Jak psát seminární práce
Text je koncipován jako pokyny pro BP a DP, nicméně je možné ho aplikovat i na seminární
práce, zejména co se týče citací.
3 FORMÁLNÍ ÚPRAVA PRÁCE
3.1 Grafická úprava textu
Práce je psána na bílý papír formátu A4 (na výšku) vždy po jedné straně papíru s patkovým
typem písma (např. Times New Roman). Pro údaje v tabulkách a popisky v grafech je možné
použít i jiný druh písma včetně bezpatkových (například Arial). Velikost písma 11 nebo 12
bodů, řádkování v rozmezí 1,0 až (max.) 1,5. V celém textu musí být dodržena jednotná
grafická úprava.
Úprava okraje listu: horní okraj stránky 30 mm, dolní okraj stránky 25 mm, levý okraj 35
mm, pravý okraj 20 mm. Text zarovnán na oba okraje (do bloku).
Stránky se číslují arabskými číslicemi dole uprostřed. Titulní strana, bibliografické
identifikace, abstrakt, prohlášení a poděkování se nečíslují, ale započítávají se do pořadí
stránek. Obsah tedy například začíná stránkou 7. V případě, že by číslo stránky narušilo
obrázek, není třeba číslo uvádět, stránka se však započítává do průběžných čísel. Přílohy se
jako stránky nečíslují (poslední číslovanou stranou je seznam příloh).
Každou kapitolu začínáme na nové stránce (v případě oboustranného tisku na novém listu
papíru, tj. na liché stránce). Názvy kapitol se uvádějí na samostatných řádcích velikostí písma
14, tučně velkými písmeny, a nepíše se za nimi tečka. V názvu kapitol se nepoužívají zkratky
(běžně neznámé v geografii a kartografii). Podkapitoly se píší velikostí písma 14 tučně malými
písmeny, další nižší úrovně se píší velikostí písma 12 tučně malými písmeny. Pro číslování
kapitol se používá desetinné členění:
1 NÁZEV KAPITOLY
1.1 Podkapitola
1.1.1 Oddíl
Nový odstavec se odděluje další mezerou (6 b.). Použije-li se v textu zkratek, musí být tyto
zkratky vysvětleny u prvního odkazu zkratek (v závorce, případně poznámkou pod čarou, jdeli
o složitější vysvětlení pojmu či zkratky). Doporučuje se uvést zkratky či značky a jejich
vysvětlení na zvláštní příloze práce.
3.2 Psaní vlastního textu
Bakalářskou (diplomovou) práci píšeme v odborném literárním slohu. Autor práce odpovídá
za odbornou úroveň práce, jazykovou úpravu (psaní správnou češtinou) i technické provedení
přepsání práce z rukopisu včetně „překlepů“. Využijte možnosti textových editorů – Styl,
Kontrola pravopisu, Zarovnávání do bloku. Pro odlišení a zvýraznění (či potlačení) části textu
lze vyžít různé druhy písma – kurzívu, tučné, případně podtržené písmo apod.
Odstavce nemají být ani příliš dlouhé, ani příliš krátké, zpravidla 5 až 15 řádků. Mají vždy
obsahovat ucelenou myšlenku. Začátek odstavce výrazně odlišujeme odrážkou od levého
okraje řádku. Věty píšeme pokud možno krátké a správnou češtinou. Na celém textu bakalářské
(diplomové) práce se pozná, byl-li úkol zpracováván průběžně nebo nárazově či nakvap.
3.3 Grafická prezentace
Bakalářské a diplomové práce z geografie a kartografie jsou charakteristické četnými
grafickými výstupy včetně tabulek. Grafické části práce provádíme v jednotné koncepci a
jednotně je též popisujeme. Obrázky, mapky, kratší tabulky nebo přehledy zpravidla
zalamujeme do textu příslušných kapitol. Takto umístěné příznivě oživují text. Naopak delší
série grafických či tabelárních prezentací činí vlastní text nepřehledným. Vícestránkové
tabulky, grafy, mapy apod. zařazujeme zpravidla až do příloh za seznam vyobrazení a příloh.
