Učební text vznikl na základě publikace Lokoč, R.; Lokočová, M. (2010): Vývoj krajiny v České republice. Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno.

1. Neolitická revoluce (mladší doba kamenná ve střední Evropě 5300 – 4300 př. n. l.)

Důležité přelomy z hlediska vývoje společnosti:

• Lov a sběr potravy postupně nahrazován zemědělstvím
• Osidlování oblasti úvalů, zpravidla do 400 m n. m. (území Polabí, dolní Povltaví, Poohří a Berounky)
• Vyšší rozmanitost používaných nástrojů – hlavní surovinou pro výrobu je stále kámen
• Nově se začíná objevovat výroba keramiky

Sídla:

• Budování stálých sídel (spojeno se zakládáním políček)
• Vesnice rozptýleny kolem vodních toků
• K vesnicím patřily také plochy určené k pohřbívání zemřelých

Hospodaření:

• Žárové zemědělství
  • vypalování lesů; neznali orbu, půda se neobdělávala
  • problém se zarůstáním plevelem; pole bylo 3 – 4 roky obděláváno a pak 5 – 7 let leželo ladem, po několika cyklech se znovu nechalo zarůst lesem a následovalo opětovné vypálení lesa (zničení plevelných rostlin zastíněním)
  • při tomto způsobu hospodaření bylo dosažitelné okolí vesnice zhruba do 40 let vyčerpáno – stěhovaní vesnice
• postupné zlepšení zemědělství – vynález rádla (bylo nutné pečlivé odstranění lesních porostů i s kořeny, zjednodušil se boj s plevelem)
• Přílohový systém
  • pole se 5 – 7 let nechávalo ladem (tzv. příloha)
  • systém vedl k trvalému osídlení

2. Středověká kolonizace (vrcholný středověk, 2. pol. 12. stol. až 14. stol.)

Důležité přelomy z hlediska vývoje společnosti:

• Rostoucí výnosy zemědělství dovolily nárůst lidské populace

Sídla:

• ve 12. stol. proběhla kolonizační vlna proti proudu vodních toků do méně příznivých oblastí (vnitřní kolonizace)
• ve 2. pol. 13. stol a 14. stol. se staré osídlení zahušťovalo, postupovalo do dosud nedotknutých lesů a podél dálkových komunikací, i do méně výhodných vyšších poloh
• hlavní kritéria pro výběr nového sídla: dostatečný prostor pro plužinu, dostatek vody a úrodné půdy (kvůli nevydařené lokalizaci odhadem zanikla 1/3 obcí)
• výsledkem vnitřní kolonizace byla síť sídel vzdálených v průměru 2,5 km od sebe; výšková hranice kultivované krajiny dosahovala výšky 500 m n. m.

Zemědělství:

• přílohové hospodaření nahradila trojpolní zemědělská hospodářská soustava – rozdělení plužiny na tři přibližně stejné části:
  • ozim (první rok se selo obilí na podzim)
  • jař (druhý rok se selo obilí na jaře)
  • úhor (třetí rok pole odpočívalo)
• dvě části polí byly obdělávány, třetí ležela ladem a sloužila pro pastvu dobytka
• v pol. 14. stol. zůstaly zemědělsky nevyužity jen vysoko položené horské svahy nebo obtížně dostupné plochy souvislých lesních porostů

Řemesla:

• rozvoj měst znamenal rozvoj řemesel, zvýšená spotřeba surovin se odrazila ve vyšší těžbě

3. Barokní mozaika (1650 – 1780)

Důležité přelomy z hlediska vývoje společnosti:

• pevné mocenské rozdělení Evropy na státy katolické a protestantské
• třicetiletá válka (1618 – 1648) - úbytek obyvatelstva o více jak 40 %
• malá doba ledová

Sídla:

