Krajiny Jižní Moravy
-5-
Bioregiony severopanonské
podprovincie
RNDr. Martin Culek, Ph.D.
(s využitím fotografií vlastních i od různých autorů,
publikovaných na Internetu)
Lechovický bioregion (4.1 a+b)
Lechovický bioregion - charakteristiky_1
• Poloha! jihozáp. Morava, malá část Weinviertelu v Dol. Rakousích. Oblast říčních
pískových teras, víceméně krytých spraší. Výrazná, ale mělká údolí mezi nimi (hloubka 30-40 m). Typickejšou izolované skalnaté pahorky v blízkosti okraje České vysočiny. Národopisně „nijaké" - průmyslové Brněnsko a bývalé německy osídlené území, dnes dosídlenecká oblast, dodnes patrný vliv (jihomoravské „Sudety").
• Rozloha: 1085 km2
• Vegetační stupně: 1.-2.
• 1. (70%), 2. (30%)
• AM%), B (14%), Cs(2%), Ca (7%), D (76%)
• N 92%, z1%, a 7%. o 0,2%
• Využití území:
• Lesv 5. TTP 2, orná 71, vodv 1.3
• KES 0,2
Lechovický bioregion - charakteristiky_2
Složení lesních dřevin:
• Sm 1, Bo 4, Jd 0, Md +
• Db 15, Hb1, BkO, Cenné 1.10, Tp 16. 015, Vr 3, Ak 40, ostatní listnaté (cizokrainé ve větrolamech) 7
• Podíl přirozených dřevin: 33 %
• VZCHÚ: -
• PřP: -
• MZCHÚ: málo, hl. při okrajích Č. vysočiny na skalních výchozech, téměř jen stepi a mořady: PR Karlov (les!), NPP Miroslavské kopce, NPP Stránská skála, PP Pustý kopec, PP Velatická slepencová stráň, PP Oleksovické vřesoviště, PP Oleksovická mokřina (poválečný mokřad s rákosem, lesíky).
Plošina pískové terasy u Bratčic, částečně odtěžená a rekultivovaná, těžba postupuje k východu (pravý dolní roh), vlevo dole sráz k nivě Jihlavy východně od Němčiček
Typická krajina Lechovického bioregionu - plošiny, geometrická pole, geometrickeVifI akátové lesíky, vetrolamy, téměř jediné přirozenější cUjevinné porosty jsou pak v nivách potoků. Řady novodobých rybníčků. Menší zubožené vesnice. Území severně od Hrušovan nad Jevišovkou
teMx amcmp co wom&p q cjo? mm
PP Oleksovické vřesoviště na miocénních píscích. Písky spolu se sliny většinou tvoří podloží pod kvar-térními pískovými terasami a sprašovými pokryvy
Nad Lechovický bioregion se zvedají svahy Č. vysočiny (Jevišovický, Brněnský, Macošský a Drahanský bioregion), ale skalnaté pahorky izolované od masívu, obklopené sprašemi s poli, náležejí již do Lechovického bioregionu. Vyskytují se prakticky po celé délce hranice s Českým masívem. Jsou tvořeny různými horninami (odpovídají horninám v sousedním Českém masívu) a zpravidla na nich byly pastviny, které se dodnes změnily na druhotné stepi, často s řadou chráněných druhů rostlin a živočichů. Tyto stepi jsou dnes většinou chráněny. Ohroženy jsou akutně zarůstáním akátem, který v tomto bioregionu má největší zastoupení v rámci celé ČR. Na fotografii je okraj bioregionu u Dolních Kounic, patrné jsou vystupující pahorky, obnažené erozí, v D. Kounicích hlavně vlivem hloubkové eroze řeky Jihlavy.
SZ okraj Lechovického bioregionu, vpravo začíná Český masiv (Jevišovický bioregion). Pohled od Havraníků k JZ na obec Hnanice a k městu Pulkavě do Rakouska, kam Lechovický bioregion pokračuje.
i      \H». «
Jižně od Znojma Lechovický bioregion vybíhá na okrajové svahy České vysočiny. Hranici bioregionu zhruba tvoří rozšíření spraší. Svahy na spraši jsou typovou lokalitou znojemských vín. Jinak se v bioregionu víno pěstuje překvapivě málo, na rozdíl od dalších panónskych bioregionu (s výjimkou niv samozřejmě).
.M
Vystupující kra granitu pod Havraníky jižně od Znojma - PP Pustý kopec s výrazně teplomilnou biotou
Vrchol Pustého kopce s kavyly, vzadu okraj Českého masivu - Hercynika
Výchoz ruly jižně od M. Krumlova - PP Na Kocourkách s kosatcem písečným.
Skály z permských slepenců vystupující u Miroslavi, se stepní květenou (NPP Miroslavské kopce). Zde bývalý lom.
Odtěžený vrchol Stránské skály - patrné je subhorizontální uložení vápenců. Jeskyně jsou významnou archeologickou lokalitou. Výskyt teplomilné bioty, hl. stepní.
NPP Stránská skála leží na okraji Brna.
