Mapování povodňových rizik Semi-kvantitativní metody RA 9. 3. 2017 Metody rizikové analýzy Semi-kvantitativní  relativní vyjádření míry rizika pomocí barevné škály nebo číselné stupnice  modifikovaná FMEA, metoda matice rizika Matice rizika  Tabulka požívaná v rizikové analýze, kde je kombinována pravděpodobnost a následky negativního jevu. Matice rizika Mapování povodňových rizik Povodňová směrnice (2007/60/ES) 1. Provést ve všech oblastech vymezených podle Rámcové směrnice pro vodní politiku (2000/60/ES) předběžné vyhodnocení povodňových rizik na základě dostupných nebo snadno odvoditelných informací do 22. prosince 2011 s cílem identifikovat části území, kde je povodňové riziko významné. 2. Pro části území s významným povodňovým rizikem - následně zpracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik s rámcově určeným obsahem a to do 22. prosince 2013. 3. Pro tyto části území oblastí povodí - zpracovat do 22. prosince 2015 plány zvládání povodňových rizik soustředěné na prevenci, ochranu, připravenost a podporu udržitelného využívání území (včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování). Plány pro zvládání povodňových rizik je nutné koordinovat v rámci mezinárodních oblastí povodí. - přezkum a aktualizace každých 6 let 2 966 km Úseky toků definující oblasti s významným povodňovým rizikem Mapy povodňového nebezpečí  Povodňová směrnice definuje jako: – hranice rozlivu (zaplavené území) – mapa hloubek – rychlost proudění v zaplaveném území  pro 3 scénáře – vysoká – středně vysoká – nízká pravděpodobnost výskytu Mapy povodňového nebezpečí 1) rozsah povodně (rozliv)  nenahrazuje záplavová území podle§66 vodního zákona • záplavová území = administrativně určená území  podklad pro vyhlášení, popř. aktualizaci záplavových území (ZÚ) • správci povodí navrhují aktualizaci ZÚ vodoprávním úřadům 2) hloubka vody pro jednotlivé scénáře; celkem 4 mapy; – Q5, Q20, Q10, Q500. 3) rychlost proudění pro jednotlivé scénáře – 1D – bodové pole 3) rychlost proudění pro jednotlivé scénáře – 1D – bodové pole – 2D – rastr celkem 4 mapy  Q5, Q20, Q10, Q500. Mapy povodňového nebezpečí • rozsah povodně – 1 mapa pro všechny scénáře; – koncentrovaná informace; • hloubka vody – 4 mapy (4 scénáře); • rychlost proudu – 4 mapy (4 scénáře); Využitelné při zvládání povodňových rizik (pro veřejnost)? - Q5 = malá hloubka x velká pravděpodobnost výskytu - Q500 = velká hloubka x malá pravděpodobnost výskytu Kde je „problém“ největší? Kde začít s řešením? 1 území = 9 map Mapa povodňového ohrožení Výpočet intenzity povodně a stanovení povodňového ohrožení – pro každý scénář (Q5, Q20, Q100, Q500) Výběr maximálního povodňového ohrožení Proč? • integrovaná informace – zahrnuje „velikost“ daného jevu a pravděpodobnost jeho výskytu; • z více podkladů (např. 4 mapy hloubek) nelze určit závažnost daného jevu. mapa povodňového ohrožení Interpretace Otázky spojené s protipovodňovou ochranou se zpravidla doporučuje řešit prostřednictvím dlouhodobého územního plánování se zaměřením na zvláště citlivé objekty (zdravotnická zařízení, školy apod.). Snahou je vyhýbat se objektům a zařízením se zvýšeným potenciálem škod. Zbytkové Výstavba je možná, přičemž vlastníci dotčených pozemků a objektů musí být upozorněni na potenciální ohrožení povodňovým nebezpečím. Pro citlivé objekty je třeba přijmout speciální opatření ve smyslu protipovodňové ochrany. Nízké Výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení potenciálního ohrožení objektů povodňovým nebezpečím. Nevhodná je výstavba citlivých objektů (např. zdravotnická zařízení, hasiči apod.). Doporučuje se nerozšiřovat stávající plochy určené pro výstavbu. Střední Doporučuje se nepovolovatnovou ani rozšiřovat stávajícízástavbuve které se zdržují lidénebo umísťujízvířata. Pro stávajícízástavbuje třeba provést návrh protipovodňové ochrany, která zajistíodpovídající sníženírizika. Vysoké DoporučeníKategorie ohrožení Důležitý výstup  posouzení vhodnosti především budoucího funkčního využití ploch  doporučení na omezení případných aktivit na plochách v záplavovém území s vyšší mírou ohrožení  podklad pro územní plánování mapa povodňového ohrožení Limity využití území Limity využití území jsou vlastně hranicí (překážkou) pro využití území, a to hranicí relativně nepřekročitelnou. • publikuje Ústav územního rozvoje • výkres limitů využití území (ÚAP) 4.1.121 Povodňové riziko • Objekt limitování - Využití území významně ohrožených povodňovým nebezpečím. • V případě, že výstavba je v konkrétních podmínkách ohrožených území podmíněně přijatelná, lze omezení vyjádřit zpřísněnými stavebně technickými podmínkami pro takovou výstavbu, jimiž