Rizika vyplývající z ohrožení
obyvatelstva během povodňových
událostí
6. 4. 2017
 přímé/“nepřímé“ – příčina úmrtí
 evidence
Příčina smrti a případné okolnosti
Utonutí
chodec
v dopravním prostředku
z lodi
při záchranných pracích
v budově
Následky zranění
ve vodě
chodec
v dopravním prostředku
na lodi
při záchranných pracích
v budově
Srdeční selhání
Zásah elektrickým proudem
Otrava oxidem uhličitým
Požár
Ostatní
Neznámé/nedefinované
Definice - oběť povodně
0
5
10
15
20
25
30
35
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Příčiny úmrtí
Oběti(%)
Evropa a USA ČR
1. Utonutí - chodci
2. Utonutí - uvíznutí ve vozidle
3. Utonutí - vypadnutí z lodi
4. Utonutí - během záchranné akce
5. Utonutí - v budově
6. Utonutí - povodňová turistika
7. Utonutí - neuvedeno
8. Úraz - chodci
9. Úraz - uvíznutí ve vozidle
10. Úraz - vypadnutí z lodi
11. Úraz - během záchranné akce
12. Úraz - v budově
13. Úraz - povodňová turistika
14. Selhání srdce - neuvedeno
15. Selhání srdce - neposkytnutí
včasné pomoci
16. Podchlazení
17. Zabití el. proudem
18.Otrava oxidem uhelnatým
19. Neznámé příčiny
Analýza faktorů ovlivňujících ztráty
na životech
 3 hlavní faktory
• nebezpečí
• expozice
• zranitelnost
 kombinace faktorů
 28 dílčích faktorů
Expozice
 Připravenost na nebezpečí
 Varování před povodní
 Záchranné práce
 Odezva na varování
 Evakuace
 Denní doba
Připravenost na nebezpečí
 činnosti prováděné před povodní (zmenšují následky při a po
povodni)
• důsledná aplikace varovného systému a evakuačních plánů,
• zajištění dobré informovanosti obyvatel,
• osvěta o správném chování během povodně.
 úzce spjata s prevencí před povodněmi
• dokument schválený vládním usnesením: Strategie ochrany před
povodněmi pro území ČR (19. dubna 2000 č. 382)
• zákon o krizovém řízení 240/2000 Sb.
 Možnost ovlivnění faktoru:
• lepší informovanost obyvatel ohledně varovného systému a evakuačních
plánů,
• lepší osvěta ohledně chování během povodně.
Varování před povodní
 velmi významný vliv na počet obětí
 povinnost ČHMÚ informovat veřejnost o přicházející povodni formou
výstražných informací.
 výstražná a předpovědní služba (ČHMÚ, Odbor
hydrometeorologického zabezpečení Vojenského geografického a
hydrometeorologického úřadu meteorologické služby armády ČR HMZ
VGHMÚř)
 tzv. Systém integrované výstražné služby (SIVS),
 výstražná informace na nebezpečné, resp. limitní meteorologické a
hydrologické prvky a jevy.
 Možnost ovlivnění faktoru:
• výstražná a předpovědní služba, kvalita zpracování evakuačních plánů a
kvalita přenosu informací předpovědní povodňové služby.
Záchranné práce
 technická a organizační opatření,
 prováděna za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již
zaplavených územích k záchraně životů a majetku,
 ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území a péče o ně
po nezbytnou dobu,
 „krizový“ zákon 254/2001 Sb. v platném znění pozdějších
předpisu.
Odezva na varování
 zda ohrožená osoba přijme výstražné informace a řídí se následnými
pokyny evakuačního plánu, popř. zda varování vůbec obdrží,
 často podcenění nebezpečí a přecení vlastních schopností – má za
následek:
• záchranné práce,
• nebezpečí pro další osoby,
• větší pravděpodobnost ztrát na životech lidí,
 tzv. „povodňová turistika“.
 Možnost ovlivnění faktoru:
• lepší informovaností obyvatel,
• zkušenosti jednotlivců (byli postiženi v minulosti).
