Povodňová rizika
Pavla Štěpánková
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
2
2002
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i.
 Praha – Podbabská 30 (1919)
 pobočka Ostrava (1942)
2013
3
Pobočka Brno – Mojmírovo nám 16, Královo Pole
Pobočka Brno
 4 odborná oddělení
 cca 35 zaměstnanců
Oddělení hospodaření s vodou
 plánování v povodí
 zpracování koncepce ochrany a využívání vodních zdrojů
v povodí Moravy
 koncepce ochrany území před negativními účinky povodní
 posuzování a hodnocení hospodaření s povrchovými a
podzemními zdroji vody
 řešení úprav a regulací odtokových poměrů, návrhy úprav
a řízení odtokového režimu
 Oddělení jakosti vod
• hodnocení informací o stavu a vývoji zdrojů znečištění a dalších vlivů
na vodní ekosystémy a zpracování návrhů koncepčních rozhodnutí a
opatření pro podporu státní správy v regionu
• hodnocení vhodnosti a účinnosti technologií pro čištění odpadních vod
i se zaměřením na netradiční způsoby
 Oddělení hydrochemie
• provádění chemických, fyzikálně-chemických a radiologických analýz
povrchových, podzemních, pitných a odpadních vod, plavenin,
sedimentů a dalších složek hydrosféry, včetně odběru vzorků
 Oddělení hydrobiologie
• Provádění hydrobiologických, mikrobiologických a toxikologických
analýz povrchových, podzemních, pitných a odpadních vod,
sedimentů a dalších složek hydrosféry, včetně odběru vzorků
Povodňová rizika
Pavla Štěpánková
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Základní informace
 1 hod přednáška
 2 hod cvičení (počítačová učebna)
 exkurze na FAST VUT
 možné spojení přednášek do bloků místo cvičení – bude
dopředu oznámeno (domluveno)
Požadavky
 zápočet
• účast na cvičeních (vypracování cvičení)
• souhrnná zpráva na téma „Povodňová rizika“
(rozsah 3 - 5 stran)
 zkouška
• písemný test, příp. doplnění ústním zkoušením
Zdroje informací
 Drbal a kol. (2010): Metodika tvorby map povodňového nebezpečí
a povodňových rizik. MŽP Praha. s. 89
 Sborník (2010): Rizika ve vodním hospodářství. Ústav vodních
staveb FAST VUT, Brno
 Říha a kol. (2008): Úvod do rizikové analýzy přehrad. Práce a studie
Ústavu vodních staveb FAST VUT, Brno. s. 335
 bude průběžně doplňováno
 http://www.mzp.cz/cz/ochrana_pred_povodnemi
 http://www.voda.gov.cz/portal/
 http://eagri.cz/public/web/mze/voda/
 http://www.vuv.cz/
 http://www.povis.cz/
Úvod do problematiky
povodňových rizik
23. 2. 2017
Zákonné normy ve vodním hospodářství
 zákon č. 150/2010 Sb. (vodní zákon),
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 13/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,
zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona
č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.
a zákona č. 150/2010 Sb.
 Vyhláška o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a
stanovování záplavových území (č. 236/2002 Sb.)
• práce na její aktualizaci
 Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání
povodňových rizik (č. 24/2011 Sb.)
• ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb.
Zákonné normy – povodňové události
 zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon)
 zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů
 zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném
sboru České republiky a o změně některých zákonů
Evropské zákonné normy
 Rámcová směrnice pro oblast vodní politiky
(2000/60/ES)
 Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových
rizik (2007/60/ES), tzv. povodňová směrnice
Vodní hospodářství v ČR
 Správa povodí – správa významných vodních toků
• není výkonem státní správy,
• vykonávají správci povodí (nejsou orgány státní správy),
- nemají postavení dotčeného orgánu,
- stanoviska správců povodí nejsou závazným podkladem žádostí o
povolení např. výstavby v záplavových územích,
- mají povinnost stanovisko poskytnout.
• správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků (DVT)
- obce (jejichž území protékají DTV), fyzické nebo právnické osoby,
Ministerstvo obrany, Správy národních parků, Lesy ČR, s.p.
- do roku 2010 Zemědělská vodohospodářská správa
Jak funguje VH v ČR?
Vodní hospodářství v ČR
 vodní toky (délka?)
- významné vodní toky (cca 15,5 tis. km)
 Vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a
způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků
- drobné vodní toky (cca 55 tis. km),
• Podniky Povodí, s.p. (cca 17 tis. km),
- Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Labe, Povodí Odry, Povodí Moravy,
• Zemědělská vodohospodářská správa (cca 33 tis. km) do roku 2010
- přešla do správy Podniků povodí,
• Lesy České republiky, s.p. (cca 20 tis. km).
Vodní hospodářství v ČR
 Státní správa
• vodoprávní úřady,
• Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP),
• krajská hygienická stanice (jakost koupacích vod),
 Vodoprávní úřady
• obecní úřady (újezdní úřady na území vojenských újezdů),
• obecní úřady ORP,
• krajské úřady,
• ministerstva,
(MZe, MŽP, MZd, MD, MO)
- MZe – správa povodí,
- MŽP – ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních
vod, ochrana před povodněmi, ČHMÚ, ČIŽP a další,
- MZd – koupací vody,
- MD – plavba,
- MO – vojenské újezdy.
Plánování v oblasti vod
 Rámcová směrnice pro oblast vodní politiky
(2000/60/ES)
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění,
• vyhláška Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb. o oblastech povodí, ve znění
vyhlášky č. 390/2004 Sb.,
• vyhláška č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod,
• Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik (č. 24/2011
Sb.)
• Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR), schválený usnesením vlády ČR
ze dne 23. května 2007 č. 562, závazné části PHP ČR byly vyhlášeny nařízením
vlády č. 262/2007 Sb.
• od 1. 1. 2010 nahradilo 8 plánů oblastí povodí Směrný vodohospodářský plán
ČR, který byl platným koncepčním dokumentem vodního hospodářství v ČR.
 Směrnice o zvládání povodňových rizik (2007/60/ES)
Povodně
 Přirozený jev, jehož působení je na jedné straně
nepostradatelné pro přirozený vývoj ekosystémů a
stavu vod, na straně druhé je příčinou škod a ztrát,
 Je nutné sledovat a předvídat změny odtokových
poměrů vyvolané změnami ve využívání území.
 Je třeba pokud možno vyloučit zásahy do přírodních
procesů a nutné zásahy kompenzovat.
Základní pojmy
Povodeň (podle „vodního zákona“)
 přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných
povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto
vodního toku a může způsobit škody;
 stav, kdy voda působí škody tím, že z určitého území nemůže
dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je
nedostatečný;
 zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
 přirozená povodeň
• zdroj: dešťové srážky, tání, chod ledů, přívalové srážky;
 zvláštní povodeň
• porucha vodního díla, nouzové řešení kritické situace na vodním díle.
Základní pojmyCharakteristiky průběhu povodně
 doba opakování,
• N-letost, pravděpodobnost výskytu,
 tvar a objem povodňové vlny (hydrogram),
 hodnota kulminačního průtoku,
 doba výskytu,
 druh povodně,
 hloubka vody v záplavovém území,
 rychlosti proudění vody v záplavovém území.
Průběh průtoků nad a pod soutokem Bečvy s Moravou
0
100
200
300
400
500
600
700
800
1. 5. 6. 5. 11. 5. 16. 5. 21. 5. 26. 5. 31. 5. 5. 6. 10. 6.
Datum/čas
Průtok[m3
.s-1
]
367000 (Morava – Olomouc)
390000 (Bečva – Dluhonice)
403000 (Morava – Kroměříž)
povodeň 2010
Kdy začíná povodeň?
