Krajiny jižní Moravy -3- ZDARSKY BIOREGION (1.65) /'i i " . . -au TM 5*5 ^60330 Charakteristiky Žďárského bioregioniM • Poloha: + prameny řek........... • Důvod vymezení: • Plocha: ........km2, Nejvyšší vrch:............... • Vegetační stupně: .............. • 4...........5........... • A........B......, Cs......, Ca........, D......... • N........., z (........raš......), a.......,o........ • Orná...%, TTP.,.%, lesy......%, vody......% • KES........ Žďárský bioregion charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn...... Bo......, Bobi........ Jd Md • Db....., Hb......, Bk......, Ol..... Bř... • Podíl přirozených dřevin:........% • VZCHÚ: .......... • Přírodní parky: ................... • MZCHÚ: ............ • CHOPAV Od Koníkova k SZ, vlevo k. 821 u Studnice Blatiny - Krovina (830 m n.m.) Buchtův kopec —> 9 skal Buchtův kopec - 813 m n.m Od Teplé u Krátke k V Dnes typické smrkové monokultury - co zde bylo typické dříve? Nejhořejší Sázava Podmáčené a rašelinné lesy na pískovcích - kde se zde vzaly? Radostínské rašeliniště - kde Žákova hora — co zde chybí za stromy? Sázava pod Rozštípenou skálou - co to je? Blatiny - svahy Teplé Kamenné snosy - kamenice, Blatiny Žďár n./Sáz Krátká - založ. 1727 pro dělníky v hutích Blatiny, podobný typ osídlení je ještě v Milovský rybník - hotel Pilská nádrž - kde? K čemu? Cyklostezka kolem Pilské nádrže Žďárský bioregion charakteristiky_3 • Geoloqicko-qeomorf. pozoruhodnosti: • .......... + balvanové proudy • .................- cca 300 ha • ............masiv -............ • Písky.......................- Škrdlovice • údolí..............+ Rozštípená skála Žďárský bioregion charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: Zajímavé stavby: Žďár - ... Žďár - ... zřícenina osídlení ........ chalupy a statky Žďárský bioregion_charakteristiky_4b Negativa: Smrkové............................................ Poškozená ......................................... Devastující......................................... Žďár -............................................... Žďár -............................................... Opuštění............................................ Vysoká Velkomeziříčský bioregion (1.50) Charakteristiky Velkomeziříčského bioregionu_1 • Poloha: • DŮVOd Vymezení! Region ploché části vysočiny ve vyšší poloze než 1.23. Monotónní, rozsáhlé zarovnané povrchy a nehluboká údolí říček. Mírně zdvižené tektonické kry, nehluboké tektonické sníženiny. Kyselý substrát, četné podmáčené sníženiny, slabý srážkový stín, ale silné přízemní inverse. Vyznívající vliv alpské bioty (dřípatka horská), proniky teplomilných prvků údolími. • Plocha: 2542 km2 • Vegetační stupně: 3. - 5. • 3. (3%), 4. (80%). 5. (17%) • A (65%). B (30%), Cs (1%), Ca (4%), D (0%) • N (81%). z (15% raš+). a (4%). o (0.1%). • Orná: 49%, TTP 12%, lesv 29%. vodv 1.6% • KES 0.9 Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: Sm 75, Bo 13, Jd 1, M d 4 • Db1, Hb1. Bk2. Bř2. • Podíl přirozených dřevin: 15% • VZCHÚ: CHKO Žďárské vrchy (okraj) • Přírodní parky: Třebíčsko, Údolí Balinky • MZCHÚ: PR Mutenská obora, PR U Trojáku, PR Údolí Brtnice, PP Ptáčovský kopeček (koniklec), PP Náměšťská obora. Od Náměšti n./Oslavou k SZ, na obzoru tektonicky zdvižená část třebíčského masivu (syenit), kopcovitá na rozdíl od ostatního území, s nejvyšším vrchem Smrček (674 m n.m.). Nejvyšší vrch regionu však leží jinde. Od hřbetu Bába (665 m) u Dačic k S přes údolí Vápovky na nejvyšší část regionu, náležející již do 5. v.s. Ovšem řada typických horských druhů zde ještě chybí nebo je vzácná. Typické