionálních nerovností o příprava dlouhodobé vize metropolitní Evropy bez ohledu na hranice států HISTORICKÝ VÝVOJ o evropská regionální politika zásadním faktorem pro posílení Společenství o finanční podpora znevýhodněným regionům prosazující vyvážený a harmonický rozvoj v Evropě (RE 1972) o odstranění regionálních nerovností považováno za významný vedlejší cíl vytvoření jednotného trhu (1986) o Města jako taková vstoupila do vytváření politiky EU později, ačkoli pilotní programy s městskou tematikou byly spuštěny již počátkem 90. let 20. století. o Mezi velkými a malými městy se nečinily téměř žádné rozdíly. o Iniciativa EK sdělením Udržitelný rozvoj měst: rámec činnosti (1998) ^ LABORATOŘE SVETOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ • s vysokou kvalitou, mezinárodní společnosti a výzkumná střediska, služby, aspekty kreativního vývoje všeho druhu a vzdělávací instituce • poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti a značným počtem málo kvalifikovaných obyvatel, zdrojem (značných) sociálních, kulturních, environmentálních a hospodářských problémů o Metropolitní oblasti: sociálně-hospodářské dopady na budoucnost Evropy (2004) o Evropské metropolitní oblasti - socioekonomické důsledky pro budoucnost Evropy (2007) o Lipská charta z roku 2007 - městská agenda o včetně otázky velkých měst, jež je třeba řešit společným evropským rámcem v souladu se subsidiaritou o integrovaný přístup napříč odvětvími k vyváženému metropolitnímu rozvoji Současná situace o Aktéři — absence/nedostatečná komunikace • Urbanisté, ekonomické subjekty, akademická sféra, správní orgány • Střety mezi venkovskými a městskými oblastmi (vč. příměstských) — roztříštěnost přístupů o změna paradigmatu směrem k orientaci na metropolitní oblasti a městské regiony • následek globalizace, pro niž je charakteristické vytváření mezinárodních sítí a hodnotových řetězců a rozostření státních hranic; • lepší interakce mezi městskými a venkovskými oblastmi; o restrukturalizace průmyslově orientovaných regionů a jejich přechod k nově specializovaným výrobním odvětvím a službám • specializace měst jako základen pro klastry přitahující investice; • následný vliv na hospodářská území a metropolitní oblasti; Prvky / problémové okruhy o blízkost univerzit, výzkumných středisek, kvalifikovaných pracovníků, regionálně rozvinutých hodnotových řetězců v průmyslu a vysoce vyvinutých služeb; o mezinárodní propojení fungující souběžně s inteligentní interní mobilitou a dopravními systémy; o zelené město: změna klimatu, nízkoenergetické a environmentálni požadavky o posílené a cílené místní a regionální řízení a partnerství veřejného a soukromého sektoru; o výrazně pociťovaná potřeba koncentrovaného městského osídlení namísto živelného růstu měst; o sociální udržitelnost, demografická změna, kvalita práce na všech úrovních společnosti podporovaná vhodným vzděláváním a školením v regionu; o naléhavá potřeba překlenout kulturní rozdíly, jejímž cílem je vytváření vhodných příležitostí pro menšiny, jež budou prospěšné pro celou společnost; o potřeba zlepšit kvalitu způsobu života a bydlení, zejména v souvislosti s migrací; o důraz na umění urbanistického plánování, které zajišťuje podmínky pro optimální rozvoj metropolitních oblastí jako celků, což zahrnuje zapojení urbanistu a architektů; o záruky pro interní a externí jistotu a bezpečnost; o volný čas. o Smlouva o Evropské unii výslovně uznává „územní soudržnost" jako obecný cíl po boku hospodářské a sociální soudržnosti. o Zásada subsidiarity je navíc rozšířena na regionální a místní úroveň, neboť Smlouva výslovně zdůrazňuje místní a regionální autonomii. o EHSV je přesvědčen, že rozvoj metropolí by měl skutečně pomoci odstranit polarizaci na venkovské oblasti a města. o Síť METREX připravuje zajímavou iniciativu pro spolupráci měst a venkova v