Pod pojmem obrázky rozumíme grafy, mapky, mapové náčrty, fotografie, profily, řezy,
blokdiagramy, schémata apod.
Obrázky číslujeme průběžně v celé práci (nikoliv vždy od jedničky v každé kapitole), stejně
tak tabulky a následně přílohy. Pro označování užíváme jednotné zkratky Obr. (psáno pod
obrázkem), Tab. (psáno nad tabulkou), resp. Příl. (psáno vpravo nahoře), tedy Obr. 1, Obr. 2,
Tab. 7, Příl. 1
Volné přílohy (např. mapy) se označují jako Příl. (vpravo nahoře) s průběžným číslováním
s přílohami vyvázanými na konci textu. Vpravo dole musí být uveden následující popisek:
autor, GÚ PřF MU, Brno a rok.
Název obrázku, tabulky a mapy musí být stručný, jasný a výstižný, musí obsahovat
formulování hlavního řešeného tématu, rozsah území a časový údaj. Není-li autorem
grafické prezentace autor bakalářské (diplomové) práce, pak musí být v závorce uveden ještě
pramen (viz kap. 3.4).
Kompoziční náležitosti grafických výstupů, jako jsou název, měřítko, stupnice, legenda,
směrovka, tiráž apod., doporučujeme zpracovat podle poznatků z kartografických přednášek a
cvičení.
3.4 Citace a odkazy v textu (tzv. Harvardský systém)
U doslovné citace v textu práce, odvolání a odkazu na nějaký titul v textu, u obrázku,
tabulky, přílohy apod. je nutné uvést autora (kapitálky), rok vydání a stranu, případně pramen
(příkl. 1, 2 a 3). Odkaz na literaturu se uvádí i u celých odstavců a statí, které diplomant volně
přepracoval podle publikovaných pramenů nebo ke kterým zaujímá kritické stanovisko.
Všeobecný odkaz na určitou práci neobsahuje stranu (příkl. 4).
Všechny v bakalářské (diplomové) práci citované tituly musí být uvedeny v seznamu použité
literatury na konci práce – viz kap. 4.
Příkl. 1: doslovný citovaný text
„Mapový znak je možno vymedziť (charakterizovať, definovať) jako dvojrozmernú grafickú
jednotku, ktorá má nejakú formu (podobu, výzor), má (zastupuje) nejaký dohodnutý význam (pojem)
a má konkrétnu polohu (lokalizáciu) v mape.“ (PRAVDA, 1990, s. 33)
Pozn. Citace zvláště definic z titulů psaných v cizích jazycích (např. angličtině, němčině) doporučujeme psát
v původním znění, protože překlad diplomanta nemusí být vždy spolehlivý. Doslovná citace se uvádí
v uvozovkách nebo kurzívou.
Příkl. 2: odvolání, resp. odkaz na literaturu v textu
Podle Netopila (1981, s. 140–142) se obdobím malých vodností či malých průtoků rozumí doba, kdy
průtoky klesnou na hodnoty výrazně nižší, nežli je normál.
nebo
Obdobím malých vodností či malých průtoků se rozumí doba, kdy průtoky klesnou na hodnoty
výrazně nižší nežli je normál (NETOPIL, 1981, s. 140–142).
Pozn. U druhé varianty uvádíme odkaz před tečku! (týká se věty, ve které je odkaz uveden)
Příkl. 3: u obrázků, mapek, tabulek, příloh apod. za jejich pořadovým číslem a názvem uvádíme
v závorce pramen
(převzato: VOŽENÍLEK, 1992, s. 18) nebo (podle: ...), (upraveno podle: …), (sestaveno podle: …)
apod.
Příkl. 4: všeobecná citace
O vlastnostech hornin a jejich úloze při vzniku georeliéfu píše podrobně Demek (1987).
