Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a živočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a živočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny • primární producenti (potrava pro živočichy), kyslík Živočichové • opylovači, napomáhají šíření rostlin • úkryt, hnízdní materiál • disturbance vytrvalé vegetace Takto to funguje ve všech ekosytémech, které se od sebe liší bohatstvím druhů rostlin a živočichů, vstupujících do vzájemných vazeb. Vazby mezi rostlinami a živočichy v mokřadech fungují na mnoha úrovních (bohatství různých skupin rostlin i živočichů) Příklady: (1) vodní makrofyta a ryby + rostliny – produkce kyslíku, úkryt a třecí podložka pro ryby (fytofilní druhy – např. kapr, štika, lín aj.), potrava ryb (perlín, plotice, amur), potrava a úkryt bezobratlých, kterými se ryby živí (korýši, měkkýši, larvy hmyzu) - rostliny – velké množství rostlinné biomasy vede k odčerpávání CO2, zvyšování pH a tvorbě amoniaku, anebo naopak ke kyslíkovému deficitu (pod plovoucími makrofyty a v noci), ?? jedovatost některých druhů pro ryby + ryby – šíření rostlinných diaspor, disturbance dna a vegetace „promíchává“ semennou banku a uvolňuje prostor pro konkurenčně slabší druhy; býložravé druhy (amur) se využívají pro asanaci vod zarostlých expanzivními makrofyty Þ zpomalují zazemňovací procesy - ryby – vysoká rybí obsádka znemožňuje růst ponořených vodních makrofyt (nadměrná disturbance, nízká průhlednost vody), v extrémním případě i dalších zakořeněných makrofyt („vykořeňování“), v izolovaných vodách bez přísunu jiné potravy – makrofyta zkonzumována vysazeným amurem (stulíky a lekníny v aluviálních ramenech a tůních) Paracheirodon axelrodi vyhledává úkryt v porostu Hottonia palustris http://www.umwelt.ktn.gv.at/seenbericht99/fischbilder/amurkarpfen_frei.jpg http://www-f.igb-berlin.de/images/bild_17.5.jpg Amur bílý má čelisti a požerákové zuby uzpůsobené k rozmělnění tvrdé rostlinné potravy (2) vodní makrofyta a ptáci + rostliny – úkryt, hnízdní prostředí (rákosiny, obnažené dno), hnízdní materiál (orobinec, vrba, rákos), potrava ptáků (hl. u vrubozobých), potrava a úkryt živočichů, kterými se ptáci živí (korýši, měkkýši, larvy hmyzu, ryby) - rostliny – přímý negativní vliv asi žádný, rychlá sukcese vede k zazemňování a tím ke změně celého biotopu a omezuje možnosti pro život i pro některé druhy ptáků + ptáci – šíření rostlinných diaspor (druhy obnažených den, makrofyta – epi- i endozoochorně), disturbance, obohacování mokřadu o živiny - ptáci – velké ptačí kolonie (kachny v chovu i divoké, labutě, rackové) vedou k nadměrnému obohacování stanoviště živinami, eliminaci některých druhů (vrubozobí – šmel, šípatka) Hnízdo husy velké z úlomků rákosu Slavík modráček hnízdí v rákosinách v rybničních oblastech (na snímku porost Glyceria maxima a Equisetum fluviatile) Moudivláček lužní si staví vysuté hnízdo na stromech s převislými větvemi, nejčastěji na vrbách (zde na bříze) Potápka černokrká na hnízdě z tlejících zbytků rostlin Kulík říční si staví hnízdo z kamínků na obnaženém dně se sporou vegetací vlhkomilných jednoletek Velké kolonie divokých kachen a husí mohou vést k potlačení některých bažinných rostlin Tzv. zátoka racků na rybníce Velký Tisý na Třeboňsku (foto Ptačí svět 2015/3). Bohatá ptačí společenstva (rackové, kormoráni, husy, kachny) omezují rozvoj vegetace na ostrůvku (převažují rozvolněná společenstva ruderálních druhů) Další příklady • • •http://www.greglasley.net/Images/Nutria-F3.jpg Nutrie se živí mokřadními rostlinami, např. orobincem. Velké populace nutrie, ondatry nebo bobra mohou vést k citelné redukci mokřadní vegetace na stanovišti. Velký vliv na rostliny mohou mít i bezobratlí (např. některé druhy hmyzu, vodní plži), přitom jejich činnost není tak dobře vidět jako u většiny obratlovců. Bezobratlí živící se rostlinami jsou tak schopni nenápadně přispět i k zániku populací některých vzácných druhů. Pokus s plovatkou bahenní – A) konzumace Potamogeton nodosus v přírodě; B) konzumace P. lucens v akváriu; v obou případech absence jiné potravy (Elger 2002) P1040521 Mšice často napadají vodní rostliny s listy plovoucími na hladině – zde jde o hojný druh Lemna gibba, stejně dobře jim však chutná např. vzácný plavín leknínový (Nymphoides peltata). © KŠ Složitější interakce v mokřadech – příklady: •Oteplování klimatu – ryby – vegetace: předpokládají se častější kyslíkové deficity v mělkých vodách (např. mělká jezera), úhyny ryb a pozitivní vliv na makrofyta; v případě úhynu citlivějších druhů (dravci) a zachování bentofágů může však být vliv na makrofyta negativní. •Oteplování klimatu – paraziti – ryby – ptáci – vegetace: zvýšený úhyn ryb v důsledku šíření parazitů a nemocí (vliv oteplování klimatu) může mít negativní vliv na populace rybožravých ptáků (volavky, kormoráni), ale pozitivní vliv na ptáky živicí se zooplanktonem a makrofyty (vrubozobí), či zoobentosem (bahňáci), a také na samotná makrofyta a vodní bezobratlé. Stejný efekt by však měl i vyšší predační tlak rybožravých ptáků na rybí obsádku. •Šíření/posílení populací teplomilných ptačích druhů i ryb, včetně invazních (vliv oteplování). Teplomilný kolpík bílý se u nás vyskytuje častěji než dříve a dokonce pravidelně hnízdí – snad vliv oteplování klimatu (PS 2015/3) Volavka popelavá s úlovkem karase stříbřitého (PS 2015/3). Karas je invazní druh, kterému vyhovují nadprůměrně teplá léta – podpoří růst populací volavek? Co je za šířením volavky bílé a volavky stříbřité – klima?