Zemědělství Dostatek potravy (food security) Biodiversita X Dostatek potravy (food security) Biodiversita XIntenzivní zemědělství + i - Extenzivní zemědělství + i - Environmentální rozměr zemědělství Zemědělství (národohospodářský pohled) - primární sektor hospodářství - zajišťování potravy a materiálů pro výrobu Agroekosystém (ekologický pohled) - typ planetárních ekosystémů - funkční jednota hospodářsky významných organizmů a prostředí - v užším vymezení – pole; širší vymezení - povodí, krajina, region - původně produkčně nejkvalitnější ekosystémy Význam zemědělství Produkční funkce - potraviny, průmyslové suroviny (textilní a kožedělný průmysl, tuky...) a energie Mimoprodukční funkce - tvorba a udržování typického rázu kulturní krajiny – Genius loci - udržování fungujících agroekosystémů se specifickou biodiverzitou - samozásobení regionu potravinami, zaměstnanost - životní prostředí lidí a dalších organizmů - zachování osídlení venkova, rekreace Coubine Othon 1883 - 1969 Krajina s obilným polem Václav Špála U Berounky Van Gogh Landscape under a stormy sky Charakteristika industriálního zemědělství I používání agrochemikálií - používání rychle rozpustných hnojiv (N, P, K) - nadměrné používání syntetických pesticidů - výroba, distribuce a aplikace agrochemikálií,skladování a likvidace zásob Charakteristika industriálního zemědělství I používání agrochemikálií - používání rychle rozpustných hnojiv (N, P, K) - nadměrné používání syntetických pesticidů - výroba, distribuce a aplikace agrochemikálií,skladování a likvidace zásob chov hospodářských zvířat - velkochovy, transport, porážka (nepřirozené podmínky, stres, týrání) - používání průmyslových krmných směsí - řízená reprodukce, jednostranné šlechtění Charakteristika industr. zeměd. II skladování a zpracování potravin - snížení přímého odběru → přepravní vzdálenosti se zvyšují → potřeba dlouhé trvanlivosti → chemické ošetření, chlazení - z místa produkce na talíř amerického spotřebitele ~ 2400 km; ČR? - doprava jako celek ~11 % emisí CO2 z emisí celkové produkce potravy (USA) Charakteristika industriálního zemědělství II technologický boom - hybridizace a šlechtění, GMO - pro X proti zemědělci obětí svého úspěchu - vysoká produkce → snižování výkupních cen → tlak na zemědělce, specializovat se na monokultury → sázka na jednu kartu vždy riskantní !!! Podíl vývozu potravin do Ruska na celkových vývozech Zdroj: Eurostat Důsledky industriálního zemědělství I Pozitiva - vysoká produkce! - menší zábor půdy Globální změny ve využívání krajiny Důsledky industriálního zemědělství I Pozitiva - vysoká produkce! - menší zábor půdy Negativa Sociální - marginalizace zemědělství jako ekon. odvětví (patří ke skupinám s nejnižší životní úrovní) - dnes – asi 4 % populace; tvoří asi 3 % HDP - před rokem 1940 – 35 % populace (prod. věku), nejsilnější politická strana Důsledky industriálního zemědělství I Pozitiva - vysoká produkce! - menší zábor půdy Negativa Sociální - marginalizace zemědělství jako ekon. odvětví (patří ke skupinám s nejnižší životní úrovní) - dnes – asi 4 % populace; tvoří asi 3 % HDP - před rokem 1940 – 35 % populace (prod. věku), nejsilnější politická strana Ekonomické - vysoká dotační podpora státu (EU) - koncentrace prodejů do velkých řetězců → závislost soukromníků na zeměď. koncernech, tlak na zvyšování výnosů - roste vývoz na světové trhy - dotace - nesoběstačnost . Důsledky