Doc. Martin Vácha Doc. Pavel Hyršl Dr. Jiří Pacherník Dr. Monika Dušková Biologie živočichů Biologie živočichů • Anatomie a morfologie (cytologie, histologie, organologie) • Fyziologie • Ekologie • Etologie • Genetika • Molekulární biologie • Taxonomie • Imunologie • Vývojová a evoluční biologie atd. Fyziologie - kontext Z čeho studovat? Chodit na přednášky? Přehled kapitol: 1. Postavení fyziologie mezi ostatními vědami 2. Fyziologické principy 3. Homeostáza, adaptace a regulace 4. Obecná neurofyziologie 5. Problém velikosti a proporcí těla 6. Teplota – její vliv a udržování 7. Přeměna látek a energií – metabolizmus 8. Cirkulace 9. Fyziologie dýchacího systému 10. Funkce tělních tekutin 11. Imunitní systém 12. Fyziologie pohybu 13. Fyziologie trávení a vstřebávání 14. Exkrece a osmoregulace 15. Histologie 16. Orgalonologie 17. Hormonální řízení 18. Nervová soustava 19. Speciální fyziologie smyslů 20. Biorytmy 4. Které hormony mohou ovlivňovat energetický metabolizmus. Jmenujte hlavní z nich, zmiňte místo sekrece a způsob působení. Příklad správné odpovědi na plný počet bodů: A) Trijodtyronin a Tyroxin ze štítné žlázy zvyšují oxidační děje v mitochodriích a tak i metabolizmus, proteosyntézu, zrání, růst. B) Somatotropin (růstový h.) z adenohypofýzy zvyšuje využívání lipidů a růst. C) Somatostatin z D buněk pankreasu snižuje využívání živin (tlumí sekreci inzulínu a glukagonu, resorpci ve střevě). D) Katecholaminy ze dřeně nadledvin mobilizují energetické rezervy, zvyšují svalový výkon. Podobně E) kortizol z kůry nadledvin. Test ke zkoušce Biologie živočichů Definice živého: odvodíme nejlépe z funkcí dynamických procesů, které neživá příroda nemá Definice živého: odvodíme nejlépe z funkcí -dynamických procesů, které neživá příroda nemá: Udržování organizovanosti a integrity. Využívání látek a energie z okolí (termodynamické procesy). Studium funkcí – úkol pro fyziologii Spontánní proces Figure 2-37 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) Vyžadující energii Figure 2-37 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) Energie k životu Fenotyp je obraz současné stavby a funkce. Je vyjádřením genotypu. Co rozhoduje o fenotypu? Živý organismus má svou historii: je výsledkem milionů let evoluce pod vlivem variability a selekce. Na biologické vlastnosti se lze dívat ze dvou hledisek: • mechanistické vysvětlení – jak to funguje, proximátní, tradiční fyziologický přístup) • evoluční vysvětlení – jak se to vyvinulo, teleologické hledání „smyslu“ Např. svalový třes, membránový potenciál, zvracení atd. Na biologické vlastnosti se lze dívat ze dvou hledisek: mechanistické vysvětlení – jak to funguje (proximátní, tradiční fyziologický přístup) evoluční vysvětlení – jak se to vyvinulo, teleologické hledání „smyslu“ Např. svalový třes, membránový potenciál, zvracení atd. Znaky vznikají náhodně (?) a ty, které překážejí, selekcí mizí. Mluví se tedy o nich jako o adaptacích – pomáhají zvýšit životaschopnost. Evoluční pohled nabízí teleologická vysvětlení – hledání „logiky“ věcí. Odpověď na otázku proč? K čemu dobré? Živý organismus má svou historii: je výsledkem milionů let evoluce díky variabilitě a přírodní selekci. Má svou minulost, která jej limituje. Znaky tedy nemusí být nejlogičtější. •Páteř – suboptimální design. •Inverzní oko obratlovců •Lidský genom je zaneřáděn dříve funkčními geny a většina zřejmě nic nekóduje. Některé geny máme po virech a bakteriích! Srovnávací a evoluční přístup – vidí vývojové (historické) a environmentální souvislosti v mořive sladké vodě Prostředí a historie určuje funkční i stavební znaky Morfologie a funkce Allenovo a Bergmanovo pravidlo Morfologie a funkce Allenovo a Bergmanovo pravidlo Chování jako adaptace Chování jako adaptace Různá řešení téhož problému I velikost určuje stavbu těla a funkce Čím větší tím úspornější Nejtěžší se při non-stop migracích dostanou nejdál Poměr Povrch/Objem a maximalizace povrchu Velikost limituje funkce Tělesné proporce a nelineární – allometrické vztahy. Velký živočich nemůže být zvětšeninou malého. izometrické trojúhelníky Tělesné proporce a nelineární – allometrické vztahy. Velký živočich nemůže být zvětšeninou malého. allometrické vztahy Tělesné proporce nelineární – allometrické vztahy. Velký živočich nemůže být zvětšeninou malého. allometrické vztahy Velikost těla je limitem pro: svalový výkon – pohyb a opora těla udržování stálosti uvnitř těla – energetiku termoregulaci transport difúzí – složitost stavby Udržení organizovanosti navzdory chaosu -základní vlastnost živých organizmů. Udržení stálosti vnitřního prostředí - homeostázy. Od jednobuněčných k mnohobuněčným. Mnohobuněčnost – živočich si nese „pramoře“ s sebou - možnost života v dalších volných nikách, větší nezávislost. – nutnost vzniku infrastruktury organizmu - nutnost údržby vnitřního prostředí Podmínky vnitřního i vnějšího prostředí se ale liší : Homeostáza, adaptace, regulace Co je potřeba hlídat pro udržení homeostázy? •Zdroje energie •Dýchací plyny •Odpadní produkty •pH •Vodu, soli a elektrolyty •Objem a tlak •Teplotu •Sociální parametry Homeostáza, adaptace, regulace Podmínky vnitřního i vnějšího prostředí kolísají. Vznik orgánových soustav u mnohobuněčných - péče o stálost vnitřního prostředí Vnitřní kontaktní rozhraní musí mít velkou plochu ledvinný tubulus kapiláry plíce střevo Podmínky vnějšího prostředí kolísají: Homeostáza, adaptace, regulace Optimum a jeho hranice Ne všem se ale homeostáza vyplatí Různé adaptační strategie na změnu životních podmínek a) Uteč – „Vyhýbači“ b) Akceptuj - Konforméři c) Vyreguluj - Regulátoři Volba strategie souvisí s tělní stavbou a velikostí těla. „Konformeři“ a regulátoři. „Konformeři“ a regulátoři. R- stratég: vyšší důraz na rozmnožování a mobilitu potomstva, přičemž kvalita a konkurenceschopnost je odsunuta do pozadí. Rychle roste, rychle se množí, jsou malí, bez péče o potomstvo. Mnoho potomků, velká mortalita. Výhodné v raných stádiích osidlování. K-stratég je organismus, který ve své životní strategii uplatňuje vyšší důraz na kvalitu a konkurenceschopnost potomstva, přičemž jeho kvantita a mobilita je odsunuta do pozadí. Maximálně využívají stabilní prostředí. Celková životní strategie zahrnuje mnoho faktorů – Neexistuje jediné univerzální, ideální řešení Regulace Řídící a obslužné systémy Regulace Kompromis mezi rychlostí a přesností Negativní zpětná vazba jako základní nástroj udržení homeostázy Negativní zpětná vazba jako základní nástroj udržení homeostázy Přesnost regulace: •ON-OFF •Proporcionální •Anticipační Figure 3-57 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) Pozitivní zpětná vazba Když je rychlá změna potřeba: Akční potenciál, tvorba krevní zátky, ovulace, porod, orgasmus Živý organismus je výsledkem: konkrétního vývoje v konkrétním prostředí Určité velikosti těla Určité životní strategie např. chování, počtu potomků … Shrnutí Živé organismy pracují na své „údržbě“. Koncept homeostázy umožňuje pochopit smysl práce orgánových