Urbanizace českých zemí
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/8
RŮST MĚST
o 10+ tis. — 3 urbanizační vlny od 1843 do 1980
• 1843-1890, 1890-1921 (rakouská)
o Období rychlého růstu počtu městského obyvatelstva identické s dobou větších přírůstků obyvatelstva obecně -max. 1970-1980
• Nejvyšší intenzita 1851-1880, pak až 1950+
o 1869-1910: 20-50 tis. - 1910-1950: 50-100 tis. - 1950-1980 malá a středně velká města
o Dosažená úroveň blízká nasycení, snížení rozsahu bytové výstavby
o 50-100 tis. rychleji než 100+ tis. (cyklický charakter) = odstraňování sociálně-ekonomických rozdílů
• Rušení nej menších průmyslových závodů / přemisťování do větších sídel
• Rozšiřování průmyslu ve středně velkých a malých městech (bilance pracovních sil)
_ v
• Průměrná velikost průmyslového závodu (1930-1960, MAREŠ) 2,7x větší
o Rozptýlení průmyslu do velkého počtu sídel poměrně malé velikosti
• Těžba surovin, průmysl potravinářský, textilní
o Stará a hustá síť drobných městeček podmínila rozvoj drobných forem průmyslového podnikání
o Industrializovaný (deagrarizovaný) venkov
• 1950-1980: na okresní úrovni podíl EA v sekundám nižší než 40 % - 49    6 (TC, LN, RA, ZN, CH, A)
o Tato homogenita v Evropě specifická
• zájem zahraničních investorů? (např. Hranice na Moravě)
o Mezinárodní komparace:
• Tempo středně rychlé / omezování růstu Prahy a velkoměst obecně / nízký stupeň tzv. metropolizace
Vliv polohy (horizontální)
o 3 období: klasická industrializace, rozvoj správních center a obchodních funkcí měst, druhá industrializace
o Typologie měst (1869-1970, LINK) podle populačního přírůstku (soubor 215):
• Trvalý růst - 77 (36 %), kolem Prahy, KV, SHP, OKP
o Úbytek - Kutná Hora, Litomyšl, Mikulov, Telč, Napajedla atd.
o Difúze urbanizace — regionální posuny:
• V 19. stol. z Bavorska, Saska a Slezska,
• ale také z Prahy a Brna
• Zastoupení 25 největších měst - postupně oslabování Cech a posilování Moravy a Slezska
o Na západě nižší investice z politicko-strategických důvodů, novodobou industriálni osou sv. a v. Morava
Přírůstky počtu obyvatel v obcích s více než 10 000 a 100 000 obyvatel
(1843-1980)
1 500 -i tisíc
Města s růstem a města s úbytkem obyvatel v českých zemích (1869-1910)
Města s růstem a města s úbytkem obyvatel v českých zemích (1910-1930)
Města s růstem a města s úbytkem obyvatel v českých zemích (1950-1970)
Vliv polohy (vertikální)
o Poloha v síti / hierarchii měst
o Teorie rozvojových pólů (polarizace)
• PERROUX, PRED - TÔRNQVIST, HAMPL
• RYSAVÝ, LINK: města v blízkosti velkých měst rostla rychleji než města stranou velkých měst, vliv ovšem středně silný a v čase proměnlivý
o nejintenzivnější 1890-1900, postupně klesal — nerespektování / nevyužití výhod vzájemné blízkosti
o Koncepce tzv. sídelních regionálních aglomerací (sra) a městských regionů (mr, 1983)
• Socialistická obdoba rozvojových pólů, bez administrativní funkce / 11 + 39 (Pha-střč, ne JI)
• Vymezeno na základě:
o hustota zalidnění, podíl EA v primáru, dojížďka do zaměstnání
o Ovlivňovat / usměrňovat soustřeďování obyvatelstva do měst?