metropolitních oblastech (URMA - urban-rural cooperation in metropolitan areas), v níž budou představeny metody a konkrétní projekty ke zlepšení této spolupráce. príklady a modely o spolupráce mezi německými „Metropolregionen" nabírá na intenzitě v rámci „Initiativkreis Europäische Metropolregionen"; o „pôles métropolitaines"existující ve Francii souběžně s „pôles d'excellence"; o Grand Paris (včetně budoucího spojení s Atlantickým oceánem a se severem); o očekávané rozšíření regionu Oresund a posílení Velkého Stockholmu; o zvýšená intenzita projektů v nizozemském Randstadtu (okolo Amsterodamu a budoucího dvojměstí Rotterdam - Haag); o budování metropolitních oblastí Barcelony, Valencie a Bilbaa; o vznikající zkušenosti s místním partnerstvím podniků (local enterprise partnership) v některých větších anglických městech; o metropolitní rozvoj městských regionů Varšavy, Gdaňsku a Katovic ve Slezsku; u obou posledně zmíněných příkladů se usiluje o výrazný přeshraniční dopad (Baltské moře a Česká republika); o metropolitní rozvoj okolo Prahy a Budapešti; o vznikající dvojměstí Vídeň - Bratislava; o metropolitní ambice okolo Lipska se společným kulturním jmenovatelem „Lutherovo desetiletí" v souvislosti s 500. výročím luteránské reformace z roku 1517. o budování makroregionů o jako Pobaltí, Podunají a regionu severozápadní Evropy (Nord-Pas-de-Calais, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko a Severní Porýní-Vestfálsko). o přeshraniční iniciativy o německá iniciativa „Initiativkreis Metropolitane Grenzregionen" o Öresund a Lille-Courtrai v řada nových iniciativ: Oberrhein (Basilej, Štrasburk, Karlsruhe), Niederrhein (Porýní-Falc, Lucembursko, Nantes), Katovice, Savojsko-Aosta, Hamburk / Oresund o evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS, 2007) • vytváření intenzivnější spolupráce na základě hodnotových řetězců, doplněné o „superstrukturu" tradiční spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání, administrativní spolupráce atd., o ESUS Hamburk-Toulouse, v leteckém průmyslu. Workshop „Evropské a národní metropolitní regiony Plauen 24. -26.1. 2008 o Metropolregionen in Europa, Deutschland und Sachsen • peter jurczek o Leipzig — eine Stadtregion auf der Suche nach internationaler Bedeutung • joachim burdack o Metropolitní region Brno • václav toušek o Metropolitní region plzeň • jaroslav dokoupil o Ustí nad Labem — od města po metropoli regionálního rozměru • milan jeřábek, jiří anděl JSSSSS ' Českosaské vysokí školské kolegium Peter Jurczek Metropolregionen in Europa, Deutschland und Sachsen o „Europäischen Metropolregionen ...Motoren der gesellschaftlichen, wirtschaftlichen, sozialen und kulturellen Entwicklung" zu verstehen, die die „Leistungs-und Konkurrenzfähigkeit Deutschlands und Europas erhalten und dazu beitragen" sollen, „den europäischen Integrationsprozess zu beschleunigen". o Rahmenbedingungen zur Entstehung „Europäischer Metropolregionen" • die Umwertungen im deutschen Städtesystem als Folge der deutschen Vereinigung • die Integration der deutschen Städte in das europäische Städtesystem • der Strukturwandel der Wirtschaft • der Bedeutungsverlust der Nationalstaaten • die anhaltende Arbeitsmarktkrise • die Herausbildung einer neuen Semantik: ein Raum von Flüssen bzw. Strömen und Knoten, also ein Netzwerk-Raum • die Globalisierung Vorteile von Metropolregionen o Freiwillige Beteiligung und solidarische Zusammenarbeit o Einbeziehung einer breiten Basis an Mitwirkenden o Gewinnung der Privatwirtschaft, insbesondere auch größerer Unternehmen o Setzen neuer Impulse und spezifischer Akzente o Intensivierung des Engagements der Akteure Ausbau und Weiterqualifizierung der Innovativität o Möglichkeit zur Bündelung der vorhandenen Potenziale o Verbesserung der Kooperationsfähigkeit o Freiwillige Beteiligung und solidarische Zusammenarbeit