Krajiny jižní Moravy 4: Karpaty RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav Př. fak. MU fotografie: vlastní, Edice Chráněná území ČR, Internet Ždánicko - Litenčický bioregion (3.1) id by CEN LA. (C?Č8Ú< AOPK ČR, PLANitud» 0 S 1 V i: A hl'. ^-~ýyl. &.... \- V......a,. 1 7, n pig I fcS"?»......, ■ B0 4 »Wiste .3619m Zdánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: ......km2 • Vegetační stupně: ......... • 1.......2.......,3........4......., A......, B......, Cs.......Ca......, D Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_2 • Orná: ...■%. TTP.....%, lesy ....%, vody ....% • KES...... • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm...... Bo...., Jd..... Md .... • Db..... Hb...., Bk..... Cenné I..... Bř..... • Podíl přirozených dřevin:.....(.....)% • VZCHÚ: • Přírodní parky:................ • MZCHÚ: NPR....................................... Na horizontu Hradisko Hradisko od J JV část bioregionu pohled přes nivu Moravy - ve stř. části obrazu, na horizontu Chřibský bioregion Celkem vzácné asymetrické hřbety až kuesty na ždánickém flyši (u Kobeřic). Teplomilná doubrava s válečkou prápořitou. Slepenec magurského Ždánice a Ždánický les Údolí Kyjovky u Bohuslavic Hranice se Chřibským bioregionem je zde tvořena ± hranicí lesa. V popředí zbytky bohuslavického hradu Krajina v z. části bioregionu - u Kobeřic Jv. Okraj Ždánického lesa u Bohuslavic. Co je zajímavého v lesíku naproti? Jv. část bioregionu - u Tučap Medlovický lom Hosťa n ka Strabišov-Oulehla Velehradská bazilika Románská část baziliky Základy velkomoravského kostela v Modré u Velehradu a rekonstrukce téhož kostela z 90. let. 20. stol. Zámek v Nesovicích Buchlovice - zámek Ždánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_3 Geoloqicko-qeomorfol. pozoruhodnosti Skalka....... Ložiska Zdánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_4a • Biologicky hodnotná území: • Většina.........., • Zajímavé stavby: ................................................................j • hrady Zdánicko-Litenčický bioregion charakteristiky_4b • Negativa: • Znečistené............................. • Těžba ......................... • Environmentálni kauzy: • Dtto Chřibský bioregion (3.2) hKd by C£HWl: JC) ČSU, ADPK ČR, PUVNj É"5-*- M/y " V.; i I ř 1 S3 » vm» vice Vv' E 4, a*. *«». 4f V, v, ^Ií ** ' • ^^^^^^^^^ 3.2 Ac 'ISÍ^okovice 1 '■>ft-.V.'r-» Sí^^f' ^-Ji W • ""»TV .JL\ .. /itk-t m & ÄMeílIsfc,.- 1.t.:*L.--!. • jT 1 'oŕS/ Staré 4 ■Orr: C9. Charakteristiky Chřibského bioregionu Poloha: Důvod vymezení: Plocha: .....km2 Vegetační stupně: ........ 2........., 3.........j 4.......... A........B......., Cs........Ca......, D Chřibský bioregion charakteristiky_2 • Orná: ....%, TTP.....%, lesy.....%, vody.....% • KES........ • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn..... Bo....., Jd....., Md..... • Db...., Hb....., Bk..... Cenné I....., Bř..... • Podíl přirozených dřevin:.....(......)% • VZCHÚ: • Přírodní parky:...... • MZCHÚ: PR...................................... Chřibský bioregion - na horizontu od J Chřibský bioregion od JV - přes Ostrožskou N. Ves Od J. od Skalky, uprostřed hřbet Bradla Západní okraj u Bohuslavic Z Buchlova k SV - na vých. část hlavního hřbetu Východní okraj regionu přes Napajedelskou bránu - obec Žlutavá Vrch sv. Barbora s pohřebním kostelem a rezervací acidofilní bučiny Komínky Foto: foto Joska, Panorami 10 Brdo -rozhledna Z Brda k JZ k Buchlovu (vlevo) Z Brda k ZJZ po hlavním chřibském hřbetu