• Vznik nových pracovních příležitostí — poptávka po pracovních silách - výstavba bytů a infrastruktury
• Možným řešením dojížďka za prací, místy rozvoje průmyslu často okresní města
o Urbanizace přímá vs. nepřímá / řízená
• Koncentrace do měst
• Setrvání na venkově získávajícím atributy města, technická infrastruktura, výstavba RD - „nucená"
• Trojúhelník práce - byt - sociální skupina,
o vysoký podíl dělníků na venkově
o Tzv. relativní úroveň urbanizace
• Zastoupení obyvatelstva činného v průmyslu a ve službách
• V mezinárodním srovnání:
o urbanizace spíše nedostatečná
o Z hlediska nerovnováhy mezi stupněm urbanizace a industrializace střední stupeň (více HU, méně NDR)
Usměrnění urbanizace státem
o Národohospodářské plánování
• Umísťování nových výrobních a nevýrobních investic
o Oblastní plánování
• Využití přírodních a ekonomických podmínek oblasti
o Uzemní plánování
• Funkční využití území, mj.
o vývoj sídelní struktury a stanovení výhledové velikosti sídel
o Koncepce osídlení / urbanizace
• Ovlivnění zvenčí (např. LE CORBUSIER):
v /
o pásmový rozvoj (Zlín, VOZENILEK, podél řeky Moravy, KUMPOŠT),
o Praha jako regionální město (HRUŠKA)
VÝVOJ SYSTÉMU OSÍDLENÍ
o Bez vážných sídelních nerovnováh a problémů
• Vedle makrooblastní disproporce mezi českými zeměmi a Slovenskem (1930 jen 10 % průmyslové produkce)
• Odsun sudetských Němců a osídlování pohraničí
o Kontrast mezi průmyslovým severem a venkovským, zemědělským jihem
o Decentralizační tendence
• Odstraňování sociálních nerovností mezi jednotlivými oblastmi (1947, BLAŽEK) X
o plánovitá industrializace hospodářsky slabých krajů má své meze
o Poválečné priority
• (industrializace Slovenska)
• Hospodářský rozvoj slabých oblastí (Zdár n. S.)
• Osídlení pohraničí (Aš, Kraslice X Liberec, Litvínov)
• Rozvoj starých průmyslových center a regionů (FM)
Středisková soustava osídlení
o 3 stupně „střediskových sídlišť"
• Místního významu - 1500-2000 / X 3000-6000 obyv., n 1700, základní osobní a společenská potřeba
• Obvodního významu — 30-80 tis. / 50 tis., n 251 —► 151, koncentrace průmyslu X rozptyl investic —► 173
• Oblastního významu — n 20 vč. Prahy, nejvyšší vybavenost
o Usnesení Vlády ČSR č. 283/1971
• Import ze Západu, venkovské oblasti X industrializované území, normativní postup X aktivita, úsilí a úspěch jednotlivých sídel, obslužná X výrobní funkce
o KONCEPCE VÝVOJE OSÍDLENÍ A URBANIZACE
1970-2000 (Terplan,1975)
• důraz na koncentraci obyvatelstva a společenských aktiv|Ä do měst
Vnitřní periferie
o Pojem periferie, vymezení, kritéria, územní jednotka o Pohraniční oblasti / okresy
o Generelové jednotky = spádová území střediskových obcí
• 1980 n 916, populační velikost 11,2 tis., 13-17 v okresu o Klesající počet obyvatel
v v
o Vysoký podíl starých lidí, nízký podíl lidí s VS a SS vzděláním
o Vysoký podíl starých bytů, malý rozsah bytové výstavby
o Vysoký podíl neobydlených bytů, podprůměrné vybavení domácností
o 27 oblastí s 843 tis. obyv. (1980, 1961 1 mil.)
o Např. Drahanská vysočina -Haná - Moravské Slovácko, na styku okresů JC/MB/NB, na j. Moravě poblíž hranic s Rakouskem, „věnec" ve vzdálenosti 50-70 km od Prahy
• Uvnitř těchto oblastí mj. dřívější sídla politických nebo soudních okresů
o Podbořany, Neveklov, Jemnice, Klobouky u Brna
• Izolovanost v geografickém i sociologickém (sociálním) pojetí zúžení životních aspirací
SÍDLIŠTĚ / OBYTNÉ SOUBORY
o Po 2. světové válce
• Podmíněnost hospodářskými a politickými podmínkami
o Mj. levicová orientace vlád
• Bytová nouze, zodpovědnost veřejného sektoru
o Stát, města, družstva
o Kvalitní bydlení pro všechny vrstvy
o Budování sociálně smíšených komunit
• Uplatnění moderní architektury a urbanismu
o Příklady z Francie (grands ensembles, HLM byty s levným nájemným), o Německa (Wohnsiedlungen, sdružení „Neue Heimať),
v
Švédska, o Británie (satelitní „nová města")
o v socialistických zemích
• + socialistická bytová a městská politika, zásady socialistické kultury, vývoj stavebních technologií
o fordismus, hromadnost, sériovost, standardizace
o Socialistický realismus
• První generace - „nová města socialismu", stalinská architektura, SOREA
• 20 tis. bytů ročně
o Poruba, Slovany, Havířov
o Chátrání neobydlených a opuštěných domů —► pokles bytového fondu —► zhoršování bytové situace —► bytová krize / zavedení družstevní formy
o 60. léta: 50 —► 45 tis. ročně, vrchol 70. léta X 821 tis.