soustav mnohobuněčných. Shrnutí Negativní zpětná vazba je základním typem homeostatické regulace Shrnutí Udržení organizovanosti navzdory chaosu - základní vlastnost živých organizmů - Buněčná fyziologie Bariéra a brány Figure 2-22 Molecular Biology of the Cell (© Garland Science 2008) Membrána z nepropustného materiálu. Fluidní mozaika. Hlavní membránové struktury buňky Odděluje a uzavírá kompartmenty s danými funkcemi Bariéry a brány Funkce membránových bílkovin – přenos látek Funkce membránových bílkovin – fixace na extra a intracelulární struktury. Funkce membránových bílkovin – přenos signálů Přenos signálů: receptory na extracelulární straně, ale i uvnitř buňky Bílkoviny – flexibilní molekuly: -přenašeči signálů -přenašeči látek -generátory pohybu -regulační enzymatická aktivita -jedinečnost vazby Bílkoviny jako brány Protein se skládá do kompaktní konformace. Vazba proteinu k jiné molekule je selektivní – jedinečnost vazby Protilátka-antigen, vůně-receptor Vazba proteinu (enzymu) k jiné molekule je selektivní a umožní reakci. Enzym - substrát Díky slabým vazbám je možné překlápění alosterické struktury po aktivaci • Po vazbě ligandu na receptorové místo • Změnou elektrického napětí • Mechanickou deformací • Enzymatickou fosforilací (kinázou) nebo defosforilací (fosfatázou) (Základ proteinových strojů). Fosforylace proteinu. Fosforylová skupina modifikujeZapíná nebo vypíná. Typy transportu Transport látek přes membrány Pasívní Usnadněná difuze – změna konformace transportní bílkoviny (brány) Kanály mohou regulovat pasivní transport. Jsou mnohem rychlejší než transportéry Mohou být velmi selektivní a řízené různými podněty Řízené (vrátkované) ligandem Pasívní Kanály mohou regulovat pasivní transport. Jsou mnohem rychlejší než transportéry Mohou být velmi selektivní a řízené různými podněty Řízené (vrátkované) elektricky Pasívní Kanály mohou regulovat pasivní transport. Jsou mnohem rychlejší než transportéry Mohou být velmi selektivní a řízené různými podněty Řízené (vrátkované) mechanicky Pasívní Aquaporin umožňující tok vody přes membránu. Tam, kde nejsou, voda přes membránu neprotéká Strukturu kanálů lze znázornit různě Draslíkový kanál Aktivní transport – poháněno E nesenou ATP animation http://highered.mcgraw-hill.com/sites/dl/free/0072437316/120060/ravenanimation.html Animace aktivní transport Například ATP- H+ pumpa – (protonová) Žaludek, lyzozóm, ledvinný tubulus Aktivní transport http://highered.mcgraw- hill.com/olc/dl/120068/bio05.swf Sekundární aktivní Transport – Můžeš projít, ale vezmi náklad http://highered.mcgr aw- hill.com/olc/dl/1200 68/bio04.swf Sekundární aktivní Transport – Můžeš projít, ale vezmi náklad ATP syntetáza na vnitřní membráně mitochondrie se točí obráceně – Můžeš projít, ale vyrob ATP Animace http://highered.mcgraw- hill.com/olc/dl/120071/bio11.swf https://www.youtube.com/watch?v=xbJ0nbzt5 Kw Přehled transportů ještě jednou Cytóza – aktivní transport velkých množství Cytóza animace Améboidní pohyb a úloha cytoskeletu Makrofág a bakterie Použité bílkoviny musí být degradovány Proteazómy Úklid vlastních signálů – transkripčních faktorů a enzymů Příprava volných AK Lysozómy likvidují látky a částice z venku - animace Jednobuněčný Mnohobuněčný Bariéry a brány Paracelulární transport – určuje „děravost“ epitelu Těsný (kapiláry mozku) versus děravý (fenestrovaný) epitel (k. glomerulu) Spolupráce – buněčná spojení Konexon a „gap junction“ Funkce membránových bílkovin – přenos