• s úbytkem obyvatelstva přišel i úbytek sídel (lokalizovaných zejména v těžších přírodních podmínkách)
• od 17. stol. začaly kolonizace Šumavy, Novohradských hor, Jizerských hor a dalších horských oblastí (manufaktury – sklárny) + dovršení valašské kolonizace v Beskydech a Bílých Karpatech (pastevectví)
• 70. – 80. léta 18. stol. pozemková reforma (Marie Terezie) – rozdělení vrchnostenských pozemků poddaným – zakládání vesnic, pro které byla charakteristická schematičnost a pravidelnost
• zakládání zámeckých komplexů s přilehlými parky na okrajích sídel i ve volné krajině
• docházelo pouze k vnitřní přestavbě měst, k jejich rozšiřování do krajiny ještě nedocházelo
• v 18. stol. se začalo přecházet na zděné stavby (sušené cihly – vepřovice, později pálené cihly)
• vznikala síť unifikovaných císařských cest s podélnými alejemi stromů (vznikaly na základě nařízení císařovny Marie Terezie)
• drobná sakrální architektura (kříže, Boží muka, kapličky, sochy svatých, svaté obrázky v krajině)

Zemědělství:

• v 16. stol u nás byla zlatá éra rybníkářství – jejich význam a počet pak postupně v době baroka upadal
• převládala trojpolní soustava – výnosy byly malé (urodil se zhruba pětinásobek vysetých semen)
• od 18. stol. zavádění nových plodin z Ameriky (brambory, kukuřice, jetel) + intenzifikace zemědělství = zvýšení počtu obyvatelstva
• dlouhodobá stabilizace hran pozemků, erozní a sedimentační procesy a technologie orby vedly ke vzniku mezí
• maximální odlesnění krajiny ke konci 18. stol. přesahovalo dnešní úroveň (do pol. 18. stol. o lesních porostech rozhodovali vlastníci), nedostatkem paliva a stavebního dříví se rozvinul zájem o lesy (zásah do skladby lesů – výsadba borovice a smrku)

Řemesla:

• mlýny, pivovary, pily, hamry, sklárny, rybníkářství atd.
• rozšíření těžby rud a neželezných kovů a jejich zpracování
• po roce 1760 probíhalo první dolování kamenného uhlí na Kladensku, poté v severočeské pánvi, na Rosicku a Ostravsku

4. Průmyslová revoluce (1780 – 1900)

Důležité přelomy z hlediska vývoje společnosti:

• rozvoj průmyslu
• rozdíl ve využití energie, přechod od kinetických zdrojů (voda, vítr, člověk, tažná zvířata) k využívání neobnovitelných zdrojů energie (zejména uhlí)
• během 19. stol. se zvýšil počet obyvatelstva 1,7 krát; neustále se snižoval podíl venkovského obyvatelstva
• zásadně se mění ráz krajiny (od průmyslové revoluce) – vytlačování přírodě blízké krajiny a nahrazení přeměněným prostorem; výstavba v krajině přestala být závislá na přírodních podmínkách, ale řídila se vlastními pravidly
• 1848 císařský patent o zrušení roboty a poddanství – scelování pozemků, zornění i ve vyšších polohách a na sklonitých pozemcích
• vyšší výskyt povodní – vysoký podíl ploch osázených brambory, špatný stav některých lesů v horních částech povodí, zvýšená vodní eroze, zanášení středních koryt řek, rozkolísání odtoku – regulace řek, stavba hrází a kanálů

Sídla:

• rozrůstání měst do přilehlé krajiny, nové čtvrti byly řešeny schematicky s pravidelnou uliční sítí, v uhelných regionech byly vybudovány hornické kolonie obklopené industriální krajinou s haldami, odkališti, poddolovaným územím, průmyslovými areály atd.
• rozšiřování technické infrastruktury měst (vodovody, kanalizace, svítiplyn)
• v pol. 19. stol. měla cestní síť v Čechách a na Moravě délku 8000 km a nadále se rozrůstala; taktéž rozvoj železnic (náspy, zářezy, tunely, viadukty)

Zemědělství:

