I. Počátky antropogenní geomorfologie ve světě

Američan G. P. Marsh – Man and Nature, 1864. První vědecké pojednání o antropogenních formách reliéfu. V roce 1877 publikoval monografii The Earth as Modified by Human Action - první samostatné pojednání z oboru antropogenní geomorfologie

Němec E. Fischer - Der Mensch als geologischer Factor, 1915 - monografie, pojednává o člověku jako o geologickém a geomorfologickém činiteli

Angličan R. L. Sherlock - Man as a Geological Agent, 1922 - první velké kompendium z oboru antropogenní geomorfologie o 372 stranách. The Influence of Man as a Agent in geographical change (17 str., 1923) - záznam z konference. Man's Influence on the Earth, 1931 - rozsáhlá kniha

Němec E. Fels - Der Mensch als Gestalter der Erdoberfläche - 1934, poprvé užil názvu antropogenní geomorfologie (anthropogene geomorphologie). Vyšlo časopisecky. Der Mensch als Gestalter der Erde, 1935 - rozšířená knižní forma

 

II. Počátky antropogenní geomorfologie u nás

R. Kettner - Člověk jako geologický činitel, 1948

L. Zapletal - Antropogenní formy reliéfu, 1958 - první souborná obecná stať ve vysokoškolském učebním textu S. Chábery: Fysický zeměpis

Začíná se objevovat v dílech B. Balatky, Č. Brázdy, J. Demka, V. Krále, J. Kunského, J. Mazurka, O. Stehlíka, K. Kirchnera atd.

Zhodnocení výzkumů antropogenní geomorfologie: Zapletal (1968,1969), Konečný (1978), Kirchner (1979), Ivan-Kirchner (1988).

 

III. Úvod do antropogenní geomorfologie

Člověk jako nový činitel začal ovlivňovat a působit na okolní prostředí již před 3 miliony let. Konkrétní příklady působení lidské společnosti na reliéf můžeme sledovat na základě archeologických vykopávek z období paleolitu (starší doby kamenné). Antropogenní ovlivňování reliéfu se v různých částech světa liší v kontextu s rozdílnou úrovní vývoje lidské společnosti. S rostoucí intenzitou narušování přírodního prostředí se postupně objevují i nové tvary reliéfu (Kirchner, K., Smolová, I.; 2010). Význam člověka jako antropogenního činitele dokládají odhady udávající, že alespoň jedna třetina ze 149 mil. km² kontinentálního povrchu Země je přímo nebo nepřímo antropogenně ovlivněna. Na přelomu tisíciletí se podle odhadů orná půda a plantáže rozkládaly na 15 mil. km² plochy pevniny, pastviny na 35 mil. km² plochy a zastavěná území na 2 mil. km² plochy (Loh & Wackernagel, 2004).

 

Obr. 1: Antropogenní reliéf Československa podle L. Zapletala. Čím tmavěji jsou orografické celky vyznačený, tím větší je jejich antropogenní geomorfologický efekt.

  

Zdroj: Zapletal, L. (1976): Antropogenní reliéf Československa. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium – tom. 50, Geographica – Geologica XV.

 

Zapletal (1976): Antropogenní geomorfologie studuje, charakterizuje a vysvětluje morfologii i složení antropogenního reliéfu, konstatuje nebo vědecky vykládá jeho genezi a studuje geomorfologické procesy, jimiž antropogenní reliéf vzniká, vyvíjí se a zaniká.

Konečný (1983): Vznik nových tvarů reliéfu, urychlení současných exogenních procesů, transport velkého množství zemního materiálu provázený porušením původních úložných poměru, to vše jsou příklady průvodných jevů vlivu lidské společnosti na povrch zemský.

Demek (1984): Antropogenní geomorfologie studuje složky georeliéfu (geneticky stejnorodé plochy a tvary) vytvořené činností lidské společnosti (tzv. antropogenní tvary) a pochody, které způsobují jejich vznik a vývoj (zejména antropogenní geomorfologické pochody) v prostoru a čase.

Kirchner, Smolová (2010): Antropogenní geomorfologie jako dílčí disciplína obecné geomorfologie se zabývá procesy a tvary reliéfu, které vznikají v důsledku činnosti člověka. Ovlivnění antropogenních činností se projevuje jak přímo, tak nepřímo, úmyslně či náhodně. V porovnání s délkou geologických procesů představuje antropogenní ovlivnění pouze malý zlomek, ale s globálními dopady.

Kirchner: Antropogenní geomorfologie se zabývá vzhledem, genezí a stářím tvarů reliéfu, vytvořených přímo i nepřímo působením lidské činnosti ve vazbě na horninové prostředí.

 

IV. Antropogenní geomorfologické procesy

Tab.: Dopad lidské společnosti na geomorfologické procesy. (Zdroj: Szabó J. et al., 2010)

Tab: Hlavní antropogeomorfologické procesy. (Zdroj: Goudie, A.; Viles, H.; 1997)

 

Literatura:

DEMEK, J. (1984): Obecná geomorfologie III. Univerzita J. E. Purkyně v Brně, Brno. 139 str.

GOUDIE, A.; VILES, H. (1997): The Earth Transformed. An introduction to Human Impact on the Environment. Blackwell Publishers, Oxford. ISBN 0-631-19464-9

KONEČNÝ, M. (1983): Antropogenní transformace reliéfu: Kartografické a matematicko-kartografické modely. Universita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Brno. 146 str. ISBN 55-984-83

KIRCHNER, K.; SMOLOVÁ, I. (2010): Základy antropogenní geomorfologie. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc. 287 str. ISBN 978-80-244-2376-0

LOH J. & WACKERNAGEL M. (eds.) (2004): Living Planet Report 2004. World Wilde Fund for Nature, Gland, Switzerland, 44 str.

SZABÓ, J.; DÁVID, L.; LÓCZY, D. [eds.] (2010): Anthropogenic Geomorphology. A Guide to Man-Made Landforms. Springer, London. 298 p. ISBN 978-90-481-3057-3

ZAPLETAL, L. (1976): Antropogenní reliéf Československa. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium – tom. 50, Geographica – Geologica XV.