Příkl. 5: sekundární citování – přebíráte citaci z jiného zdroje
Určování výšek povodní podle Bradáče mělo dát vzniknout rčení: “Když voda k Bradáčovým
vousům dosahuje, tu ona Pražanům až pod krk jde, a když Bradáčovi do huby teče, tu je z bytů
vyhání.“ (KROLMUS, 1845 in BRÁZDIL a kol., 2005, s. 146 a v soupisu lit. bude BRÁZDIL....)
Pozn. Sekundárních citací by mělo být v textu minimum, vždy se snažte dohledat primární zdroj (zejména
důležité pro wikipedii a podobné zdroje).
Další příklady citování:
více prací jednoho autora: (ZUKIN, 1998, 2010)
více než tři autoři (KRATOCHVÍL a kol., 2011)
Pokud není uveden odkaz či odvolání na nějaký titul, považuje se příslušná část bakalářské
(diplomové) práce za původní text diplomanta. Na všechny části bakalářské (diplomové) práce,
přebírané a přepracované podle literárních i elektronických podkladů i původní části
diplomantovy, se vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
4 BIBLIOGRAFICKÉ CITACE
Jasné oddělení vlastních myšlenek od převzatých je záležitostí vědecké etiky, dodržení
autorských práv a odborné úrovně autora. Bibliografická citace je souhrn údajů o citovaném
dokumentu umožňující jeho jednoznačnou identifikaci. Odkazem na citace se rozumí odvolání
v textu na citaci, uvedenou na jiném místě. Všechny citované tituly uvádíme v samostatném
seznamu použité literatury na konci práce. V bibliografické citaci zaznamenané údaje musejí
odkazovat na ten exemplář dokumentu, který byl viděn nebo užíván při citování!
To, jakým způsobem se mají uvádět jednotlivé bibliografické citace, je popsáno v manuálu
„Metodika tvorby bibliografických citací“ (KRATOCHVÍL a kol., 2011).
4. 1 Základní ukázky bibliografických citací v závěrečných pracích
Geografického ústavu, pokud používáme Harvardský systém
Tištěná monografie
HALÁS, M., BRYCHTOVÁ, Š., FŇUKAL, M. (2013): Základy humánní geografie 1: Geografie
obyvatelstva a sídel. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 101 s.
BRÁZDIL, R., KOTYZA, O., DOBROVOLNÝ, P., ŘEZNÍČKOVÁ, L., VALÁŠEK, H. (2013): Climate of
the sixteenth century in the Czech Lands. Masarykova univerzita, Brno, 285 s.
HERBER, V. ed. (2012): Fyzickogeografický sborník 10. Masarykova univerzita, Brno, 126 s.
BEVEN, K. J. (2011): Rainfall-Runoff Modelling: The Primer. Wiley-Blackwell, Hoboken, xxix
+ 457 s. http://site.ebrary.com/lib/masaryk/Doc?id=10540959 (17. 2. 2014)
Pozn. kniha vyšla v tištěné podobě, ale je dostupná též jako e-book
DOBROVOLNÝ, P. a kol. (2012): Klima Brna. Víceúrovňová analýza městského klimatu.
Masarykova univerzita, Brno, 200 s.
Pozn. © Petr Dobrovolný a kolektiv
KREJČI, M. (2013): Environmentální dějiny Táborska. Diplomová práce. Masarykova
univerzita, Brno, 89 s.
SHOCART (2002): Šumava: Železnorudsko, Povydří, Churáňov. Turistická mapa 1:50 000.
ShoCart,Vizovice.
PTÁČEK, J. red. (2012): Školní atlas světa. 2. vydání. Kartografie, Praha, 176 s.
Kapitola v knize
MARCOU, G. (1993): New tendencies of local government development in Europe. In: BENNET,
R. J. ed.: Local government in the new Europe. Belhaven Press, London, New York, s. 51–66.
Článek v tištěném časopise
HORÁK, J., IVAN, I., NÁVRATOVÁ, M., ARDIELLI, J. (2013): Vyhledávání českých měst uživateli
Google. Geografie, 118, č. 3, s. 284–307.
SIWEK, T., BOGDOVÁ, K. (2007): České kulturně-historické regiony ve vědomí svých obyvatel.