Vlevo relativně zachovalý sráz na jurských vápencích
I
Oddělená část bioregionu východně od reky Svratky (4.1 b). Východní okolí Brna, v pozadí Hády - vápencový vrch tvořící jižní okraj Macošského bioregionu. Sídliště Vinohrady vlevo, uprostřed sídliště Líšeň. V popředí v poli remízek, zarůstající opuštěný vápencový lom - ano, sem pod miocénními sedimenty pokračují k jihu vápence Moravského krasu!
Opuštěný lom s devonskými vápenci
Detail silně tektonicky po$Jtiženýc vápenců
Pohled na severní hranici bioregionu východně od Brna - spraše k severu vykliňují a dále vystupují slepence kulmu Drahanského bioregionu, zpravidla využité pro lesy. V pozadí mohutný vápencový lom v Mokré - nejvýchodnějším výběžku Macošského bioregionu.
Malé kry kulmu se vynořují z měkkých terciérních a kvartérních sedimentů i v okolí Šlapanic - zde PP Horka se stepní biotou vč. vzácné divizny brunátné.
Ráz skalnatého pahorku dotvářejí stepní a teplomilné rostliny - zde len rakouský
Uprostred další výchoz kulmu - vrch Žuráň, odkud Napoleon řídil bitvu v prosinci 1805. Vlevo PP Horka a vpravo zalesněné malé průlomové údolí Říčky přes kru kulmu k jihu ke Šlapanicím. V pozadí v tomto úseku velmi výrazný okrajový svah Drahanského bioregionu u Viničných Šumic.
Vrchol Žuráně s pamětní deskou bitvy u Slavkova je exteritoriálním územím Francouzské republiky a výborným výhledovým bodem.
Pohled ze Žuráně na průlomové údolí Rokytky přes kru kulmu - na srázech je PP Velatická slepencová stráň s porosty konikleců, ohrožená zarůstáním akátem.
Další kra kulmu - vrch Santon, v bitvě u Slavkova stanoviště francouzských vojsk. Stepní část je chráněna v PP Santon. Vpravo motorest Rohlenka.
Krajina rakouské části Lechovického bioregionu JV od města Laa /Thaya. Lesnatý masív v pozadí je Galgenberg (427 m). Je tvořen miocénními sedimenty, s výskytem sípákových doubrav a vápencových bradel patří již do rakouského pokračování Mikulovského bioregionu (4.2).
Atypická část Lechovického bioregionu na hranicích s Rakouskem jižně od Znojma (okolí Ječmeniště). Krajina je zde vertikálně členitá, tvořená miocénními sedimenty s druhotnými stepmi a připomíná Hustopečský bioregion (4.3). Jde o výběžek odlišné krajiny typické dále na jih v Rakousku, pracovně ji lze nazvat Retzkým bioregionem.
Větší řeky protékají Lechovickým bioregionem jen v kratších úsecích. Zde rozvodněná, ale typicky regulovaná řeka Jihlava z mostu v Pravlově (1.4. 2006). Pohled proti vodě, v pozadí kostelík v Dol. Kounicích.
si
.7' • '
Typický vzhled toků Lechovického bioregionu s totálně upravenými koryty. Zde říčka Jevišovka u Lechovic. Nivy přesto v zemědělské krajině tvoří největší celky „zeleně" a jsou zde i lesy, částečně s přirozenou skladbou, i nové mokřady.
Horní Vlasatický rybník - jedna z novodobě vzniklých oáz prírody v bioregionu
Niva Jevišovky u Božie
Typický vzhled niv drobných potoků - zaplevelené skládky i bývalá pole a louky, v 50.
letech 20. stol. vysazené remízky olší, vrb nebo topolů.
•i .ÁJm
*  f.   !, lu
I nejmenší toky jsou regulovány. Krajina u Šatová pod Znojmem.
Snaha o nápravu zoufalého stavu krajiny - 7 ha velké nové vybudované biocentrum u Božie, v nivě Jevišovky mokřady, na svazích likvidace akátu a nahrazení výsadbou dubem, habrem, lípou. (R. 2002)
Úprava biocentra mimo nivu, v pozadí postupně nahrazovaná akátina, biocentrum se okamžitě stalo objektem pozornosti na cyklostezce.
Mokřadní část biocentra (r. 2003)
Slavný biokoridor u Loděnic, jediný regionálního významu v ČR. Délka 2 km. Rok 2001.
Těšetice -rondel - kultovní stavba neolitických zemědělců moravské malované keramiky, průměr 60 m. Předchůdce Stonehenge. Podobné jsou i v podunají v Rakousku a Bavorsku
Pohled na Znojmo od Z. Město leží na hranici Jevišovického a Lechovického bioregionu. V pozadí plošiny Lechovického bioregionu s mohutným silem v Hodonicích. Úplně na
horizontu Pálavá v Mikulovském bioregionu.
Jihovýchodní část Znojma v Lechovickém bioregionu v otevřeném údolí Dyje
■
Klášter ve Znojmě-Louce, pův. románský z poč. 13. stol. Přestavěn goticky a barokně. Vlevo pilíř v románské kryptě kostela. Hodnotná stavba.
Renesanční zámek v Jaroslavicích, s největším arkádovým nádvorím v ČR.
Jaroslavický zámek na kopci nad vsí
Miroslav
- původně ranně gotická vodní tvrz (prostřední blok) přestavěná na pozdně gotický hrad a pak renesanční zámek. Stojí na skalce z permských slepenců.