o Einbeziehung einer breiten Basis an Mitwirkenden o Gewinnung der Privatwirtschaft, insbesondere auch größerer Unternehmen o Setzen neuer Impulse und spezifischer Akzente o Intensivierung des Engagements der Akteure Ausbau und Weiterqualifizierung der Innovativität o Möglichkeit zur Bündelung der vorhandenen Potenziale o Verbesserung der Kooperationsfähigkeit Nachteile von Metropolregionen o Komplexe bzw. komplizierte und dadurch schlecht funktionierende Organisationsstruktur o Gefahr vorübergehenden statt permanenten Engagements o Häufig Verzicht auf Einstellung zusätzlichen Personals im Metropolenmanagement o Ggf. Überschneidung von Kompetenzen (z.B. Wirtschaftsförderung, Stadt-und Regionalplanung) o Unter Umständen Ablenkung von den eigentlichen Problemen (z.B. abseitige Verkehrslage und unzureichende Verkehrsanbindung, ungünstige wirtschaftliche Entwicklung) o Bloßer Nachahmeffekt (inter-) nationaler Vorbilder o Teilweise lediglich nationaler Stellenwert, nur geringe Chancen auf internationale Bedeutung o Meistens hoher Konkurrenzdruck untereinander o Gefahr der Überbewertung ihrer Funktionen und Wirkungen o Einsetzen überdurchschnittlich hoher finanzieller Aufwendungen zur Prädikatserreichung o Ausbleiben von Fördergeldern, die hierfür (bislang) nicht gewährt werden o Permanenter Modernisierungsdruck o Eventuelle Dominanz der Metropole/n auf Kosten des suburbanen I Umlands und/oder der ländlich geprägten Regionsteile Modrý / oranžový banán Europäische Makroregionen Evropské makroregiony 1 T Erweiterter deutsch-tschechischer Grenzraum i J rozšířené česko-německé příhraničí "Westeuropäisches Pentagon" "Západoevropský pentagon" "Mitteleuropäisches Pentagon" "Středoevropský pentagon" "Blaue Banane" "Modrý banán" "Sun Belt" Öresund-Region Öresund-region Städte, města • 0,5 bis < 0,75 Mio Ew., obyv. • 0,75 bis < 1,5 Mio Ew., obyv. ■ 1,5 bis < 3,0 Mio Ew., obyv. ■ 3,0 bis < 6,0 Mio Ew., obyv. > 6,0 Mio Ew., obyv. 250 _i_ 500 km Ii Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V., Dresden Datenbasis, mapový podklad a zdroj dat ESR! BaseMap GISCO 2003 Kartographie, kartografie: K, Kettner. 2006 Les Villes europeennes 2003 Metropolregionen in Deutschland 2005 Europäische Metropolregion überregional bedeutsame Verkehrskorridore ■ Oberzentrum % - in Funktionsteilung Anzahl der nach den 15 Indikatoren vergebenen Punkte* Kategorien O MGM-UMR ESPACE 2002 Quelle: UMR ESPACE. 2002 Quelle: Die Städte Europas. 2004 (Hrsg Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung). Original: Les Villes europeennes: analyse comparative. 2003 (Hrsg : DATAR) Entscheidungs- und Kontrollfunktionen Dresden Strasbourg 100 km . Zürich m m © Unternehmerische und kapitalmarktorientierte Entscheidungs- und Kontrollfunktionen Anzahl der Niederlassungen höherwertiger, unternehmensnaher Dienstleister am Ort 2002/2003 a 1 bis unter 3 A 3 bis unter 10 10 bis unter 20 20 und mehr Anzahl der Hauptsitze der 20 größten Banken am Ort 2003 ft 1 it 2 9 Umsatz insgesamt der 1 000 umsatzstärksten Unternehmen der Welt am Ort 2000 in Mio. US-Dollar 100 000 10 000 Bruttoinlandsprodukt je Erwerbstätigen 2002 in Euro □ Innsbruck 4 bis unter 40 000 40 000 bis unter 45 000 45 000 bis unter 50 000 50 000 bis unter 55 000 55 000 und mehr Politische Entscheidungs- und Kontrollfunktion Berlin Regierungsfunktion: Bundeshauptstadt Wiesbaden Regierungsfunktion: Landeshauptstadt Gateway-Funktionen Anzahl der Flugverbindungen des Flughafens zwischen dem 3.11.2003 und dem 9.11.2003 nach Zielgebieten 100 25 Bre-nen rcAportmünd' atras 100 km. v-r jtoannheim Magde Leipzig 2 burg IX m m 0 físbruck National Europäisches Ausland Interkontinental weitere Gateway-Funktionen » * Interkontinentaler Seehafen Fährhafen mit überregionaler Bedeutung Seehafen mit überregionaler Bedeutung bedeutender Binnenhafen i M Autobahn IC-/ICE-Knotenpunkt Strecke des Schienen-personenfernverkehrs Messestandort Erreichbarkeit von 39 ausgewählten europäischen Metropolen im Ausland im Pkw-/Luftverkehr 2004 □ □ □ □ □ sehr gut gut mittelmäßig schlecht sehr schlecht Joachim Burdack Leipzig - eine Stadtregion auf der Suche nach internationaler bedeutung „Metropolendiskurs " 1. Nur Metropolen (Metropolregionen) können international erfolgreich um Firmensitze und hochqualifizierte Arbeitsplätze der Dienstleistungs- und Wissensökonomie konkurrieren. 