látek, signálů, ale i fixace buněk na extra a intracelulární struktury. Buněčná spojení nutná i pro mechanickou soudržnost Extracelulární matrix – tmel mezi buňkami (hlavně kolagen) Integriny kotví v membráně Membrána se selektivním aktivním transportem iontů elektricky nabíjí. Nabitá membrána - Klidový potenciál Elektrické napětí na membráně: Membrána se selektivním aktivním transportem iontů elektricky nabíjí. Nabitá membrána - Klidový potenciál Využitelný pro: • sekundární transport • tvorbu a přenášení signálů Nabitá membrána - Klidový potenciál Na/K pumpa nabíjí membránu Na/K pumpa Animace Na/K pumpa Na – daleko od rovnováhy K – v rovnováze K+: Na+: INTRA (-) EXTRA (+) KONCENTRACE NÁBOJ Vápník – extracelulární iont, nositel signálů Mechanismy udržující nízkou hladinu Ca v buňce Stačí malé podráždění a Ca proudí do buňky Cytoskelet Cytoskelet Cytoskelet Mikrofilamenta: Aktin a myosin Typy filament Úloha středních Život v buňce – Animace komentovaná Lysozom Život v buňce - Animace Řízený transport splňuje základní podmínku udržení stálosti. Bílkoviny mají zásadní úlohu v přenosů látek i signálů. Nabitá membrána se hodí. Cytoskelet umožňuje pohyb i oporu – pro buňku zásadní. Shrnutí Přenos informací Mezibuněčná komunikace a signálová transdukce Mezibuněčná komunikace a signálová transdukce Obecná chemorecepční schopnost buněk Komunikace ve společenství buněk, rozeznání poškozené nebo cizí buňky Signály: diferencuj, proliferuj, syntetizuj, zemři… Porozumění = klíč k podstatě Mezibuněčná komunikace a signálová transdukce Obecná chemorecepční schopnost buněk Komunikace ve společenství buněk, rozeznání poškozené nebo cizí buňky Signály: diferencuj, proliferuj, syntetizuj, zemři… Porozumění = klíč k podstatě Ovariální teratom Mezibuněčná komunikace a signálová transdukce Obecná chemorecepční schopnost buněk Komunikace ve společenství buněk, rozeznání poškozené nebo cizí buňky Signály: diferencuj, proliferuj, syntetizuj, zemři… Porozumění = klíč k podstatě Regenerativní medicína a onkologie Na jednu stranu chceme aby už nerostly (novotvary)na druhou aby zase rostly (náhrady) Úkol biomedicíny: rozplétání signálních drah Inzulínová dráha jako příklad • Eikosanoidy – (prostaglandiny) • Plyny – (NO, CO) • Puriny – ATP, cAMP • Aminy – od tyrozinu (adrenalin, par. histamin) • Peptidy a proteiny – mnoho hormonů neurohormonů • Steroidy – hormony a feromony • Retinoidy – od vit A Chemická struktura Způsob předání signálu – jeden klíč a různé dveře Způsob předání signálu – mezi buňkami Způsob předání signálu – mezi buňkami f) Feromony g) Cytokiny Způsob předání signálu – přes membránu Např. Tyroxin Např. Adrenalin http://www.physiome.cz/atlas/bunka/01/ Způsob předání signálu – přes membránu Polární hormon - účinek Způsob předání signálu – přes membránu Nepolární hormon - účinek Jeden ligand způsobí odpověď, druhý ji potlačuje. Signál je po předání informace vypnut - terminace Terminace přenosu – stejně důležitá jako iniciace Univerzální mechanismy signalizace Proč tolik úrovní? •Zesílení •Propojení Způsob předání signálu – za membránou http://highered.mcgraw-hill.com/olc/dl/120069/bio08.swf Druzí poslové Animace Obecná neurofyziologie signály přenášené vzrušivými membránami Nabitá membrána - Klidový potenciál Řeč elektrických změn je typická, ale citlivost na chemické signály zůstává a je bohatě využita. Základní stavební a funkční plán nervového řízení. Spolupráce s gliovými buňkami. Základní stavební a funkční plán nervové