jsou rozsáhlé zarovnané povrchy v relativně vysoké poloze (500 - 680 m n.m.). V pozadí nejvyšší bod regionu - Veselský vrch 712 m n.m. Typická krajina polní části regionu, zde nad soutokem Brtnice a Jihlavy u Střížova. Není sice příliš atraktivní, ale stále lepší (zachovalé meze s porosty dřevin, menší pole) než v plochých sníženinách, např. u Měřína. Podmáčené sníženiny na zarovnaných površích jsou i dnes místy zalesněny, hl. smrkovými kulturami. Původně zde byly podmáčené jedliny se smrkem a bukem. Typické nivky potůčků - na obr. PR Mrázkova louka (nemá nic společného s „kmotrem" Mrázkem ;-)), původně rašelinná, většina rašeliništních druhů však presto vymizela. Svatá hora (679 m n.m.) u Křižanova - jeden z mála poměrně výrazných vrcholů regionu (substrát - rula). Poutní místo obnovené v 90. letech 20. stol. - souvisí s tradicí Křižanova, jako rodiště sv. Zdislavy (1220 - 1252), ochránkyně chudých a ošetřovatelky nemocných. >alší z výrazných vrcholů - druhý -nejvyšší v regionu - Mařenka 711 m n.m.). Na vršku bučiny, původně s jedlí, ovšem také meze bývalých polí -toto extrémní místo bývalo polem! n A4i Polopřirozené hadcové bory na hadcovém masívu u Vysýchavé lesy na již. svazích údolíček v nižších Sklenného n./Oslavou. Výrazně acidofilní květena se polohách náležejí ještě do 3. vs. Druhotné lesy zastoupením horských druhů. na bývalých pastvinách v údolí Brtnice. Polootevřené údolí Jihlavy nad Přibyslavicemi. V pozadí syenitové vrcholy západního okraje třebíčského masivu. Výšky kolem 600 m n.m. Erodované zarovnané povrchy nad údolím Brtnice (i jinde) jsou od 90. let 20. stol. často zatravněny. Důvodem je erozní ohrožení půd i jejich malá úrodnost a kamenitost. Říčka ce naší Brtnice nad Střížovem - jedno z mála výraznějších údolí v regionu. Zde přírodní rezerva-největší kapradiny - pérovníku pštrosího (vpravo). Je zde však zřejmě zavlečený. — íf___. Jedno z téměř neznámých unikátních míst - údolí Oslavy pod Velkým Meziříčím. Zde se Oslava probíjí přes třebíčský masiv a obnažila v korytě obrovité syenitové balvany. Jihlava - největší město regionu. Založeno u původní slovanské celní osady na řece Jihlavě, která až do pol. 20. stol. tvořila hranici mezi Čechami a Moravou. Hornické město, jehož bohatství bylo dáno velkou těžbou stříbra, založ, asi r. 1238. Postaveno a osídleno Němci až do r. 1946. Řada velmi významných památek, včetně tří (!) velkých ranně gotických chrámů, gotických a renesančních domů a rozsáhlého podzemí. Kopce v pozadí již patří do výše položeného a členitějšího Pelhřimovského (bio)regionu. Rozsáhlé obdélníkové náměstí v Jihlavě, typické pro města založená na posledních Přemyslovců Dvojité hradby Jihlavy jsou dodnes zachovány a byly výrazně rekonstruovány. Odolaly útoku zdivočelé šlechty z okolí v r. 1402, i husitům. Telč - památkově chráněné x? zachovalé renesanční město, zapsané ..... kdeže? w Románská věž z poč. 13. stol. - jedna z nejstarších a nejvyšších na Moravě Náměstí Zachariase z Hradce (rozuměj Jindřichova), který se zasloužil o velmi kvalitní renesanční přestavbu hradu i města - za vedení italských stavitelů. Většina fasád je však dnes barokní. Zachariášův zámek na konci náměstí. Italské vlivy zřejmé. Zázrak - freska P. Marie na vnější zdi románského kostelíka ani časem nevybledla, k ní pak přistavěn pozdně barokní poutní chrám z pol. 18. stol, věže až z r. 1936 ŘIBYSLAWCE outní chrám I I Foto:Kubikula, Panoramio, Google Eart Velmi zapomenuté zajímavé historické městečko Brtnice na stejnojmenné říčce s řadou stavebních památek včetně rozpadajícího se hradu - zámku. Součást původního německého jazykového ostrova v Jihlavě a okolí. Tedy vnitřní Sudety, bohužel. Brtnice v Brtnici. Hodnotné barokní sochy na mostech. Miniatura Prahy. Nová Říše - kolonizační klášter premonstrátek založený již r. 1211. Zanikl za třicetileté války, pak barokně přestavěn. Ze staršího období se nic nezachovalo, ale jde o jednu z nejvýznamnějších barokních památek západní Moravy. 