se dosáhne úrovně přijatelného povodňového ohrožení. Limity využití území Otázky spojené s protipovodňovou ochranou se zpravidla doporučuje řešit prostřednictvím dlouhodobého územního plánování se zaměřením na zvláště citlivé objekty (zdravotnická zařízení, školy apod.). Snahou je vyhýbat se objektům a zařízením se zvýšeným potenciálem škod. Zbytkové Výstavba je možná, přičemž vlastníci dotčených pozemků a objektů musí být upozorněni na potenciální ohrožení povodňovým nebezpečím. Pro citlivé objekty je třeba přijmout speciální opatření ve smyslu protipovodňové ochrany. Nízké Výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení potenciálního ohrožení objektů povodňovým nebezpečím. Nevhodná je výstavba citlivých objektů (např. zdravotnická zařízení, hasiči apod.). Doporučuje se nerozšiřovat stávající plochy určené pro výstavbu. Střední Doporučuje se nepovolovatnovou ani rozšiřovat stávajícízástavbuve které se zdržují lidénebo umísťujízvířata. Pro stávajícízástavbuje třeba provést návrh protipovodňové ochrany, která zajistíodpovídající sníženírizika. Vysoké DoporučeníKategorie ohrožení  kombinace údajů o ohrožení a o zranitelnosti objektů v exponovaném území  vymezení tříd ploch dle funkčního využití území (ÚPD, ZABAGED)  přiřazení hodnoty tzv. maximálního přijatelného rizika každé třídě Mapy rizika Zranitelnost území • vlastnost území, která se projevuje jeho náchylností k poškození a škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodní; • 3 časové aspekty: současný stav; návrhové plochy a plochy výhledové; • zranitelnost území = způsob využití území; • stanovení na základě: – územně plánovací dokumentace; – ortofoto map; – geodatabáze ZABAGED – terénním šetřením. Zranitelnost území Mapa povodňového rizika Podklad • mapa ohrožení; • zranitelnost území. Obsah • plochy v riziku = překročena míra přijatelného ohrožení; • citlivé objekty. Přijatelné ohrožení • každá kategorie funkčního využití území má stanoveno přijatelné ohrožení; • překročení stanoveného přijatelného ohrožení pro danou plochu = plocha v riziku. Funkční využití území Přijatelné ohrožení Plocha v riziku při ohrožení Bydlení nízké středním vysokém Občanská vybavenost Doprava a technická infrastruktura Výroba Zemědělská výroba Sport a hromadná rekreace střední vysokém Vodní plochy vysoké nejsou v riziku Veřejná zeleň Zahrádky, zahrádkářské kolonie Lesy, zeleň Orná půda, louky, pastviny mapa povodňového rizika Nepřijatelné ohrožení Citlivé objekty • objekty, kterým je třeba v rámci posuzování míry přijatelného ohrožení věnovat zvýšenou pozornost: – Objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci – školské a zdravotnické objekty a sociální služby; – Objekty infrastruktury zajišťující základní funkce území – vyřazení z provozu výrazně omezit fungování celé obce či regionu (rozvodny elektrické energie, tlakové stanice plynu, zásobárny a úpravny pitné vody apod.); – Zdroje znečištění; – Objekty Integrovaného záchranného systému; – Objekty nemovitých kulturních památek. • bodovou značkou doplněna informace kategorie zranitelnosti – např. občanská vybavenost – škola. mapa povodňového rizika Využití mapy povodňového rizika • podklad při tvorbě plánů pro zvládání povodňových rizik (Dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem) • podrobné posouzení stávajících „rizikových ploch“ z hlediska zvládání rizika (snížení rizika na přijatelnou míru) • posouzení návrhových a výhledových ploch z hlediska povodňového rizika – snížení nákladů na ochranu v budoucnost – „nejlevnější“ opatření = změna plánovaného funkčního využití plochy v riziku na nerizikové funkční využití Centrální datový sklad (CDS) • splnění cílů Povodňové směrnice (2007/60/ES) • zpřístupnění map povodňového nebezpečí a povodňových rizik široké veřejnosti (online) • datové uložiště, které umožňuje nahrávání a správu dat z mapování • prezentační rozhraní pro výstupy mapování http://cds.chmi.cz/ http://hydro.chmi.cz/cds Závěr Mapy povodňového ohrožení • posuzování možných budoucích rozvojových ploch z hlediska povodňového ohrožení • podklad pro územní plánování Mapy povodňového rizika • posouzení především současného stavu území • podklad pro povodňové a krizové plány a při návrzích dalších opatření • podklad pro připravované plány pro zvládání povodňových rizik (dokumentace oblastí s VPR) Závěr Mapy povodňového nebezpečí Mapy povodňového ohrožení Mapy povodňového rizika • hotovo k 22.12. 2013, aktualizace k 22. 12. 1019 • výstupy přístupné on-line • získané zkušenosti se promítly do úprav metodických postupů • české metodické postupy v povodňové problematice jsou v rámci Evropy na vysoké úrovni Lednice - 2006