Evakuace
 souhrn opatření, která zajišťují přemístění osob, zvířectva, movitého
majetku z ohroženého místa či území do bezpečí.
 Preventivní evakuace
• rozsah povodně je v daném území předvídatelný s dostatečnou mírou
pravděpodobnosti a je dostatečnou dobu předem známo, že dojde
k zaplavení.
 Bezprostřední evakuace
• přemístění ohrožených osob bez výzvy k evakuaci (nebo ihned po výzvě
k evakuaci) z ohroženého místa na bezpečné místo.
 Evakuační plány pro jednotlivé kraje zpracováné na základě vyhlášky
380/2002 Sb.
 Včasná evakuace zajistí záchranu ohrožených osob a tím sníží ztráty
na lidských životech při povodni.
 Během evakuace však také závisí na tom, zda lidé spolupracují a
respektují evakuační plány.
Denní doba
 v jakou dobu během dne může nastat povodňová událost,
 večerní nebo noční hodiny
• riziko ohrožení lidí mnohem větší s ohledem na výrazně horší možnost
přijetí včasné výstražné informace,
• jedinou možností je přímé varování občanů, kdy jsou všechny objekty
v ohrožené oblasti obcházeny pracovníky záchranného sboru a policií a
provádí se přímé varování obyvatel před nebezpečím, popř. evakuace.
 Troubky 1997 – noční hodiny
 povodně srpen 2010 – nad ránem, během dne.
Nebezpečí
 vyjadřuje hrozbu události vyvolávající možné ztráty na
lidských životech.
 popsáno charakteristikami:
• hloubka vody
• rozsah záplavy,
• rychlost vody,
• rychlost příchodu povodně,
• rychlost stoupání hladiny.
Hloubka vody
 charakteristika povodně,
 svislá vzdálenost mezi dnem a hladinou vody,
 stabilita osob je odvozena ze závislosti hloubky a rychlosti
vody,
 ohrožení jedince stoupá se vzrůstající hloubkou (největší vliv
na děti a starší osoby),
 Možnost ovlivnění faktoru:
• v souvislosti s omezením rozsahu záplavy výstavbou protipovodňových
opatření (ochranných hrází),
• vhodná transformace povodňové vlny (nádrže, řízené rozlivy, apod.).
Rychlost vody
 charakteristika povodně,
 posouzení stability jedince v proudící vodě,
 závisí také na hloubce vody,
 čím větší rychlost, tím se zvětšuje pravděpodobnost, že
bude ohrožený jedinec proudem vody stržen,
 Možnost ovlivnění faktoru:
• výstavba protipovodňových opatření.
Rozsah záplavy
 základ ke stanovení potenciálního počtu ohrožených obyvatel a
potenciální výše materiálních škod,
 záplavová území - stanovuje příslušný vodoprávní úřad,
 aktivní zóna záplavového území (AZZU) - v tomto území může dojít
k bezprostřednímu ohrožení životů a zdraví lidí a jejich majetku.
 větší rozsah povodně - závažnější mohou být celkové následky včetně
(ztrát na lidských životech).
 Vyšší riziko ohrožení jedince hrozí v aktivních zónách záplavového
území.
 Možnost ovlivnění faktoru:
• Rozsah záplavy lze do jisté míry ovlivnit strukturálními protipovodňovými
opatřeními (ochranné hráze, mobilní hrazení, zajištění dostatečného
retenčního objemu v nádržích).
Rychlost příchodu povodně
 závisí především na:
• ploše povodí,
• na jeho morfologii a geologické skladbě,
• na stupni nasycení půdy (např. v důsledku předchozích srážek a
povodňových situací),
• na množství srážek spadlých během určitého časového
intervalu,
• na kombinaci srážek s táním sněhu, atd.
 přívalové povodně – těžké odhadnout kdy a kde
 zvláštní povodně – při poruše vodního díla (rychlé, nečekané,
tragické následky – Bílá Desná, 1916, sypaná hráz, 62 obětí,
33 zničených domů).
 výstražné informace ČHMÚ – na území celých krajů.