industriálního zemědělství I Pozitiva - vysoká produkce! - menší zábor půdy Negativa Sociální - marginalizace zemědělství jako ekon. odvětví (patří ke skupinám s nejnižší životní úrovní) - dnes – asi 4 % populace; tvoří asi 3 % HDP - před rokem 1940 – 35 % populace (prod. věku), nejsilnější politická strana Ekonomické - vysoká dotační podpora státu (EU) - koncentrace prodejů do velkých řetězců → závislost soukromníků na zeměď. koncernech, tlak na zvyšování výnosů - roste vývoz na světové trhy - dotace - nesoběstačnost Etické - nevyhovující zacházení se zvířaty - usurpátorské využívání zdrojů (v,p) – na úkor jiných ekosyst. Důsledky industriálního zemědělství II Ekologické - globálně roste intenzita čerpání ne/obnovitelných zdrojů a energie - kontaminace půdy a vod, snížení úrodnosti půd, eroze - snižování biodiverzity, zvyšování odolnosti škůdců a chorob - nevhodné podmínky zvířat (krátkověkost), poškození krajinného rázu Důsledky industriálního zemědělství II Ekologické - globálně roste intenzita čerpání ne/obnovitelných zdrojů a energie - kontaminace půdy a vod, snížení úrodnosti půd, eroze - snižování biodiverzity, zvyšování odolnosti škůdců a chorob - nevhodné podmínky zvířat (krátkověkost), poškození krajinného rázu Zdravotní: rezidua pesticidů v potravinách z dovozu Potravinové: zhoršení kvality potravin - málo čerstvých potravin - aditiva - změny vlastností - trvanlivost a vzhled prioritou Důsledky industriálního zemědělství III - hodnota EROEI – energy return on energy invested - s industrializací zemědělství klesá ! - vzrůstající množství dodatkové energie Dodatková energie (DE) - veškerá E investovaná v zem. produkci kromě E slunce - DE v rostlinné výrobě: agrochem. 46 %, fosilní E 22 %, stroje 13 %, osiva 10 %, práce 9 % Důsledky industriálního zemědělství III - hodnota EROEI – energy return on energy invested - s industrializací zemědělství klesá ! - vzrůstající množství dodatkové energie Dodatková energie (DE) - veškerá E investovaná v zem. produkci kromě E slunce - DE v rostlinné výrobě: agrochem. 46 %, fosilní E 22 %, stroje 13 %, osiva 10 %, práce 9 % -↑ podíl DE u agrochem. dán vysokou E náročností výroby prům. N - 80 GJ/t (P hnojiva 6x méně, K hnojiva 9x méně) - N hnojiv největší spotřeba - na DE nejnáročnější cukrovka 40 GJ/ha, nejméně vojtěška 13 GJ/ha - největší E výstup – cukrovka 214 GJ/ha, pak vojtěška 107 Důsledky industriálního zemědělství III - hodnota EROEI – energy return on energy invested - s industrializací zemědělství klesá ! - vzrůstající množství dodatkové energie Dodatková energie (DE) - veškerá E investovaná v zem. produkci kromě E slunce - DE v rostlinné výrobě: agrochem. 46 %, fosilní E 22 %, stroje 13 %, osiva 10 %, práce 9 % -↑ podíl DE u agrochem. dán vysokou E náročností výroby prům. N - 80 GJ/t (P hnojiva 6x méně, K hnojiva 9x méně) - N hnojiv největší spotřeba - na DE nejnáročnější cukrovka 40 GJ/ha, nejméně vojtěška 13 GJ/ha - největší E výstup – cukrovka 214 GJ/ha, pak vojtěška 107 E bilance - měrná spotřeba na vyprodukovaný GJ: - vojtěška 0,12, cukrovka 0,19, brambory 0,43, maso 0,9 ! = na 1 GJ DE připadá 1,1 GJ produktů živočišné výroby !!! Zelená revoluce - po WW2 populace v JV Asii - snížení úmrtnosti - ↑↑ růst - po Bengálském hladomoru - zavádění nových variet + industrializace Cíl: výrazně zvýšit zemědělskou produkci - 60.léta – počátek Zelené revoluce v Indii - zavedení HYV plodin – př. rýže