• zemědělská výroba zaznamenala oproti předchozí etapě nárůst na 350 %; podíl orné půdy se zvýšil asi o čtvrtinu (od konce 18. stol. do 1. pol. 19. stol.)
• využívání složitějších strojů (parní mlátičky, secí stroje, pluhy, ruchadlo, plečky a vykrývačky brambor, řezačky a šrotovníky) = účinnější orba a sklizeň
• v 19. stol. se uplatňuje střídavé hospodářství – nové osevní postupy, zvýšení míry hnojení a vyšší stavy ustájeného dobytka:
  • 1. rok – luskoviny (čočka, fazole, hrách) nebo pícniny (jetel, vojtěška)
  • 2. rok – ozimné obilí (žito, pšenice)
  • 3. rok – brambory, v teplejších oblastech cukrovka
  • 4. rok – jař (zpravidla ječmen, oves)
• rozoráním úhorů se zvýšila plocha obdělávané půdy
• snížení významu luk bylo úměrné nárůstu stavů ustájeného dobytka

Průmysl:

• vývoj technologií – průmyslové podniky (zemědělské výrobní, textilní, výroba porcelánu, sklářství)
• tržní systém, intenzifikace zemědělské výroby, rozvoj potravinářského zpracovatelského průmyslu i rozvoj železniční dopravy umožnili přesun potravin na střední a později i velké vzdálenosti
• se zavedením strojů vzniklo nové odvětví průmyslu – strojírenství
• parní stroj = rozvoj železniční a lodní dopravy
• průmysl soustředěn do měst (zemědělství na venkov) = jejich rozrůstání
• rozvoj hutnictví – masivní využívání kamenného uhlí (těžba primitivními nástroji)
• dále těžba železné rudy, vápence, kaolinu atd.
• od 2. pol. 19. stol. se začala běžně využívat elektřina (elektrické vedení – nový prvek v krajině)

5. Socialistická krajina (1948 – 1989)

Důležité přelomy z hlediska vývoje společnosti:

• druhá světová válka – zásadní populační změny, změny vymezení hranic států, ekonomické škody, vysídlení německého obyvatelstva (3 mil. lidí žijících téměř na jedné třetině území Československa)
• nástup totalitního komunistického režimu

Sídla:

• dosídlování pohraničí obyvatelstvem z vnitrozemí probíhalo v několika vlnách (zejména bezzemci, chalupníci, menší rolníci; také rodiny ze Slovenska, Volyně, Podkarpatské Rusi, Rumunska a Řecka) – zánik sídel v pohraničí (méně úrodné a pro život méně příznivé oblasti)
• zánik obcí z důvodu masivní těžby hnědého uhlí (v severních Čechách se jednalo o desítky vesnic a řadu kulturních i přírodních památek)
• zánik obcí v souvislosti s výstavbou vodních nádrží
• naproti tomu - rostoucí aglomerace a průmyslové zóny, stěhování lidí do měst, vznik nových čtvrtí (od 50. let vznik nových měst či satelitů – Havířov, Poruba, Ostrov, Horní Slavkov)
• od 50. let výstavba panelových domů a sídlišť, dokonce vznik nových sídlištních měst (Neratovice, Odolena Voda)
• rozvoj silniční a železniční sítě
• rekreace na venkově – rozvoj chatařství, chalupářství; rozsáhlá výstavba turistických center (lanovky, vleky)

Zemědělství:

• kolektivizace v zemědělství – zakládání jednotných zemědělských družstev (JZD), nově budovány výrobní prostory, technická a skladovací zařízení, velkokapacitní chlévy, seníky, sila, garáže
• vysoká intenzifikace a zprůmyslnění zemědělské výroby (snížení pestrosti pěstovaných druhů plodin, nadměrné používání minerálních hnojiv, používání chemických prostředků); rušení luk, mezí a doprovodné zeleně
• zemědělství v méně příznivých oblastech bylo dotováno prostředky získanými v oblastech úrodnějších = zachování orné půdy v oblastech s nevhodnými přírodními podmínkami (vyšší nadmořská výška, svahy)
• meliorace, odvodňování pozemků, napřímení koryt

Průmysl:

• orientace na těžký průmysl – produkce železa a oceli, strojírenství, paliva, energie, chemie
• dobývání nerostných surovin; povrchová důlní činnost (haldy, odvaly, výsypky), podpovrchová důlní činnost (poddolovaná území, poklesy)
• rozvoj elektrifikace, vodní elektrárny, tepelné elektrárny