3 | Křižanov - náměstí s goticky přestavěným románským kostelem sv. Václava Měřín Velmi cenný portál na románské bazilice ukazuje na významné městečko na hlavní cestě Brno - Praha, (od ranného středověku dodnes - dálnice) Velká Bíteš - opevněný gotický kostel, město zpočátku nemělo peníze na ohrazení celého sídla. JE Rančířov_románský karner Lovecký zámeček Aleje u Stonařova s komponovanou lesní krajinou v okolí (hvězdicovitě se rozbíhající průseky) Jeden z četných bývalých mlýnů u říček - Marsovský mlýn v údolí Bílého potoka, dnes využitý jako luxusní ranč. Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_3 • Geoloqicko-qeomorf. pozoruhodnosti: • Třebíčský masiv - čím? • údolí Oslavy (Nesměřské) • údolí Brtnice • jihlavské stříbrné doly • hadcový masiv u Horních Borů + doly na živec (růženín) Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_4a • Biologicky zajímavé lokality: • rašelinné louky a výskyt alpských druhů rostlin v záp. části, pahorky s konikleci • Zajímavé stavby: • Telč(.........) • Slavonice - renes. maloměsto s podzemím, • Jihlava - ranná gotika, • Velké Meziříčí - románský hrad (pak zámek), dálniční most přes Oslavu (80 m vysoký, nejvyšší dálniční u nás) • Měřín - román, bazilika, • Brtnice - město a hrad, • Klášter v Nové Říši VeIkomeziříčský bioregion charakteristiky_4b • Negativa: • Dálnice D1 • Těžba uranu v okolí Dolní Rozinky • Zarůstání krajin balvanů • Opuštěnost - málo služeb • Environmentálni kauzy: • D1, • uranové doly - Rozinka a okolí • větrné elektrárny Sýkořský bioregion (1.51) Charakteristiky Sykořského bioregionu -1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: ...........km2 • Vegetační stupně: 2. - 5. ■ ■ ■ ■ ■ ■ ^3 ■ ..... j ^\ • ■ ■ ■ ■ ■ ^^^^^^^^^^^^^^ • A.....,B........ Cs..... Ca...... D...... • N....., z.........., a......, o....... • Orná:......, TTP.....%, lesy ....%, vody....% • KES...... Sýkořský bioregion_charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn...... Bo...... Jd...., Md.... • Db..... Hb Bk Cenné I....., Bř.... • Podíl přirozených dřevin:.....% • VZCHÚ: ........... • Přírodní parky:........................,.......... • MZCHÚ:.........................,.............., Údolí ................, Kaviny,...........,...............vrch, Horní les (774 m n.m.) s věží Krajina v zázemí údolí Svratky - zde u Horního Čepí Sýkor (705 m n.m.) od JV Jv okraj regionu - Jamné U Horního Čepí Údolí Svratky u Dolního Čepí - zde se těžilo Jarní Svratka u Prudké Údolí Svratky v Borači, podmíněno Kunštát - zámek na samém v. okraji regionu Co to zde původně bylo? Vítochov Černvír-jeden ze tří cca 210 let starých krytých dřevěných mostů přes Svratku - památky Pozůstatky lidové architektury - horácký roubený dům - Horní Chlébské Statek na Víru Štěpánov n./Sv. - velitelský bunkr partyzánské skupiny Jermak - od podzimu 1944 iil -lí Švařec Sýkořský bioregion_charakteristiky_3 • Geoloqicko-qeomorf. pozoruhodnosti: • Průlom................... • Údolí...................... • Údolí...................... • Vodopády ................ • Kaviny..................... • .......................................................na vrcholech • ........................u Nedvědice • ..........v údolí Loučky, Nedvědičky ... Sýkořský bioregion - charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: ................................................................a na vrcholech Reliktní.............................. .................................................................a na Hersici Květena na................... Zajímavé stavby: ...............a řada menších, ....................- kostel, zámek........................................, zámek......................... kryté..... lidová ... přehrada .........,.............vodovod. Tišnov - Níhov Sýkořský bioregion - charakteristiky_4b Negativa: Výstavba............. ..............vesnic Ubývání....................... Environmentální kauzy: Vírský.................. ................Nedvědička Návrhy................ Svitavský bioregion (1.39) [r ""1 •1», V*?'V. Vw* 4*\ . '-'Jív*.- i *— h. 'Ä't. 3 v* l%m z V o>u„ Un »■■Mi-. ff» Ši' i ostrice 1? "1- w f -r - IM •ti v r 1 -v- Charakteristiky Svitavského bioregionu_1 Poloha: Důvod vymezení: Plocha: ..............km2 Vegetační stupně:............. 2......3......., 4......, 5. ....... A....... B......, Cs....., Ca......., D......... N........, z............., a........, o........ Orná:.....%, TTP.....%, lesy.....%, vody.....% KES Svitavský bioregion - charakteristiky_2 Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn...... Bo....., Jd ..... Md..... • Db..... Bk..... Hb....., Bř..... • Podíl přirozených dřevin:......% • VZCHÚ: ....... • Přírodní parky: ................................................ • MZCHÚ: PR...........PR................, PP............. ........(byl. podrost), PP.................................., PP ..............................sev. hranice............... Nejvyšší vrch a čím tvořen: Od Rudky u Kunštátu k S Od Rozsíčky k SSV Hřebečovský hřbet Roh Geologie ? U Čertových děr u Brněnce okraj u Ku n štát u Kamenná svatba u Svarová Údolí Svitavy s již. okrajem Letovic Březová n./Svitavou VD Křetínka - proč postaveno? Svitavy Polička Od Letovického zámku k S Letovický zámek r. 2007 Letovický zámek v září 2008 Boskovice - náměstí Svitavský bioregion - charakteristiky_3 • Geoloqicko-qeomorfoL pozoruhodnosti: • ...........- H řebečov • ...................-................díry • ................. Březová • Výchozy ............... • Kra .................. • .............................u Letovic • Doly....................... • ........................permu Svitavský bioregion - charakteristiky_4 Biologicky zajímavé lokality: Četné zachovalé.................................................. Reliktní..................... ....................................................+ teplé lokality Zajímavé stavby: Březová - Svitavský bioregion - charakteristiky_4b Negatíva: ..................pastvin, luk ................koridory Environmentálni kauzy: Doprava...................... Těžba Drahanský bioregion (1.52) Charakteristiky Drahanského bioregionu • Poloha: • Důvod vymezení: Vyklenutá kra kulmských sedimentů na okraji ohraničená strmějšími zlomovými svahy. Rozsáhlé zarovnané vyklenuté povrchy v centrál, části. Bridlice, droby, slepence. Chemicky i odolností velmi monotónní substrát, mírně kyselý, nepevný => minimum skal a jen menší. 