(dle vodního zákona)
 přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných
povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo
koryto vodního toku a může způsobit škody...
 vyhlášení 2. nebo 3. SPA,
 stupně povodňové aktivity - míra povodňového nebezpečí vázaná
na směrodatné limity (např. vodní stavy nebo průtoky v hlásných
profilech ...),
 1. stupeň je dosažen - nevyhlašuje se,
 bdělost, pohotovost, ohrožení,
 vymezují rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu
před konkrétní povodní.
Povodňový cyklus
POVODEŇ
PŘIPRAVENOST
PREVENCE
REAKCE
OBNOVA
REKONSTRUKCE
Základní pojmy
N-letý maximální průtok (N-letý průtok, N-letá voda)
 dlouhodobě dosažen nebo překročen jednou za N let. Pravděpodobnost
výskytu (označovaná také jako doba opakování či perioda) N-letého
průtoku je 1 / N (pro N>10; P = 1-exp(-1/N).
Odvození N-letých průtoků
 čára překročení maximálních ročních průtoků (pozorováním),
 nahrazení teoretickým rozdělením pravděpodobnosti (zpravidla
logaritmicko-normální rozdělení),
 zjištění hodnot pro požadované doby opakování,
 profil bez pozorování průtoků - uplatnění regresních vztahů nebo
srážkoodtokového modelování,
 dimenzování staveb vodních děl - bezpečné převedení návrhového
průtoku s určitou N-letostí (přehrady až na 10 000-letou vodu).
Základní pojmy
N-letosti
 vodní zákon: Q5, Q20, Q100
 povodňová směrnice
• vysoká pravděpodobnost výskytu
• středně vysoká pravděpodobnost výskytu (pravděpodobná doba opakování ≥ 100 let)
• nízká pravděpodobnost výskytu, extrémní N-letost (Q500)
Povodňový scénář
 teoretický rozliv s danou dobou opakování
Záplavová území
Záplavová území (podle vodního zákona)
• administrativně určená území;
• mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou
• podle vyhlášky Q5, Q20, Q100,
• povodňová směrnice požaduje vymezení povodňového scénáře s
nízkou pravděpodobností výskytu (v ČR zvolena Q500)
Postup stanovení
1. Správce toku zpracuje návrh záplavového území a poskytne podklady
Vodoprávnímu úřadu.
2. Vodoprávní úřad stanoví záplavové území a předá podklady MŽP ČR.
3. MŽP zaeviduje do evidence došlé podklady a předá podklady VÚV TGM, v.v.i.,
který je zařadí je do datového skladu a vlastního informačního systému
(www.dibavod.cz).
4. Data jsou zpřístupněna jednak vodohospodářským orgánům, tak i ostatní
veřejné správě (orgánům krizového řízení), odborným organizacím a veřejnosti.
• 11 390 km vodních toků
• 3 006 obcí
• 84 % obyvatel
Vodní toky s vymezeným
záplavovým územím Q100
Záplavová území
Aktivní zóna záplavového území (AZZÚ)
 část ZÚ, kde při povodni protéká rozhodující část
celkového průtoku a kde je bezprostředně ohrožován
život, zdraví a majetek lidí;
 vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku
podle nebezpečnosti povodňových průtoků;
 jediná restrikce je vázána na AZZÚ;
 více postupů pro její stanovení – diskuze co s tím
(nespokojení uživatelé pozemků v ZÚ – náměty pro
ombudsmana)
 práce na aktualizaci současně s vyhláškou 236/2002 Sb.
Základní pojmy
RIZIKO
 míra pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a jeho
nepříznivých dopadů na životy, zdraví, majetek nebo životní
prostředí
 kombinace nebezpečí, zranitelnosti a expozice
Povodňové nebezpečí - povodňové rozlivy a další dynamické změny
podmínek v inundačních územích
Zranitelnost - náchylnost ke škodám jako důsledek malé odolnosti
vůči působení extrémního zatížení a expozice
Expozice - doba, po kterou jsou příroda a krajina (zejména pak lidé a
jejich majetek) vystaveny nepříznivého jevu
 Riziko roste s mírou nebezpečí, délkou expozice a mírou
zranitelnosti objektu
Výčet základních požadavků směrnice
 Pro členské země EU jsou platné následující termíny:
• Termín nabytí účinnosti směrnice: 26. 11. 2007 (čl. 18)
• Termín transpozice směrnice: 26. 11. 2009 (čl. 17)
- v ČR 1. 8. 2010 (novela vodního zákona)
 Transpozicí směrnice se rozumí formální promítnutí
obsahu směrnice do vnitrostátního práva.