1
tn
-Renesa -cm arkyr v Miroslavi s mohutným (zazděným) renesančním
Kvalitní kamenická práce na pozdně gotickém portále vesnického kostela v Hnanicích prozrazuje rakouské vlivy
Bývalá tvrz, pak renesanční zámek v Žeroticích, věž spadla v
r. 1988. Typické pro Lechovický bioregion.
Hostěradice - býv. gotické městečko řádu německých rytířů
Zbytky tvrze (komturství) v Hostěradicích
Typické sochy nejjižnější Moravy - z místního měkkého miocénního vápence (sv. Jan Nepomucký, zpravidla blízko vody)
Lechovický bioregion je od poč. 13. stol. s řadou románských kostelů. Přestavěný románský kostel v Přibicích u Pohořelic
Jižně od Znojma má lidová architektura bioregionu svérázné rysy dané silným vlivem rakouského Podunají. Dům s valbovou střechou v Havraníkách
I
j
^ —^ ^ ^
Tzv. Malovaný sklep v Šatově byl vykopán v mio-cénních píscích. Výzdoba je z konce 19. stol. Je regionálni turistickou atrakcí s ochutnávkou vín.
Vlivy novodobé historie na krajinu - v jižní polovině bioregionu vystupují malé pěchotní sruby (tzv. řopíky), zde renovovaný velký pěchotní srub Zahrada u Šatová
Krajinu příhraničí poznamenalo budování ranného kapitalismu v ČR - bývalá bezcelní
Farma (celkem 5) větrných elektráren u Břežan z poč. r. 2006. Z hlediska krajiny v tomto případě nedošlo k vážným škodám na krajinném rázu, ale lokalizace v úvalu způsobila jednu z nejnižších účinností v ČR - za rok 2006 byla jen 12,7 % instalovaného výkonu.
Lechovický bioregion - charakteristiky_3a
• Geoloqicko-geomorfologické pozoruhodnosti:
• Nejrozsáhlejší štěrkopísk. terasy na Moravě i nejrozsáhlejší pískovny (Bratčice)
• Malé izolované kry - mj. informace o podloží úvalu
• Krátká průlomová údolí (Dyje, Skalice, Jihlava, Říčka, Rokytka) přes tyto kry.
• Krasové jevy, štoly a paleontologické naleziště na Stránské skále
• Hlubinné geotermální vody (využité zatím jen v aquaparku v Laa/Thaya, připravuje se v Pasohlávkách - z hl. 1500 m, teplota až 46 °C).
Lechovický bioregion - charakteristiky_3b
Biologické pozoruhodnosti:
Stepi s xerotermofilní biotou na skalních výchozech.
SZ hranice rozšíření některých stepních druhů v Evropě.
Drop velký a jihoev. dytík úhorní.
Do 50. let 20. stol. slanomilná biota na pramenech.
Nejrozsáhlejší výsadby vetrolamu z 50. let 20. stol. v
■m
CR.
Revitalizace z posledních 15 let.
Lechovický bioregion - charakteristiky_4a
• Zajímavé stavby:
• Četná neolitická sídliště i se 7000 let starými rondely (opevněná kruhová obětiště - např. Těšetice, předchůdce Stonehenge).
• Jediná římská vojenská stanice na území ČR (Mušov - i s podzemním vytápěním). Objeveny četné římské
pochodové tábory.
• Klášter Louka ve Znojmě, městečko řádu německých rytířů Hostěradice, pozdně gotický cihlový kostel v Loděnicích, hrad v Miroslavi, zřícenina zámku v Žeroticích,
• Architektura vesnic na jihozápad od Znojma.
• Pohraniční opevnění ze 30. let 20. stol.
Lechovický bioregion - charakteristiky_4b
• Negativa:
• Rozsáhlá geometrická pole, krajina méně průchodná, zaplevelená, zanedbaná.
• Zanedbané neútulné vesnice a devastované stavební památky.
• Cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou s kalovými poli.
• Environmentálni kauzy:
• Chystaná výstavba mohutné farmy 25 větrných elektráren u Mackovic (poblíž silnice Brno-Znojmo).
• Vyhynutí dropa velkého (zřejmě vyloven)
Mikulovský bioregion (4.2)
Mtejftdiby CENIA rríO^IJj, AOPK ČR, PLANstudb ®\
99
Mikulovský bioregion -charakteristiky_1a
• Poloha:
• Plocha:.............(v ČR).
• Charakteristiky:
Mikulovský bioregion_charakteristiky_1 b
• Vegetační stupně: 1.-3.
• 1.....%,   2......%, 3......%
• A .....%,   B ......%, Cs ....%, Cn ....%, D .....%
• N.....%,   z ....%,   a ....%,   o ....%
• Využití krajiny v %:
• Lesy      Orná     TTP .., vody.....(vinice cca ....)
• KES.....
• Lesy: Sm.....      Bo     Jd ..... Md ......
• Db .... Hb     Bk.... Cenné I.....Tp .... Vr.., Ak ...
• Podíl přirozených dřevin: .....%
Mikulovský bioregion -charakteristiky_2
Velkoplošná ZCHÚ: .................