Zbytek bukového pralesa na Velké Ostré (k. 532 m) Valašský ráz východních Chřibů, vlevo Kozinec (k. 494 m) Stříbrnické Paseky - jeden z nejzápadnějších výskytů valašského typu osídlení na Moravě Od Stříbrnických Pasek k Buchlovu Cimburk a Koryčanská nádrž Cimburk v r. 1999 Cimburkv r. 2006 Králův stolec Sv. Kliment u Osvětiman Stŕílky VN Koryčany - k čemu slouží? Chřibský bioregion charakteristiky_3 Geologicko - geomorf. zajímavosti: ...................................hřbety mísy ......hrázky slepence Výchozy Chřibský bioregion charakteristiky_4 • Biologické hodnoty:.......... • Zajímavé stavby: Negativa: ......................... Výsadby ............................... .......................................na okrajích. Environmentálni kauzy: Hlucký bioregion (3.3) }A£>PK ČR, PLANHudte 9 fix** Hradiště 1. ^Ci "•cio«/r o __f \tc\ Srotí v, ff. .3.3 Svila. 49999994 7937 Hlucky bioregion charakteristiky 1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: .....km2 • Vegetační stupně: ........ • 1....... 2........, 3....... • A.......B ......, Cs......, Ca......, D Hlucký bioregioncharakteristiky 2 • Orná:......, TTP....... lesy......, vody...... • KES ...... • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn....., Bo....., Jd....., Md...... • Db...... Hb...... Bk...., Cenné I....... Bř...., Ak...... • Podíl přirozených dřevin: (......)% • VZCHÚ: ....... • Přírodní parky:.............. • MZCHÚ: PR............................................... V popředí kopec Roháč, v pozadí Sv. Antonínek Kostel sv. Antonína - poutní místo Slovácka Od Sv. Antonína k Z - nížinná část bioregionu, v pozadí Dyjsko-Moravský bioregion a bioregion Hustopečský (kopec nad Bzencem ve střední části) a vlevo plošina vátých písků Hodonínského bioregionu Kotlina u Hrubé Vrbky, vpravo Kobyla (584 m) již v Bělokarpatském bioregionu Ostrožská Lhota, v pozadí sv. Antonínek Od sv. Antonína k S, vlevo v pozadí již východní část Chřibského bioregionu Od sv. Antonína k JV ke Bělokarpatskému bioregionu s Velkou Javorinou Údolí potoka Okluky k VJV - k Hluku a Dolnímu Nemčí. V pozadí Bělokarpatský bioregion - vlevo Mikulčin vrch Lopenické sedlo, vpravo Velký Lopeník Severní část bioregionu - Prakšicko Severní hranice bioregionu - jižní svahy ještě patří do Hluckého bioregionu, plošiny a hřbety dále k S již do Zlínského bioregionu Bánov od S, vlevo Bělokarpatský bioregion Bánov - býv. hradní vrch Charakter toku - Svodnice pod Blatnici a nad Podolím Rekonstrukce velkomoravského dvorce v Uherském Hradišti - Sadech Opevnění severní strany Uherského Brodu Uherský Brod - náměstí Radnice a dominikánský klášter-od r. 1260 Dominikánský klášter - gotické zbytky patrné v závěru kostela Strážnice - Veselská brána. Proč zde brány v baroku mohutně přestavěny? Hluk - tvrz Velká n.A/eličkou - zbytky původní parcelace, výš NPR Zahrady pod Hájem - louky 36 m /A - Hlucký bioregion charakteristiky_3 Geoloq.-geomorfoloqické pozoruhodnosti: u Hluku kotlina Hlucký bioregion_charakteristiky 4a » Biologicky hodnotná území: » Většina.................................... » květnaté................................... Zajímavé stavby: Hlucký bioregion_charakteristiky 4b Negativa: Environmentálni kauzy: Bělokarpatský bioregion (3.6) IIÍhK - •"' • • "*"v" o 4222m Bělokarpatský bioregion charakteristiky_1 • Poloha: • DŮVOd vymezení! Dva paralelní horské hřbety - nižší mírný rozvodní vnitrozemský, vyšší pohraniční tvoří samostatné horské skupiny se strmými svahy. Velká