Geografie obyvatelstva a osídlení 2
cvičení
Martin Tomáš

Vývoj správního členění Českých zemí od r. 1848
Čechy (přehled)
}1848:
}Zrušení poddanství
}Potřeba reformovat správní členění (před 1848 zsj = panství, neefektivní)
}V průběhu roku 1848 vznik „katastrálních (berních) obcí“
}Panství -> politické okresy
}
}Politický okres - přípravy:
}každá berní obec musela náležet do právě jednoho okresu
}všechny obce příslušející jednomu farnímu obvodu měly příslušet jednomu okresu
}snaha umístit sídlo politického i soudního okresu do jedné obce
}v rámci jednoho politického okresu se mohly nacházet i 2 – 3 okresy soudní
}hranice soudních okresů kopírovaly hranice politických

Vývoj správního členění Českých zemí od r. 1848
Čechy (přehled)
}1. ledna 1850 v platnost tzv. prozatímní obecní zřízení:
}Skladebné úrovně nového správního členění:
}Místní obec – berní obec – (župa - územní celek kopírující hranice větších panství) – okres – kraj
– země – říše
}
}7 nových krajů:
}Pražský (8 okresních hejtmanství, 1070 katastrálních obcí)
}Budějovický (9 okresních hejtmanství, 1303 katastrálních obcí)
}Pardubický (11 okresních hejtmanství, 1401 katastrálních obcí)
}Jičínský (16 okresních hejtmanství, 1393 katastrálních obcí)
}Českolipský (10 okresních hejtmanství, 688 katastrálních obcí)
}Chebský (12 okresních hejtmanství, 1351 katastrálních obcí)
}Plzeňský (13 okresních hejtmanství, 1714 katastrálních obcí)
}Správní reformou bylo stanoveno 8920 katastrálních obcí, 210 obvodů okresních soudů, 79 okresních
hejtmanství a 7 krajských vlád
}

Vývoj správního členění Českých zemí od r. 1848
Čechy (přehled)
}Od 12. května 1855 bylo vytvořeno třináct krajů s krajskými úřady v krajských městech a s jedním
kolegiálním soudem
}
}Krajské úřady byly hned v roce 1862 zrušeny a jejich funkci převzala hejtmanství okresní
}
}Rokem 1868 zaniká definitivně krajské zřízení, které si udržovalo tradici již od vlády Karla IV.,
a územní správa přechází na okresní hejtmanství a na obecní výbory

Cechy-mapa-rozd-1868-1918.jpg



Vývoj správního členění Českých zemí od r. 1848
Morava a Slezsko (přehled)
}Před rokem 1848:
}Země Moravskoslezská byla rozčleněna na osm krajů: Brněnský, Olomoucký, Znojemský, Jihlavský,
Hradišťský, Přerovský, Opavský a Těšínský
}Správním střediskem bylo Brno
}K 1. lednu 1850 bylo zrušeno moravskoslezské gubernium a Morava se Slezskem byly opět plně
samostatnými korunními zeměmi }Roku 1860 bylo na Moravě zrušeno krajské zřízení. Od té doby se země
členila již jen na okresy
}
}Morava: 25 okresů
}Slezsko: 7 okresů
}(Čechy: 79 okresů)
}Celkem tedy 111 politických okresů

Morava-mapa-rozd-1868-1918.jpg



Vývoj správního členění Českých zemí od r. 1918
}Autonomie zemí Čech, Moravy a Slezska skončila se vznikem ústavy Československé republiky roku
1918
}V Čechách v platnosti původní předválečné rozdělení do politických okresů
}V roce 1920 byl přijat zákon o župním členění Československa, který byl však realizován pouze na
Slovensku a Podkarpatské Rusi
}
}
}
}
}
}
}
}
župy1.png župy2.png

Vývoj správního členění Českých zemí od r. 1918
}V době německé okupace Československa byly zřízeny správní celky „oberlandráty“, které podléhaly
přímo říšské nadvládě a zahrnovaly několik politických okresů
}

Protektorat-mapa-rozd-1942.jpg



Správní reforma v roce 1948
}Nová ústava č. 150/1948 Sb. zavedla namísto zemského zřízení krajské
}Kraje byly nově vytvořeny 1. ledna 1949 zákonem č. 280/1948 Sb., jímž byly dosavadní Česká a
Moravskoslezská země zrušeny jako správní celky a jejich území rozděleno mezi nově koncipované
kraje
}
}Na území dnešní České republiky tak vzniklo 13 krajů (+ hlavní město Praha s postavením kraje)
}Kraje, které v tomto roce vznikly, byly:
}Českobudějovický
}Hradecký
}Jihlavský
}Karlovarský
}Liberecký
}Pardubický
}Plzeňský
}Pražský
}Ústecký
}

}Země Moravskoslezská byla rozdělena na kraje:
}Brněnský
}Gottwaldovský
}Jihlavský
}Olomoucký
}Ostravský
}

Správní reforma v roce 1948
}Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. pak ještě s účinností od 1. února upraveny počty a názvy okresů v
českých zemích (celkem jich bylo 192)
}
}Během tohoto období mnoho okresů vzniklo i zaniklo
}
}Geograficky „citlivá“ reforma

1949.png



Správní reforma v roce 1960
}V roce 1960 zákonem č. 36/1960 Sb. byl omezen dosavadní počet okresů ze 192 na 75 a počet krajů
z 13 na 7 (přičemž Praha byla brána jako 8. kraj a 76. okres)
}
}Geograficky „necitlivá“ reforma

1960.png



Po roce 1989
}V roce 1990 byl přijat zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), který znamenal
terminologické změny a novou kategorii statutárních měst a pověřených obecních úřadů
}Docházelo k dezintegrací obcí
}
}Krajské zřízení bylo obnoveno až v roce 2000 a podobá se krajskému rozdělení z let 1949-1960
}
}Od 1. ledna 2003: SO ORP (205), SO POÚ (389), zánik okresních úřadů

Cvičení 2
Administrativní uspořádání
}1. Obce, části obcí, integrace/ dezintegrace
}Pracujte se svým SO ORP:
}
}Pro vybraný SO ORP vytvořte tabulku integrace/dezintegrace obcí včetně jednoduchého grafického
schématu
}
}V jednom odstavci (max. půl A4) shrňte vývoj sídelního systému vašeho SO ORP z hlediska integrace
a dezintegrace obcí
}

}
}
}

Cvičení 2
Administrativní uspořádání
}2. Města, městyse
}Definice pojmu městys (na základě čeho jsou vymezené)
}Vytvořte tabulku měst a městysů vašeho SO ORP, uveďte rozlohu a současný počet obyvatel

Cvičení 2
Administrativní uspořádání
}3. Příslušnost k okresům soudním, politickým; územní reformy 1960
}
}Stručně shrňte, jestli a jakým způsobem se měnila příslušnost území vašeho SO ORP z hlediska
spadání do okresů (soudní, politické) a „velkých“ krajů (správní reforma 1960)
}
}

Cvičení 1
Administrativní uspořádání
}4. Současné zařazení
}Vytvořte tabulku současného správního zařazení všech obcí POÚ spadajícího do vašeho SO ORP
}
}POÚ; SO ORP; (Okres); Kraj; NUTS 2

Cvičení 1
Administrativní uspořádání
}Vypracování a odevzdání:
}Dodržujte všechny formální náležitosti při psaní odborných textů (formátování, značení, citace,
pravopis…)
}
}Odevzdejte do ISu do neděle 25. 3. 23:55