Př.P: -
Památková zóna:
Maloplošná ZCHÚ: NPR.........NPR
......................, NPP ...................
..................................,NPR.......
.......................NPR....................
atd...
Děvín
úplně vpravo
Vrchol Děvína
Nejvyšší skála na Pálavě -
Svahy Kotle
Masív Děvína
Dub šipák
Plamének plotní
Jeskyně na Turoldu
Jeskyně Na Turoldu, pizolitorá výzdoba. Foto: Petr Zajíček
z informační cedule: zjednodušený podélný řez jeskyně
Svérázná jeskyně na Turoldu,
Pohled z Pálavý severně od Mikulova kjv.
okolí Nového rybníka -
N esy t
Pavlov
městečko Falkenstein
Falkenstein
Novodobý Mikulov
Mikulovský bioregion charakteristiky_3a
Geoloqicko-qeomorfoloqické pozoruhodnosti:
• Bradla........
• Krasové ...................
• Naleziště.................
• Miocénní.................
• Pliocénní........
• Pliocénní........
• Paleontologická
• Pseudokrasové
Mikulovský bioregion_charakteristiky_3b
• Biologické pozoruhodnosti:
• Asi jediný bioregion v ČR.....................................
• Bioregion s výskytem................
• Řada druhů.....................
• Nejrozsáhlejší....................
• Snad částečně.....................
• Relativně teplomilné............................
• Největší výskyt...................
• Díky teplé............................
Mikulovský bioregion charakteristiky_4a
• Významné stavby:
• zřícenina...........
• Zámky...................
Nejstarší
Mikulovský bioregion charakteristiky_4b
• Negativa:
• Těžbou ....................
• LVA......................
• Rozvoj..........................
• Vysoká.........................
• Milovický les..............
• Boří les.......................
• Environmentálni kauzy:
• Snahy o.....................
R
Hustopečský bioregion (4.3)
Hustopečský bioregion_charakteristiky 1
• Poloha: jižní Morava, severně od řek Moravy a Dyje, panónsky bioregion silně ovlivněný Karpatami (v georeliéfu, půdách i biotě). Oblast vápnomilné panónske bioty bez skalních biotopů.
• Rozloha: 1088 km2
• Charakteristiky: Převážně členitá pahorkatina až vrchovina na měkkém flyši ždánické jednotky, na severu a jihovýchodně též na miocénních mořských píscích, jílech, místy slepence a několikametrové vrstvy měkkých vápenců. Četné spraše. Reliéf ovlivněn vejmi mladou tektonikou (kry - Výhon, deprese - Čejčské jezero) a silnou vodní erozí.
Hustopečský bioregion_charakteristiky_2a
• Vegetační stupně: 1.-3.
• 1. (50%), 2. (48%), 3. (2%)
• A (0%), B (7%), Cs (7%), Ca (5%), D (81%)
• N (92%), z (2%), a (5%), o (1%)
• Využití půdy:
Orná: 68%, TTP 3%, lesy 5%, vody 0,8%
• Hodně sadů a v jižní části i vinic
• KES 0,3
Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 2b
• Lesy - zastoupení dřevin v %:
• Sm 0,5, Bc_3, Jd 0, Md 0,5
• Db 52, Hb12, Bk 0,2, Cenné I. 9, Bř1, Ak 19.
• Podíl přirozených dřevin: 74 %
• VZCHÚ:
• Přírodní parky: Výhon
• MZCHÚ: NPR Pouzdřanská step-Kolby (výrazná drnová step a háj), NPR Větrníky (step), PR Velký Kuntínov (teplomilná doubrava), PR Roviny (dubová bučina !) + řada dalších, většinou menších stepních rezervací.
• Bývalá slaniska téměř beze zbytku zanikla v 60. letech
Hustopečský bioregion se nachází jv. od Brna. Převážná část vystupuje nad úvaly. Na fotografii z Babího lomu (severně od Brna) je vidět na horizontu uprostřed nejvyšší vrch - Přední kout-410 m.
Hřebenatkový miocenní vápencový útes u Rousínova - zbytky po těžbě
Vinný sklep vykopaný již ve stredoveku v miocénních morských píscích - Bzenec
Horizontálně uložené miocénní slepence a pískovce u
Němčan u Slavkova
Krajina v centrální (a nejvyšší části) bioregionu - Horní Bojanovice, vpravo komplex
lesa na Předním Koutu (410 m) - nejvyšším vrchu bioregionu. Lesy v bioregionu se nacházejí v nejvyšších polohách nebo na severních svazích. Na jižních svazích vždy bývaly vinice a sady s parcelami vedenými tradičně po spádnici.
Pohled z Holého vrchu na plochý vrchol Předního Koutu. V popředí jámy po těžbě miocénních vápenců - dnes step s teplomilnou vegetací. Stojí zde komunikační věž.
plomilné doubravy s třemdavou. Nacházejí se v tomto bioregionu vzácně jen na jižních svazích a u okraje lesů. f. Asi PR Velký Kuntínov
Teplomilné doubravy v sever, části bioregionu jsou méně výrazné. Okraj háje u Letonic.