3 hlavní části - náhorní plošiny, pás pri obvodu členěný sítí středně velkých paralelních údolí, okrajové strmé zlomové svahy. Okraje teplé - i vinice, uvnitř - relat. chladno. Monotónní biota, silné karpatské vlivy, na obvodu i teplomilná. Rozsáhlé lesy v obvodovém pásu, poměrně zachovalá dřevinná skladba. Řada zaniklých vsí, větrné mlýny, vojenský prostor (VVP Březina). • Plocha: 1309 km2 • Vegetační stupně: 2. - 5. • 2. (2%), 3. (20%), 4. (74%), 5. (4%) • A (45%), B (47%), Cs (4%), Ca (3%), D (1%) • N (91%), z (5% raš +), a (3%), o (0,3). • Orná: 36%, TTP 7%, lesy 46%, vody 0,6% • KES1,5 Drahanský bioregion - charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn 55, Bo 15, Jd2, Md 7 • Db 4, Bk10, Hb3, Bř 1. • Podíl přirozených dřevin: 26 % • VZCHÚ: • Přírodní parky: Říčka, Údolí Rakovce, Řehořkovo Kořenecko • MZCHÚ: PP Hynčicovy skály (xeroterm), PR Bayerova rezervace (bučiny), PR Skály (buč. 5. v.s.), PR Pavlovské mokřady (rašeliniště), PR Lipovské úpolínové louky, P R Vrátí kov (kras) ad. Jižní okraj regionu v. od Brna, vpravo Pozořice. Popředí vč. izolované kry kulmu uprostřed s průlomem potoka náleží ještě do Lechovického bioregionu Výrazný zlomový svah u Viničných Šumic - velmi teplý, s teplou svahovou zónou -využito původně na vinice, dnes spíše zahrádky nebo opuštěné plochy. Teplomilná biota. Pole v popředí - již Prostějovský bioregion (1.11) Pohled ze západního okraje Ždánicko-Litenčického bioregionu přes Vyškovskou bránu - součást Prostějovského bioregionu na zlomový okraj Drahanského regionu u Lulce - s nápadným kostelem sv. Martina Pohled z Babího lomu k SV - ve střední části Macošský bioregion, na horizontu zarovnané povrchy Drahanského bioregionu s Kojálem při pravém okraji. Vrcholová část Drahanského bioregionu od Drahan - vlevo nejvyšší vrchol - Skalky (735 m n.m.) s mrakovým radarem. Vpravo farma větrných elektráren, které Olomoucký kraj povoloval benevolentněji než jihomoravský, kde v této části zatím nejsou. Území přechodu 4. a neúplně vyvinutého 5. v.s. Typický charakter vrcholové části Drahanského bioregionu - pramenná oblast Luhy - zdrojnice Punkvy z. od Protivanova. Podmáčené sníženiny jsou většinou odvodněné, ale často od 90. let opět zalučněné. Osídlení dosáhlo vlivem příznivého reliéfu až vrcholových poloh - novější horní část obce Benešov leží ve výšce přes 700 m n.m., na sev. okraji kopce Skalky. Vrchol Skalky (735 m) - nejvyšší vrch regionu. Žádné skalky zde nejsou. Skalky jsou až na druhém nejvyšším vrchu -Skály (724 m). Teď se v tom vyznejte. 1 K ■ 1 ■ 1 s ■ 1 \ I 111 ... Od Skalek se již otevírá pohled na severní Moravu - s Hrubým Jeseníkem v pozadí Prameniště v nejvyšších polohách pokrývaly i původně podmáčené smrči ny, mírně rašelinící. Dnes jsou částečně odvodněné a v létě silně vysýchají Prameniště boskovické Bělé sv. od Benešova - tzv. Pavlovské mokřady. Původně jediné plnohodnotné rašeliniště Drahanského bioregionu, dnes z větší části odvodněné a zničené, ale část se zachovala a je chráněna. Lesní část rašeliniště Pavlovských mokřadů není chráněna. Borovice, bříza i olše lepkavá zde mohou být původní, i když asi přirozeně dominoval smrk. PR Pavlovské mokřady -rašeliny zde bylo až přes 2 m a byla těžena. Bývalé těžní jámy se dnes regenerují a představují nejcennější části rašeliniště. 158 Okrajový pás bioregionu na V okolí Opatovické nádrže. Pohled od Ježkovic k S. Typické je mírné uklonění zarovnaných povrchů, četná údolí potoků a téměř souvislé zalesnění. Atypická část bioregionu ssv. od Blanska na granodioritech ém T Údolí potoka nad nádrží Pálava u Blanska překonává okrajový svah peřejemi Vratíkovský kuželový kras - na cca 200 m širokém pruhu vápenců -pokračování Mor. krasu k S. 25 ha, 5 kuželů, 12 jeskyní, malé vyvěračky. Plumlovský zámek, původně hrad tTTTfTi í s1111 : ffffH f rIílí! : :oto: Lenka Kocumová, Panoramio Plumlov Krtiny - barokní poutní