IR8 odolná proti suchu s prům. výtěžkem 5 t/ha (x 1,5 t/ha dříve), navíc zrající kratší dobu → možné dvě sklizně za sezónu - moderní zemědělská technika (pluhy, traktory, kombajny...) Zelená revoluce - po WW2 populace v JV Asii - snížení úmrtnosti - ↑↑ růst - po Bengálském hladomoru - zavádění nových variet + industrializace Cíl: výrazně zvýšit zemědělskou produkci - 60.léta – počátek Zelené revoluce v Indii - zavedení HYV plodin – př. rýže IR8 odolná proti suchu s prům. výtěžkem 5 t/ha (x 1,5 t/ha dříve), navíc zrající kratší dobu → možné dvě sklizně za sezónu - moderní zemědělská technika (pluhy, traktory, kombajny...) ↑ úroda = ↑ požadavky na úrodnost půdy a zdroje vody Zelená revoluce – výhody a nevýhody Výhody - movití farmáři (schopni koupit HYV, techniku a agrochemikálie) zvýšili produkci >3x → vzrůst příjmů → další investice a inovace → ... - rychleji rostoucí plodiny umožňují 2x – 3x sklizeň za rok - nadbytky produkce → lepší zásobení měst - vzrůst soběstačnosti a snížení cen importovaných surovin → zlevnění potravin ve městech - pokles importu obilí do Indie z 10 mil. t (1967) na 0,5 mil. t (1977) - dnes v Indii nadbytek potravy, dovoz minima pšenice, rýže ne Zelená revoluce – výhody a nevýhody Výhody - movití farmáři (schopni koupit HYV, techniku a agrochemikálie) zvýšili produkci >3x → vzrůst příjmů → další investice a inovace → ... - rychleji rostoucí plodiny umožňují 2x – 3x sklizeň za rok - nadbytky produkce → lepší zásobení měst - vzrůst soběstačnosti a snížení cen importovaných surovin → zlevnění potravin ve městech - pokles importu obilí do Indie z 10 mil. t (1967) na 0,5 mil. t (1977) - dnes v Indii nadbytek potravy, dovoz minima pšenice, rýže ne Nevýhody - mnoho farmářů nemá finance na HYV a techniku - úroda stejná - výrazný vzrůst nerovností mezi zbohatlými farmáři a stále chudými - HYV vyžadují agrochemikálie – $$$ - nadužívání agrochemikálií = kontaminace zdrojů pitné vody - ↑ spotřeba vody x zasolování polí x tenčí zdroje pitné vody Udržitelné zemědělství • Dle OECD - typ zemědělské produkce, která uspokojuje potřeby současnosti a neomezuje potřeby budoucích generací. • Chrání půdu využívanou pro zemědělskou produkci, vodu, genetické zdroje. • Nedegraduje ŽP, v praxi zvládnutelný, ekonomicky soběstačný a sociálně akceptovatelný systém. Udržitelné zemědělství • Dle OECD - typ zemědělské produkce, která uspokojuje potřeby současnosti a neomezuje potřeby budoucích generací. • Chrání půdu využívanou pro zemědělskou produkci, vodu, genetické zdroje. • Nedegraduje ŽP, v praxi zvládnutelný, ekonomicky soběstačný a sociálně akceptovatelný systém. Cíle nutné pro dosažení udržitelného zemědělství • Vyšší diverzita planě rostoucích druhů rostlin a živočichů na orné půdě i v trvalých travních porostech • Vyšší diverzita pěstovaných plodin. • Vytváření podmínek vedoucích k ochraně mimoprodukčních ekosystémů a volně žijících organismů Udržitelné zemědělství • Vytváření venkovských komunit a tradic. • Ekonomická stabilita venkova. • Ochrana stávajících a výsadba nových biotopů (remízky, pásy křovin či travnaté meze), křovinaté pásy, okraje lesa, vlhké biotopy, kvetoucí pásy. Ekologické zemědělství - alternativa vůči industr. (konvenčnímu, intenzivnímu) zemědělství - dle zákona 242/2000 Sb. o Ekologickém zemědělství „zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na ŽP a jeho jednotlivé složky omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují a znečišťují ŽP nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a pohodu chovaných hospodářských zvířat.