Severní svahy jsou zalesněné podstatně častěji. Často náležejí již do 3. v.s., bez účasti teplomilné bioty. Zde bývalé lipovo-habrové pařeziny u Letonic.
Snímek podrostu dokumentující přechodnou polohu bioregionu " současný výskyt karpatského hvězdnatce zubatého (se žlutým středem) a hercynského jaterníku podléšťky (list vlevo)
Krásné habrovo-lipové háje na sz. svazích s porostem dymnivky duté.
Letonický hájek.
Bažantnice u Moutnic na dně mírně zasolené deprese - les
devastovaný intenzivním mysliveckým provozem
Krajina v jižní části bioregionu - okolí Hustopečí - členité, prakticky bezlesé, se stepmi a rozsáhlými, částečně opuštěnými sady. Vlevo v popředí kvetoucí mandloně (pěstovány v
celé ČR jedině zde).
Krajina u Němčiček na jz. okraji bioregionu - v pozadí vpravo Velké Pavlovice, vlevo na kopci Vrbice. Vpravo v pozadí nížinná část bioregionu táhnoucí se k Dyji
Kurdějovsko - zbytky sadů jsou opuštěné a zarůstají krovinami, pole byla sjednocena, při orbě po spádnici na takto dlouhých a strmých svazích se extrémně rozvinula vodní eroze.
Okolí Šardic - humusový horizont půd je poškozen vodní erozí, místy již zcela
Ještě mapy II. vojenského mapování z doby před polovinou 19. stol. uvádějí j.
od Čejce tzv. Čejčské jezero -na tektonickém
poklesu. Odvodněno bylo
průkopem a čerpáním vody. V údolí Trkmanky bylo jeste vetsi jezero (tzv. Kobylské) s plochou snad až 10 km2. Bylo největším moravským přirozeným jezerem. Následně zde vznikla slaniska, dnes jsou zde jen pole.
\ Y      \   ■ sT
-A Jř
Typický současný vzhled toků bioregionu. Zde Litava u Slavkova, stejný je i druhý větší tok - Trkmanka.
Jižní svahy s drobnou držbou nad Bzencem. Podobně vypadala do kolektivizace značná část bioregionu. Vpravo býv. Břetislavovo hradiště z 11. stol. (radiálně se od něj rozbíhají pozemky).
Úzké parcely se v bioregionu místy zachovaly v blízkosti vesnic, kde přežily kolektivizaci jako soukromá, tzv. drobná držba. V pozadí vlevo svah zdevastovaný terasováním, pro neplodnost terasy opuštěny a zarůstají plevelnými dřevinami.
Přírodní park Výhon u Blučiny
chrání právě zbytky krajiny s úzkými pruhy polí, sadů a vinic. Na záp. rozsáhlé zbytky drobné držby, na s. akátové lesíky, na jv. zterasované svahy.
Na sz. úbočí Výhonu na vrcholu mohutného ranně holocenního sesuvu vzniklo v době bronzové mohutné hradiště, evropsky známá lokalita.
Krajina v severní části bioregionu je téměř bez vinic, velká pole však jsou i
zde. Ostrůvky dřevin zpravidla signalizují malá prameniště. U Němčan.
Severní část bioregionu - okolí Letonic, v pozadí NPR Větrníky (394 m n.m.)
NPR Větrníky - 22 ha sesuvného území, pův. využitého pro sady, vinice a hlavně pastviny Dnes velmi cenná rozsáhlá stepní lokalita s řadou chráněných druhů, udržovaná Ochranou přírody pastvou ovcí.
Záp. část Větrníků má zřetelně původ na sesuvu na
miocénních slínech
Odlučná oblast sesuvu má dodnes sklon až 100%.
Porosty stepní trávy kavylu na Větrníkách
NPP Na Adamcích - stepní srázy, býv. pastvina s hlaváčkem jarním.
Nejznámější jihomoravská step - Pouzdřanská (NPR),
blízká přirozené drnové stepi
Bývalá pole dnes také hostí stepní květenu, třeba kosatec nízký
NPR Kolby - háj s se souvislým podrostem česneku medvědího v jarním
aspektu.
Zámek v Bučovicích - snad nejlepší (slohově nejčistší a
zachovalý) renesanční zámek v ČR
Slavkovský zámek z parku. Zámek byl původně románským hradem řádu německých rytířů. Po bitvě u Slavkova zde pobýval Napoleon (proto bitva u Slavkova, i když byla spíš u Brna). Park v dnešní době částečně slouží jako golfové hřiště.
Ojedinělý klasicistní -empírový kostel ve Slavkově. Součást městské památkové
zóny. Působivý.
V Hustopečích na náměstí stával pozdně gotický
kostel. Počátkem
60. let 20. stol. ho nechala
komunistická moc spadnout. V 90.
letech byl na jeho místě postaven kostel moderní s
replikami gotických oken.
Ze staré zástavby
města zbylo málo.
Město Kyjov - uprostřed malé historické jádro, poválečná výstavba byla pro horníky v okolních lignitových dolech a sklárnách
Symbolem Kyjova je renesanční radnice (její stará část je ta pravá polovina, levá je z 1. pol. 20. stol.)
Náměstí v Kyjově je až na výjimky bez pozoruhodných staveb.
Často se zde přestavovalo.