chrám Zbytky teras s vinicemi na okrajovém svahu nad Viničnými Šumicemi - unikátni krajina Kojál - televizní vysílač, 3. nejvyšší stavba v ČR, vysoký 340 m, vrchol je v 940 m n.m. ■ 1 Rekonstruovaný větrný mlýn v Ruprechtově s americkou Halladayovou turbínou, údajně jedinou v Evropě - z I. 1882 -84. Moderní větrná elektrárna se stožárem vysokým 105 m průměrem rotoru 90 m u Drahan, viditelná až z Hornomoravského úvalu Okraj bioregionu s průhledem na Opatovickou přehradu Málo známá Opatovická přehrada na Malé Hané, dokončena r. 1972, plocha 70 ha, hráz vysoká 42 m, zdroj pitné vody pro Vyškov a okolí Zatravněné povodí Bělé nad Boskovickou přehradou - zdroj pitné vody Golfové hřiště u Kořence v Přírodním parku Řehořkovo Kořenecko, v místě původně navržené rezervace Drahanský bioregion - charakter isti ky_3 Geoloqicko-geomorfologické pozoruhodnosti: Račické slepence - Hynčicovy skály Kras u Němčic, Vratíkova a Mojetína Okrajové zlomové svahy Prolom potoka Rakovce (tektonický přes Drah. vrchovinu, původní koryto Svitavy, která teprve koncem třetihor si prolomila současné údolí přes Adamov) Meandrující údolí dolní Říčky (Mariánské údolí u Brna) Peřeje nad Blanskem (Pálavá) Rašeliniště u Benešova (Pavlovské mokřady) Ledková huť u Valchová - těžba ledku a žel. rudy v pískovcích Valchovského prolomu - v 1. pol. 19. stol. Drahanský bioregion - charakteristiky_4a • Biologicky zajímavé lokality: • Četné zachovalé bučiny a dubohabřiny na obvodu regionu • Mokré louky s úpolíny + Pavlovské mokřady (rašeliniště) • Teplomilná i podhorská květena • Zajímavé stavby: • Zámky Plumlov, Račice, • kostely Luleč, Krtiny, • přehrady - Plumlov, Opatovice, Boskovice. • Kojál - 3. nejvyšší stavba v ČR, mrakový radar na Skalkách, • Větrné mlýny a VTE. Drahanský bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • WP Březina - chemické znečištění, dopadové plochy, zničené lesy v okolí • Lomy - hl. po j. a v. obvodu regionu • Odvodnění mokřadů Environmentálni kauzy VTE WP Prostějovský bioregion (1.11) by ČENIA (C) CSU. AOPK ČR. P^W»^ S. k" '*'w: ■*/ "\ 3 ■V.10 fS&J-------- ., •ir»';». •T *" ■ - ~ - -f- *;\ -.J i / "to.., 11 tun "X ■■''O'íIcoip 1 A, *£*no -... ..... ** *ver ■M * Iru. '»'c'ArcV^ . ■■; Mori owe*. ••• x i 10 * 3544^T~ Mm f Prostějovsky bioregion - charakteristiky 1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: ............km2 • Vegetační stupně: .......... • 2..........., 3......... • A......, B......, Cs....., Ca......, D....... • N....., z............, a........ o....... • Orná: ...■%, TTP ....%, lesy ...■%, vody.....% KES = Prostějovský bioregion - charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn Bo Jd Md...... • Db......Hb.....Cenné I.......Tp.....,01....., Bř....., Ak...... • Podíl přirozených dřevin: .....% • VZCHÚ: • Přírodní parky: • MZCHÚ: ......................................, mimo naši jižní Moravu NPP Hrdibořické rybníky a NPP a PP chránící výchozy skal. Typická krajina Hané w. mm vazek obe Prostějov -venkov Lesík nad obcí Skalka Haná před ústím do Moravy Křižanovice - biokoridor v r. 2001 Prostějov Vyškov Prostějovský bioregion - charakteristiky_3 Geoloqicko-geomorfologické pozoruhodnosti: .........................(Skalka, Brodek.....) ncek u Brod ku u Prostějova ...........ve Skalce Prostějovský bioregion - charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: Letiště......................... Zajímavé stavby: ..............j Věž......... Prostějovský bioregion - charakteristiky_4b » Negativa: » Dlouhodobé................. » Vodní ................... Environmentálni kauzy: