Inovace a rozšíření výuky zaměřené na problematiku životního prostředí na PřF MU (CZ.1.07/2.2.00/15.0213) spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Env. legislativa a politika Legislativa v ochraně ŽP Ústava ČR (zákon č. 1/1993 Sb.) - nejobecnější a nejvýše postavená norma (zákon) v českém právním řádu (společně s LZPaS) Preambule My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky. Článek 7 Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství Listina základních práv a svobod – Zák. č. 2/1993 Sb. Hlava 4 - Hospodářská, sociální a kulturní práva Článek 35 (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí - obecnější, definuje základní pojmy z oblasti ŽP, ukládá zásady a povinnosti ochrany ŽP, upravuje posuzování vlivů na ŽP a ekonomické nástroje Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny - konkrétnější - vymezuje pojmy, obecnou a zvláštní ochranu přírody, nástroje ochrany krajinného rázu, upravuje zvláště chráněná území, přístup do krajiny, ekonomické nástroje, orgány působnosti atd. Zákony na dílčí ochrany složek ŽP v ČR 1. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) 2. Zákon č 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon) 3. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší 4. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 5. Zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) 6. Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích 7. Zákon č. 16/1997 Sb. o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) 8. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech 9. Zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon EIA) 10. Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání ... Vybrané mezinárodní úmluvy v ochraně ŽP Ochrana ovzduší Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (1979) (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - LRTAP) - ČSSR ratifikovala a v platnost pro ČR vstoupila r. 1984 Cíl: - omezování, postupné snižování a předcházení znečišťování ovzduší - výměna informací, v odborných konzultacích, výzkumu a monitoringu - týká se např. emisí sloučenin S, oxidů N, těkavých organických látek, perzistentních organických polutantů, těžkých kovů Vybrané mezinárodní úmluvy v ochraně ŽP Ochrana ovzduší Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (1979) - ČSSR ratifikovala a v platnost pro ČR vstoupila r. 1984 Cíl: - omezování, postupné snižování a předcházení znečišťování ovzduší - výměna informací, v odborných konzultacích, výzkumu a monitoringu - týká se např. emisí sloučenin S, oxidů N, těkavých organických látek, perzistentních organických polutantů, těžkých kovů Úmluva o ochraně ozonové vrstvy (Vídeň, 1985) - ČSFR přistoupila k Úmluvě 1990 Protokol o látkách, které porušují ozonovou vrstvu (Montrealský protokol - 1987) + Londýnský (1990), Kodaňský (1992) a Pekingský (1999) dodatek Cíl: - snížit či zcela zakázat výrobu a používání látek poškozujících O3 vrstvu Země - jedná se především o freony (CFC) a některé další halogenované sloučeniny - modelování vývoje koncentrace CFC v atmosféře na základě v případě přijetí jednotlivých Protokolů (a Dodatků) Ochrana Klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (Rio de Janeiro, 1992) - ČR ratifikovala r. 1993 a v platnost vstoupila r. 1994 - Úmluva poskytuje rámec mezinárodním vyjednávání o řešení: - problematiky snižování emisí skleníkových plynů - vyrovnávání se s negativními dopady změny klimatu - finanční a technologickou podporou rozvojovým zemím Ochrana Klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (Rio de Janeiro, 1992) - ČR ratifikovala r. 1993 a v platnost vstoupila r. 1994 - Úmluva poskytuje rámec mezinárodním vyjednávání o řešení: - problematiky snižování emisí skleníkových plynů - vyrovnávání se s negativními dopady změny klimatu - finanční a technologickou podporou rozvojovým zemím Čtyři hlavní principy Úmluvy: I) mezigenerační spravedlnost, t.j. chránit klimatický systém ve prospěch nejen současné, ale i příštích generací; II) společná, ale diferencovaná odpovědnost → ekonomicky vyspělé země nesou hlavní odpovědnost za rostoucí koncentrace GHG v atmosféře, přičemž jejich povinností je i poskytovat pomoc rozvojovým zemím; III) chránit zejména ty části planety, které jsou náchylnější na negativní dopady změn klimatického systému, tj. těch zemí, které jsou v rámci svého hospodářského vývoje a geografického umístění zranitelnější; IV) princip tzv. předběžné opatrnosti, t.j. nutnosti neodkládat řešení problému, a to ani v tom případě, že doposud nelze některé důsledky změny klimatu přesně kvantifikovat. Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (1997) - ČR ratifikovala r. 2001 a v platnost vstoupila r. 2005 Cíl - do roku 2012 snížit emise GHG v celkovém průměru o 5,2 % v porovnání s rokem 1990 - závazkem ČR (EU) je snížení emisí o 8% oproti roku 1990 Stav a postup řešení - emise GHG v ČR činily v r. 2012 124,2 mil t CO2 → cca 27 % pod hodnotou kjótského závazku - snížení emisí v EU - systém evropského obchodování s emisními povolenkami - sdružuje největší emitenty (asi 45% emisí GHG v EU) - povolenky na vypouštění GHG přidělovány do r. 2013 zdarma - od roku 2013 probíhá nákup povolenek v aukcích - nosný dokument ČR - Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Změna emisí CO2 ekv. ve státech, jež se zavázaly ke snížení svých emisí CO2 v Kjótském protokolu Nárůst koncentrace CO2 ekv. a snah tento nárůst zastavit či alespoň Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (1997) - ČR ratifikovala r. 2001 a v platnost vstoupila r. 2005 - 2012 v Dauhá dojednán dodatek - prodloužení platnosti protokolu do roku 2020 + závazek EU a dalších zemí dále snižovat emise CO2 ekv. (EU např. o 20-30 % ve srovnání s rokem 1990 Pařížská dohoda k CC (2015) - naváže na Kjótský protokol od roku 2020 - cíl: Zamezit růstu teploty o 2 °C oproti předindustr. období - v platnosti od 2016 - 55/55, podepsaly USA, Čína, Indie... Ochrana přírody a biodiverzity Čtyři klíčové dohody ze 70. let Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry (Bern, 1979) - ČR ratifikovala 1997 a v platnost vstoupila 1998 - ochrana planě rostoucích rostlin, živočichů a jejich stanovišť - v přílohách Úmluvy je výčet chráněných druhů Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES, Washington, 1973) - ČSFR podepsala a v platnost vstoupila 1992 - zavádí přísná opatření pro dovoz a vývoz ohrožených druhů Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonn, 1979) - pro ČR vstoupila v platnost 1994 - ochrana stěhovavých druhů živočichů - ptáků, savců, ryb a bezobratlých ve všech areálech jejich výskytu, včetně míst odpočinku na migračních cestách Úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu (Ramsar, 1971) - pro ČSFR vstoupila v platnost 1990 - ochrana stále více ohroženějších mokřadů a vodního ptactva Ochrana před chemickým znečištěním Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách - POPs (2001) - vstoupila v platnost 2004, i pro ČR (ratifikace 2002) Cíl - eliminace/omezení 12 persistentních organických látek (např. DDT, PCBs,...) Nařízení REACH (EU - č. 1907/2006) Registration (registrace), Evaluation (hodnocení) and Authorisation (autorizace) of Chemicals (chemikálií) - vstoupilo v platnost 2007 - nová evropská strategii v oblasti chemických látek a přípravků Cíle - ochrana lidského zdraví a životního prostředí - eliminace rizik vyplývající z výroby a užívání chemických látek - udržení a zvýšení konkurenceschopnosti chemického průmyslu EU - udržitelný rozvoj - podpora zkoušek bez použití zvířat - soulad s mezinárodními závazky EU v rámci Světové obchodní organizace Další úmluvy v oblasti ŽP Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách ŽP (Aarhus, 1998) - ČR ratifikovala a v platnost vstoupila v r. 2004 Cíle - zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti - aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech, týkajících se životního prostředí - zajištění právní ochrany v záležitostech životního prostředí Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (1989) - ČSFR ratifikovala 1991, v platnost vstoupila 1993 Cíle - snížení pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a kontrola jejich pohybu - zákaz vývozu nebezpečných odpadů do států, které nemají potřebné kapacity pro jejich zneškodnění v souladu s environmentálními principy - zneškodnění nebezpečných odpadů v blízkosti jejich zdroje Pytláctví x x terorismus Pytláctví x x terorismus Novost a neschůdnost environmentálních problémů v tradičním pojetí práva „Proč je právo v environmentální oblasti málo účinné?“ Právo má v oblasti ŽP řadu omezení: 1) musí být vyjasněná kauzalita - proč k tomu jevu došlo – ekologické jevy ale mají velmi složitou kauzalitu 2) určitá část trestných činů musí být potrestána - pravděpodobnost postihu je důležitější než tvrdost sankcí 3) postih musí být rychlý - krátký čas mezi činem a jeho důsledkem – problém: dopad na přírodu je 4) trestní právo pracuje na principu „vinen-nevinen“ - v případě poškození ŽP se velmi těžko hledá skutečný viník - soud požaduje individuální zodpovědnost, nikoli kolektivní př. Černobyl 5) vztah člověka k přírodě není doposud sdílen jako vysoká mravní priorita - lidské postoje a hodnoty vůči přírodě – právo funguje pouze pokud je podloženo žitou sociální normou - ČR má sice dobré právní normy v oblasti ŽP, ale chybí tu žitá sociální norma dlouhodobý, těžko se hledá viník 6) ekologické škody přesahují hranice státních teritorií - pouze Evropský soudní dvůr má mezinárodní působnost 7) soukromý majetek jako nejvyšší hodnota liberální společnosti - ochrana ŽP omezuje vlastníky pozemků v jejich soukromých aktivitách Environmentalizmus a environmentalistika v politice Environmentalizmus - společenské hnutí vycházející z environmentalistiky - program → prosazování změn ve společnosti za účelem ochrany přírody - metody environmentalistů k dosažení ochrany přírody (většinou) I) občanský (environmentální) aktivizmus II) lobbing a politická angažovanost III) výuková a osvětová činnost „Environmentalisté zesilují hlas přírody při rozhodování o jejím osudu“ I) Environmentální aktivizmus - komplexní a různorodý soubor aktivistů, sympatizantů, organizací, myšlenek - hlavním a společným cílem (v širokém spektru idejí a názorů) je ochrana společných statků (= přírody) Proč? - pro blaho budoucích generací - pro vlastní hodnotu samotné přírody a jejich částí Myšlenkoví vůdci environmentalizmu v ČR - např. Hana Librová, Jan Keller Environmentální organizace Mezivládní - European Environment Agency (EEA) - Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) - United Nations Environment Programme (UNEP) Vládní - obecně MŽP či agentury ochrany přírody (např. U.S. EPA) Environmentální organizace Mezivládní - European Environment Agency (EEA) - Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) - United Nations Environment Programme (UNEP) Vládní - obecně MŽP či agentury ochrany přírody (např. U.S. EPA) Soukromé – Non Governmental Organisations (NGO) env. organizace - nevýdělečné, právně ustanovené organizace bez zapojení do politického dění Mezinárodní - Greenpeace - WorldWatch Institute - World Wide Fund for Nature (WWF) - Earth First! (hodně radikální) - Friends Of The Earth (u nás Hnutí duha) Národní - ČSOP - Hnutí duha - Děti země - Hnutí Brontosaurus - Veronica - Arnika Způsoby akcí environmentálních aktivistů Konvenční techniky - osvětové přednášky, kampaně v psaní dopisů, proslovy, lobbying, reklamy, předkládání návrhů, žaloby Nekonvenční techniky - objímání stromů, manifestace, uliční divadlo, různé symbolické akce - např. vysypání nerecyklovatelných obalů před továrny výrobců, blokády zásilek dřeva z pralesů, sezení před buldozery, obsazení místa zájmu, sabotáže - často přítomná určitá míra občanské neposlušnosti - všem akcím je společná nenásilnost ! Výsledky - - zamezení rozvoje velrybářského průmyslu - zpomalení neudržitelného drancování lesů - omezení expanze silnic a dálnic - zabránění masového používání nadzvukových letadel (Concorde) - omezení jaderné energetiky - prosazení sledování produkce CO2 - lokální skupiny (grassroot organizations) zamezily mnoha komerčním projektům, rozvoje silnic a zachování volného prostoru II) Environmentalistika v politice - s růstem povědomí o problémech ŽP a zájmem občanů (=voličů) o ŽP se odkazy na řešení objevují také ve volebních programech politických stran - problematika ŽP obvykle na nízkých příčkách programu -některé politické strany mají zaměření na životní prostředí mezi svými dlouhodobými prioritami → v ČR Strana zelených, člen Evropské strany zelených - Strana zelených v ČR vznikla 1989 a 2006-2010 měla poslance v PSP ČR Hlavní pilíře „zelených stran“ 1) ekologie (problematika životního prostředí) 2) sociální spravedlnost 3) participativní demokracie 4) ne-násilí Místní agenda 21 (MA21) - programem konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy TUR do praxe při zohledňování místních problémů - výsledek: - zvýšení kvality života v obci i kvality řízení OÚ Cesta k UR - Agenda 21 - dokument přijatý v Riu de Janeiru 1992 - strategický plán udržitelného rozvoje společnosti Místní Agenda 21 (MA21) - oficiální metoda kvality práce ve veřejné správě (od r. 2006) „MA21 je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.“ (MV ČR) - co je udržitelný rozvoj? „Rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“ (zákon č. 17/1992 Sb.) MA21 lze sledovat pomocí kritérií kvality - Kategorie „Zájemci“ - Kategorie „D“ až „A“ - Kategorie „A“ nejvyšší kategorie, předpokládá strategický a dlouhodobý rozvoj za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje a směřující ke zvyšování kvality života obyvatel obce Přínosy zavedení MA21 - zlepšení komunikace vedení obce s občany - možnost zapojení se do Národní sítě zdravých měst a získání prestižní mezinárodní značky „Zdravá obec“ - přístup k osvědčeným praxím a zajištění podpory našich projektů - možnost čerpat určité druhy dotací, atd. Náklady členství – obce do 2000 ob.: 0 Kč Národní indikátory MA21 - př. MA21 v obcích Křížánky a Chrudim