Průmyslová zóna na jihu Kyjova. Kyjovské sklárny kromě zaměstnanosti přinášejí i
Zemědělské maloměsto Klobouky od JZ. Na horizontu již
Ždánický les.
Rekonstruovaný větrný mlýn v Kloboukách (původní koncem války shořel), téměř funkční, přístupný. Pochopitelný v kraji bez dostatku vodní energie.
Kurdějov s pevnostním gotickým kostelem německých rytířů. V pozadí
Přední Kout a na okrajích lesů kvetoucí akátiny
Opevněný areál
kostela v Kurdějově. Současný pozdně
gotický vzhled pochází z poč. 16. stol. Na rozdíl od jiných lokalit, kde
jsou to jen báje, zde opravdu vede z kostela podzemní chodba do vsi a končí v hostinci ve
sklepě. V 80. letech tak podstatně
vzrostla návštěvnost kostela a chodba
musela být zazděna.
Opevnění kostela v Nosislavi
Čejkovice - původně ranně gotický hrad (z něj je dnes viditelná jen věž), přestavován goticky, renesančně i barokně na zámek. Dnes hotel, pod zámkem a v okolí rozsáhlé vinné sklepy („templářské"). Prakticky jediný hrad, který se v bioregionu alespoň částečně zachoval.
Zámek v Bzenci - pův. gotický hrad, pak barokní zámek, přestavěn v 19. stol. ve stylu romantické pseudogotiky. Dost zdevastován, součást provozu
vinařství Bzenec.
Bzenecká lípa, údajně 1000 let stará, dnes již rozlomená, ale stále prosperující. Asi nejvýznamnější strom bioregionu. Podle ní se i místní víno jmenovalo Bzenecká lipka.
Původně německé vsi se vyznačují gotickými kostely. Zde pozdně
gotický kostel v Pouzdřanech
Pouzdřany - zdejší němečtí obyvatelé se cítili na víc než jen na vesnici a ojediněle
si začali stavět renesanční domy podle vzorů z měst.
Nádvoří tohoto (dnes soukromého) domu s arkádami. Každoročně zde
brněnští ochránci přírody slaví Den Země.
Poutní místo Lautršték nad Němčany u Slavkova. Vzniklo u pramene vysoko na svahu (z miocénních štěrků a slepenců), dnes voda není pitná.
Porevoluční doba - velká kořenová čistírna odpadních vod v Dražovicích.
„Moravský Texas" - ropný terminál jižně Klobouk - pochází z poč. tohoto století, ropa těžená ve Ždánickém lese a okolí se zde skladuje a čerpá do procházejícího ropovodu Družba.
Revitalizace krajiny - uměle vytvořený mokřad v nivě Kyjovky ve Vlkoši
Nová doba - nový hotel Kraví hora u vinných sklepů v Bořeticích.
Hustopečský bioregion_charakteristiky_ 3
• Geologicko-geomorfologické pozoruhodnosti:
• Býv. holocenní jezera - Kobylské, Čejčské, Velkopavlovické)
• Obnažené vrstvy miocénních vápenců s třetihorní flórou a faunou (hřebenatky, mechovky), ulity i ve slínech a píscích
• Minerální prameny (Šaratice)
• Dnes dotěžovaná ložiska lignitu u Hodonína, uzavřená u Kyjova
• Okraje ložisek ropy (centrum mimo - ve Ždánickém lese)
• Štěrkopísková terasa miocénního toku - dnes inverse reliéfu, tvoří povrch hřbetu mezi Němčany a Bohdalicemi.
• Mohutný, asi staroholocénní sesuv na sz. svahu Výhonu.
• Mírně zasolené půdy na více místech.
• Biologické pozoruhodnosti:
• Velké množství stepních lad po celém území, i rozsáhlých a cenných (Pouzdřany, Větrníky, Adamce, Hovorany, Větrníky atd. Nejvíce v naší části Panonie
• Hojné zachovalé květnaté háje a teplomilné doubravy - hl. západně od Kobylí
• Největší (ovšem prakticky téměř jediný) výskyt bučiny v moravské části Panonie - na sev. svahu Předního Koutu
• Fragment slaniska u Velkých Němčic
Hustopečský bioregion_charakteristiky_4a
• Pozoruhodné stavby:
• Hradiště Cezavy z doby bronzové u Židlochovic
• Zámky Bučovice, Slavkov, Čejkovice
• Městská památková zóna ve Slavkově (hist. náměstí s domy od renesance), radnice v Kyjově, pův. románsko-gotický kostel v Blučině, got. kostel v Zaječí v dominantní poloze, románsko-got. kostel v Podivíne.
• Mohyla míru u Prací (secese), větrný mlýn u Klobouk
• Moderní kostel v Hustopečích, dálnice D2 - Brno-Bratislava
• Typické velké vesnice s několika tisíci obyvatel, např. Velké Pavlovice, Velké Bílovice, nově vyhlašovaná za města (např. Vracov)
Hustopečský bioregion_charakteristiky_4b
• Negativa:
• Bioregion nejvíce postižený vodní erozí v ČR
• Velké plochy bez dřevin - hl. v jižní části bioregionu
• Rozsáhlé zterasované svahy (největší plocha teras v ČR) - a dnes zpravidla bez užitku
• Znečištěné a totálně zregulované vodní toky
• Poklesy a dosedání povrchu po hlubinné těžbě lignitu
• Dálnice D2 - hluk, emise plynů, mikročástic
• Sklárny v Kyjově - emise
• Environmentálni kauzy:
• Těžba ropy
• Snahy o výstavbu parků větrných elektráren (Kloboucko)
• Šíření akátu do lesů i na četná stepní lada
• Pozitivní - 2. nejstarší realizovaný biokoridor (Vracov, z r. 1990).