2. Metropolen sind wichtig für die Wettbewerbsfähigkeit eines Landes. o Bewerbung für die Olympischen Spiele 2012 • "Leipzig 2012: One family" • 2003: Nominierung als deutscher Olympiabewerber • 2004: Scheitern vor der Endrunde MEGA Typology o Wie kann eine „kritische Masse"zur Bildung einer Metropole von europäischer Bedeutung erreicht werden? T © 8a»T!5r ©Pro|«t1.1.1,2003 <*> Global node ■ Category 1 MEGA R Category 2 MEGA El Category 3 MEGA B Category 4 MEGA Pentagon area EuroGeographics Association for the adrtinistrBtve boundaries Origin of data: Eurostat, National Statistical Offices, National Expens Source: ESPON Database Stadterneuerung („Reurbanisierung") Stadtzentrum Gewerbeansiedlungen „auf der grünen Wiese Neue Messe Zunehmende Bedeutung von „Creative Industries'] Summarized economic fields, bases on several NACE Codes Leipzig [City) 1999 Leipzig (City) 2005 Changes in % Surrounding Districts 1999 Surrounding Districts 2005 Changes in % Designer Fashion 540 190 -64,81 317 359 13,25 Video, film and photography 2255 4439 96,85 677 1507 122,60 Music and the visual and performing art 1810 1940 7,18 430 212 -50,70 Publishing 1649 1636 -0,79 53 26 -50,94 Computer games, software 825 1657 100,85 203 224 10,34 Arts/ antiques trade 5316 5122 -3,65 4579 3260 -28,81 Architecture 6025 3575 -40r66 2076 1 135 -45,33 Advertising 793 1269 60,03 252 183 -27,38 Radio and TV 2465 2883 16,96 10 0 -100,00 Total 21678 22711 4,77 8597 6906 -79,67 » Städtenetzwerk „EUROCITIES" Führendes Städtenetzwerk und städtische Interessenvertretung in Europa mit etwa 130 Mitgliedsstädten • Mitgliedschaft 1992, Mitglied des Executive Committeessei 1997 • W. Tiefensee (OB Leipzig) Präsident von EUROCITIES 2003-2004 o Leipziger Beteiligung an Arbeitsgruppen (11) • Agenda 21 for Culture • Climate Change and Air Quality • Cohesion Policy • Culture and Young People • e Government • Entrepreneurships and Cluster • Migration and Integration • Mobility and Exchanges • Resources and Culture • Services of General Interest • URBACT o (ZumVergleich: Chemnitz: 2; Dresden: 2) o Partnerstädte: u.a. Brno, Czech Republic (since 1973) LEIPZIG: RAUMKONSTRUKTE AUF METROPOLITANER MAßSTABSEBENE 1. Stadtregion Leipzig(-Halle) • 1,35 Mill. Einw.; 4400 qkm 2. Leipzig als Kern einer (Wirtschafts-) Region Mitteldeutschland (ehem. „Mitteldeutscher Industriebezirk") • 2,5 Mill. Einw.; 13 000 qkm 3. Leipzig als Teil der Metropolregion Sachsendreieck" • 3,5 Mill. Einw.; 12.000 qkm METROPOLITNÍ REGION BRNO VÁCLAV TOUŠEK o Dieser Diskussionsbeitrag, der auf den Daten für die Arbeitskräfte basiert, soll die Teilnehmer des Workshops über den Strukturwandel der Wirtschaft in der Metropolenregion Brünn informieren. o Die Analyse der Veränderungen richtet sich nicht nur auf die Stadt Brünn, sondern auch auf das Brünner Umland. o Besondere Aufmerksamkeit liegt auf der Entwicklung der wichtigen Regionalprozesse —wie Pendlerprozesse zur Arbeit und die Mobilität der Bevölkerung. o Am Schluß des Beitrags werden die Haupttrends, die auf die Bevölkerungsgröße der Region einwirken I können, genannt. Brněnské výstaviště / Masarykův okruh Největší průmyslové podniky v Brně (1989) Poradí Reilieufolge Název podniku Firineniiame Odvětví Iudustriezweig Počet pracovníků (tis. q sob) Arbeiterzahl (in Tausende Per t onen) 1. Zetor