převýšení, dlouhé svahy. Téměř beze skal. Ojedinělé výchozy (a těžba) čedičů. Vnitrozemský hřbet převážně jí lovcovy, pohraniční pískovcový flyš. Silné ovlivnění klimatem a biotou Pováží. Poměrně teplo vzhledem k nadmoř. výšce, ale srážky vysoké. Sesuvy, sesuvy, minerální prameny (v tomto regionu lázeňsky nevyužívané). Bohatá květena i fauna (hmyz). Přirozená absence jedle i smrku (i v 5. v.s.). Velmi bohaté květnaté louky (orchideje), nemající v ČR obdobu bohatostí ani rozlohou. Dnes spíš v péči ochrany přírody. • Plocha: 530 km2 • Vegetační stupně: 2. - 5. • 2. (1%), 3. (43%), 4. (52%), 5. (4%) • A (2%), B (60%), Cs (19%), Ca (4%), D(15%) N (96%), z (0,5%), a (4%), o_(±) Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 2 Orná: 23%, TTP 23%, lesy 42%, vody 0,7% KES 2,8 Lesy - zastoupení dřevin v %: Srn 29, Bo6, Jd 0, M d 6 Db 12, Hb5, Bk34, Cenné I. 6, Bř 1, Ol 1. Podíl přirozených dřevin: 58% VZCHÚ: Bílé Karpaty (zapsáno i v UNESCO) Přírodní parky: - MZCHÚ: NPR Čertorvie, NPR Jazevčí, NPP Búrová, NPR Javorina (+PR), PR Jalovcová stráň, PR Sidonie....... Přes Dolnomoravský úval na V na hradbu Bílých Karpat - vpravo uprostřed Vel. Javorina, vlevo uprostřed Vel. Lopeník Mikulčin vrch vlevo, Lopeník (vpravo) s rozptýleným osídlením obce Lopeník - valašské vlivy - Srdí Bučník u Bystřice p. Lopeníkem -lom na ložní žile terciárního čediče, v podloží zřetelný flyš. Dole jílovitý flyš vypálený lávou do porcelanitu ****** • Zítková - býv. čedičový lom Severní hranice bioregionu v nižší západní části bioregionu - ve svahu obec Kuželov, vpravo vrch Kobyla (584 m). Na horizontu vetrolam proti padavým větrům ze slovenské Panonie, větru využíval Kuželovský mlýn - dnes památka Nižší, plošší, jz. část bioregionu u Strážnice - jílovcový flyš, těžké půdy černicového typu, vysýchavé —► louky. PR Kútky v údolí potoka Mandát. Nyní sporné území - rozsáhlá obora, snaha ji privatizovat a uzavřít. NPR Čertoryje a extrémně vzácná orchidej 4 vr v tone včelonosný (foto: Ladislav L ^ Hoskovec, ** BOTANY.cz) NPP Búrová - kýchavice černá, jedna z několika lokalit v ČR Velká Javorina (970 m n.m.) od SZ - od sv. Antonína u Blatnice. Hřbet je převážně pískovcový flyš; co je zvláštní, v této části vápnitý. Převýšení z moravské strany je cca 500 m. Příjezd na vrchol je jen ze Slovenska. Hřbet Velké Javoriny je dlouhý přes 3 km. Pohled z telekomunikační věže na Jelenci (925 m) k Z na hlavní vrchol. Veškerá zástavba včetně chaty, věže a sjezdovek je na slovenské (levé) straně. Pohraniční cesta na hřbetě v bývalé valašské pastvině. Místo setkávání Čechů (Moravanů) a Slováků, a to již od 1848. Vlevo totalizator instalovaný na moravské straně v 80. letech 20. stol. Do té doby nebyly žádné reálné představy o srážkách na vrcholu (jsou asi 1000 mm/rok). Nová slovenská telekomunikační vez Prales na sev. svahu Vel. Javoriny - horská klenová jasenina s bukem. Vrcholový fenomén v obl. 5. vs. ■ Typická karpatská bučina (ostŕicková -s ostřicí chlupatou) a typický karpatský druh - hvězd natec zubatý (čemeřicový) Typické staré sesuvy - PP Bahulské jamy na svazích Lesné Vyškovec - valašská ves (Kopanice), dnes rekreační, na slovenské hranici. Krajinářsky hodnotné, ale zarůstá dřevinami. V pozadí vlevo Mikulčin vrch (799 m n.m.) Mikulčin vrch - sjezdovka Lopata Staré sesuvy a nové výsadby švestek u Štítné n.A/láří Severní část regionu: PR Jalovcová stráň u Nedašova - největší koncetrace jalovců v Bělokarpatském bioregionu (na bývalé pastvině) Bohuslavice