 Možnost ovlivnění faktoru:
• výstavba nádrží – zpoždění odtoku,
• technicko-bezpečnostní dohled (kontrola vodního díla).
Rychlost příchodu povodně
Zranitelnost
 závisí na charakteristice ohroženého jedince:
• hmotnost, výška,
• věk, pohlaví,
• fyzické zdatnosti, zdravotní a psychický stav,
• zkušenosti s pohybem ve vodě,
• druh oblečení a obuvi,
• zda nese náklad nebo zda využívá oporu.
Zranitelnost
 Větší hmotnost menší pravděpodobnost stržení proudem (Výjimka:
lidé s nadváhou).
 Výška jedince - odlišné zvládání náporu proudící vody ve vazbě
na hloubku a rychlost vody.
 Na věku jedince je výrazně závislá jeho hmotnost i výška, fyzická
zdatnost a částečně také zdravotní dispozice. Při povodňové situaci
jsou nejvíce ohroženy děti a staří lidé.
 Pohlaví - ženy jsou obvykle náchylnější ke zranění, mívají nižší
fyzickou zdatnost než muži, při delším pobytu ve vodě se projevuje
horší termoregulace.
 Fyzická zdatnost může v extrémních situacích značně ovlivnit
zranitelnost jedince v proudící vodě. Tento faktor souvisí s věkem,
pohlavím, zdravotním a psychickým stavem ohrožené osoby.
Fyzickou zdatnost lze charakterizovat motorickou schopností jedince.
Zranitelnost
 Zkušenost jedince s pohybem ve vodě je individuální. Zvětšuje se
s každým pobytem ve vodě. Z tohoto pohledu jsou na tom nejhůře
děti.
 Druh oblečení a obuvi může ovlivnit stabilitu jedince při pohybu ve
vodě i odolnost vůči plovoucím předmětům a nízké teplotě vody.
 Osoba nesoucí náklad v proudící vodě, má mnohem horší stabilitu
než bez nákladu. Rovněž záleží na rozměrech a hmotnosti nákladu.
 Využití opory může usnadnit pohyb a zvýšit stabilitu osob ve vodě.
 Pobyt ve vozidle může mít významný vliv na ohroženého jedince
v případě, kdy je obsazené vozidlo smeteno proudem vody. Podle
výzkumů je osobní automobil nekontrolovatelný již při hloubce vody
0,5 m, u větších aut, např. hasičských, pak cca 0,9 m.
 Pobyt v budově poskytuje na jedné straně ohroženému jedinci pocit
bezpečí. Budova však může být proudem vody narušena a může dojít
k ohrožení vlivem padajících trosek.
Hlavní faktor Dílčí faktor Pořadí
Expozice
Připravenost na nebezpečí 1 - 2
Varování před povodní 1 - 2
Záchranné práce 3
Nebezpečí
Hloubka vody 4
Rozsah záplavy 5
Rychlost vody 6
Rychlost příchodu povodně 7
Expozice
Odezva na varování 8
Evakuace 9
Nebezpečí Rychlost stoupání hladiny 10
Zranitelnost Fyzická zdatnost jedince 11
Nebezpečí Unášené předměty 12
Expozice Denní doba 13
Zranitelnost
Zkušenost s pohybem ve vodě 14
Věk jedince 15
Cvičení č. 3
 párové porovnání faktorů
 xls tabulka
 pro faktor v řádku uvést:
• 1 (pro faktor, který má větší váhu)
• 0 (pro faktor, který má menší váhu).
 Seřadit faktory sestupně podle počtu bodů - významnost.Hlavnífaktory
Dílčífaktory
Rozsahzáplavy
Rychlostpříchodu
povodně
Rychloststoupání
hladiny
Hloubkavody
Rychlostvody
Teplotavody
Jakostvody
...
Σ
NEBEZPEČÍ
Rozsah záplavy 0
Rychlost příchodu
povodně
0
Rychlost stoupání hladiny 0
Hloubka vody 0
Rychlost vody 0
... 0