 ČR plnila dále uvedené požadavky a termíny:
Povodňová směrnice (2007/60/ES)
Povodňová směrnice (2007/60/ES)
1. Provést ve všech oblastech vymezených podle Rámcové směrnice
pro vodní politiku (2000/60/ES) předběžné vyhodnocení
povodňových rizik na základě dostupných nebo snadno
odvoditelných informací do 22. prosince 2011 s cílem identifikovat
části území, kde je povodňové riziko významné.
2. Pro části území s významným povodňovým rizikem - následně
zpracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik
s rámcově určeným obsahem a to do 22. prosince 2013.
3. Pro tyto části území oblastí povodí - zpracovat do 22. prosince 2015
plány zvládání povodňových rizik soustředěné na prevenci, ochranu,
připravenost a podporu udržitelného využívání území (včetně
povodňových předpovědí a systémů včasného varování). Plány pro
zvládání povodňových rizik je nutné koordinovat v rámci
mezinárodních oblastí povodí.
Další plánovací cykly
 Předběžné vyhodnocení povodňových rizik nebo vyhodnocení se
přezkoumají a v případě potřeby aktualizují do 22. prosince 2018 a
následně každý šestý rok.
 Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik se
přezkoumají a v případě potřeby aktualizují do 22. prosince 2019 a
následně každý šestý rok.
 Plán či plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumají a v
případě potřeby aktualizují do 22. prosince 2021 a následně každý
šestý rok.
 volba způsobu ohodnocení významnosti povodňového rizika
 vyhodnotit na podkladu veřejně přístupných standardně
zpracovávaných databází pro maximální část území ČR
 dostupné informace - údaje o vymezení záplavových území,
zejména na významných vodních tocích
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik
2 966 km
Úseky toků definující oblasti s významným povodňovým rizikem
Mapování povodňových rizik
Ohrožení
Mapy povodňového
ohrožení
Pravděpodobnost
Nebezpečí
Mapy povodňového
nebezpečí
(rozliv, hloubka, rychlost,
intenzita povodně)
Zranitelnost
Riziko
Mapy povodňového
rizika
Expozice
Semi-kvantitativní
metoda
Kvantitativní
metoda
Mapy povodňového nebezpečí, ohrožení,
a rizika
Mapa povodňového rizika
 Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávaly souběžně s
aktualizací plánů povodí do 22.12.2015.
 Plány povodí (podle Rámcové směrnice 2000/60/ES)
• tři úrovně (dílčí povodí, národní oblast povodí a mezinárodní
oblast povodí);
 Plány pro zvládání povodňových rizik
• Povodňová směrnice vyžaduje pouze na národní a mezinárodní
úrovni;
 tzv. Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem na
úroveň dílčích povodí
• potřebné podklady pro sestavení plánů pro zvládání povodňových
rizik na národní úrovni
Tvorba plánů pro zvládání povodňových rizik
Plány pro zvládání povodňových rizik
 Plány pro zvládání povodňových rizik tvoří tyto prvky:
• závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik, na něž se vztahuje tento
plán pro zvládání povodňových rizik;
• mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro vymezené oblasti s
významným povodňovým rizikem;
• popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik;
• souhrn opatření a jejich řazení podle priorit zaměřené na dosažení příslušných cílů v
rámci zvládání povodňových rizik;
• pokud je k dispozici, pro společná povodí a dílčí povodí, popis metodiky vymezené
dotyčnými členskými státy pro analýzu nákladů a přínosů používanou k posuzování
opatření s nadnárodními účinky.
 Plány pro zvládání povodňových rizik plány byly dokončeny a
zveřejněny v prosinci 2015.
Vranov – srpen 2002