Úvod do antropologie II – Postavení člověka Doc. Václav Vančata Člověk není postaven mezi primáty, člověk je primát, který se spolu s ostatními primáty formoval v dlouhém evolučním procesu Co je člověk a jak chápat evoluci hominidů ? Evoluci hominidů je chápána různě Představy romantické a sociálně vědní Antropocentrismus Člověk je zcela unikátní bytost odlišná lidskou kulturou, myšlením a dalšími výhradně lidskými vlastnostmi od všech dalších organismů Představy přírodovědné - hard science Biologismus Člověk je pouze dalším „unikátním“ druhem Kultura je pouze další z ekologických adaptací hominidů Geny a přírodní výběr jsou vše kultura a chování se jim podřizují Evoluční antropologie - syntéza Primatologie ontogeneze chování, soc.struktura ekologie ochrana prostředí Primatologie Ad definitio věda o primátech. Avšak také antropologie, která se zabývá také některými aspekty biologie a života nehumánních primátů, a proto je primatologie považována mnohými fyzickými i sociálně kulturními antropology za součást fyzické antropologie. Primatologie dnes zahrnuje řadu experimentálních oborů, i primatologie se zabývá vedle morfologie, ekologie a etologie, také problémy spadajícími do kompetence experimentálních oborů jako biochemie, fyziologie a genetika. Na rozdíl od antropologie však primatologové nikdy necítili potřebu oddělovat biologické a sociální stránky života primátů, a tak není výjimkou, že etolog (sociální vědec) přešel do oblasti genetické či neurověd, anebo i naopak, a není výjimkou, že primatologické výzkumy mají mezioborový biosociální charakter. Primatologie je tedy moderní, dynamicky se rozvíjející interdisciplinární vědou, která se zabývá biologickými, biosociálními a sociálními rysy primátů a societ ve kterých primáti žijí. Primatologie tedy explicité zahrnuje všechny biologické i sociálně vědní discipliny, které se programově zabývají primáty a jejich životem. miniřád: Anthropoidea - vyšší primáti superčeleď: Platyrrhina - širokonosí primát nadčeleď: Ceboidea čeleď: Callithricidae - kosmanovití podčeleď: Callimiconinae - kalimikové podčeleď: Callithricinae - kosmani čeleď: Cebidae - malpovití podčeleď: Aotinae - mirikiny podčeleď: Callicebinae - titiové podčeleď: Cebinae - malpy čeleď: Atelidae - chápanovití podčeleď: Pitheciinae - chvostani podčeleď: Atelinae - chápani superčeleď: Catarrhina - úzkonosí primáti nadčeleď: Cercopithecoidea čeleď: Cercopithecidae - kočkodanovití podčeleď: Cercopithecinae - kočkodani podčeleď: Colobinae - hulmani nadčeleď: Hominoidea čeleď: Hylobatidae - gibonovití čeleď: Hominidae - hominidé podčeleď: Ponginae - orangutani podčeleď: Paninae - šimpanzi podčeleď: Homininae - lidé řád: Primates – Primáti miniřád: Prosimii - Poloopice nadčeleď: Loroidea čeleď: Lorisidae - outloňovití čeleď: Galagonidae - kombovití nadčeleď: Lemuroidea čeleď: Cheirogaleidae - makiovití čeleď: Megaladapidae (Lepilemuridae) čeleď: Lemuridae - lemurovití podčeleď: Lemurinae - lemuři podčeleď: Hapalemurinae - hapalemuři čeleď: Indridae - indriovití čeleď: Daubentoniidae – ksukolovití miniřád: Tarsiiformes - Nártouni nadčeleď: Tarsioidea čeleď: Tarsiidae - nártounovití Geografické rozšíření primátů Poloopice (Prosimii) • Od vyšších primátů se odlišují v řadě znaků souvisejících s rozdílnou fylogenezí a s různými adaptacemi a ekologií. • Poloopice jsou malí až středně velcí stromoví savci. Mají relativně malý mozek s dobře vytvořeným