Hodonínský bioregion
-8»
ÉR
CENIA W«eÚtADPKcLpjÁMktMto   A y iif6^
■   5"^ířce       '"',1 , .'
Viov. ľi ^
cicaný
^cvfce
any
I
^acenowce
I * 4.4
X
v
4 \
•v
48
-%^
r kraviny
Hodonínský bioregion - charakteristiky_1
• Poloha: severně Hodonína na píscích vyvátých z nivy Moravy v pleistocénu.
• Důvod vymezení: Nejrozsáhlejší oblast vátých písků v ČR, navíc se zastoupením teplomilných druhů a původně i rašelinišť
• Charakteristika: Mírně zvlněná plošina neznatelně se svažující k jihu. V jz. a sz. části vystupuje podložní slin, ten leží mělko položen i pod písky Hodonínské Dúbravy, takže zde bylo více podmáčených míst a trochu živnejší půdy. Dnes hydrické podmínky v celém bioregionu změněny poddolováním při hlubinné těžbě lignitu. Vzáp. části asi 0,5 km široká niva Kyjovky s největší rybniční soustavou na Jižní Moravě.
• Plocha: 225 km2
• Vegetační stupně: 1.-2.
• 1. (60%), 2. (40%)
• A (38%). B (46%), Cs(1%), Ca (7%), D (8%)
• N (39%), z (4%. raš. 0.5). a (7%), o (50%).
Hodonínský bioregion - charakteristiky_2
• Orná: 30%, TTP 6%, lesv 45%. vodv3.1%. KES1.7
• Složení lesů: Sm 1, Bo 60. Jd 0, Md +,
• Db 22, Hb1, Bk+, Cenné I. 4, Ol 3, Bř4, Ak 6
• Podíl přirozených dřevin: 37 %
• Velkoplošná ZCHÚ: -
• Přírodní parky:   okraj Strážnického Pomoraví
• Maloplošná ZCHÚ: NPP Váté písky (bezlesí u trati), PP Vojenské cvičiště Bzenec (trávník na písku), PP Qsypané břehy (podemílaný sráz k Moravě), PR Stupava (pův. doubrava vč. podmáčené), PR Písečný rybník (mokřad, rybník)
• Bzenecká část lesů tvoří Ptačí oblast Nátura 2000
Hodonínský bioregion od Strážovic - lesnatá plocha na dně Dolnomoravského úvalu, v pozadí Malé Karpaty
II. Vojenské mapovaní - v Bzenecké „dúbrave" před polovinou 19. století ještě nebyly zalesněny všechny plochy (viz travnaté porosty v okolí železnice) ^
v   '    1    t NIK
•V- ' Bz?R<c .
^'1 i>n,4,
řev.!)
ti
0.
1042m
=3*
Při výsadbě lesa
byl ponechán protipožární pás kolem trati. Je to dnes nejcennější chráněné území v bioregionu - NPP Váté písky s v ČR unikátní teplomilnou pískomilnou vegetací včetně kavylu písečného
Opuštěné vojenské cvičiště u Bzence - dnes PP pískomilné bioty. Podobně zřejmě vypadala krajina převážné části bioregionu před zalesňovacími pracemi v 1. pol. 19. století.
Na opuštěných travnatých plochách kvete vzácná trávnička prodloužená
Podobně zřejmě vypadaly původní lesy. Foto ze zachovalé části JHódofiínáké'dúbr
Dnešní plantáže borovice lesní, na nejkyselejších půdách jen s mechem ale pak zde zase dobře borovice zmlazuje (viz nálet mladých borovic)
Na bohatších půdách se objevují porosty nenáročných a plevelných trav
Dnes již vzácná relativně kyselomilná mokřadní vegetace v depresích mezi dunami - olšová pařezina, skřípina lesní, kapradiny.
PP Jezero u Vacenovic - jeden z posledních zbytků zrašelinělého mokřadu
Současný poněkud drastický způsob hospodaření v lesích - holoseče, pak se buldozerem vytrhají pařezy a shrne půda, do písku se strojově vysadí sazenice borovic
Památník
Jana Bedřicha Bechtela -organizátora zalesňova-cích prací na
Bzeneckú
Osypané břehy - 13 m vysoký nárazový břeh řeky Moravy do vátých
písků (za jarní povodně r. 2005)
Unikátní jev, dosti navštěvovaný, přestože sem nevede turistická cesta. Pohled proti proudu.
Obdobný nárazový břeh u rybníka Stolařka - na rozdíl od plošin zalesněných borovicí je stabilizovaný svah zalesněn duby (zpravidla).
Jedno z několika jezírek vzniklých zatopením těžiště vátých písků. U Ratíškovic.