n.A/láří - největší tok - Vlára na vtoku do bioregionu. Extrémně se rozvodňuje, proto extrémně dimenzované koryto. Regulovaná Vlára při opouštění území ČR ve Vlárském průsmyku (nejde ale o průsmyk, jen zúženou část průlomového údolí do Pováží) Rekonstruovaný mlýn v Kuželově - přístupná památka 1413 Strání pod Vel. Javorinou Květná - část Strání u stát. hranice, leží přímo pod V. Javorinou. Sklárny - v kraji velmi netradiční a zvláštní typ výroby. Písek se vozí až z nivy Moravy. Sklárny Květná - od r. 1794 (Lichtenštejnové), zavřeny v r. 2002, ale zachráněny odborovým svazem (asi jediný případ v ČR), od r. 2004 v soukromých rukou í U: Křivé dřevo z listnatých stromů se hodilo jen k výstavbě hospodářských stavení i mm Fašank Březová pod Lopeníkem - obec původní kolonizace ze 14. stol. Obec Lopeník (v pozadí na svazích) až ze 17. - 18. stol. Foto: Jeresová, Panoramio Zachovalé zbytky lidové architektury v záp. části regionu Chalupy na Zítkové u St. Hrozenkova Doznívající způsoby hospodaření na Kopanicích Bošačky pod Mikulčiným vrchem - zaniklá stavení (je jich hodně) Nový Světlov v Bojkovicích - původně pozdně gotický hrad, v 19. stol. pseudogoticky přestavěn Přes Štítnou n./Vláří k V na Bylnici a pohraniční hřbet s vrchem Průklesy -830 m n.m. Zde v sev. části bioregionu leží hranice 5. v.s. níže a vrchol Průklesů již do 5. v.s. patří Brumov- bývalý románsky královsky pohraniční hrad. Stál až dor. 1820, poté po požáru téměř úplně rozebrán Částečně rekonstruované zbytky hradu Brumova. Hřbet v pozadí již náleží do Beskydského bioergionu (horský, chladný a s přirozeným výskytem jedle a smrku) Novodobá rozhledna na Vel. Lopeníku. Vede zde stát. hranice se Slovenskem Z Vel. Lopeníku k SZ - v dáli Uherský Brod Přes pohraniční obec Sidonii (patří k ČR) u Vlárského průsmyku na členitější reliéf slovenských Bielych Karpát Sidonie, potok vpravo tvoří státní hranici, celá obec připadla v r. 1993 k ČR, což je především dopravně velmi nevýhodné Travertínové kaskády na slovenské straně - v těchto dimenzích zřejmě nemají v ČR obdobu Horné Srnie na Slovensku -cementárna zpracovávající vápence bradlového pásma + říčka Vlára Pohled z Machnáče (771 m) na čs.-sl. hranici k SSV na bradlové pásmo Karpat několik km za hranicí ČR. Nejvyšší bradlo je Vršatec (Chmeľová 925 m n.m.) Bradlo v obci Lednica Bělokarpatský bioregion_charakteristiky_3 • Geoloqicko-qeomorf. pozoruhodnosti: • Reliéf členité hornatiny, nejv. převýš. • Pirátská údolí říček • Výlevy a žíly andesitů, čedičů • Sesuvy s prameništi • Minerální prameny - Březová, Nezdenice • (vnitřní bradlové pásmo Karpat) - SI. • (travertínová prameniště) - SI. • Faktem je, že slovenská strana je podstatně členitější, pestřejší a dramatičtější, s více zříceninami, s výjimkou luk i zachovalejší Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 4a • Biologicky hodnotná území: • květnaté louky, • Bučiny, (květnaté pařeziny), • horské lesy na Javorine, i s horskou květenou • Travertínová prameniště • Zajímavé stavby: • hrad v Brumově, • Nový Světnov, • rozptýlená zástavba Kopanie, • Kuželovský mlýn, • (Věž na V. Javořině - SI.), • (Vršatec-SI.) Bělokarpatský bioregion_charakteristiky 4b • Negativa: • Opouštění hospodářství => Opouštění nebo hnojení luk, rozpad chalup („Sudety") • Výsadba jehličnanů (modřín!) • Regulované toky • Komunikace • Velká Javorina bez příjezdu • Obora • Environmentálni kauzy: • Obora Radějov Zlínský bioregion (3.7) Wrihed by CtHJAj' (C) ČSÚ, AÔPK Člf, PLANttndkľ