Věta (druhá Sylowova). Nechi G je konečná grupa, p prvočíslo a k G N takové, že \G\ = pk-m ap \ m. Označme r početp-Sylowských podgrup grupy G (tedy podgrup grupy G řádu pk'). Pak platí • r = 1 (mod p), r \ m; • libovolná podgrupa grupy G, jejíž řád je mocnina p, je podgrupou některé p-Sylowské podgrupy grupy G; • jestliže H, K jsou p-Sylowské podgrupy grupy G, pak existuje g E G tak, že předpis /i H> g - h ■ g~ľ určuje izomorfismus H —>• K. Důkaz. Pro libovolnou podgrupu H < G a libovolné g E G budeme užívat označení g ■ H ■ g~ľ = {g ■ h ■ g~ľ; h G H}. Z první Sylowovy věty víme, že alespoň jedna p-Sylowská podgrupa grupy G existuje, jednu pevně zvolme a označme ji P. Je tedy P < G, \P\ = pk. Označme X = {g-P-g'1; g E G}, s = \X\. Definujme zobrazení ip : G —> S(X) předpisem: pro každé a G G a každé P' e X klademe
X zobrazení. Protože pro libovolná a, b G G máme ip(a) (np(b)(P')) = ip(a)(b ■ P' ■ r1) = a-b-P' -b'1-a'1 = = (a-b) ■ P' ■ (a- b)'1 = (p(a ■ b)(P'), platí íp(a) o tp{b) =
g-x-g^1 zadává bijekci na G (vždyť jde o vnitřní automorfismus), je \g ■ P ■ g~ľ\ = \P\, a tedy g ■ P ■ g~ľ = P. Dostali jsme, že P C Sp, odkud plyne Q n P C Q n SP. Označme H = Q H S p. Pro důkaz opačné inkluze (a tedy dokončení důkazu lemmatu) stačí ukázat, že platí H C P. Označme K = (H U P). Protože HUP je neprázdná podmnožina G obsahující s každým svým prvkem i prvek k němu inverzní, platí K = {ai ■ a2 ■ ■ ■ an; n G N, Vi G {1,..., n}: a{ G H U P}. Pro libovolné b E H z definice plyne b G Sp, a tedy b ■ P ■ b~ľ = P, a proto pro každé a E P existuje ä E P splňující a = b ■ a ■ b~ľ, tj. ä ■ b = b ■ a. Proto K = {a ■ b; a E P, b E H}. Ukážeme nyní, že platí \P/(H H P)\ = \K/H\, a to tak, že sestrojíme bijekci /: P'/{H H P) —> K/H. Pro libovolné a E P položíme f{a-(HC\P)) = a-H. Pro libovolné a1,a2 E P platí aľ ■ (H H P) = a2 ■ (H H P), právě když a>2 1 • a>i E H H P, což nastane, právě když 1 • aľ E H, tj. právě když a\ ■ H = a2 ■ H. Je tedy zobrazení / nejen korektně definováno, ale také injektivní. Protože libovolné k E K je tvaru k = a ■ b pro vhodná a E P, b E H a protože platí k ■ H = (a • b) ■ H = a ■ H, je / také surjektivní. Dostali jsme, že 1^Lr = |p/(^nP)| = |/r/^| = f[, a tedy \K\ _ \H\-\P\ je mocnina p. Přitom P C K a P je p-Sylowská, a tedy její řád je největší mocnina p dělící \G\, z Lagrangeovy věty \K\ \ \G\, celkem tedy P = K. Odtud H C K = P a důkaz lematu je hotov. 2 Pokračování důkazu věty. Zúžením homomorfismu ip na libovolnou podgrupu Q grupy G dostaneme homomorfismus
S(X), což je akce podgrupy Q na X.
Nejprve tuto akci studujme pro podgrupu P. Orbita obsahující P v akci ip\p je rovna {g ■ P ■ g~ľ; g G P} = {P}- Pro libovolné P' £ I, P' / P, platí, že stabilizátor P' v akci ip\p obsahuje právě ty prvky y E P, které splní
y • P' • y1 = P'-
Přitom existuje g G G, že P' = g ■ P ■ g~ľ. Je tedy
y ■ P' ■ y1 = P' -<=>• y ■ g ■ P ■ g1 ■ y1 = g ■ P ■ g1
g'1 ■ y ■ g ■ P ■ g'1 ■ y'1 ■ g = P g'1 - y-g e SP ■t=^ y G g- SP- g'1.
Proto je stabilizátor P' v akci ip \ p roven {g ■ S p ■ g~ľ) H P. Přitom (uvědomte si, že předpis x \—y g~ľ ■ x ■ g zadává vnitřní automorfismus, a tedy bijekci na množině G)
\(g-Sp-g-1)nP\ = \SPn(g-1-P-g)\. Protože je g~ľ ■ P ■ g podgrupa G řádu pk, podle lemmatu
SPn(g-1-P-g) = Pn(g-1-P-g).
Proto stabilizátor prvku P' v akci >p> \ p
(g-Sp- g'1) n P = g ■ (SP n Qr1 ■ P ■ g)) ■ íT1 = = g.(Pn(g-1-P-g))-g-1 = = (g-P-g-1)nP =
= P' n P.
Protože počet prvků v orbitě je index stabilizátoru, má orbita obsahující P' právě \P/(P' H P)\ prvků. To je ovšem mocnina p větší než 1, neboť \P' H P\ < \P\, vždyť P a P' jsou různé množiny o stejném počtu prvků. Celá množina X se v akci