strojírenství (traktory) 10,3 2. Zbrojovka Strojírenství (střelné zbrane, kancelářské stroje) 9,4 3. Královopolská strojírna Strojírenství (stroje pro chemický průmysl) 6,6 4. První bniénská strojírna. Strojírenství (nirbíuy. kotle, zařízení pro elektrárny) 6,4 5. Elektr. závody J. Fučíka elektrotechnika (rozvaděče, sakaře) 2,6 6. Tesla Brno elektrotechnika (měřící přístroje) 2,1 7. Sigma Slatina Strojírenství (čerpadla) 2.0 8. Vlněna textilní průmysl (vlnařské textilie) 1,9 9. Šmeralovy závody Strojírenství (lisy. nástroje pro obráběni kovu) 1,8 10. Mo sílaná textilní průmysl (vlnařské textilie) 1,8 Zdroj (Queile): Toušek, V: Geografické aspekty transformace českého průmyslu po roce 1989, Brno, 2003 Struktura zaměstnanosti v Brně 1989 2006 primér (primäre Sektor) 2,6 % 0,5 % sekunder (sekundäre Sektor) 52,5 % 27,5 % terciér (tertiäre Sektor) 44,9 % 72,0 % Zdroj (Quetíe): Toušek, V.: Geografické aspekty transformace českého průmyslu po roce 1989, Brno, 2003; Výpočty CRR MU, Brno, ?007 Největší zaměstnavatelé v Brně (2006) Poradí Reihenfulge Název podniku F i i'm e n n am e Odvetví Wir ts c h a ftz vře ig Počet pracovníku Arbeiter zalil 1. Fakultní nemocnice Brno zdravotnictví 4 759 2. Masarykova univerzita školství 4 116 ^ Statutární město Brno veřejná správa 2 956 4. Dopravní podnik města Brna doprava 2 954 5. Policie ČR, správa Jihomoravského kraje veřejná správa 2 769 6. Fakultní nemocnice u svaté Anny zdravotnictví 2 714 7. Vysoké učení technické školství 2 712 8. České dráhy doprava 2 482 9. Česká posta spoje 1 946 10. Tesco Stores ČR obchod 1 329 Zdroj (Quelle): Průzkum zaměstnanosti ve městě Brně k 31.12.2006, CRR MU, Brno, 2007 Nová Mosilana — textilní průmysl —1 201 osob ABB — elektrotechnický průmysl —1 104 osob Zetor — strojírenský průmysl —1 085 osob Dojížďka za prací do města Brna (3.3.1991) Brno Pendler Einzugsgebiet - 3.3.1991 Dojížďka za prací do města Brna (1.3.2001) Brno Pendler Einzugsgebiet - 1.3.2001 Zdroi (Quelle): Sčítání lidu. domů a bvtů k 1.3.2001. Doiížďka do zaměstnání a škol - Jihomoravský krai. ČSÚ Praha. 2004: VvDOČtv CRR MU Metropolitní region Plzeň Jaroslav Dokoupil, ZČU v Plzni Dresden Budapest Metropolitnífunkce o (1) Rozhodovací a kontrolní funkce: • Podniky — ústředí národních a mezinárodních podniků(banky, burzy, finančnictví, specializované služby), • Stát - vláda, úřady, • Ostatní — nadnárodní organizace (EU, OSN atd.), mezinárodní nevládní organizace. (2) Inovační a konkurenční funkce: o Výroba a šíření produktů, vědění, zařízení, hodnot atd.) • Hospodářské a technické inovace - výzkumně-vývojová činnost podniků, intenzivní vědecké inovace služeb, vědecké ústavy, zařízení pro transfer vědeckých poznatků a technologií, • Sociální a kulturní inovace — kulturní zařízení, místa pro sociální komunikaci, nové životní formy, „metropolitní habitus". o (3) Funkce brány: • přístup k lidem — dopravní uzel, před. letiště a nádraží (vysokorychlostní vlaky),- • přístup k vědění-média (TV, vydavatelství atd.), kongresy, knihovny, internetové servery, • přístup k trhům — veletrhy, výstavy. o (4) „Symbolické funkce" • kultura (divadlo, musea, umění), média, události, architektura, podoba města, image. městský industriální park (mip) „borská pole západočeskáuniverzita (ZČU) v plzni Projekt „Regiopolis": o cílem je vytvoření silného „regiopolárníhQ" prostoru ve spolupráci s regionálními centry Regensburg, Linz a České Budějovice, o konkurence metropolitním aglomeracím München, Nürnberg, Wien, Praha, o zásadním tématem je spolupráce v rozvoji inovativního podnikání. „Plzeň - moderní evropské město" Program rozvoje města : • přijat 2003, * 2 úrovně - fungující město, - výjimečné město, 3 rozvojové pilíře, více než 300 projektů. FUNGUJÍCÍ MĚSTO Zdroj: ŮkrmP, 2007 Ústí nad Labem - od města po metropoli regionálního rozměru MILAN JEŘÁBEK, JIŘÍ ANDĚL