čichovým lalokem koncového mozku. Tomu také odpovídá velká délka obličejového skeletu a stavba příslušných kostí obličeje. • Mají vyvinuté rhinarium (vlhký “čumáček”) a poměrně dobrý čich; mají rovněž vytvořeny různé pachové žlázy, jimiž značkují své teritorium. Oči mají odrazovou vrstvu tapetum lucidum, která je adaptací na noční vidění. Stereoskopické vidění není dokonalé, osy očí nejsou paralelní. Očnice je v zadní části otevřená. Uši jsou pohyblivé. • Zuby poloopic se liší od zubů vyšších primátů. Dolní řezáky jsou specializované a tvoří zubní hřebínek, špičáky jsou poměrně malé a mohou i chybět. V souvislosti se zubním hřebínkem se vytváří podjazykový orgán, Dolní čelist poloopic a kost čelní zůstávají nesrostlé. • Žijící poloopice mají výrazně delší zadní končetiny než končetiny přední. Palec na ruce je schopen výrazné opozice. Ukazováček na noze má pseudodrápek. Vyšší primáti (Anthropoidea) • Jsou většinou středně velcí savci (3 - 30 kg). Výjimku tvoří lidoopi a lidé, kteří jsou velcí.. • Vyšší primáti mají většinu základních znaků podobných člověku. • Mozek je vždy poměrně velký a rozvinutý, má zřetelnou gyrifikací. Mozeček je plně rozvinutý. Rhinarium není nikdy vytvořeno. Vyšší primáti mají poměrně špatný čich. • Orbita je zezadu plně uzavřena a obsahuje kost slzní. Mají dokonalý zrak a ve většině případů barevné vidění. Tapetum lucidum není nikdy vytvořeno. • Stavba kostěného ucha je v základních rysech podobná u všech vyšších primátů. • Zuby vyšších primátů jsou poměrně konzervativní a zubní vzorec je vždy 2.1.3.3 nebo 2.1.2.3. Řezáky jsou ve vertikální poloze. • Mandibula je v symfýze vždy srostlá, stejně jako kost čelní • Délka předních a zadních končetin se většinou výrazně neliší. • Nehty jsou na všech prstech ruky i nohy antropoidních primátů, u drápkatých opic jsou na většině prstů přeměněny do tvaru drápků. • Ruce mají výrazné manipulační schopnosti. Palec ruky není většinou schopen dokonalé opozice, může být v různé míře redukován. • Vyšší primáti jsou výraznou složkou ekosystémů, v nichž žijí. V mnohých ekosystémech jsou primáti výraznými rozšiřovači semen a dokonce i opylovači rostlin. Poloopice a vyšší primáti se vyvíjeli paralelně minimálně od spodního eocénu, a proto mnohé podobné adaptace vznikly paralelně a nejsou přímo srovnatelné Poloopice a vyšší primáti se však liší v mnoha fylogeneticky podstatných znacích Ekologické adaptace primátů Primáti jsou velmi adaptibilní – přežili i doby ledové – mohou obývat nejrůznější ekosystémy – jsou primárně všežraví Ekologie primátů Kvalitu ekosystému pro daný druh primátů určuje kvalita a dostupnost potravních zdrojů včetně sezónnosti v ekosystému Potravní adaptace primátů Frugivorie Folivorie Gumivorie Insectivorie Frugivorie vychází z toho, že potrava v rámci této potravní strategie by měla být velmi dobře stravitelná, kalorická, ne příliš tuhá, musí obsahovat cukry, bílkoviny, ev. i tuky, vitamíny a vodu. Proto „ideální ovoce jsou čerstvá játra“. Folivorie znamená příjem tužší méně kalorické potravy s nižším obsahem bílkovin, stravitelných cukrů, tuků a vitamínů a vody, a s vysokým obsahem vláknin. Chování primátů a jeho projevy Chování: Lokomoční, potravní, sociální, herní, rodičovské, sexuální, agonistické Projevy chování: komunikace, žraní, agrese, kopulace, aj. vždy vznikají v interakci s ekologickými podmínkami Sociální struktura primátů Životní historie primátů Definice primátů • Vznik a evoluce prvních primátů byla spojena s evolucí krytosemenných rostlin a nových typů ekosystémů, a to jak rostlinné tak živočišné složky. • V důsledku toho a vzhledem k morfologii zubů prvních primátů je zřejmé, že primáti byli původně spíše býložraví nebo i všežraví a pojídali především měkké části rostlin, např. plody, ale zřejmě pojídali i hmyz – V souvislosti s tím se vyvíjely příslušné adaptace, schopnost uchopování, tvar zubů a čelistí, čich, sluch a především zrak • Zlepšování vizuálního systému a typu percepce – tento komplex znaků je významný a typický pro primáty, avšak vyvíjel se postupně, • Zvětšování očí a očnic, které se uzavírají – tento znak všeobecně uznávaný jako typický a systematicky významný komplex znaků se objevuje až u euprimátů – a podle všeho se vyvíjel paralelně u haplorhhiních a strepsirrhiních primátů. • Větší počet světločivných buněk a sbíhající se, nebo paralelení, oční osy totiž umožňují kvalitnější a ostřejší vidění u poloopic. • U vyšších primátů je tento komplex výhodný pro vývoj stereoskopického trichromatického – trojbaraveného - vidění. Znaky typické pro primáty Znaky charakterizující řád Primates a euprimáty: – 1. Prodloužený třetí molár se současným zvětšením hypoconulidu; – 2. postprotocingulum na horních molárech, – 3. Prodloužení článků prstů ruky U euprimátů k tomu vzniká – I. Prodloužení tarzů, – II. Zvětšení processus peronaeus na prvním metatarsu (halluxu), – III. Dopředu směřující alespoň částečně uzavřené orbity a krátké splanchnocranium. Archaičtí savci - předci primátů Nejstarší archaičtí křídoví primáti Nehty až u euprimátů ? Fylogeneze primátů Teorie paralelního vývoje poloopic a vyšších primátů v třetihorách Adaptivní radiace hominoidů na konci oligocénu: Vznik lidoopů a opic Viktoriapithecidae Ocasatí úzkonosí primáti - praopice Cercopihtecoidea Afropthecidae Proconsuloidea Hominidea Dryopitéci - hominidé před hominidy Dryopitéci měli velký mozek podle 3D rekonstrukce samice - 320 cm2 Měli diferencovanou funkci končetin D. laietanus měl velmi dlouhé paže a velké ruce jako orangutani Stejně jako Ouranopithecus měli již některé znaky na lebce i skeletu podobné hominidům Ardipithecus ramidus Sahelanthropus tchadensis – Ardipithecus ramidus Ekologické podmínky při vzniku a evoluci hominidů Nadčeleď Hominoidea Čeleď Hominidae - velcí lidoopi Skelet velkých lidoopů Genetika hominidů Všichni velcí lidoopi mají stejný počet 48 chromozomů, lidských 46 chromozomů je snadno vysvětlitelných – splynuly totiž dva akrocentrické chromozomy Rod orangutan Pongo Orangutan sundský - Pongo pygmaeus Svrchní pleistocén Podčeleď Paninae - gorily a šimpanzi Pan troglodytes nástrojové chování, tradice a lov Nástrojové chování goril Orangutani – nástroje, voda a lov ryb Fongoli savanna Senegal Fongoli savanna - Senegal • Šimpanzi loví podle podmínek různou kořist • Používají sady nástrojů a mohou jimi i lovit – totéž i orangutani sumaterští • Mají velmi složité chování – klamou a manipulují • Nebojí se vody ani ohně • V případě nutnosti mohou obývat i jeskyně • Mohou řešit i velmi složité úlohy a sociální situace, komunikují, ale problém vždy řeší přísně pragmaticky Člověk je primát, ale jedinými skutečnými příbuznými jsou velcí lidoopi, nejsou to však naši přímí předci, ale „bratranci“, se kterými se vyvíjíme miliony let paralelně. Jaký má tedy smysl hledat předka? Je to prostě v nás, puzení, které nás žene vpřed.