“ (Zák. 242/2000 Sb.) Ekologické zemědělství - alternativa vůči industr. (konvenčnímu, intenzivnímu) zemědělství - dle zákona 242/2000 Sb. o Ekologickém zemědělství „zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na ŽP a jeho jednotlivé složky omezením či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují a znečišťují ŽP nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a pohodu chovaných hospodářských zvířat.“ (Zák. 242/2000 Sb.) - 70. léta – vznik IFOAM – International Federation of Organic Agriculture 2009 Ekologické zemědělství 2011 Podmínky ekologické produkce - bez použití agrochemikálií s vyjimkou několika vybraných, šetrnějších anorganických látek (př. modrá skalice), a to jen za zvláštních okolností - zachování zeleně (meze, remízky, aleje) - opatření proti erozi např. odložení orby přes zimu - vylučují pěstování GM plodin Podmínky ekologické produkce - bez použití agrochemikálií s vyjimkou několika vybraných, šetrnějších anorganických látek (př. modrá skalice), a to jen za zvláštních okolností - zachování zeleně (meze, remízky, aleje) - opatření proti erozi např. odložení orby přes zimu - vylučují pěstování GM plodin - prostor pro ležení, odpočinek, stáj vystlanou slámou, - výběh včetně pastvy a přirozenou potravu - zákaz klecového chovu slepic a ustájení dobytka a prasat na ocelových roštech - zákaz přidávání růstových stimulátorů, masokostní moučky, syntetických látek do krmiva, hormonální synchronizaci říje či přenosu embryí Mutifunkční model ekologického zemědělství Sociální cíle - vlastní pracovní síly, samozásobení regionu potravinami, uspokojování místních potřeb - zachování osídlení venkova – zvýšení zaměstnanosti, regionální rozvoj Ekologické cíle - zvýšení stability a funkčnosti agroekosystémů, vyšší biodiverzita Ekonomické cíle - hospodářská výkonnost, spoleh na vlastní zdroje, dlouhodobá jistota výnosů, export Kontrola ekologického zemědělství Kontrolu a certifikaci dle zák. 242/2000 Sb. o ekol. zemědělství vykonávají z pověření MZ čtyři soukromé společnosti: KEZ, o.p.s. (Chrudim) ABCERT AG (Jihlava) Biokont CZ, s.r.o. (Brno) BUREAU VERITAS CR spol. s r.o. + ÚKZÚZ Brno - KEZ slouží zákazníkům jako záruka původu a kvality potravin - podle zákona tyto výrobky smějí v názvu nést předponu "bio" a znak Biopotraviny – jak jsou drahé ??? - průměrný rozdíl cen biopotravin x konvenčních potravin v pražských maloobch. řetězcích a specializovaných prodejnách činil 95 % (5/2008) - ceny biopotravin ve specializované prodejně o 14 % vyšší, než ceny srovnatelných biopotravin v maloobchodních řetězcích (5/2008) - nejvýraznější zvýšení ceny je zaznamenáváno u nejběžnějších surovin - brambor, cibule, vajec; nejnižší pak mléčné výrobky Biopotraviny z dovozu X místní konvenční potraviny The Green movement has done much good in raising awareness of the dangers of global warming, but it often falls into the trap of thinking that Mother Nature is always best. Its blanket opposition to GM food makes no sense. We have been genetically modifying our crops for millennia; current GM food presents no threat to health and could help solve nutritional deficiencies. It’s vital to step back from using antibiotics in farming, but many people would not be alive today if not for modern agriculture.