Sociologický časopis, č. 5, s. 1039–1053.
GLASSHEIM, E. (2007): Most, the Town that Moved: Coal, Communists and the ‘Gipsy
Question’ in Post-War Czechoslovakia. Environment and History, 13, č. 4, s. 447–476. doi:
10.3197/096734007X243168
Pozn. článek vyšel v tištěné podobě, ale je též dostupný v elektronické podobě (doi)
Citace příspěvku v tištěném sborníku
SPONER, M. (1998): Evropská měnová integrace. In: Sborník prací Ekonomicko-správní fakulty
Masarykovy univerzity v Brně. Masarykova univerzita, Brno, 2, s. 89–114.
RIEZNER, J. (2003): Agriculture and cultural landscape over centuries: a case study from the
Jeseníky Mts. foothills, Czech Republic. In: JELEČEK, L., CHROMÝ, P., JANŮ, H., MIŠKOVSKÝ,
J., UHLÍŘOVÁ, L. eds.: Dealing with diversity. Karlova univerzita, Praha, s. 284–288.
HYNEK, A., SKOUPÝ, M. (2013): Paragenetické komplexy krajiny podle F. N. Milkova. In:
HERBER, V. ed.: Fyzickogeografický sborník 11. Masarykova univerzita, Brno, s. 72–77.
Elektronické zdroje:
ČSÚ (©2013): MOS – Městská a obecní statistika, http://vdb.czso.cz/mos/ (4. 7. 2014)
BRINEY, A. (2014): Dams and Reservoirs. Overview of Dams and Reservoirs,
http://geography.about.com/od/waterandice/a/damsreservoirs.htm (20. 2. 2014)
KONEČNÝ, M., KAPLAN, V., KEPRTOVÁ, K., PODHRÁZSKÝ, Z., STACHOŇ, Z., TAJOVSKÁ, K.
(2005): Kartografie a geoinformatika, http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/ (1. 2.
2014)
ŠANTRŮČKOVÁ, M. (2012): Ideje a inspirace vzniku a tvorby krajinářských parků. Klaudyán, 8-
9, č. 1, s. 43–52,
http://www.klaudyan.cz/dwnl/2011201201/03_Santruckova.pdf (19. 2. 2014)
SPIR NETMONITOR (2011): Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice,
http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/vvnetmon/2011_06_total.pdf (10. 8. 2011)
Pozn. vzor pro citování elektronických zdrojů
autor (rok): název, webová stránka (datum citace)
autor – fyzická osoba nebo korporace odpovědná za obsah dokumentu
rok – rok publikování, copyright, datum aktualizace, pokud není uvedeno, uvede se rok, kdy byl zdroj
citován [2014]
název – z hlavního názvu na stránce, z názvu v hlavičce webu, z jiného významného místa na webové
stránce
webová stránka – nepoužívat zkracovače URL
DOPORUČUJEME
BIERNÁTOVÁ, O., SKŮPA, J. (2011): Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO
690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011, http://www.citace.com/soubory/csniso690interpretace.pdf
(30. 9. 2014)
ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. (1999): Jak napsat odborný text. LEDA, Praha, 255 s.
FILKA, J. (2002): Metodika tvorby diplomové práce. Knihař, Brno, 224 s.
JAZYKOVÁ PORADNA ÚJČ AV ČR (©2008–2014): Internetová jazyková příručka,
http://prirucka.ujc.cas.cz/ (30. 9. 2014)
KRATOCHVÍL, J., SEJK, P., ELIÁŠOVÁ, V., STEHLÍK, M. (2011): Metodika tvorby
bibliografických citací,
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps11/metodika/web/ebook_citace_2011.html (20. 9.
2014)
LEICHMANN, J. (2014): Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací
na Přírodovědecké fakultě MU. Opatření děkana č. 5/2014,
http://www.sci.muni.cz/NW/predpisy/od/OD-2014-05.pdf (4. 9. 2014)
PRAVDOVÁ, M., SVOBODOVÁ, I. eds. (2014): Akademická příručka českého jazyka. Academia,
Praha, 536 s.