soustavy. http://www.southtexascollege.edu/nilsson/4_GB_Lecture_figs_f/4_GB_16_Homeostasis_Fig_f/ReflexArc_fig46_8.GIF Neuron a jeho součásti Rozdílné postavení Na a K iontů Na – daleko od rovnováhy K – v rovnováze K+: Na+: INTRA (-) EXTRA (+) KONCENTRACE NÁBOJ Koncentrace hlavních iontů na membráně. Iont, který nejlépe prochází membránou určuje její celkové napětí (vnucuje svůj rovnovážný potenciál) Akční potenciál Akční potenciál (AP) Buď nevznikne vůbec, nebo vzniká stále stejně velký. Informace, kterou AP přenáší, je zapsána do frekvence. Časový záznam AP Mechanismus vzniku: Spolupráce kanálů při vzniku AP Napěťově řízený Na kanál – podmínka pro depolarizaci při vzniku AP 3 stavy Převažující Na propustnost vystřídá K propustnost – propustnější má větší slovo a táhne membránu ke svému rovnovážnému napětí. AP kanály Šíření podél membrány. Kromě příčného i podélný tok iontů. Záleží na průměru. Šíření AP1 Šíření AP2 Šíření podél membrány. Záleží také na myelinizaci. Synapse Přerušení elektrického vedení po membráně. Chemický prostředník Proč? Umožňuje plasticitu (paměť), zpracování Chemický prostředník: Exocytóza mediátoru Receptor na postsynaptické straně je součástí kanálu – ionotropní signalizace nebo spojen s kanálem kaskádou signálů – metabotropní signalizace Synapsin váže vesikuly k cytoskeletu Metabotropní signál: Intracelulární předání signálu jde vyzkoušenou cestou G proteinové signalizace – univerzální mechanismus Metabotropní: Látková signalizace1 Látková signalizace2 Látková signalizace3 Látková signalizace na synapsi Ionotropní: Nervosvalová ploténka Mediátory - neurotransmittery Nemusí být jen excitační, jsou i inhibiční transmitery. Vzácně i elektrická synapse. Jak spolu neurony komunikují. Dva druhy kanálů – dva druhy kódování Elektricky a chemicky Dva druhy kódování informace Dálkové šíření – digitálně Zpracování - analogově Smysl: A) Zpracování: sčítání, syntéza, porovnávání signálů. Integrace vstupů. Časová a prostorová sumace B) Plasticita NS – základ paměti Smysl: Zpracování - analogově Časová sumace Časová sumace Prostorová sumace Smysl: Zpracování - analogově Některé synapse inhibiční Některé excitační Facilitace Inhibice Divergence, konvergence Synaptická plasticita základem paměti. Rychlá – potenciace. Pomalá – přestavba Přestavba dentritických trnů Látkové signály doprovázejí buňky po celý život a určují jejich funkci a osud. Nervové buňky kromě látkových signálů používají i elektrické. Akční potenciál je vhodnou řečí na dálkové digitální vysílání. Místní potenciály umožňují zpracování signálu. Synaptická spojení umožňují plasticitu a paměť Shrnutí Život v buňce Život v buňce – Animace komentovaná Obecná fyziologie smyslů Co se děje ne membránách. Receptorové buňky jsou brány, kterými vstupují signály do NS Exteroreceptory x interoreceptory Svět smyslů – úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu – pohyb odděleně od tvaru). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu (výšku tónu, chuť) . Receptorová buňka převádí energii podnětu na změnu iontové propustnosti. Transdukce Transformace Receptorová buňka převádí energii podnětu na změnu iontové propustnosti. Vlastnosti membrány jsou klíčem pro transdukci. Intenzita podnětu a intenzita odpovědi. Weber-Fechnerův zákon Smysl: kompromis mezi rozsahem a citlivostí. Rozliším 1 a 2g, ale ne 1000 a1001g Trvání podnětu a trvání odpovědi. Většina receptorů pracuje jako diferenční Laterální inhibice: vyšší rozlišovací schopnost zesílení kontrastů