Vlevo soustava rybníků Zbrod, napájených Kyjovkou. Uprostřed Hodonínská dúbrava, převážně ještě se zachovalými dubovými lesy, ale i sem jsou vysazovány borové kultury.
Písečný rybník u Hodonína - součást rybniční soustavy napájené Kyjovkou. Kromě ryb se zde chovají i kachny.
i
Vlevo typické přímé cesty Bzeneckou dúbravou, vpravo opuštěná Baťova železnice do Ratíškovic (vozil se po ní lignit k Baťovu kanálu). Dnes atrakce pro turisty -možno zde jezdit na šlapací drezíně.
Dnes rekreační středisko, původně správní budova lignitových dolů v Bzenecké části dúbravy
Původně rybník v nivě Kyjovky, ale již po desítky let odkaliště popílku z
Hodonínské elektrárny.
T
Součást industrializované zóny uprostřed lesů - okolí
nádraží Bzenec-přívoz
Rozsáhlý písečník, dnes již o ploše přes 1 km2 u Bzence-přívozu. Vjezd do těžebního prostoru. Vytěžené části jsou postupně zalesňovány borovými monokulturami.
Těžební prostor jedné ze dvou těžeben u Bzence-přívozu. Vpravo niva Moravy v těsné blízkosti těžebny. Šikmý hnědý pruh je železniční koridor.
Město Hodonín - panorama. Město je bez významnějších stavebních památek, dominantou jsou Hodonínská elektrárna (vlevo) a panelová sídliště.
Hodonínská elektrárna na jihozápadním okraji města. Postavena v 50. letech SovalaTanľ těžený v hloubce oca 60 m pod celým bioregionem. Původně mela Ä?kÄmi. Po ukončení těžby lignitu se uvažuje s pálen.m b.omasy.
Secesní radnice na hlavním hodonínském náměstí je jednou z pozoruhodností města. Na ostrově
v řece Moravě stával od 11. stol.
pohraniční Břetislavův hrad, byl zničen, pak přestavěn na zámek, ten na pivovar. To už je
ale součástí bioregionu 4.5.
Milotice - původně vodní hrad, dnes klasicistní zámek, přístupný.
Letecký pohled na Vracov od JZ. V popredí v nivě Syrovinky bývaly slatiny až rašeliniště, poslední dotěženo poč. 90. let. Těžebna dnes zatopena, jinde jsou zahrádky a pole.
Jediná zachovalá stará stavba v bioregionu - presbytář
kostela ve Vracově z pol. 13. století.
Ranně gotické křížové klenby s pozoruhodnými patkami (objevují se v
učebnicích o naší středověké architektuře)
Poutní kaplička v lesích u Ratíškovického potoka
Hodonínský bioregion -charakteristiky_3
• Geoloqicko-geomorfologické pozoruhodnosti:
• Největší plocha vátých písků v ČR, s dunami vysokými do 10 m (ty vyšší jsou v bzenecké části).
• 13 m vysoký nárazový svah řeky Moravy - unikátní v rámci CR
• Největší a dodnes alespoň fragmentárne zachovalá jediná ložiska rašelín v teplé nížině ČR (význam i pro palynologii).
• Vývěry artézských vod u Zbrodu
• Dotěžuje se ložisko (šachta) Mikulčice. Celé území poddolované těžbou lignitu - poklesy, po ukončení čerpání vody z dolů se území asi začne zamokřovat.
Hodonínský bioregion - charakteristiky_4a
Biologické pozoruhodnosti:
Zbytky panónskych doubrav na píscích (prakticky jediné v ČR)
Unikátní pískomilná teplomilná biota bezlesí - nejlepší v ČR
Zbytky rašelinících mokřadů (původně i s rosnatkou okrouhl.)
Ptačí oblast Bzenecká doubrava - výskyt ptáků nižších poloh, kteří se v ČR vyskytují už jen zde, nebo jich zde je nejvíc (např. dudek, lelek).
Významné stavby:
Milotický zámek,
secesní radnice a další stavby v Hodoníně, románsko-got. kostel ve Vracově,
památníky na dětství TGM.
Hodonínská elektrárna, IV. železniční koridor - přímý úsek přes bioregion.
Hodonínský bioregion - charakteristiky_4b
• Negativa:
• Rozšiřování borových plantáží na úkor původních doubrav
• Poškození dun při shrnování pařezů v lesích
• Zničení téměř všech rašelinišť vlivem poddolování a vytěžení
• Řada těžeben jílů na severním okraji Hodonína (Hodonínské cihelny)
• Mohutné těžebny vátých písků u Bzence-přívozu devastují prosředí
• Velkokapacitní vepříny u Dubňan a Milotic
• Znečištěné a regulované toky Kyjovky, Hruškovice a Syrovinky
• Odkaliště Hodonínské elektrárny.
• Environmentálni kauzy:
• Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R55 přes ptačí oblast u Bzence (v délce asi 10 km má procházet lesy paralelně s železničním koridorem).
• Realizace druhého nejstaršího (a nejslavnějšího) biokoridoru v ČR -u Vracova (r. 1990) - námět řady studií.
• Hodonínská elektrárna - první velká na biomasu v ČR?