• Generace sídlišť na příkladu Prahy:
o 1. Vršovice —> 2. Petřiny, Invalidovna —> Severní Město, Jižní Město
• Výstavba v malých a středních městech
o Nejviditelnější hmotné dědictví po této době
v
o Často až k historickým jádrům (Benešov, Rakovník, Chrudim) o Nyní např. humanizace
o Bydlení sociální spotřebou o Bytový zákon
• Přiměřenost a nadměrnost obytné plochy na 1 obyvatele
• Tzv. pořadníky
o Státní plán / plán bytové výstavby
• Komplexní bytová výstavba
o Moderna reálného socialismu
• Směs industrialismu, socialistické šetrnosti a principů moderní architektury / podcenění širších otázek stavby měst
VOŽENÍLEK, HRUŠKA, FUCHS, KUMPOŠT, GAHURA / HONZÍK, TEIGE
Život na sídlištích
o Problémy přechodné X trvalejší o Rychlost výstavby sídlišť
• Nadměrná monofunkčnost, nedostatek pracovních příležitostí, nedostatečná občanská vybavenost, monotónnost budov a prostředí (nedostatek městskosti/urbanity), snížená bezpečnost
o Zvláštní demografická struktura
• Rodiče/děti, přelidněnost, průměrná velikost bytové domácnosti (3,5-3,7    2,1-2,3 / 2001)
• Dimenzování zařízení sloužících specifickým věkovým skupinám, stárnutí...
o Sídliště pro zaměstnance podniku/odvětví
• Dodatečné umístění doplňkového oboru
Vývoj po roce 1989
o Poměrně vysoký stupeň urbanizace před socialismem se starou sítí městského osídlení
o Tzv. socialistická urbanizace nevedla k tak radikálním změnám osídlení, PRESTO — proces „rektifikace"
o „nápravné transformační procesy", „návrat do ... přirozené vývojové trajektorie (HAMPL 1996)
o Zapojování do hospodářských a politických struktur EU a proces globalizace, mj.
• Návrat k trhu s půdou, nemovitostmi a byty
• Omezení role regionálního plánování a návrat k plánování měst
o Nárůst rozdílů mezi metropolitními regiony velkých měst a ostatními částmi
o Změny vnitřní struktury měst díky privatizaci a restituci majetků
• Zahušťování zástavby X proměna okrajů měst/sídel
o Restrukturalizace hospodářství — krize starých průmyslových oblastí
o Posílení regionalismu a uplatňování regionální politiky —
• mj. západo-východní gradient
Nárůst populace/podílu velkoměstských regionů
Zesilování migračních proudů z Moravy do Čech
Role přímých zahraničních investic
Transformační úspěšnost (HAMPL 1996) — 5 prostorů (metropolitních) :
1. Praha
2. Západní: CB, PM, SO, KV, UL, MO, TP, LB, JN, HK, PU
3. Východní: BM, OL, PR, ZL, OV, KI, FM, NJ, OP
4. Ostatní západní
5. Ostatní východní
Deindustrializace, posilování terciéru Diferenciace měst
• Důsledkem jejich vzájemné soutěže, využívání vnitřního
potenciálu, schopnosti místních hospodářských a politických el schopnosti využít příhodné polohy
Klasická urbanizace se zastavuje, přechází v urbánní regionalizaci
Snížená reprodukce obyvatelstva působí na urbanizaci jako brzda
Systém městského osídlení jako celek se bude měnit spíše pozvolně než nějakými skoky
Regionální polarizace:
• Diferenciace mezi dynamickými/prosperujícími a zaostávajícími/chudnoucími — změny: o V počtu a skladbě obyvatelstva o Ve struktuře ekonomiky
V aplikaci nových technologií o V sociální oblasti o V životním prostředí
Variabilita životních způsobů
Růst významu aktivit občanské společnosti
Posílení atraktivity středně velkých měst a pražského regionu
Revitalizace městských center +x přestavba starých obytných i průmyslových čtvrtí
„velké regionální struktury se budou měnit nejpomaleji, jednotlivá města už podstatně rychleji a části měst někdy překvapivě rychle